1. Tematiku vlivu U.S.A. v poválečném Japonsku jsem si vybral, abych rozšířil povědomí o jedné ze
součástí americké historie. Velmi úzce se téma pojí k pochopení zahraniční politiky anglosaských
zemí a tím i přispívá k rozšíření přehledu v kulturní oblasti. Téma se zaměřuje na období po 2.
Světové válce, kdy Spojené státy velmi ovlivňovaly Japonsko. K názvu práce jsem se dopracoval
konkretizující metodou, kdy jsem se z nejširšího okruhu - Americké historie, dostal až k tomuto
poměrně konkrétnímu období.
Vliv U.S.A na poválečné Japonsko
Jan Přibyl (učo:382880)
Vypracováno ke dni 6.1.2013

2. Klíčové pojmy: Korejská válka, studená válka, ekonomický růst, bezpečnostní pakt, import surovin,
Liberálně demokratická strana, válka ve Vietnamu, válka v Perském zálivu, Koizumiho vláda
Okupační období
Americká vojska obsadila území Japonska bezprostředně po jejich kapitulaci podepsanou 2.
září 1945. Na okupaci dohlížel generál Douglas MacArthur, který se zasadil za to, aby rodina císaře
Hirohita nebyla stíhána pro válečné zločiny. MacArthur byl pouze dohlížitel. Spojené státy zpočátku
podporovaly tvrdou okupaci, když rostly jejich obavy před Sovětským svazem. Nechtěly dopustit, aby
Japonsko ovládl komunismus, později se však většinu reforem, na rozdíl od Německa, postarali
Japonci sami. S americkou výpomocí se v Japonsku dokonce obnovila velká část jejich válečného
průmyslu, aby se mohla podpořit Spojenecká vojska v Korejské válce. Díky tomu Japonsko
podepsalo bezpečnostní pakt, který zadával Japonsku důležitou roli v americké obranné strategii
v Asii.
Okupace oficiálně skončila roku 1952, avšak ve vzájemné spolupráci si Američané ponechali
na japonských ostrovech své vojenské základny.
Ekonomická a společenská situace v Japonsku
Japonská ekonomika po válce prudce rostla, až se 1955 dostala na nejvyšší předválečné
výrobní hodnoty. Až do 70. Let činil průměrný ekonomický růst 10% HDP. Obzvláště silné zvýšení
výroby se mohlo zaznamenat zejména v železářském, chemickém a strojním průmyslu, stejně jako ve
vývoji moderních technologií. Ze země méně produktivní než Itálie, se Japonská ekonomika stala třetí
největší na světě. Pouze Spojené státy a Sovětský svaz na tom byly lépe.
Japonsko bylo téměř zcela závislé na importu jídla a energie, kvůli čemuž čelilo
vzrůstajícímu ochranářství zahraničních států. Doma zase čelilo vážným problémům se znečištěným
životním prostředím. I když se jim podařilo vypořádat se znečištěním, obchodní komplikace však
nadále přetrvávají.
Jako jedna s nejvíce průmyslově rozvinutých společností na světě si Japonci užívali prosperity
a výhod prosperující střední třídy. Docházelo k dobrovolnému poameričťování společnosti. Vše co
pochází zpoza oceánu, je považováno za moderní a pokrokové. Přejímají se vzory oblékání a styl
amerického života. Některá slova jsou pro Japonce úplně nová, proto se jich mnoho přejímá. Tento
pocit potřeby přejímat vše americké se naštěstí v 70. letech zmírnil a Japonci se opět snaží více
uznávat své tradiční hodnoty.
Jak již bylo dříve avizováno, Japonsko se o většinu poválečných reforem postaralo samo.
Politický systém řídila proamerická Liberálně demokratická strana. Od 60. Do poloviny 80. Let
byla politická situace stabilní a Liberálně demokratická strana měla majoritní podíl v parlamentu a
prosazovala úzkou spolupráci se Spojenými státy.
Japonsko a Vietnam
Japonsko konsolidovalo svou bezpečnostní politiku se strategií U.S.A v západním Pacifiku.
Během šedesátých a sedmdesátých let Japonsko nebylo přímým účastníkem válečného konfliktu na
Indočínském kontinentu. Bylo ovšem v konflikt zapojeno nepřímo, a to tak, že poskytovalo zbraně a
své základny Spojeneckým silám. Zároveň Japonsko dotovalo antikomunistickou vládu ve Vietnamu.

