Kpi11 ester dobiášová 416035

189 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
189
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Kpi11 ester dobiášová 416035

  1. 1. Kurz práce s informacemi, KPI11 Ester Dobiášová, 416035 Problematika kulturního průmyslu:Pirátství na internetu a jeho vliv na filmový průmysl České republiky 1
  2. 2. Argumentace Téma jsem zvolila na základě toho, že studuji obor Sdružená uměnovědná studiaa film je mi blízký. Mám obdiv ke všem, kteří na filmu spolupracují, a proto nesouhlasíms ilegální manipulací tímto médiem. Ráda bych upozornila, co vše spadá pod pirátství, jakovlivňuje subjekty, nikoli objekt – film, a jak v širším měřítků může poškozovat ekonomikustátu. Teoreticky jsem rozebrala také, jak vlastně vznikl a co je to kulturní průmysl, protožefilmový pod něj spadá – pirátství je tedy v širším měřítků také jeho problémem. Příklademjsem uvedla Českou republiku a statistiky z roku 2011, z čehož pramení i název celé práce. 2
  3. 3. Anotace V této práci je definován pojem kulturní průmysl a je aplikován na současnýuměnovědný problém, kterým je ilegální stahování filmů na internetu. Je zde nastíněn stručněekonomický význam filmového průmyslu, jakým způsobem ho může internetové pirátstvípoškozovat a co vše je vlastně za pirátství považováno. „Piráti“ nepoškozují hmotný objekt,film, ale lidi, kteří se na jeho tvorbě podílejí. V textu je také nastíněna situace filmovéhoprůmyslu České republiky v roce 2011.Klíčová slova: kulturní průmysl; filmový průmysl; pirátství na internetu, Česká republika 3
  4. 4. Kulturní průmysl Termín kulturní průmysl původně používali radikální kritici masové zábavy předevšímve 30. a 40. letech 20. století. Samotný termín existoval však dříve, již od roku 1946, za jehoautory jsou považováni členové Frankfurtské školy T. Adorno a M. Horkheimer. Od konce 60. let však byl koncept kulturního průmyslu modifikován, a to díky školefrancouzských sociologů (především Morina s Heutem a Bernarda Miegeho, kteří s Adornema Horkheimerem nesouhlasili). Na ně poté navázala Organizace OSN pro vědu, výchovua kulturu (UNESCO). Název kulturní průmysl byl změněn na kulturní, a to z toho důvodu,že v jednotném čísle se mluví o jednotné struktuře, přitom se jednotlivá odvětví průmyslu odsebe diametrálně liší. Během 20. století docházelo k dalším proměnám. Národní vlády začaly věnovatkulturním průmyslům svoji pozornost, protože poskytovaly pracovní místa a tvořily podíl naHDP země. Podle Evropské komise do kulturních průmyslů spadá za prvé oblast tradičního umění:výtvarné umění, scénické umění (divadlo, tanec, cirkus atd.), kulturní dědictví; za druhéoblast kulturních průmyslů: TV a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk; za třetí oblastkreativních průmyslů: design, architektura, reklamní průmysl – jak můžeme vidětv následujícím obrázku. Jednotná definice kulturního průmyslu neexistuje. Existuje tucet různých definic, kterése od sebe mohou lišit v maličkostech, ale přesto se neshodnou. Příkladem může být definiceVelké Británie, která kulturní průmysl hodnotí jako průmysl s potenciálem vytvářet bohatství,zatímco UNESCO z definice komerčnost vylučuje. 4
