1. Podnikové činnosti - zásobování

2.  zásobováním rozumíme činnosti, kterými
podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou
činnost

3. Členění zásob
 Materiál
 základní suroviny - stavební hmoty, kov, dřevo, kůže, ...,
 pomocné materiály - barvy, mořidla, maziva,...,
 obaly - plechovky, kartóny, plasty ...,
 pohonné hmoty - nafta, benzin,...,
 drobné nářadí - šroubováky, klíče, vrtáky, přípravky atd. pokud
nesplní podmínky, aby byly zařazeny do dlouhodobého majetku,
 kancelářské potřeby - papíry, tužky, pásky do psacího stroje,
šanony ...,
 čistící prostředky - pro hygienu zaměstnanců, úklid prostor ...

4. Členění zásob
 nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém
stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím
prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci,
neupečený rohlík atd.;
 polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska
některého technologického stupně už dokončené a daly by
se popř. i prodat - odlitek, deska dřeva atd.;
 hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a
připravuje je k prodeji.
 zboží - je vše co je nakoupené (už hotové) za účelem
dalšího prodeje;

5. Zásobovací proces:
 1. plánování potřeby materiálu
 2. zajišťování materiálu
 3. příjem materiálu
 4. skladování
 5. příprava k výrobě
 6. výdej do spotřeby

6. Plánování potřeby materiálu
 Pro stanovení plánu zásob vycházíme z
plánu výroby jednotlivých výrobků a
spotřebních norem.
 Spotřební normy - určují přípustnou a
nezbytnou spotřebu materiálu na zhotovení
jednoho výrobku (např. spotřeba surovin na
jedno jídlo, spotřeba plechu na zhotovení
karosérie apod.)

7. Zajišťování materiálu
 Zajišťování materiálu provádí oddělení nákupu, jehož
úkolem je zajistit požadovaný materiál v potřebném
množství, druzích, kvalitě, ve stanovené době a za
výhodných cenových podmínek.
 Při nákupu materiálu a projednávání cenových podmínek
se setkáváme s pojmy:
 • rabat - je srážka z ceny při odebrání většího množství a je udána
v % z ceny bez DPH
 skonto - je sleva při okamžitém placení zboží v hotovosti
 provize - což je odměna v procentech z účtované ceny
 bonifikace

8. Příjem materiálu
 Příjem materiálu se děje na základě dodacího listu
a zahrnuje kontrolu přebraného materiálu z
hlediska kvality, kvantity a splnění podmínek
kupní smlouvy.
 Skladník přejímá materiál na sklad dokladem o
převzetí materiálu tzv. přejímkou a materiál je
zapsán do skladové karty.
 reklamační protokol - protokol se vystavuje v
případě rozdílů při přejímce materiálu v množství,
kvalitě, dodacích lhůtách a ceně.

9. Skladování
 představuje činnost, při níž se materiál nebo
výrobky soustřeďují na určitém místě a připravují
se na vydání do výroby či obchodní sítě
 skladování představuje však také náklady, a to:
 cena pořízení zásob
 přímé náklady na skladování
 mzdová náklady pracovníků skladového hospodářství
 náklady na pojištění

10. Rychlost obratu zásob
 Rychlost obratu můžeme chápat, jako dobu,
za kterou oběžný majetek projde všemi
formami koloběhu.

11. Zrychlení obratu přinese vyšší
výnosy, a tedy i zisk
Příklad: Vyjděme z výroby kufrů. Na začátku roku
vložíme do výroby materiál za 6 mil. Kč, další
náklady budou 9 mil., tedy celkem náklady
budou 15 mil.
Kufry do konce pololetí prodáme za 16 mil.,
čímž vznikne zisk 1 mil.
Další pololetí se koloběh zopakuje, takže 2
koloběhy nám přinesly 2 mil. zisku.
Pokud bychom dokázali kufry vyrobit a prodat
rychleji a tento koloběh realizovat 3x ročně, pak
budeme mít 3 mil. zisk.