3. S eskalací válečného konfliktu ve Vietnamu se mnoho levicově a protiválečně zaměřených
Japonců obávalo o angažovanost své země ve vietnamském konfliktu. Válka se tak stala tématem
mnoha demonstrací, setkání, či prohlášení. Tím se také nastartovala enormní aktivita japonského
zpravodajství. Po vyhasnutí konfliktu v roce 1979 byly oficiální vztahy s Vietnamem prakticky na
bodu mrazu.
Japonsko na prahu 21. století
Roku 1989 se stala nečekaná shoda náhod, kdy svrchovaný císař Hirohito zemřel a spolu s ním
padla i Berlínská zeď. Smrt císaře, který se ujal vlády již v roce 1926, symbolizovala dlouhou éru
Japonských dějin včetně válečného, přechodně válečného a poválečného období.
Konec studené války pro Japonsko znamenal z jistého úhlu pohledu tragédii. Rozpadem
bipolárního systému zabývajícího se pouze politickou a bezpečnostní otázkou se posunul základ
mezinárodních vztahů spíše do oblasti ekonomické. Země tak prakticky ztratila svůj význam jako
bezpečnostní výspa Spojených států v oblasti Dálného východu.
Z hlediska ekonomické využitelnosti Japonsko přestalo být v 90. letech pro americké investory
v Pacifickém bazénu zajímavé. Přestože se země postupně otvírala, v porovnání s jinými zeměmi je
stále relativně uzavřeným trhem.
V otázkách bezpečnostních bylo japonsko-americké spojenectví daleko pevnější. Ovšem i zde
se na Japonsko snesla vlna kritiky pro nízkou spolupráci v době války v Perském zálivu. Pod tlakem
OSN se japonská sebeobrana objevila roku 1992 v Kampučii, avšak jako pouhá záložní jednotka.
Vše se změnilo až s nástupem Koizumiho vlády, kdy se v roce 2004 vyslaly jednotky
sebeobrany do Íráku.
Vztahy Japonska k Rusk nejsou tak stabilní jako s U.S.A. I když válečný stav mezi Ruskem a
Japonskem byl ukončen 19. Října 1956, díky nevyřešeným teritoriálním sporům dosud nebyla
uzavřena mírová smlouva. Kurily, ostrovy v Severním teritoriu, si v roce 1945 přisvojil tehdejší
Sovětský svaz. Jedná se o strategické ostrovy z hlediska rybolovu. Otázka navrácení se už řešila roku
1991, při návštěvě prezidenta Gorbačova. Před dokončením jednání se však Sovětský svaz rozpadl a
otázka zůstala nedořešena.
Použitá literatura:
1. REISCHAUER, Edwin, CRAIG, Albert. Dějiny Japonska. Praha: NLN, s.r.o., 2008. 476 s. ISBN
978-80-7106-843-3
- je to odborně psaná encyklopedie
- napsal ji profesor přednášející na Harvardské univerzitě
- obsahuje spoustu informací o zahraniční politice a mezinárodních vztazích
- mohu pozorovat vliv U.S.A z jiné perspektivy
- lze v ní najít prakticky cokoliv
2. DINGMAN, R. (2010). Douglas MacArthur: Statecraft and stagecraft in america's east asian
policy. Presidential Studies Quarterly, 40(2), 374-375. Dostupné z:
http://search.proquest.com/docview/215685801?accountid=16531
- zdroj je kvalitní, pochází z odborného školního časopisu
- příspěvek napsal náležitě erudovaný profesor Harvardské univerzity
- je zde popsán podrobný životopis amerického generála

4. - k tématu se to vztahuje díky velkému vlivu MacArthura na okupaci Japonska
- obsahuje důležité informace
3. Japonsko: Ekonomická charakteristika země[online]. Oficiální portál pro podnikání a export,
1.10.2012, [vid. 2013-01-03]. Dostupné z
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/japonsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-18634.html
- je to oficiální portál o ekonomice
- portál je zaštítěn odpovídajícími ministerstvy
- data jsou přesná, takřka přímo od zdroje – zastupitelský úřad z Tokia
- k tématu se to vztahuje díky přesným údajům o ekonomice státu obchodující s U.S.A
- není to psáno jedincem, ale zaštítěno přímo úřadem
Anotace:
Text pojednává o historii Japonského státu po 2. Světové válce pod vlivem politiky U.S.A. Jsou zde
rozebírána různá hlediska a způsoby, jakými byl americký vliv prováděn. Zřetel byl především kladen
na mezinárodní válečnou politiku Japonska, jakožto i kulturní a ekonomický vývoj. Z textu lze
srozumitelně popsat a vylíčit tuto historickou etapu. V práci se nezachází příliš do detailů, neb autor se
snažil docílit zevrubného popisu dějin, který by případně mohl být inspirací detailnější rozpravě.