Jakub Gajda - Přírodní stavitelsví v běžném životě
Aleš Brotánek - Trvale udržitelná architektura
1. 1
2013
2014
ZKUŠENOSTI A PRAKTICKÉ UKÁZKY Z REALIZACÍ PASIVNÍCH A TÉMĚŘ NULOVÝCH DOMŮ
www.abatelier.cz Aleš Brotánek
2012
CESTY K NEZÁVISLÉ ARCHITEKTUŘE.
2. 2
EPBD 2
Téměř nulový
dům CZ 2013
S MINIMEM ENERGIE Z OZE MINIMÁLNÍ POHODLÍ!
Plusový
nezávislý
dům
1984
ektro-
spotřebiče
VZT
Ohřev TUV
Vytápění
Pasivní
dům
Téměř nulový
dům EU
Nulový
dům
V jaké ARCHITEKTUŘE se žilo před 150 lety Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ?
ohřev UV+
vytápění
z OZE
0
50
100
150
200
250
Zástavba
20.století
celkováenergie[kWh/m2a]
Nízkoenergetický
dům
Zástavba
19.století
ČSN 730540
2011
cca15-50kWh/(m2a)
Pomalý rozvoj dle místních podmínek a zdrojů s
prakticky bezodpadovými technologiemi v řádu s
ekosystémem a respektováním
PŘIROZENÝCH LIMITŮ PROSTŘEDÍ!
ARCHITEKTURA BYLA PASIVNĚ NÍZKOENERGETICKÁ
www.abatelier.cz
ZDROJ : CPD
3. 3
Plusový
nezávislý
dům
1984
ektro-
spotřebiče
VZT
Ohřev TUV
Vytápění
Pasivní
dům
Téměř nulový
dům EU
Nulový
dům
ohřev UV+
vytápění
z OZE
0
50
100
150
200
250
Zástavba
20.století
celkováenergie[kWh/m2a]
180-240kWh/(m2a)
Nízkoenergetický
dům
Zástavba
19.století
ČSN 730540
2011
cca15-50kWh/(m2a)
EPBD 2
Téměř nulový
dům CZ 2013
Jaké je dědictví ARCHITEKTURY 20.stol. v éře zdánlivě NEONEOMEZENÝCH ZDROJŮ?
Rozvoj technologií otevřel netušené možnosti,
ale technicky architekturu ponechal na úrovni
19.stol se zabezpečením pohodlí jen díky
obrovskému nárůstu spotřeby energie a díky
IGNOROVÁNÍM LIMITŮ PROSTŘEDÍ.
ARCHITEKTURA ZÁVISLÁ NA FOSILNÍCH ZDROJÍCH
S MAXIMEM ENERGIE PROBLEMATICKÉ ŽIVOTNÍ POHODLÍ!
Od první ropné krize a růstu cen energie – zhoršování kvality
vnitřního prostředí na NEBEZPEČNÉ K POBÝVÁNÍ.
ZDROJ : CPD
5. 5
• Na prvním místě lze
dosáhnout
nejefektivněji snížení
energetické náročnosti
objektu ZATEPLENÍM!
(u rekonstrukcí jak
to jen dovolí technické
řešení domu)
• Výsledné vlastnosti
domu určí tvar, kvalita
oken a provedení
• Bez řízené výměny
vzduchu s rekuperací
nelze zajistit kvalitu
vnitřního prosředí
• Na konci je dilema, jak
zajistit zbytkovou
MINISPOTŘEBU
energie? Nejlépe z
obnovitelných zdrojů
(optimálně k daným
podmínkám)
Autor třech grafů: Ing. V. Žďára
JAKÁ JE LOGICKÁ POSLOUPNOST OPATŘENÍ PŘI NAVRHOVÁNÍ NED a PD
rozvaha z roku 2001
6. 6
CESTA EFEKTIVITY A ZJEDNODUŠOVÁNÍ NED+PD a VZT
První vývojová rekuperační jednotka upravená pro první dva NE RD
1995
1996
7. 7
NÁVRAT K ODDĚLENÍ
ŘÍZENÉHO VĚTRÁNÍ S
REKUPERACÍ (OVLÁDANÉHO
ČIDLEM CO2
) OD VYTÁPĚNÍ
TEPLOVODNÍM PANELEM S
TERMOSTATEM A
INTEGROVANOU VÝÚSTKOU
PŘÍVODU VZDUCHU
CESTA EFEKTIVITY A ZJEDNODUŠOVÁNÍ VZT
PODSTROPNÍ ROZVODY A ODDĚLENÍ VĚTRÁNÍ A VYTÁPĚNÍ +TERMIKA A DŘEVO
Současná jednotka se snadno
čistitelnými plastovými rozvody
9. 9
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU
ZDROJ TEPLA - krbová vložka Hoxter WK8 S OHŘEVEM
VODY +IZT+ TEPLOVODNÍ SLUNEČNÍ KOLEKTORY
CESTA EFEKTIVITY A ZJEDNODUŠOVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
10. 10
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU
ZDROJ TEPLA - krbová vložka Hoxter WK8 S OHŘEVEM
VODY +IZT+ TEPLOVODNÍ SLUNEČNÍ KOLEKTORY
CESTA EFEKTIVITY A ZJEDNODUŠOVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
11. 11
Markéta Spodniaková, Pavel Spodniak a Aleš Brotánek