  5. 5. Filmový průmysl a jeho poškozování Jedním z odvětví kulturního průmyslu je průmysl filmový, který se těší značné oblibě.Kromě jeho kulturního a uměleckého přínosu má také velký ekonomický význam. Má vlivna růst produktivity a kvalifikace dané země; stát získává peníze z daní zaplacenýmispolečnostmi v celém dodavatelském řetězci; značný příspěvek k HDP přináší kvalifikovanéprofese jako postprodukční odborníci, finanční a technický personál, tvůrčí profese,řemeslníci a specializované služby. Dále nabízí pracovní místa, čímž snižuje nezaměstnanost. Jedním z hlavních způsobů poškozování filmového průmyslu, a tím i ekonomiky státu,je ilegální sdílění a stahování filmů na internetu – neboli pirátství. Pirátství se nejen rychlerozšiřuje, ale také je víceméně tolerováno. Z toho důvodu možná počet těchto „pirátů“narůstá. Co vše však pod pirátství spadá? Pirátstvím je označováno neoprávněné užívání autorského díla bez souhlasuautora či souhlasu jiné oprávněné osoby. Každý smí ale zhotovit si jednu rozmnoženinu díla,pokud však nejsou opatřeny ochranou proti kopírovaní. Takto vytvořenou, kopii však nesmíbez souhlasu autora užít jiným způsobem než pro svou osobní potřebu, nesmí ji tedy např.prodat, sdílet na internetu, ale ani půjčit či darovat kamarádovi.1 Náklady na vytvoření a distribuci jednoho filmu jsou velké. Všichni, kteří se na filmupodílejí – režisér, producent, scénárista, herci, kameramani, zvukaři a mnoho dalších, vložído tvorby filmu několik měsíců práce, za kterou musí dostat zaplaceno. Nákladné jsou cenydekorací a interiérů, replik slavných budov, rekvizit, digitálních efektů, elektřiny a jiné.Distributor po dokončení filmu musí vytvořit dostatečné množství kopií pro jednotlivé zeměa kina a také udělat filmu dostatečnou reklamu, do čehož vkládá své peníze. Po součtu všechtěchto nákladů vyjde například jeden hollywoodský film na 250 milionů dolarů, v přepočtu5 a půl miliardy korun českých. Současný český film stojí okolo 30 milionů korun, jak sdělujeČeská protipirátská unie. Tím, že se lidé dopouštějí filmového pirátství, snižují tržby, které by film mohl mít.Je nutné si uvědomit, že neobírají o peníze hmotný objekt, film, ale lidi, kteří se na němpodíleli, a i ty, kteří se zasluhují o jeho další legální šíření. Také spolu s nízkým právnímvědomím a despektem k duševnímu vlastnictví vede pirátství k devalvaci vnímáníkinematografie a audiovize jako kulturní hodnoty.2Dopad pirátství v českém filmovém průmyslu Na území České republiky se filmové pirátství objevilo již počátkem 90. let 20. století,a to s rozvojem videodistribuce. To byl velký ekonomický problém pro vydavatele filmů.V roce 1991 proto založili sdružení, které se dnes jmenuje Česká protipirátská unie. Filmovým pirátstvím se u nás zabýval český dokumentární cyklus Rozmarné létoz roku 2006, ve kterém svoje názory sdělili herci jako Anna Geislerová, Jiří Macháček,režiséři Marek Najbrt, Petr Zelenka nebo filmový distributor Ivo Andrle. Stejně tak se dají nastránkách České protipirátské unie dohledat názory mnoha dalších umělců, mezi kterými jei uznávaný režisér Jan Svěrák. Dopady pirátství se dají dobře ukázat na jeho filmu Kuky sevrací, do kterého jako producent vložil 40 milionů korun, vrátilo se však 30. Proto podalžalobu – a to na stránku share-rapid.cz, která jediná film z oběhu nestáhla a vidělo ji tak přes13 tisíc diváků. Žaloba byla přijata. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy1 Filmové pirátství a autorská práva. In: Filmy nejsou zadarmo [online]. 2006, 13.6.62006 [cit. 2012-12-06].Dostupné z: http://www.filmynejsouzadarmo.cz/userfiles/file/Brozura.pdf2 O pirátství. In: Filmy nejsou zadarmo [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z:http://www.filmynejsouzadarmo.cz/cs/o-piratstvi/ 5