12. Zrychlení obratu snižuje množství
potřebných finančních prostředků
Příklad: Když navážeme na naši výrobu kufrů, předpokládejme, že za rok
prodáme 20 000 kufrů, pro které nakoupíme na začátku pololetí
materiál za 6 mil. Kč.
Během pololetí materiál zpracujeme, hotové kufry prodáme a
obdržíme platby. Peníze, které jsme vynaložili na nákup, se nám na
konci pololetí vrátí z prodaných kufrů a můžeme je znovu použít.
Materiál bychom tak mohli nakupovat každé pololetí a budeme
potřebovat částku ve výši poloviny roční spotřeby, tedy 6 mil. Kč.
Kdybychom dokázali zpracovat materiál, prodat kufry a dostat za
ně zaplaceno během čtvrtletí (a ne během pololetí), postačilo by
nakupovat materiál dopředu jen za 3 miliony. Peníze by se nám za
čtvrtletí vrátily a použili bychom je na nákup dalšího materiálu v
druhém čtvrtletí. Zrychlením obratu jsme tak ušetřili 3 mil. Kč,
které nemusíme mít v pokladně nebo na účtu.

13. Rychlost oběhu (obratu) zásob
měříme dvěma ukazateli:
celková spotřeba
 počet obrátek = (počet)
průměrná zásoba
Čím více obrátek tím lépe
365 dní
 doba obratu = (dny)
počet obrátek zásob
Chceme, aby tato doba byla nejkratší

14. Pro podnikatele je důležité zvyšovat počet
obrátek a snižovat dobu obratu zásob.
 Příklad:
 Firma spotřebuje za rok materiál za 12 mil. Kč
a průměrná zásoba je 3 mil. Kč.
 Počet obrátek = 12 000 000 : 3 000 000 = 4 obrátky za rok
 Doba obratu = 365 : 4 = 91 dnů

15. Podnikatel má dvě základní možnosti jak
dosáhnout vyššího počtu obrátek:
 zvyšovat objem výroby (tedy i celkovou spotřebu
materiálu za rok) při zachování průměrné zásoby -
firma je se svým výrobkem na trhu úspěšná a
provádí rozšiřování výroby
 snižovat průměrnou zásobu při zachování celkové
spotřeby za rok - výrobek je ve fázi vrcholu na
trhu a firma dosahuje maximalizace zisku

16. JUST-IN-TIME - zásobování právě včas
nebo v pravém čase.
 metoda spočívá v tom, že firma sepíše
smlouvy se svými dodavateli materiálů a
součástek pro výrobu, kde dohodne přesné
termíny zásobování (zásobovací cykly) tak,
aby materiály a součástky šly přímo z
nákladního auta do prostor výroby,
 ideální zásoby jsou téměř žádné zásoby.

17. Zásady racionálního zásobování
 nakupovat jen to, co firma potřebuje - nakupovat věci
nepotřebné jen proto, že jsou za výhodnou cenu je
zlozvyk, který ve většině případů vede ke ztrátě a nikoliv
k zisku,
 nakupovat jen tolik, kolik firma potřebuje - příliš velká
zásoba váže finanční zdroje, ale příliš malá zásoba může
vést ke krizové situaci, kdy výroba stojí kvůli nedostatku
materiálu, a to je ještě nákladově horší, než kdyby na
skladě bylo zásob o něco víc než je nezbytné,
 zvažovat náklady související s pořízením zásob a i podle
toho se rozhodovat, kdy a kolik nakoupit.

18. Plán zásobování
 Se zásobami jsou spojené náklady a váží
finanční zdroje, proto musíme udržovat
zásoby na takové úrovni, aby:
 zabezpečily plynulý chod výroby,
 celkové náklady s nimi spojené byly co
nejmenší.
Zásobu, která splňuje tyto požadavky můžeme
označit jako zásobu optimální.

19. Odhad celkové spotřeby materiálu a
celkového nákupu
 Zabýváme-li se velikostí zásob a nákupu, je
na začátku vhodné provést odhad celkové
spotřeby na delší dobu - rok, pololetí,
čtvrtletí,
 známe-li odhad spotřeby, můžeme na jeho
základě určit, jak velký nákup bude
potřebný a jak často ho budeme provádět.

20. Rovnice:
nákup = spotřeba + konečná zásoba - počáteční zásoba.
 spotřebu - mohu spočítat
 konečnou zásobu - si určuje sama firma s ohledem na
předpoklad potřeby počáteční zásoby v dalším období,
 počáteční zásobu - na začátku období známe,
 nákup - neznámá, kterou počítáme z rovnice,

21. Příklad:
 Květinářství odhaduje, že pro příští rok bude potřebovat
14 000 plastových truhlíků na výsadbu květin.
 V současnosti má v zásobě 500 truhlíků. Zároveň je
stanoven limit minimální zásoby 300 ks (tato zásoba by
měla být stále na skladě).
 Z toho vyplývá, že bychom měli nakoupit:
14 000 - 500 + 300 = 13 800 truhlíků.
 Pokud bychom nakupovali pravidelně jednou za měsíc,
pak bychom měli objednávat
 13 800 : 12 = 1 150 ks.