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU Hmota do konstrukce domu
MASIVNÍ HLINĚNÉ OMÍTKY
12. 12
Markéta Spodniaková, Pavel Spodniak a Aleš Brotánek
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU Hmota do konstrukce domu
MASIVNÍ HLINĚNÉ OMÍTKY
13. 13
Markéta Spodniaková, Pavel Spodniak a Aleš Brotánek
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU Hmota do konstrukce domu
MASIVNÍ HLINĚNÉ OMÍTKY
14. 14
Markéta Spodniaková, Pavel Spodniak a Aleš Brotánek
DŮM U MODRÉHO KŘÍŽKU Zdroj tepla - krbová vložka Hoxter
WK8 S OHŘEVEM VODY
19. 23
Kostomlaty – 2007- 09
TÉMĚŘ PASIVNÍ RD dle PHPP – 25 kWh/(m2a), A/V 0,83 , TEST TĚSNOSTI 0,33h-1
STAVBA 2007-9
ZA ROK SPOTŘEBA NA OHŘEV VODY A DOVYTÁPĚNÍ 1m3
DŘEVA
20. 24
Kniha rozhovorů s investory - Klára Brotánková, Aleš Brotánek
REFLEXE NAVRHOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ OD PRVNÍHO NED V ČR (1995) DO SOČASNOSTI PD (2012)
22. 26
Původní potřeba tepla na vytápění
203 kWh/m2/rok
Dosažená potřeba tepla na vytápění
21 kWh/m2/rok
Byla to drahá rekonstrukce?
Rozpočet původní běžná rekonstrukce 11mil
Rozpočet pasivní rekonstrukce předpokládaný 12mil
Ve výběrovém řízení vysoutěžená cena
rekonstrukce za 11,3 mil
Úspora 89,8 %
Jde ale jen o
úspory energie?
Dostavba a rekonstrukce jedné budovy v rámci školního areálu ZŠ
Městské části Praha-Slivenec
23. 27
Dostavba a rekonstrukce školní budovy ZŠ Slivenec
Rekonstrukce podle principů pasivního stavění
Vzduchotechnika
V patře, kde jsou kabinety a
učebny, je vzduchotechnika
přiznaná viditelně > obtížné
zakrytí, výtvarný prvek,
edukační účel
•na přívodu i odvodu jsou
osazeny uzavírací klapky
ovládané ze třídy > případě,
že nejsou ve třídě žáci, není
třída provětrávána
24. 28
Dostavba a rekonstrukce školní budovy ZŠ Slivenec
Rekonstrukce podle principů pasivního stavění
Vzduchotechnika
•přívod a odsávání vzduchu jsou vždy na protilehlé straně třídy
•rozvody do jednotlivých učeben a kabinetů zůstaly přiznané
25. 29
Průběh koncentrací CO2 během SIMULOVANÉ VYUČOVACÍ HODINY při tiskové
konferenci 18.12.2010
Experimentální zkouška kvality vnitřního prostředí
DÁLE JEN LZE ODVODIT, ŽE BĚHEM
DALŠÍCH 15minut VYSTOUPALA
KONCENTRACE CO2 NA
2500ppmMĚŘICÍ
ZAŘÍZENÍ JIŽ NEDOKÁŽE VYŠŠÍ
KONCENTRACE MĚŘIT
PO VYPNUTÍ ŘÍZENÉ VÝMĚNY
VZDUCHU S REKUPERACÍ NASTAL
PRUDKÝ NÁRŮST KONCENTRACE
CO2 A BĚHEM 45minut DOSÁHL
2000ppm
PŘI ZAČÁTKU TISKOVÉ
KONFERENCE BYLO V
PROSTŘEDÍ UČEBNY
NAMĚŘENO
550ppm
OPTIMÁLNÍ KONCENTRACE CO2 DO 700-800 ppm
venkovní prostředí dříve 330ppm, dnes 450ppm (při inverzi také i
700ppm)
do 1000-1100 ppm - přijatelné, ale již s pachy a odéry
do 1500 ppm - snižování koncentrace, únava a ospalost
nad 1500 ppm – prohlubování únavy a dále již i škody na zdraví
NA KOLIK SE ZVÝŠILA KONCENTRACE CO2 ppm po 45minutách?
26. 30
Výsledky výzkumu větrání v rakouských školách
NAPROSTOU V TŠINU AKTIVNÍHO VYU OVACÍHO ASUĚ Č Č
TRÁVÍ D TI V PROST EDÍ, KTERÉ VE ŠKOLÁCH NEMÁĚ Ř
NIKDY NASTAT A KTERÉ ODPORUJE VYHLÁŠCE O
OBECN TECHNICKÝCH PODMÍNKÁCH VE VÝSTAVB !Ě Ě
PROST EDÍ ZDRAVÉ K POBÝVÁNÍŘ
NASTÁVÁ POUZE V DOB KDY VÝUKAĚ
NEPROBÍHÁ
Simulace přirozeného větrání učebny pro různé varianty větrání a jeho dopadu na koncentraci oxidu uhličitého. Výsledky
simulace ukazují, že i v ideálních případech větrání přestávky nedochází k dostatečnému provětrání prostoru.
