Prezentace o negativních dopadech produkce živočišných produktů na životní prostředí

1. Dopady produkce živočišných produktů
na životní prostředí
Pavel Kadaňka

2. Obsah
● Voda
● Půda
● Ovzduší a globální oteplování
● Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
● Úbytek deštných pralesů
● Tvorba (nebezpečných) odpadů

3. Voda
➔ přemíra hospodářských zvířat => eutrofizace vodních toků => změny ekologie
vodního prostředí
➔ v nevhodných oblastech může zapříčinit sedimentaci a bakteriální kontaminaci
vodních toků
➔ vede k poklesu kvality vody, omezení jejího využití pro účely pití
➔ může způsobit vymírání ryb a dalších vodních organismů, přemnožení vodních
řas a poškozování korálových útesů

4. Voda
➔ “waterfootprint”
◆ celkové množství vody, které je přímo i nepřímo použito pro výrobu
určitého produktu
➔ živočišná výroba způsobuje obrovskou zátěž pro zásobu i kvalitu vody
➔ studie dokazují, že tato zátěž je mnohem vyšší, než je tomu u rostlinných
produktů se srovnatelnou nutriční hodnotou
➔ např. v Dánsku spotřebuje živočišný sektor 28 % z celkové spotřeby vody

5. Mekkonen and Hoekstra 2010

6. Voda
➔ hlavní příčiny znečištění vod
◆ živočišné exkrementy
◆ antibiotika a hormony přidávané do krmiva
◆ chemikálie z koželužen
◆ umělá hnojiva a pesticidy používané při pěstování krmiva
➔ Intenzivní živočišná produkce se soustřeďuje v blízkosti hlavních center
populace

7. Voda
➔ Antibiotika
◆ 2006 - EU zákon - zákaz používání antibiotik jako růstových stimulátorů
● smějí se podávat nemocným zvířatům, ačkoliv se ukázalo, že to někteří chovatelé ve
velkém rozsahu porušují
◆ mimo EU je používání antibiotik legální rutinou
◆ 25 až 75% veškerých antibiotik podávaných zvířatům jsou následně vylučována v nezměněném
stavu stolicí

8. Půda
➔ průmyslová živočišná výroba je považována za největšího uživatele půdy na
světě, odhadem 3.4 bilionů hektarů pastvin
➔ jednoznačně největší uživatel antropogenní půdy (půda zásadně ovlivněna
člověkem)
➔ Podle Světové banky je 31% z 1.4 miliardy hektarů světové orné půdy
využíváno k pěstování potravy ke krmení hosp. zvířat

9. Půda
➔ intenzivní chovy způsobují poškození půdy
◆ vlivem pohybu velkého množství hospodářských zvířat na relativně malé ploše
◆ znečišťování zvířecími výkaly, močí a chemickými látkami v nich obsaženými
◆ nadměrné spásání způsobuje zhutnění a eroze půdy
◆ eroze je rovněž způsobena odlesňováním
◆ nadměrné hnojení způsobuje hromadění směsí dusíku, což zvyšuje kyselost půdy
➔ V severní Číně je přemíra pastvin jednou z hlavních příčin desertifikace v
polosuché písečné pastviny

10. Půda
➔ dříve byla situace úplně opačná - zvířata znamenala pro půdu užitek
◆ mrva byla bohatá na živiny a organické látky se schopností zadržovat vlhkost
◆ pomáhala se stabilizací půdních agregátů proti erozi
◆ zlepšovala strukturu půd

11. Ovzduší a globální oteplování
➔ nejvíce emisí vzniká v chovech s přežvýkavci
◆ emise oxidu uhličitého a metanu
➔ přibližně 9% z celkového množství emisí CO2 zapříčiněných lidmi
➔ z celého potravinářského průmyslu vzniká polovina emisí CO2 v důsledku
živočišné výroby

12. Ovzduší a globální oteplování
➔ Za posledních sto let se teplota celosvětově zvýšila o 0,3 až 0,6 °C
◆ studie dokazují, že za to může hlavně nárůst skleníkových plynů
➔ podle zprávy FAO (2006) k tvorbě těchto emisí významně přispívá průmyslová
živočišná výroba, přičemž většina těchto plynů se uvolňuje z hnoje
◆ uvádí i to, že hospodářská zvířata produkují více emisí (18%) než doprava (13%)
➔ Budovy s hospodářskými zvířaty jsou také hlavním zdrojem atmosférických
polutantů - čpavek, rajský plyn, metan a oxid uhličitý, přičemž na globálním
oteplování má největší podíl metan.

13. Ovzduší a globální oteplování
➔ Metan má 23krát silnější vliv na klima než CO2 a je vytvářen hlavně trávícími
procesy přežvýkavců, kteří denně vytvoří 250-500 litrů metanu.
➔ Podíl masného průmyslu na světových emisích metanu je přibližně 35 až 40%.
➔ Průmyslová živočišná výroba vytváří 65% z celkového celosvětového objemu
emisí oxidu dusíku.
➔ Hospodářská zvířata rovněž produkují 64 % z celkového objemu
celosvětových emisí čpavku, který zásadním způsobem zapříčiňuje vznik
kyselých dešťů.

14. Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
➔ zvířata chovaná pro maso a mléko nyní tvoří přibližně 20% veškerého objemu
pozemské fauny
➔ přítomnost hospodářských zvířat na rozsáhlých plochách země a jejich
požadavky na krmení přispívají ke ztrátě biodiverzity
➔ Podle FAO (2006) jsou chovy hospodářských zvířat příčinou toho, že je vážně
narušeno 15 z celkem 24 důležitých prvků ekosystémů.
➔ Představují také hrozbu pro biologickou rozmanitost pro 306 z celkových 825
ekoregionů.

15. Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
➔ Ohrožena jsou i samotná hospodářská zvířata. FAO (2012) varuje, že přibližně
jedné čtvrtině všech 8000 plemen hrozí vyhynutí, a to především následkem
růstu intenzivního živočišného průmyslu.
➔ Protože jsou na hospodářská zvířata kladeny obrovské nároky, zejména
užitkovost.
➔ Následkem selektivního šlechtění jsou zvířata křehká, náchylná k nemocím a
mnohdy neschopna čelit náročnějším podmínkám.

16. Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
➔ Intenzivní živočišná výroba představuje rovněž nesmírnou zátěž pro vzácný
mořský ekosystém na naší planetě.
➔ Acidifakcí došlo v mnoha zemích k vyhynutí mnoha druhů ryb.
➔ Studie prokázaly, že role živočišné výroby v acidifikaci vod významná.
➔ FAO (2006) dokonce považuje chovy zvířat za hlavní příčinu znečištění
Jihočínského moře sloučeninami dusíku a fosforu, což zapříčiňuje masivní
poškození mořských ekosystémů.
➔ Ohroženi jsou také ostatní živočichové, kteří žijí v blízkosti znečištěných
oblastí, například ptáci, pro které představují kontaminované ryby potravu.

17. Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
➔ Rybolov je jedna z hlavních ekologických a evolučních změn ve všech
oceánech.
➔ Ekologická organizace Oceana (2004) tvrdí, že „rybáři nenávratně zdecimovali
už 88 % rybářských zón v Evropě a do moře údajně vyhodí každoročně 1,4
milionu tun ryb, které uloví omylem.“
➔ Populace velkých ryb s vysokou komerční hodnotou (např. tuňák či treska) se v
minulém století snížily o 90 %.

18. Pokles biodiverzity a ztráta mořských ekosystémů
➔ Chov masožravých ryb není efektivní, například k produkci tuny lososa je
potřeba ulovit tři tuny ryb ve volné přírodě, jako potravu. K tuně pstruha je
potřeba 2,5 tuny a u platýze a tresky až pětinásobek jejich vlastní váhy.
➔ Toto všechno způsobuje obrovskou nerovnováhu v mořském ekosystému,
neboť kvůli umělému chovu ryb je zapotřebí enormní množství volně žijících
ryb jako krmivo.
➔ Přes polovinu světového výlovu ryb bývá přeměněn v rybí moučku, později
využitou jako krmivo pro zvířata (FAO, 1998)

19. Úbytek deštných pralesů
➔ Deštné pralesy zastávají v přírodním koloběhu velmi zásadní úlohy.
Jejich nejdůležitější schopností je produkovat kyslík a vstřebávat oxid uhličitý.
➔ Neuvážené masivní ničení deštných pralesů může mít v budoucnu dalekosáhlé
a nevratné následky.
➔ Jak již bylo zmíněno, živočišná výroba zabírá bezmála jednu třetinu z celkové
plochy pevniny. Většinu této plochy zabírají pastviny.
➔ Protože se kvůli získání nových pastvin kácí lesy, je živočišná výroba
považována za hlavní příčinu úbytku lesů.

20. Úbytek deštných pralesů
➔ Například v oblasti Amazonie bylo 70 % z celkově vykácené plochy
přeměněno na pastviny.
➔ Ve střední Americe bylo 40 % tamních deštných pralesů vykáceno kvůli vzniku
pastvin pro dobytek
➔ Úbytek deštných pralesů má rovněž za následek zhoršení kvality ovzduší a
mnohá další negativa.

21. Tvorba (nebezpečných) odpadů
➔ Dva druhy odpadu:
◆ odpady vylučované zvířaty během života
◆ zbytky zvířecích těl po porážce “jateční odpad”
➔ Ve Spojených státech amerických vyprodukují dohromady hospodářská zvířata
3.5 bilionu kilogramů odpadu.

22. Tvorba (nebezpečných) odpadů
➔ První odpad je extrémně škodlivý a toxický pro životní prostředí. Může
způsobovat nemoci a přinášet do životního prostředí jedovaté látky, protože
obsahuje mnoho patogenních mikroorganismů, bakterií, virů a prvoků.
➔ Nebezpečné jsou v tomto směru zejména chovy prasat a drůbeže, protože
potřebují hodně krmiva bohatého na bílkoviny. Úroveň bílkovin v krmivu je
navíc až příliš vysoká, a to má za následek vysoké hladiny dusíku a
fosforečnanu ve výkalech zvířat.
➔ Exkrementy obsahují rovněž velké množství antibiotik, hormonů, pesticidů a
jiných nečistot -> znečištění vody a vrchních vrstev půdy.

23. Tvorba (nebezpečných) odpadů
➔ Druhý odpad se mnohdy využívá k výrobě kvalitní bionafty.
➔ Rovněž bývá využíván jako krmivo pro zvířata, což může být nebezpečné
viz. nemoc šílených krav.
➔ Ve zbytcích těl hospodářských zvířat mohou být zbytky nebezpečných látek,
jako jsou antibiotika, kovy, léčiva a jiné chemické látky.

24. Zdroje

25. Závěr
➔ Živočišná výroba degraduje a spotřebovává obrovská množství složek
životního prostředí - voda, půda, vzduch, úbytek deštných pralesů a
živočišných druhů.
➔ Současný způsob intenzivní živočišné výroby není z dlouhodobého hlediska
udržitelný.
➔ Pokud se co nejdříve nezačneme zabývat důslednou ochranou životního
prostředí, je velmi pravděpodobné, že generace po nás nebudou mít možnost
poznat svět, který nyní známe my.

26. Konec