  6. 6. český soud nařídil nějakému serveru odstranit ze své nabídky film na žádost jeho tvůrců.3Důvodem byla i špatná kvalita nahrávky, která poté znehodnocuje celý film. U dalších filmůse tak musí počítat s horšími podmínkami, pokud nebude jistota navrácení peněz. Tím jemyšleno méně dní a práce ve spěchu, skromnější výpravu a druhořadou techniku.3 Kuky vrací úder... internetovým pirátům. In: ŠNÍDL, Vladimír a Pavel KOČIČKA. Ekonom [online]. 2011, 31.8. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-52718130-kuky-vraci-uder-internetovym-piratum 6
  7. 7. Závěr V této práci jsem se zaměřila na definování pojmu kulturní průmysla aplikovala ho na současný problém průmyslu filmového, a to na ilegální stahování filmůna internetu. Stručně jsem zmínila ekonomický význam filmové distribuce a nákladnostjednoho filmu. Definovala jsem samotný pojem pirátství a udala škody, které má na svědomí.Konkrétně jsem se poté snažila tuto problematiku ukázat ve filmovém průmyslu Českérepubliky 7
  8. 8. ZdrojeLiteraturaCIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze:Institut umění, 2009, ISBN 978-80-7008-231-7. • Proč jsem si vybrala tento zdroj: Martina Cikánka jsem zhodnotila jako erudovaného člověka, který píše články i na internet, vystudoval pražské HAMU, a z knihy jde poznat, že tématu rozumí. Kniha je velmi přehledná, rozdělan do kapitol, podtitulů a odstavců. V knize podává přehled o vývoji kulturních průmyslů a přidává názory a postoje mnoha dalších odborníků. Kniha má rozsáhlý citační seznam. Kniha není příliš stará, dá se tedy počítat s aktuálností. Také používá odborné výrazy z oboru. Pro můj text se hodí, protože nabízí náhled na kulturní průmysl.InternetDOČEKAL, Radomír. Investiční pobídky pro filmový průmysl / Proč podporovat filmovýprůmysl?. In: CINEPUR: Časopis pro moderní cinefily [online]. 2006 [cit. 2012-12-06].Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=1103 • Proč jsem si vybrala tento zdroj: Článek vyšel ve velmi uznávaném časopise Cinepur, časopise pro cinefily, později byl zveřejněn na stránce tohoto časopisu. Autorem je Radomír Dočekal, který studoval na Oxfordu, byl generálním ředitelem generální ředitel Barrandov Studios a Prague Studios a současně je v České filmové komisi, proto počítám s jeho erudovaností. Text je přehledně členěn. Autor používá odborné výrazy. Článek je z roku 2006 a informace, které jsem z něj získávala, nepodléhají tolik času, proto počítám s jeho aktuálností. Článek se hodí pro moji práci, protože se zabývá filmem.Filmové pirátství a autorská práva. In: Filmy nejsou zadarmo [online]. 2006, 13.6.62006 [cit.2012-12-06]. Dostupné z: http://www.filmynejsouzadarmo.cz/userfiles/file/Brozura.pdfO pirátství. In: Filmy nejsou zadarmo [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z:http://www.filmynejsouzadarmo.cz/cs/o-piratstvi/ • Proč jsem si vybrala tento zdroj: Stránku Filmy nejsou zadarmo jsem si vybrala z toho důvodu, že mi z České protipirátské unie potvrdili, že se stránkou spolupracují, informace jsou tedy správné. Informace jsou přehledné, dobře členěné, srozumitelné. Přesto se zde vyskytují odborné termíny. Stránka je aktualizovaná. Můžeme dohledat kontakty na autory. Článek se hodí pro moji práci, protože se týká internetového pirátství.Kuky vrací úder... internetovým pirátům. In: ŠNÍDL, Vladimír a Pavel KOČIČKA. Ekonom[online]. 2011, 31. 8. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-52718130-kuky-vraci-uder-internetovym-piratum • Proč jsem si vybrala tento zdroj: Tento článek mi nabízí příklad pirátství v České republice, které je vhodný pro moji práci. Článek vychází i tištěně. Známe autory. Vladimír Šnídl je redaktorem Hospodářských novin už od roku 2007, Pavel Kočička je spíše grafik. Článek je přehledný a je udáno datum, kdy článk vyšel. 8

×