1. Jiří Jílek
Bitva o Stalingrad
Jedna z největších porážek německé armády
ve Druhé světové válce
Závěrečný úkol modulu 13 KPI
2. Obsah
1 Anotace 3
2 Klíčová slova 3
3 Argumentace 3
4 Bitva o Stalingrad 4
5 Seznam použité literatury 6
6 Infografika 7
3. 1 Anotace
Text seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími příčinami a průběhem významného vojenského
střetnutí na Východní frontě o město Stalingrad. Zaměřuje se především na příčiny vedoucí k
porážce německé armády a průběh bojů jednotek, které se přímo neúčastnily bitvy ve městě
samotném. Text popisuje události s důrazem na německou stranu, protože právě ty nejdůležitější
akce proběhly z iniciativy německé armády. Ve své stručnosti se omezuje na popisy podstatných
událostí; hlubší rozbory těchto událostí, či popisy bojů, text neuvádí.
2 Klíčová slova
Stalingrad, bitva, Německo, Sovětský svaz, obklíčení, porážka, Hitler, Žukov, Paulus,
Manstein, město, kapitulace, 1942
3 Argumentace
Téma jsem si vybral na základě svých zájmů o tuto problematiku – navštěvuji internetová
fóra, čtu časopisy a knihy zaměřené na Druhou světovou válku, především pak na Východní frontu.
Téma této práce zapadá do kontextu mého studia spíše okrajově, protože studuji obor Ruský jazyk,
kde jsou ruské dějiny pouze doplňkovým předmětem. Snažil jsem se v této práci stručně zachytit
průběh, podle mého názoru opomíjených, vyprošťovacích akcí německé armády a událostí
následujících po obklíčení Stalingradu Rudou armádou.
4. 4 Bitva o Stalingrad
Po porážce německých vojsk v Sovětském svazu před Moskvou v zimě 1941 se německé
jednotky nacházely v obraně. Aby velení předešlo ztrátě iniciativy, bylo nutné vypracovat nový plán
pro postup v nadcházejícím roce.
Na jaře 1942 vznikne tzv. „Plán Modrý“ (Fall Blau), neboli operační plán pro rok 1942.
Hitler do něho významně zasáhne a přetvoří ho podle svého obrazu. Dobytí Stalingradu se v něm
výslovně neobjevuje. Teprve během prvních bojů v létě 1942 podle „Plánu Modrý“, učiní Hitler
rozhodnutí, která připraví půdu pro svedení katastrofální bitvy o Stalingrad. Především ústup
sovětských jednotek do okolí města a další posilování sovětských armád v oblasti, si vynutilo
potřebu Stalingrad ovládnout.
Po ochabnutí německého útoku na konci léta 1942, musely německé jednotky zajišťovat
velice dlouhou frontu, pro jejíž efektivní obranu neměly dostatek prostředků. Skupina armád A,
umístěná jižněji, držela pozice v předhůří Kavkazu mezi Černým mořem a Kaspickým jezerem.
Skupina armád B držela frontu probíhající od oblasti Volhy jižně od Stalingradu, přes břehy řeky
Don až do oblasti severně od města Voroněže.
Podle polního maršála Mansteina se staly v tomto období tři chyby, které přímo, či nepřímo,
přispěly k porážce německé armády. První chybou byla roztaženost fronty, neboť armáda již neměla
žádné zálohy, protože všechny volné síly byly vyčleněny pro udržení fronty. Druhou chybou byla
skutečnost, že Adolf Hitler nařídil nasadit osvědčenou a silnou 6. armádu do boje o město
Stalingrad, zatímco hlídání fronty místo této armády přenechal spojencům – Italům, Maďarům a
Rumunům. Tím byly na obranu fronty poslány velmi slabé jednotky, ve srovnání s německou
armádou. Třetí chybou byl chaos ve velení, neboť Hitler svými zásahy do řízení operace prakticky
odebral nadřízené skupině armád ovládání 6. armády.
Útok na Stalingrad začal po těžkém bombardování města Luftwaffe v srpnu. Postupující
německé armádě pod velením generála Pauluse zde kladli odpor mimo vojenských jednotek také
dělnické milice. Přestože se město během útoku změnilo v trosky, probíhala výroba tanků T-34,
které se účastnily obrany města. Tu měl na starost generál Vasilij Čujkov. Zatímco probíhal
mimořádně tvrdý boj o město, posiloval velitel zdejší oblasti generál Georgij Žukov sovětské
jednotky v okolí města. Brzy měl dost sil na uskutečnění protiútoku.
Sovětský Jihozápadní front (74 divizí a 70 brigád – celkem 1 103 000 vojáků a 1 493 tanků)
zahájil útok na německé spojence 19. listopadu 1942, přičemž prolomil frontu severně i jižně od
města a 23. listopadu se obě křídla útočící Rudé armády spojila, čímž německé jednotky bojující o
Stalingrad obklíčila. Ve stalingradském „kotli“ bylo obklíčeno více než 250 000 vojáků německé,
italské, maďarské a rumunské armády.
Ve dnech 20. až 22. listopadu 1942 existovala naděje, že by se 6. armáda mohla ještě probít
ze Stalingradu, protože podle hlášení generála Pauluse nebylo sevření sovětskými vojsky úplné.
