1. ZÁZNAM A REPRODUKCE ZVUKU
1. část
Základy audiotechniky a videotechniky
Ing. Josef Bartoněk
Olomouc 2012

2. ZÁZNAM A REPRODUKCE ZVUKU
Záznam zvuku je proces, který umožňuje vytvoření obrazu reálného zvuku
na vhodný nosič v takové formě, aby umožňoval opětovnou reprodukci
původního zvukového signálu
Základní paramety:
-kmitočtová charakteristika -udává závislost
amplitudy akustického signálu na kmitočtu
-odstup signál – šum - je poměr výkonu signálu a součtu výkonů šumů,
které jsou v signálu obsaženy, udává se v dB
-přeslech mezi kanály – nežádoucí jev, projevující se pronikáním signálu
z jednoho kanálu do druhého a naopak (L P a PL)
-harmonické zkreslení (THD) - někdy se nazývá tvarové nebo nelineární
zkreslení, zkreslený signál obsahuje kromě 1. harmonické také vyšší
harmonické složky
THD = ((U12 + U22 + U32 + …. + Un2 )-1/2 / U1 ) . 100 [ %]

3. Druhy záznamu:
- analogový –zaznamenávaný signál odpovídá spojitému akustickému
signálu (mechanický, magnetický, optický)
- digitální -před záznamem je analogový signál převeden v A/D
převodníku na digitální a potom se zaznamenává (optický disk... )
Mechanický (analogový) –prapůvod je válečkový fonograf (T.A.Edison-
1878), nejrozšířenější mechanický záznam představuje gramodeska
(1920 standardní 78 ot/min, 1953 –dlouhohrající 33 a 45 ot/min, od 1957 –
stereo). Záznam se ustálil na verzi stranově-hloubkový (stereo)
stranový hloubkový stranově-hloubkový stereo
Z gramodesky je zvuková stopa snímána hrotem (safír, diamant…), který
je součástí přenosky (buď piezoelektrická nebo magnetodynamická)
umístěné na raménku

4. přenoska gramofonu
Magnetický (analogový) – využívá principu zmagnetování
posouvajícího se záznamového materiálu záznamovou hlavou. Při
reprodukci se posouvajícím zmagnetovaným materiálem indukuje ve
snímací hlavě střídavé napětí odpovídající napětí při záznamu.
Nejstarší systém používal jako záznamový materiál ocelovou strunu,
(1898), 1935 vzniká záznam na pásku, 1958 kazetový magnetofon.
Magnetofonová hlava se skládá ze tří základních částí: z jádra, štěrbiny
a vinutí magnetizační cívky. Používají se
hlavy pro dvoustopý a čtyřstopý záznam,
pro stereofonní záznam se používá čtyřstopá
stereofonní hlava. Z důvodu slučitelnosti
s monofonním systémem jsou obě stopy
(L, R) vedle sebe.

5. Předmagnetizace - má zásadní vliv na kvalitu záznamu, je závislá na
druhu záznamového materiálu
-stejnosměrná – záznamová hlava je napájena stejnosměrným proudem,
na který je superponovaná střídavá složka signálu (málo kvalitní,
dodatečný šum, jen u levných magnetofonů)
-střídavá - záznamová hlava je buzena nízkofrekvenční složkou se
superponovanou vysokofrekvenční složkou (nejčastěji používána,
nezpůsobuje dodatečný šum), vysokofrekvenční signál se využívá i na
vymazání záznamu
Záznamový materiál (pásek) – se skládá z podložky a magneticky
aktivní vrstvy, která je rozhodující pro kvalitu záznamu. Původně oxid
železitý Fe2O3 (velký šum a malá vybuditelnost), oxid chromičitý CrO2
(chromdioxid -menší šum), „Ferochromové pásky - FeCr“ -,kombinovaná
vrstva Fe2O3 + CrO2 spojují vlastnosti předešlých materiálů. Zlepšení
přenosu umožnil pásek „metal“ s vrstvou z čistého železa

6. mezní frekvence
fm = 1/2π R C
Cívkové magnetofony mají šířku
pásku 6,25 mm, kazety používají
normalizovanou šířkou 3,81 mm.
Běžná rychlost posuvu je 4,75 cm/s,
u kvalitnějších i rychlosti 9 a 18 cm/s
optický analogový záznam - dříve využívaný pro záznam
zvukového doprovodu filmů, snímání zabezpečoval
fotoelektrický prvek, byl zcela nahrazen magnetickým
záznamem na mg. stopě na okraji filmového pásu