22.  Počáteční zásoba se stanoví jako zásoba
očekávaná k začátku plánovacího období tak, že
se ke skutečné zásobě ke dni sestavování bilance
připočte očekávaný nákup a odečte se očekávaná
spotřeba do začátku plánovacího období.
 Spotřeba materiálu se stanoví zpravidla podle
technickohospodářských norem spotřeby a
plánovaného objemu výroby.
 Konečná zásoba se počítá jako zásoba normovaná.

23. Příklad:
 Akciová společnost ŠKODA Mladá Boleslav plánuje pro
příští rok spotřebu plechu pro výrobu karosérií 10 800 tun.
Skutečná zásoba plechu k 1. 7. (den sestavování bilance)
je 1200 tun, předpokládaná spotřeba do konce roku 5100
tun, očekávané dodávky ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 4 800
tun. Normovaná zásoba plechu je 1 350 tun. Cena jedné
tuny plechu je Kč 800,-.

24. Řešení:
 Plán zásobování pro plech na výrobu karosérií v
jednotkách naturálních (tunách):
 PZ plechu = 1 200 + 4 800 - 5 100 = 900 t
 Nákup = 10 800 + 1 350 - 900 = 11 250 t

25. Řešení:
 Plán zásobování pro plech na výrobu
karosérií v Kč:
 PZ = 900 . 800 = 720 000,-
 KZ = 1 350 .800 = 1 080 000,-
 S = 10 800 .800 = 8 640 000,-
 N = 8640 000 + 1 080 000 - 720 000 = 9 000 000,-
 Nebo: 11 250 tun . 800 korun = 9 mil. korun.

26. Jak stanovit očekávanou spotřebu
1. Podle technické dokumentace
 při tomto způsobu potřebujeme znát normu
spotřeby, která vyjadřuje přípustné optimální
množství spotřebovaného materiálu na jednotku
výrobku,
 norma spotřeby zahrnuje také přípustnou
velikost odpadu a rovněž ztráty materiálu na
jednotku výrobku
 tato metoda je velmi přesná, ale nejpracnější,

27. Norma spotřeby materiálu
 norma spotřeby = materiál přecházející do
výrobku + norma odpadu + norma ztrát
 Při stanovení očekávané spotřeby vycházíme z
norem spotřeby na jednotlivá provedení
výrobku:
 celková spotřeba = norma spotřeby ∙
plánovaný počet vyráběných jednotek

28. Příklad:
 Sklárna stanovuje odhad spotřeby materiálu
pro čtvrtletní výrobu dekorativních
zlacených skleniček ve výši 20 000 ks.

29. Druh Jednotka Norma spotřeby 100 ks Plánovaná spotřeba
sklovina kg 4,24 20 000: 100 * 4,24 = 848
zlatý roztok kg 0,1 20 000: 100 * 0,1= 20

30. Jak stanovit očekávanou spotřebu
2. Podle statistických údajů - indexová metoda
 vychází ze znalosti spotřeby v minulém období,
 pokud víme, že chceme vyrobit stejně jako v
uplynulém roce, naplánujeme si i stejnou
spotřebu,
 chceme-li vyrobit více, poměrově zvýšíme i
plán spotřeby,
 tato metoda je nejjednodušší a nejméně pracná,
zároveň je však nejméně přesná

31. Příklad:
 Roční spotřeba sody je průměrně 62 t. Jestliže by plán
výroby stanovil růst produkce o 5 %, odhadli bychom
novou spotřebu sody na 62 * 1,05 = 65t.
 Jestliže 1t sody stojí 3 800 Kč, bude to znamenat náklady
65 x 3 800 = = 247 000 Kč.
 Budeme-li ji nakupovat týdně, bude třeba na nákup každý
týden 247 000 : 52 = 4 750 Kč.