(Měření kvality vzduchu v školách v Horním Rakousku, Amt der OÖ. LR., Abt. Umwelt- und Anlagentechnik)
ZDROJ: PUBLIKACE CENTRA PASIVNÍHO DOMU - Nucené větrání s možností rekuperace odpadního tepla v objektech pro vzdělání
27. 31
Výsledky výzkumu větrání v Rakouských školách
Takový je i stav ve
VŠECH
eských
č
školách, kde není
zajišt no ízené
ě
ř
v trání !
ě
28. 32
KONCENTRACE CO2 NAD 1500-5000ppm NA PRACOVIŠTI I PŘI STUDIU
1. NEPŘÍJEMNÉ ODÉRY, PACHY A OSPALOST
2. SNIŽOVÁNÍ SOUSTŘEDĚNÍ, POZORNOSTI A
VÝKONOSTI = snížená efektivita práce i výuky
3. SNIŽOVÁNÍ SCHOPNOSTI ZAPAMATOVAT SI
INFORMACE
KONCENTRACE CO2 NAD 1500-5000ppm PŘI ODPOČINKU A VE
SPÁNKU
1. POCITY NEDOSPALOSTI, ÚNAVA A NÁSLEDNÉ
USÍNÁNÍ BĚHEM STEREOTYPNÍCH ČINNOSTÍ, PŘI
ČTENÍ A PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA.
2. PŘI VYŠŠÍCH KONCENTRACÍCH BOLESTI HLAVY,
ZVYŠOVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU, KTERÉ MŮŽE
POSTIHOVAT POŠKOZOVÁNÍ MOZKOVÝCH BUŇĚK
3. PORUCHY PAMĚTI A NÁPADNÁ KORELACE SE
ZVYŠOVÁNÍM VÝSKYTU MOZKOVÝCH NEMOCÍ VE
SPOLEČNOSTI (např.Alzheimerova choroba, v r. 2000 zhruba
50–70 tisíc osob, v r. 2008 již 120 tisíc osob, (zdroj MZ) přibývá
alergiků, )
4. PORUCHY IMUNITY, ZVÝŠENÉ PROBLÉMY
ALERGIKŮ A ASTMATIKŮ.
JAKÉ MŮŽE MÍT NEKVALITNÍ PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURY DŮSLEDKY A NÁSLEDKY?
1990
Ulm-Eggingen. Martin Wamsler
Architektengemeinschaft Reiter & Rentzsch
29. 33
200520052013 2007
EPBD 2
Téměř nulový
dům CZ 2013
Plusový
nezávislý
dům
1984
ektro-
spotřebiče
VZT
Ohřev TUV
Vytápění
Pasivní
dům
- 90%
do15kWh/(m2a)
Téměř nulový
Dům EU
Nulový
dům
JAK VELKÝ POTENCIÁL ÚSPOR MÁ SOUČASNÁ ARCHITEKTURA?
ohřev UV+
vytápění
z OZE
0
50
100
150
200
250
Zástavba
20.století
celkováenergie[kWh/m2a]
- 80%
180-240kWh/(m2a)
Nízkoenergetický
dům
do50kWh/(m2a)
Zástavba
19.století
ČSN 730540
2011
do90kWh/(m2a)
cca15-50kWh/(m2a)
1984
1990 1995 1996 2003
PO PRVNÍ ROPNÉ KRIZI ARCHITEKTURA UKÁZALA, ŽE MÁ POTENCIÁL ÚSPOR
2001
80 -- 90%
KONCEPT PASIVNÍHO DOMU S MINIMEM SPOTŘEBY ENERGIE
POSKYTNE ZDRAVÉ POHODLÍ S VYŠŠÍM KOMFORTEM
ZDROJ : CPD
30. 34
www.abatelier.cz
SMĚRNICE EU = STANOVENÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ A ZÁJMŮ
SVRCHOVANÉ STÁTY (PODLE SVÝCH PRIORIT) ODPOVĚDNĚ
HLEDAJÍ PROSTŘEDKY K JEJICH NAPLNĚNÍ dle svých specifik
HLAVNÍ CÍL - SNÍŽIT SPOTŘEBU ZDROJŮ (PEZ) NA MINIMUM
SPOLEČNÁ ŠANCE - MINIMUM SPOTŘEBY (NENÍ TĚŽKÉ) POKRÝT OZE
Performance of Buildings Directive (EPBD2) 2010/31/EU 19. 5 2010
Zdroj: (EPBD2) 2010/31/EU 19. 5 2010
31. 35
www.abatelier.cz
Při provozu budov se spotřebovává 40% energie.
K tomu stopa celého cyklu života stavby (výroba materiálů, doprava,
výstavba, údržba, reinvestice a likvidace stavby) = více než 50% energie.
