Tvůrčí plenér ARC 2013

1. p r o s t o r o v ý p l e n é r / k u n č i c e / č e r v e n - 2 0 1 3

2. petr švéda a jan vodička / lavička / kámen
Lavička je umístěná na vrcholu louky s pečlivě kompo-
novaným výhledem na vesnici s kaplí v blízkém údolí
a hory, v čele s Pradědem, v pozadí. Samotný tvar
vychází ze snahy nepřidávat na místo další materiál,
ale naopak místo k sezení co nejvíce zahloubit do již
existující hromady kamení vysbíraného z polí,
v lokalitě velmi typické. Nenásilně se vinoucí
zakřivení kamenného opěradla graduje na jedné straně
výraznějším vertikálním prvkem, "menhirem".
alžběta krbylová / kokon / dřevo, provázek

3. jakub kos / rgb shadows / digitální koláž
jakub kos / in to the wild / digitální koláž

4. hana arletová / odvodňovací kanál / tráva

5. juraj horňák / les / graffiti na fólii
juraj horňák / brouci / černá barva

6. petr švéda / kruhy / tráva

7. stanislav mokrý / věže / kámen
stanislav mokrý / přechod / dřevo, písek // rovnováha / dřevo, kámen, provázek // ramínko / nalezený drát

8. kateřina lyčková / laguna / potravinářské barvivo
kateřina lyčková / otisk / digitální fotografie

9. zuzana řeháčková / mozaika / dřevo, listy

10. ivana stiborová / šaty / tráva, drát
Žena, na jednu stranu něžné, ladné stvoření, o které je
třeba pečovat. Na stranu druhou osobnost, potřebná
k životu druhého člověka, uvědomující si tuto skutečnost.
Dvěma typy scén jsem chtěla obě tyto stránky ženskosti
nastínit. Materiál šatů a zvolené prostředí mají
navozovat skutečnost propojení člověka s přírodou.
Žena - jako květina, roste ze země.

11. hana arletová / rámečky / dřevo, kámen, drát, barva

12. Oblaka plují nad klenbou stébel trav,
vesnice s kostelem horám leží tu v klíně.
Větvoví jasanu kyne nám na pozdrav.
Mlčení, mlčení, mlčení břímě!
Čteš si.
Tvůj zrak - to šero smrkového lesa,
taky dvě baletky, když opona řas se otevře.
A já se strachem Herodesa
potoku v údolí libreto píšu k opeře.
A stránky tvé knížky podráždil vítr.
A pak už jen šelest peřejí.
Tam dole.
Německy promlouvá krajina Sudet
odkazem práce lidí minulých.
Kdosi tu dávno na scénu uved
hořkost a odplatu i stesk i hřích.
Uběhla léta.
jan vodička / proměna / dřevo, nitě
Dynamický objekt inspirovaný slovy Andy Goldsworthyho
o síle, která jeho sochy zároveň oživuje i zabíjí.
Dřevěné siluety ptáků zavěšené nad hladinou potoka
čekají na to, až se závěsy vlivem vlhka uvolní
a z ptáků se tak stanou ryby, které odplují s proudem.
jan vodička / V SUDETECH

13. alžběta krbylová, natália brestovanská, zuzana šarmanová, zuzana řeháčková a klára minibergerová / kruhy / přírodniny

14. václav kočí / you can‘t run to where you are heading without running from where you were / přírodniny

15. natalie chalcarzová / vánoce / kámen, mech, svíčky
natalie chalcarzová / pronásledovaná / digitální koláž

16. noční výstup na kralický sněžník // dobytí vrcholu / čekání na východ / východ slunce / bylo nás 11