32. Příklad:
 Spotřeba plechu na karosérie byla v minulém období
10 800 tun. Cena jedné tuny Kč 800,-.
 Pro příští rok stanovil marketingový útvar cíl zvýšit
výrobu a prodej automobilů o 9 % a současně snížit
spotřebu materiálu vyšší hospodárností o 2 %.
Předpokládá se růst cen plechu o 5 %.
 Úkol:
 a) vypočítejte plánovanou spotřebu v tunách
 b) vypočítejte plánovanou spotřebu v korunách

33. Řešení:
 Plánovaná spotřeba v tunách:
10 800 . 1,09 . 0,98 = 11 537 tun
 Plánovaná spotřeba v korunách:
10 800 . 1,09 . 0,98 . 800 . 1,05 = 9 690 710,--

34. Optimální zásoby
 Z pohledu výroby a nákupu
 jsou takové zásoby, které zabezpečí stálý přísun
materiálu a pokryjí i problémy způsobené
vadným materiálem, výpadkem dodávek,
problémy na hranicích, poruch kamionů atd.
 Z pohledu finančního řízení
 je to takové množství, které váže přijatelné
množství finančních prostředků a vyvolává co
nejmenší náklady na pořízení a skladování

35. Optimální model skladovaných
zásob:

36. Zásoba běžná
 zásoba, ze které se průběžně vydává podle
požadavků výroby,
 MAX je maximální stav zásoby po dodávce
od dodavatele,
 MIN je minimální stav zásoby těsně před
novou dodávkou od dodavatele;

37. Zásoba pojistná
 je množství zásoby na skladě navíc nad
běžnou zásobu pro případ, kdy se dodavatel
opozdí s dodávkou,
 pojistná zásoba zajišťuje, aby výroba firmy
nestála kvůli nedostatku materiálu při
nestandardních situacích;

38. Zásoba technická
 bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se
požaduje z technologických
důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva)
nebo dozrání (u některých sýrů) apod.
 Technickou zásobu tedy nejsme schopni
předčasně čerpat, protože tato zásoba ještě není
technologicky připravená pro výdej do výroby;

39. Dodávkový cyklus
 je čas mezi dvěma smluvními dodávkami
od dodavatele.

40. Stanovení minimální zásoby
 Minimální zásoba říká, pod jakou výši
nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohrožena
plynulost výroby
 Nejvíce ji ovlivňuje dodací lhůta, kterou
chápeme dobu od okamžiku podání
objednávky ke skutečnému dodání.

41. Minimální zásoba se stanoví:
 a) výpočtem:
 minimální zásoba (v naturálních jednotkách) = dodací
lhůta * průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba v
naturálních jednotkách
 b) odhadem

42. Příklad:
 Dodávku plastů z Itálie je možno po železnici
zajistit za 4 dny, pojistnou zásobu stanovíme na
500 kg, denně se spotřebuje 200 kg. Minimální
zásoba tedy musí pokrýt výrobu po dobu 4 dní a
poté by mělo na skladě zůstat ještě 500 kg
pojistné zásoby.
 Minimální zásoba = 200 * 4 + 500 = 1 300 kg.

43. Příklad:
 Spotřeba tuku pro výrobu pleťových krémů
se na příští rok odhaduje na 4 500 kg,
pojistná zásoba je udržována na 60 kg.
Objednávka je průměrně vyřízena za týden.
Vypočtěte minimální zásobu
(za předpokladu 360 dní v roce).

44. Řešení:
 Minimální zásoba =
(4 500/360 = 125 kg)
125 x 7 + 60 = 147,5 kg

45. Stanovení maximální zásoby
 Maximální zásoba udává množství materiálu,
které by zásoba neměla přesáhnout - aby nebylo
zbytečně mnoho prostředků vázáno v zásobách,
aby dostačovala kapacita skladů a nedošlo k
zatarasení komunikací v prostorách podniku.
 Maximální zásoba má být tak velká, aby
zabezpečila výrobu po dobu mezi 2 dodávkami
+ dobu dodací lhůty.

46. Maximální zásoba se stanoví:
 a) výpočtem:
maximální zásoba (v naturálních jednotkách) =
(dodávkový cyklus + dodací lhůta) * průměrná denní
spotřeba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách,
 b) odhadem - např. jestliže dodávky nejsou
pravidelné, a nemůžeme tedy dodávkový
cyklus stanovit.

47. Příklad:
 Výrobce automobilů nakupuje skla jednou týdně.
Dodavatel je schopen vyřídit objednávku za 2 dny.
Průměrná spotřeba činila denně 180 ks, pojistná zásoba
činí 450 ks.
 Nákup probíhá velmi často, proto do výpočtu použijeme
jen pracovní dny.
 Maximální zásoba = (5 + 2) * 180 + 450 = 1 710 ks.