Současná architektura je největší ekologickou stopou naší civilizace, a proto
také největší nadějí, pokud dokážeme využit POTENCIÁLU ÚSPOR!
Zdroj: Eurostat, závěry Pačesovi komise 1
Pačesova komise 1: MOŽNOSTI ENERGETICKÉ RENOVACE BUDOV
JSOU DVAKRÁT VĚTŠÍ NEŽ CELÝ SPOR O LIMITY TĚŽBY UHLÍ
JAK SE PODÍLÍ ARCHITEKTURA NA SPOTŘEBĚ ENERGIE?
32. 36
BALÍKY SLÁMY POUZE JAKO NENOSNÁ IZOLACE V EVROPĚ
rakouský
model
-výplň ze
slámy v
nosné
konstrukci
Aleš Brotánek
41. 45
POCTIVÉ ZJIŠTĚNÍ, ŽE POKUS O ZDRAVÉ BYDLENÍ BEZ ŘÍZENÉHO VĚTRÁNÍ
KONČÍ RÁNO V LOŽNICI ATMOSFÉROU S 2500ppm
42. 46
bonus stavební firmy Čanda RÁDLO - 2010-11
STAVĚT PŘED KONSTRUKCI, DOPLŇOVAT JEŠTĚ DALŠÍ IZOLACÍ
43. 47
RÁDLO - 2010-11 RATMĚŘICE 2011-14
DOPLŇOVAT JEŠTĚ DALŠÍ IZOLACÍ PŘED, NEBO ZA PLYNOTĚSNOU VRSTVOU?
44. 48
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
45. 49
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
46. 50
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
2kWp
47. 51
Dům č.05 pro EKOPARK O.P.S . PROSPERITA 2010 A.BROTÁNEK
KONSTRUKCE STĚN Z NOSNÉ SLÁMY SPOLUPRÁCE J.MÁRTON, J.ČECH
48. 52
ČVUT-POŽÁRNÍ ZKOUŠKY obvodových stěn pro NE/PAS domy
s tepelnými izolacemi na bázi slámy SPOLUPRÁCE A.BROTÁNEK J.MÁRTON, J.ČECH
„VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV“ z programu Efekt, MPO ČR.
USA REI 120 min CZ ???
SKLADBA 01 - NOSNÁ SLAMĚNÁ STĚNA - RÁM 3x3 m
•30 MM VNĚJŠÍ VÁPENNÁ OMÍTKA
•500 MM SLAMĚNÉ BALÍKY ZTLAČENÉ NA 91KG/M3
•50 MM VNITŘNÍ HLINĚNÁ OMÍTKA TŘÍVRSTVÁ
49. 53
ČVUT-POŽÁRNÍ ZKOUŠKY obvodových stěn pro NE/PAS domy
s tepelnými izolacemi na bázi slámy SPOLUPRÁCE A.BROTÁNEK J.MÁRTON, J.ČECH
„VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV“ z programu Efekt, MPO ČR.
SKLADBA 01 - NOSNÁ SLAMĚNÁ STĚNA - RÁM 3x3 m
50. 54
ČVUT-POŽÁRNÍ ZKOUŠKY obvodových stěn pro NE/PAS domy
s tepelnými izolacemi na bázi slámy SPOLUPRÁCE A.BROTÁNEK J.MÁRTON, J.ČECH
„VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV“ z programu Efekt, MPO ČR.
SKLADBA 01 - NOSNÁ SLAMĚNÁ STĚNA - RÁM 3x3 m
51. 55
ČVUT-POŽÁRNÍ ZKOUŠKY obvodových stěn pro NE/PAS domy
s tepelnými izolacemi na bázi slámy SPOLUPRÁCE A.BROTÁNEK J.MÁRTON, J.ČECH
„VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV“ z programu Efekt, MPO ČR.
REI 120 min (1 h 26 min.)SKLADBA 01 - NOSNÁ SLAMĚNÁ STĚNA - RÁM 3x3 m
52. 56
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
53. 57
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
VÝKON 12 kWp ZNAMENÁ REZERVU PRO DŮM SOBĚSTAČNÝ PLUSOVÝ 2020
2kWp6kWp + REZERVA 6kWp
36m2
= 6kWp OHŘEV TV
+ PROVOZ DOMU V
OSTROVNÍM REŽIMU
+ VYUŽITÍ PŘEBYTKŮ PRO
ELEKTROMOBIL
36m2
= 6kWp REZERVA NE
PŘECHOD DO ZCELA
NEZÁVISLÉHO REŽIMU
54. 58
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
DNES JIŽ INSTALOVANÝ VÝKON 2 kWp NA OHŘEV TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY 2014
Dnes již instalovány 2kWp s šancí přidat podle vývoje
56. 60
www.abatelier.czROZKLAD NA VODÍK NEBO NOVÉ TYPY BATERIÍ
Technologie odstartovaly závod, kdo dříve a lépe umožní ukládat el.energii v
čase a s nejlepší účinností, ten bude základem domů téměř nulových.