Takový ústup by však znamenal defacto porážku, což Hitler nechtěl připustit a stažení 6. armády
zamítl. Ještě 23. listopadu posílá generál Paulus radiogram Hitlerovi se žádostí o povolení ústupu,
ale ten je opět zamítnut. Hitler nařizuje bránit město a slibuje letecké zásobování obklíčené armádě.
Toto zásobování je však neproveditelné a jen ojediněle se leteckým jednotkám podaří doručit
obklíčené 6. armádě alespoň minimální objem 300 tun zásob denně. Zároveň probíhá letecký odsun
raněných. Situace se ve Stalingradském kotli pro německé vojáky zhoršovala každým dnem, ale ti
5. přesto bojovali dál, neboť měli naději, že je jiné německé jednotky vyprostí.
Polní maršál Manstein v čele skupiny armád Don (nová skupina armád zorganizována z
jednotek, které unikly obklíčení) se pokusil probít do kotle a vyprostit 6. armádu. Jeho pokus začal
12. prosince a zpočátku se vyvíjel dobře. Útočící pancéřové jednotky pronikly hluboko do sovětské
obrany, ale přísun sovětských posil postupně útok zpomalil. Němci se dostali přibližně na
50 kilometrů vzdušnou čarou od Stalingradu.
Pokus o probití se ke Stalingradu však narušila Rudá armáda, když 16. prosince zaútočila na
úsek fronty bráněný italskými jednotkami a ohrozila tak nejen útočící německé jednotky, ale i celou
Skupinu armád A. Manstein požádal Hitlera, aby Paulusovi povolil se pokusit o průlom, ale to
vůdce zamítl. Kvůli sovětskému postupu byla vyprošťovací operace zastavena a Mansteinova
armáda se vrátila na své výchozí pozice.
9. ledna 1943 obdržela 6. armáda výzvu ke kapitulaci. Na Hitlerův rozkaz byla odmítnuta. K
Hitlerovi se přiklání i Manstein, když poukazuje na to, že 6. armáda stále dokáže vázat velké síly
nepřítele. O den později zahájila sovětská strana útok proti obráncům. Německá obrana se rozpadla
a vojáci se stáhli ze svých obranných pozic před městem, přímo do Stalingradu. 14. ledna 1943 bylo
dobyto poslední letiště, což znamenalo konec odsunu raněných a zhoršení již tak špatného
zásobování.
24. ledna požádal Manstein Hitlera naposledy o povolení kapitulace 6. armády, ale marně.
30. ledna je generál Paulus povýšen na polního maršála (Hitler očekával, že díky tomuto povýšení
bude bojovat až do konce), ale o den později se raději vzdá Sovětům. 6. armáda je v té době již v
rozkladu. Z více než 100 000 zajatců se jich po válce do Německa vrátilo kolem 6 000.
6. 5 Seznam použité literatury
• KNOPP, Guido. Stalingrad, peklo na Volze. Vydání 1. Překlad Vladimír Čadský. Praha:
Euromedia group a.s. - Ikar, 2005. 368 stran. ISBN 80-249-0610-4
hodnocení: autor je vzděláním historik, zdroj je vydán nedávno a obsahuje aktuální
informace, po jazykové stránce bezchybné, autor čerpal z ruských archivů, do nedávna
nepřístupných, minimální předpojatost autora
• MANSTEIN, Erich von. Ztracená vítězství. Vydání 1. Překlad Jiří Fidler. Brno: Jota, 2006.
557 stran. ISBN 80-7217-443-62
hodnocení: autor je přímý účastník bojů o Stalingrad, navíc s velkým přehledem v
problematice strategie, zdroj byl přeložen a poznámkován předním českým vojenským
historikem, zdroj obsahuje přepisy důležitých depeší i přísně tajných zpráv německého
generálního štábu, po jazykové stránce bezchybné
• SEEMAN, Richard. Stalingrad, 60 let poté. Mezinárodní politika 2/03 [online]. Praha: [IIR –
Ústav mezinárodních vztahů] 2003, roč. 27, č. 2/03 [cit. 2013-01-05]. ISSN 0543-7962.
Dostupné z: http://www.iir.cz/display.asp?ida=351
hodnocení: autor je akademik a redaktor se zaměřením na německé dějiny 20. století,
po faktografické stránce přesné, vydavatel má dobrou pověst a provádí vědeckou práci, je
zřízen ministerstvem zahraničních věcí České republiky, po jazykové stránce bezchybné,
žádná předpojatost autora
• Palba.cz. Bitva o Stalingrad IV. Pád 6. A [online]. 2007-03-28 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=111&t=1918
hodnocení: autor je amatérský historik, který již publikoval několik knih, zdroj je
aktuální, čerpá z důvěryhodných pramenů, článek je ve verzi před revizí a korekturou –
obsahuje pravopisné chyby (vlastním jeho předchozí publikaci, která je po obsahové i
jazykové stránce bezchybná), žádná předpojatost autora
• Сталинград 1942-1943. Наступательный период сталинградского сражения [online].
[cit. 2013-01-05]. Dostupné z http://http://www.stalingrad.ws/bitva/bitva_nast_1.shtml
hodnocení: autor čerpá informace z oficiálních materiálů Volgogradského muzea,
obsahuje údaje z ruských archivů, především počty vojsk a jejich organizaci, po jazykové
stránce v pořádku, minimální předpojatost autora, přehlednost článků