48. Dodávkový cyklus
 Je čas mezi dvěma smluvními dodávkami
od dodavatele,
 jeho délka závisí na velikosti objednávek;
někdy jej určuje dodavatel podle svých
potřeb na 14 dní, měsíc apod.
 protože často mívá podnik pro jeden druh
materiálu více dodavatelů určujeme
průměrný dodávkový cyklus.

49. Příklad:
 Podnik dodává dřevěné lavičky do parků,
lázeňských areálů apod. Za rok bylo pro
jejich výrobu dodáno 2 000 m3 dřeva od
2 dodavatelů. První dodal 600 m3 dřeva
v cyklu jednou měsíčně, druhý 1 400 m3
v cyklu jednou za 2 měsíce.

50. Řešení
1. dodavatel 30 x 600 = 18 000,--
2. dodavatel 60 x 1 400 = 84 000,--
Průměrný dodávkový cyklus :
102 000 : 2 000 = 51 dní.

51. Normování zásob

52. Časová norma zásob
 udává čas, na jak dlouho máme zajištěnu
zásobu materiálu pro výrobu (všechny
údaje jsou ve dnech)
vzorec:
ČNZ = dodávkový cyklus + PZ + TZ
2

53. Normovaná zásoba
 je důležitá především pro nákupčí
materiálu
vzorec:
NZ = ČNZ x průměrná denní spotřeba (s)

54. Normativ zásob
 udává, jaké množství peněz je vázáno
v zásobách (zajímá především ekonomy)
vzorec:
Normativ zásob = NZ x cena za jednotku (p)

55. Příklad:
 Průměrný dodávkový cyklus 51 dní. Na
jednu lavičku je potřeba 0,5 m3 dřeva a
ročně se jich vyrobí 3 600. Pojistná zásoba
5 dní a technická zásoba 15 kalendářních
dní. Cena dřeva činí 800 Kč/m3.

56. Řešení:
 Nejprve vypočteme průměrnou denní spotřebu:
3 600 : 360 dnů * 0,5 m3 = 5 m3.
 Poté vypočteme normy zásob:
 časová norma zásob = 51 : 2 + 5 +15 = 46 dní,
 normovaná zásoba = 46 * 5 = 230 m3,
 normativ zásob = 230 * 800 = 184 000 Kč.

57. Příklad:
 Vypočítejte normu zásob dřeva na výrobu
nábytku.
 dodávkový cyklus je 16 dnů,
 pojistná zásoba je stanovena na 4 dny,
 technická zásoba 18 dnů.
 Průměrná denní spotřeba je 5 m3.

58. Řešení:
(16 : 2 + 4 + 18) x 5 =
30 dnů x 5 m3 = 150 m3

59. Příklad:
 Dodávkový cyklus dodávek pšeničné mouky ze
mlýna do pekáren je 20 dnů,
 pojistná zásoba je stanovena na 5 dnů.
 roční spotřeba mouky (360 dnů) je 1 008 tun.
Vypočítejte:
a) normu zásob pšeničné mouky
b) kolik dodávek musí být za rok uskutečněno

60. Řešení:
ČNZ = 20 : 2 + 5 = 15 dnů
Denní spotřeba = 1 008 : 360 = 2,8 t
NZ = 15 x 2,8 = 42 t
Počet dodávek = 360 : 15 = 24

61. Úkol 1:
 Podnik plánuje pro příští rok výrobu 25 000 ks výrobků.
NS na jeden výrobek je 15 m. Dodávkový cyklus = 24
dnů, pojistná zásoba = 2 dny. Materiál můžeme použít až
následující den. Stav zásob na skladě k dnešnímu dni je
12 300 m.
Očekávané dodávky do konce letošního roku = 95 000 m
a očekávaná spotřeba = 93 750 m.
 Úkol:
 Kolik m materiálu máme nakoupit?
 Vypočítejte velikost maximální a minimální zásoby v m.