57. 61
EPBD 2
Téměř nulový
dům CZ 2013
Plusový
nezávislý
dům
1984
ektro-
spotřebiče
VZT
Ohřev TUV
Vytápění
Pasivní
dům
- 90%
do15kWh/(m2a)
Téměř nulový
Dům EU
Nulový
dům
ARCHITEKTURA MÁ POTENCIÁL ÚSPOR 80-90% A CO CHYTRÉHO DÁL?
ohřev UV+
vytápění
z OZE
0
50
100
150
200
250
Zástavba
20.století
celkováenergie[kWh/m2a]
- 80%
180-240kWh/(m2a)
Nízkoenergetický
dům
do50kWh/(m2a)
Zástavba
19.století
ČSN 730540
2011
do90kWh/(m2a)
cca15-50kWh/(m2a)
cca35kWh/(m2a)
K NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ SMĚRNICE EU EPBD2 JE ZAVEDEN POJEM TÉMĚŘ NULOVÝ DŮM
KONCEPT PASIVNÍHO DOMU + ZAJIŠTĚNÍ OZE V MÍSTĚ
Jde o realitu nebo utopii?
PD je vyzkoušený koncept realizacemi a vhodný pro všechny typy budov nejen pro bydlení a RD!
Optimalizovaný TEAMOVÝ návrh OVĚŘENÝ V PHPP nezvyšuje náklady na realizaci!
PŘESTO Téměř nulový dům CZ 2013 MŮŽE BÝT JEN LEPŠÍ NÍZKOENERGETICKÝ DŮM
RACIONÁLNÍ ŘEŠENÍM BY MĚLA BÝT SNAHA REALIZACE PD NA CO NEJEFEKTIVNĚJŠÍ ÚROVNI!
59. 63
ASIVNÍ (dle PHPP 13,7 kWh/(m2a) INDIVIDUÁLNÍ DŘEVOSTAVBA - 2012
NAHRADIT OHŘEV
UV PANELY
TEPLOVODNÍMI
ZA OHŘEV PŘES
FOTOVOLTAIKU =
2kWp JE
VÝHODNÉ ZA NIŽŠÍ
CENU JIŽ DNES
• SROVNATELNÝ
TEPLOVODNÍ SYSTÉM
NA OHŘEV UV
cca s montáží 110110 tis.tis.
nákl. materiál 8585 tistis
• FT PANELY S
VÝKONEM 2KwP
cca s montáží 9595 tis.tis.
nákl. materiál 7575 tistis
zdroj. Ing.Pavel Minář
PTIMALIZACE ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Z OZE - leden 2013
60. 64
NÍ RD (dle PHPP 13,7 kWh/(m2a) INDIVIDUÁLNÍ DŘEVOSTAVBA - 2012
ZDE BUDE
VÝHODNĚJŠÍ
POUŽÍT STŘEŠNÍ
KRYTINU S
INTEGROVANOU
FOTOVOLTAIKOU
7PÁSŮ = 2kWp
21 PÁSŮ = 6kWp
S MĚNIČEM A
AKUMULACÍ MŮŽE
CELOROČNĚ ZAJISTIT
ZÁKLADNÍ PROVOZ
DOMU, NA JAŘE A NA
PODZIM I POTŘEBU
UŽITKOVÉ VODY A
VŠECHNY DALŠÍ
PŘEBYTKY LZE VYUŽÍT
PRO ELEKTROMOBIL
Vize k realizaci po roce
2016
v přerodu po dokončené studii na TÉMĚŘ NULOVÝ DŮM - 2013
63. 67
ENERGETICKY PASIVNÍ BYTOVÁ VILA POD ALTÁNEM
VÝSLEDNÉ PARAMETRY DOMU DÍKY OPTIMALIZACI www. ABATELIER Aleš Brotánek, Jan Praisler
nadmořská výška: 225 m n. m. PRAHA–10, Strašnice
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 14,714,7 kWh/(m2
a)
měrná potřeba tepla na vytápění dle TNI 730329: 14,0 kWh/(m2
a)
Užitná plocha dle PHPP: 591,6 m2
Užitná plocha dle TNI : 621,5 m2
obestavěný vytápěný prostor : 2427 m3
blower door test: 0,38 – 0,50,38 – 0,5 h-1 měřeno po bytech
faktor A/V: 0,40,4
stěna: U = 0,117 W/( m2
·K)
střecha: U = 0,092 W/( m2
·K)
podlaha nad suterénem: U = 0,146 W/( m2
·K)
okna: rám – dřevo 88 PF = 1,14 W/( m2
·K)
Ug
= 0,6 W/( m2
·K), g = 62 %
období projektování: 2009 – 2011 (28 měsíců)
období realizace: 2011 - 2012 (12 měsíců)
vytápění/ temperování: sálavými panely s integrovanou vyústkou vzduchu
a hladké radiátory v obývacích pokojích
větrání: decentrální systém větrání řízený čidlem CO2
zdroj: minimální kondenzační plynový kotel
Cena Kč/m3
z celkového obestavěného prostoru, bez DPH): 6500,-6500,-
AUTOR: ABATELIER Aleš Brotánek, Jan Praisler
INVESTOR: DEVELOPER JRD s.r.o.