62. Postup:
a)
 Výpočet počáteční zásoby =
 Výpočet celkové spotřeby =
 Výpočet konečné zásoby (normy zásob) =
 Výpočet nákupu =
b)
 Výpočet maximální zásoby =
 Výpočet minimální zásoby =

63. Řešení:
 Výpočet počáteční zásoby
PZ = 12 300 + 95 000 - 93 750 = 13 550 m
 Výpočet celkové spotřeby
S = 25 000 x 15 = 375 000 m
 Výpočet konečné zásoby KZ = NZ (norma zásob)
(24 : 2 + 2 + 1) x 375 000/360 = 15 625 m
 Výpočet nákupu
N = 375 000 + 15 625 - 13 550 = 377 075 m

64. Řešení:
 Maximální zásoba
 (24 + 2 + 1) x 375 000/360 = 28 125 m
 Minimální zásoba
 (2 + 1) x 375 000/360 = 3 125 m

65. Úkol 2:
 Materiál dodává 1 dodavatel:
 Dodávkový cyklus je stanoven na 8 dní, pojistná
zásoba stačí na 2 dny, technologická zásoba je
2 dny. Měsíční spotřeba je 30 000 m, cena
jednoho metru je Kč 50,--.
 Úkol:
a) Vypočítejte normu zásob.
b) Vypočítejte normativ zásob (finanční normu
zásob).

66. Řešení:
 a)
ČNZ (časové normy zásob) = 8/2 + 2 + 2 = 8 dní
NZ (norma zásob) = 30 000/30 x 8 = 8 000 m
 b)
Normativ zásob = 8 000 m x Kč 50,- = Kč 400 000,--

67. Úkol 3:
 V letošním roce společnost plánuje dodat na trh 49 800 ks
výrobků. Užitečná spotřeba na výrobek je 2,82 kg, odpad
činí 6 % z normy spotřeby (1 kg stojí Kč 40,--).
Materiál se dodává pravidelně v 18-ti dodávkách za rok.
Pojistná zásoba bude stačit na 8 dní, technologická je 4
dny.
 Úkol:
Vypočítejte NZ, normativ zásob.
Vypočítejte potřebu nákupu v kg za předpokladu, že
počáteční zásoba činí 12 600,5 kg.

68. Postup:
 Výpočet NS (normy spotřeby)
 Výpočet ČNZ
 Výpočet (průměrné denní spotřeby) S
 Výpočet NZ
 Výpočet normativu zásob

69. Řešení:
 Výpočet NS (normy spotřeby)
2,82 kg = 94 % NS = 100 % = 3 kg
 Výpočet ČNZ
(C = 360 : 18 = 20 dní)
 20/2 + 8 + 4 = 22 dní

70. Řešení:
 Výpočet s (průměrné denní spotřeby)
3 kg x 49 800 ks = 149 400 kg : 360 = 415 kg
 Výpočet normy zásob (NZ)
22 dní x 415 = 9 130 kg
 Výpočet normativu zásob
9 130 kg x Kč 40,-- = Kč 365 200,--

71. Úkol 4:
 Společnost má v I. čtvrtletí příštího roku vyrobit
60 000 ks výrobků. NS = 0,3 kg drátu. 1 kg drátu
stojí Kč 65,--. Norma času = 45 dnů.
 Úkol:
Vypočítejte celkovou spotřebu drátu v kg.
Vypočítejte normu zásob, normativ zásob.
Vypočítejte potřebu nákupu, je-li PZ = 4 600 kg.

72. Řešení:
 Celková spotřeba
60 000 x 0,3 = 18 000 kg drátu
 Norma zásob (NZ)
45 x 18 000/90 = 9 000 kg drátu
 Normativ zásob
9 000 kg x Kč 65,-- = Kč 585 000,-
 Nákup
18 000 + 9 000 - 4 600 = 22 400 kg

73. Úloha 5:
 Podnik plánuje vyrobit v příštím roce 1 800 kusů výrobků.
Norma spotřeby na 1 výrobek je 15 m. Skutečná zásoba k
1. 3. letošního roku je 60 m, předpokládaná spotřeba do
konce rokuje 255 m, očekávané dodávky do konce roku
jsou 240 m, 1 m materiálu je za Kč 210,--,
c = 60 dnů a p = 15 dnů.
 Úkol:
Vypočítejte nákup v m a Kč, max. a min. zásobu v m.

74. Řešení:
 N = S + KZ - PZ
S= 1 800* 15 = 27 000 m
 KZ = (60/2 + 15) * 75 = 3 375 m (27 000/360 = 75)
 PZ = 60 + 240 - 255 = 45 m
 N = 27 000 + 3 375 – 45 = 30 330 m
 N = 30 330 m * 210 = 6 369 300,-- Kč

75.  NZ max = (c + p + t) * s
 (60 + 15) * 75 = 5 625 m
 NZ min = (p + t) * s
 15 * 75 = 1 125 m