64. 68
ENERGETICKY PASIVNÍ BYTOVÁ VILA POD ALTÁNEM
decentrální VZT jednotka v podhledu umístěná v komoře otopné těleso s integrovaným přívodem
větracího vzduchu
čidla pohybu a CO2
malá otopná tělesa nemusí být pod okny
Vysoká kvalita vnitřního prostředí s minimem technologií, jednoduchá ovladatelnost
jednoduchá ovladatelnost
65. 69
ENERGETICKY PASIVNÍ BYTOVÁ VILA POD ALTÁNEM
technická místnost :
malý plynový kotel
+ zásobník TV
technická místnost :
malý plynový kotel
+ rozdělovač a sběrač
PASIVNÍ DŮM PŘIPRAVEN VYMĚNIT KOTEL ZA PALIVOVÝ ČLÁNEK
66. 70
ENERGETICKY PASIVNÍ BYTOVÁ VILA POD ALTÁNEM
technická místnost :
malý plynový kotel
+ zásobník TV
technická místnost :
malý plynový kotel
+ rozdělovač a sběrač
PASIVNÍ DŮM PŘIPRAVEN VYMĚNIT KOTEL ZA PALIVOVÝ ČLÁNEK
67. 71
Í RD dle PHPP - 9 kWh/(m2a) S PŘÍPRAVOU NA NEZÁVISLÝ PROVOZ DOMU
příprava na aktivní FV obklad celého 2.NP 2014www.abatelier.cz
68. 72
Í RD dle PHPP - 9 kWh/(m2a) S PŘÍPRAVOU NA NEZÁVISLÝ PROVOZ DOMU
příprava na aktivní FV obklad celého 2.NP 2014www.abatelier.cz
69. 73
NÍ RD dle PHPP - 9 kWh/(m2a) S PŘÍPRAVOU NA NEZÁVISLÝ PROVOZ DOMU
výběr barevnosti aktivního FV obkladu celého 2.NP 2014www.abatelier.cz
Slunce které v zimě slouží a v létě neškodí
70. 74
le PHPP - 9 kWh/(m2a) S PŘÍPRAVOU NA NEZÁVISLÝ PROVOZ DOMU
výběr barevnosti aktivního FV obkladu celého 2.NP 2014www.abatelier.cz
Zdroj: SOLARTEC
71. 75
Solární články s barevným vzhledem
Základní barevná škála – jedna vrstva
50 100 150 190 nm
Procesy - CVD, PVD
Současná účinnost SČ ........ 18,5%
Před několika lety pouze………8%
monokrystalické křemíkové solární články
matný – texturovaný povrch
tmavě modrý vzhled
REDUKČNÍ FAKTOR BARVY
Tmavě modrá (75nm) …….…0,93
Světle modrá (110nm).....…0,87
Hnědá (50nm) ………..........0,86
Zelená (240nm) ……...……0,79
Zlatá (155nm) ……...........0,78
Fialová (190nm)...........…0,77
Stříbrná (30nm)………..0,73
72. 76
RD dle PHPP – (6) kWh/(m2a) REDUKOVANÝ ZASTÍNĚNÍM ZELENÍ NA 9 kWh/(m2a)
AVOU NA NEZÁVISLÝ PROVOZ DOMU
možná příprava na aktivní FV střešního pláště 2014
73. 77
Zdroj: SOLARTEC, R. Bařinka
184°
229°
319°
4°
49°
139°
PASIVNÍ RD dle PHPP – (6) kWh/(m2a) REDUKOVANÝ ZASTÍNĚNÍM ZELENÍ NA 9 kWh/(m2a) 2014
ORIENTACE SITUACE KE SVĚTOVÝM STRANÁM
74. 78
plocha jm.výkon
prům. roční
výroba prům. PR
roční suma spec.
energie
m
2
Wp kWh % kWh/kWp
J 184° 34,60 5 017 3 509 79,0 699,4
JZ 229° 18,00 2 610 1 620 78,2 620,7
JV 139° 18,00 2 610 1 772 79,2 678,9
S 4° 21,40 3 103 699 69,3 225,3
SZ 319° 49,50 7 178 2 102 72,1 292,9
SV 49° 48,50 7 033 2 352 73,7 334,4
CELKEM 190,00 27 550 12 054
orientace
PASIVNÍ RD dle PHPP – (6) kWh/(m2a) REDUKOVANÝ ZASTÍNĚNÍM ZELENÍ NA 9 kWh/(m2a) 2014
Výkon a množství vyrobené energie
77. 83
MODEL PŘÍRODNÍHO A PASIVNÍHO RD dle PHPP – 15 kWh/(m2a),
Datová kamna - nový způsob vytápění pomocí výkonných serverů
78. 84
www.abatelier.cz
ROPNÝ ZLOM (peak oil) ŠANCE K VYUŽITÍ NABÍDKY NEBO OHROŽENÍ?
Zdroj:
Zda si zvolíme pozitivní nebo negativní scénář je pouze na nás 1984
NYNÍ JSME ZDE S ROZVOJEM TECHNOLOGIÍ ZA POMOCI FOSILIÍ
PEAK OIL
DŘÍVE SVAZUJÍCÍ LIMIT ZÍTRA ŠANCE ZAJISTIT KOMFORT POMOCÍ
OZEOZE
NÁROKY 21.st. + OPTIMALIZOVANÝ PD + CHYTRÉ TECHNOLOGIE
ŠANCE PROPOJIT
79. 85
www.abatelier.cz
Zdroj:
Pozitivní scénář efektivnější využití energie a zapojení OZE již 2016?
Základní buňkou CHYTRÉ SÍTĚ je bytová jednotka nebo RD v pasivním standardu z 90-120% zajišťující i el
energii.
Rozvoj dopravy ELEKTRO MOBILITOU umožní flexibilní akumulátory s dobíjením během 10-15 minut
(netoxické, 1/3 váhy, trojnásobná kapacita- již ve výrobě s masovým rozšířením ) s akčním rádiusem 300-
600 km dle zátěže.(TESLA-spojení Americé a Dánské technologie)
Budovy poskytují ZDRAVÝ KOMFORT, na 100 % funkční i po BLACKOUTU přechodem do OSTROVNÍHO
SYSTÉMU odpojením zbytných funkcí a pružnou kooperací s ELEKTROMOBILITOU
OZE poskytují nezávislost MIXEM ZDROJŮ (vodní, větrná, fotovoltaická, bioplyn, biomasa) a volná kapacita
elektrobaterií včetně elektromobilů, přečerpávacích nádrží, bioplynových generátorů, vodíkových
akumulátorů atp. je využívána v rámci nadřazeného ostrovního systému
CHYTRÝCH SÍTÍ
1984
CHYTRÁ ENERGIE, OZE, SÍTĚ, DŮM, ELEKTROMOBIL = CHYTRÝ ROPNÝ ZLOM
CHYTRÁ SÍŤ
INTELIGENTNÍ SÍTĚ (SMART GRIDS) JSOU SILOVÉ ELEKTRICKÉ A KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ, KTERÉ
UMOŽŇUJÍ REGULOVAT VÝROBU A SPOTŘEBU ELEKTRICKÉ ENERGIE V REÁLNÉM ČASE
81. 87
2013
2014
ZKUŠENOSTI A PRAKTICKÉ UKÁZKY Z REALIZACÍ PASIVNÍCH A TÉMĚŘ NULOVÝCH DOMŮ
www.abatelier.cz Aleš Brotánek
2012
CESTY K NEZÁVISLÉ ARCHITEKTUŘE.
82. 88
ZKUŠENOSTI A PRAKTICKÉ UKÁZKY Z REALIZACÍ PASIVNÍCH A TÉMĚŘ NULOVÝCH DOMŮ
www.abatelier.cz Aleš Brotánek
DĚKUJI ZA POZORNOST!
98. 104
DŮM STROMŮ PROJEKT 2009-11 AUTOŘI:J.SMOLA, A.BROTÁNEK,J.PRAISLER
VKLÁDÁNÍ IZOLACE Z BALÍKŮ MEZI „I“NOSNÍKY V OBVODOVÉM PLÁŠTI
99. 105
HRADČANYU TIŠNOVA II. 2006-10 AUTOŘI: A.BROTÁNEK,J.PRAISLER
PROLÍNÁNÍ IZOLACE Z BALÍKŮ S NEHRANĚNOU KULATINOU KONSTRUKCE
100. 106
MĚŘ PASIVNÍ PŘÍZEMNÍ DŘEVOSTAVBA SE SLÁMOU A HLÍNOU - 2011
měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 18-2318-23 kWh/(m2
a)
2kWp
Editor's Notes
doplnit obrázky světové a ceněné architektury energeticky velmi náročné
Prvním pasivním domem v Evropě byla stavba v dánském Kopenhagenu podle projektu architekta Vagna Korsgaardena postavená v roce 1976 a rovnou jako .Nulový dům na Technické vysoké škole v Kodani stál na počátku výzkumu pasivního stavění. V Německu v osmdesátých letech probíhal výzkum energeticky efektivních staveb, podporovaný Spolkovým ministerstvem výzkumu.
Výsledkem prováděných experimentů a simulací byla formulace parametrů energetických úsporných domů v podmínkách Německa. První řadový pasivní rodinný dům, na němž se prováděly experimenty a formulovaly se principy.
Stavba prvního pasivního domu v Německu mohla být v roce 1990 realizována díky podpoře hesenského ministerstva hospodářství. V osmi výzkumných projektech bylo zdokonaleno větrání se zpětným získáváním tepla, vyvinuta okna s velmi kvalitními rámy a další potřebné prvky. Tento první pasivní řadový dům se čtyřmi byty v Darmstadt-Kranichsteinu byl navržen architekty Bott/Ridder/Westemeyer a obydlen v roce 1991. Odborníci se zde ještě neodvážili vynechat klasický otopný systém.
Tento a následné projekty nicméně prokázaly, že potřebné teplo lze dodávat pouze pomocí teplovzdušného vytápění. Přestože byly veškeré potřebné prvky a technologie vyvíjeny nově a nebyly prověřeny praxí, je tento dům neustále obýván bez potřeby rekonstrukce nebo zásadních oprav, a průměrná spotřeba tepla na vytápění se za celých patnáct let pohybuje kolem 10 kWh/(m2a).
BEZ OPTIMALIZACE A BĚŽNĚ NAVYKLÝMI POSTUPY PŘI NAVRHOVÁNÍ (PŘEDIMENZOVÁVÁNÍ TZB I PŘEKOMBINOVÁVÁNÍ TECHNOLOGIÍ ), BEZ SPOLUPRÁCE PROFESÍ OD PRVNÍCH KONCEPČNÍCH ÚVAH A TAKÉ BEZ ZKUŠENOSTÍ
MUSELY BÝT PRVNÍ NED DRAHÉ.
Z realizací jasně vyplynulo, že míru použité techniky a technologií je třeba pečlivě vážit dle místních podmínek a pro komerčně realizované stavby se začala rýsovat nová disciplína, optimalizace navrhování (vykrystalizovala do návrhového nástroje PHPP).
Cílem je ekonomická návratnost vložených více nákladů a cena, která se nebude výrazně lišit od běžné výstavby.
Komplexnost, ale zároveň vyváženost a vnitřní provázanost navrhovaných opatření.
Jedině tak bude možné myšlenku energeticky nenáročné výstavby prosadit do praxe a získá si přitažlivost pro běžné stavebníky a hromadnou výstavbu. Tím byl nastartován rozvoj tohoto způsobu stavění.
Nejvýznamnějším evropským střediskem podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních domů je v novodobé historii v roce 1996 založený Passivhaus Institut v Darmstadtu vedený Dr. Wolfgangem Feistem. Jedná se o nezávislou a nevládní instituci. Výsledky svých výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru, (PHPP) určeného pro návrh a výpočtové ověření parametrů (certifikaci) pasivních domů.
Prvním pasivním domem v Evropě byla stavba v dánském Kopenhagenu podle projektu architekta Vagna Korsgaardena postavená v roce 1976 a rovnou jako .Nulový dům na Technické vysoké škole v Kodani stál na počátku výzkumu pasivního stavění. V Německu v osmdesátých letech probíhal výzkum energeticky efektivních staveb, podporovaný Spolkovým ministerstvem výzkumu.
Výsledkem prováděných experimentů a simulací byla formulace parametrů energetických úsporných domů v podmínkách Německa. První řadový pasivní rodinný dům, na němž se prováděly experimenty a formulovaly se principy.
Stavba prvního pasivního domu v Německu mohla být v roce 1990 realizována díky podpoře hesenského ministerstva hospodářství. V osmi výzkumných projektech bylo zdokonaleno větrání se zpětným získáváním tepla, vyvinuta okna s velmi kvalitními rámy a další potřebné prvky. Tento první pasivní řadový dům se čtyřmi byty v Darmstadt-Kranichsteinu byl navržen architekty Bott/Ridder/Westemeyer a obydlen v roce 1991. Odborníci se zde ještě neodvážili vynechat klasický otopný systém.
Tento a následné projekty nicméně prokázaly, že potřebné teplo lze dodávat pouze pomocí teplovzdušného vytápění. Přestože byly veškeré potřebné prvky a technologie vyvíjeny nově a nebyly prověřeny praxí, je tento dům neustále obýván bez potřeby rekonstrukce nebo zásadních oprav, a průměrná spotřeba tepla na vytápění se za celých patnáct let pohybuje kolem 10 kWh/(m2a).
BEZ OPTIMALIZACE A BĚŽNĚ NAVYKLÝMI POSTUPY PŘI NAVRHOVÁNÍ (PŘEDIMENZOVÁVÁNÍ TZB I PŘEKOMBINOVÁVÁNÍ TECHNOLOGIÍ ), BEZ SPOLUPRÁCE PROFESÍ OD PRVNÍCH KONCEPČNÍCH ÚVAH A TAKÉ BEZ ZKUŠENOSTÍ
MUSELY BÝT PRVNÍ NED DRAHÉ.
Z realizací jasně vyplynulo, že míru použité techniky a technologií je třeba pečlivě vážit dle místních podmínek a pro komerčně realizované stavby se začala rýsovat nová disciplína, optimalizace navrhování (vykrystalizovala do návrhového nástroje PHPP).
Cílem je ekonomická návratnost vložených více nákladů a cena, která se nebude výrazně lišit od běžné výstavby.
Komplexnost, ale zároveň vyváženost a vnitřní provázanost navrhovaných opatření.
Jedině tak bude možné myšlenku energeticky nenáročné výstavby prosadit do praxe a získá si přitažlivost pro běžné stavebníky a hromadnou výstavbu. Tím byl nastartován rozvoj tohoto způsobu stavění.
Nejvýznamnějším evropským střediskem podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních domů je v novodobé historii v roce 1996 založený Passivhaus Institut v Darmstadtu vedený Dr. Wolfgangem Feistem. Jedná se o nezávislou a nevládní instituci. Výsledky svých výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru, (PHPP) určeného pro návrh a výpočtové ověření parametrů (certifikaci) pasivních domů.