SlideShare a Scribd company logo
1 of 15
पिपिपिल/ कायसेक
सौपित्र अपिपित िोशी
ितुर्थ वर्थ आयुवेदािायथ
येरळा आयुवेद िहापवद्यालय व रुग्णालय , खारघर , नवी िुुंबई
िररिय
शरीरावर कोष्ण
तेलािी धारा सोडणे
यास 'कायसेक' असे
म्हणतात .
क
े रळिध्ये यालाि
'पिपिपिल' असे
म्हणतात .
यािा सिावेश
प्रािुख्याने िररर्ेक
स्वेद िध्ये करण्यात
येतो होय .
योग्य :
• िक्षाघात - Hemiplegia
• िुंगू - Paraplegia
• Motor neuron diseases
• Degenerative joint diseases
• रुिापदथति गात्र - painful body part
• रसायन किाथसाठी
• अुंतरायाि
• बाह्ययाि - Tetany
• आक्षेिक
• वातबलास
• अपदथत - Facial Palsy
• गृध्रसी - Sciatica
• अितानक - Episthotonos
• खल्ली
• देह दृढ व बलवान होण्यासाठी
• िाददाह
अयोग्य :
• अिीण
• स्र्ौल्य
• रिः स्वला
• ज्वर
• अपतसार
सुंिार सुंग्रह
• द्रोणी - १
• तैल - पिपिपिल साठी - २ पलटर
तलि साठी - १० पिली
• कािड
• रास्ना िूणथ - ५ ग्राि
• िातेले
• Gas stove
• िुंिकिथ सहाय्यक - २-४
• वातप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल :
1. धान्वुंतर तैल
2. िहािार् तैल
3. िहानारायण तैल
4. क्षीरबला तैल
• पित्तप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल :
1. िुंदनबला लाक्षापद तैल
2. क्षीरबला तैल
• कफप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल :
1. सहिरापद तैल
2. लघुपवर्गिथ तैल
िूवथकिथ
• प्रात:काळी िलिूत्र पवसिथनानुंतर रुग्णास
किीत किी किडयािध्ये द्रोणीिध्ये िाय
िसरुन बसण्यास साुंगावे.
• स्वस्तिवाथिन करुन योग्य त्या तैलाने तलि
करावे.
• रुग्णाच्या पशरोिागी िट्टबुंधन करावे ज्यािुळे
तैल नेत्रावर येणार नाही.
• आवश्यक ते तैल गॅसवर कोष्ण करावे.
सुंिूणथ पवधीिध्ये ताििान एकसारखे राहील
यािी काळिी घ्यावी.
• सािान्य ताििान: 38 °C - 45°C
प्रधानकिथ
• पिपिपिल 4 सहाय्यकाुंद्वारे करणे अपधक उत्ति असते िरुंतू सहाय्यकाुंच्या
कितरतेिुळे दोन सहाय्यकाुंद्वारे सुद्धा पिपिपिल पिया क
े ली िाते.
• सवथ प्रर्ि रुग्णास बसून िाय िसरलेल्या अवस्र्ेत क
े ली िाते. रुग्णाच्या
सवाांगास हलक
े अभ्युंग क
े ले िाते.
• आवश्यक ते तैल कोष्ण करुन त्यािध्ये वस्त्र पििपवले िातात त्यानुंतर
एका हाताने स्नेहािध्ये पििपवलेले वस्त्रखण्ड हलक्या दाबाने पिळू न
अुंगठ्याच्या साहय्याने रुग्णाच्या पकिान 6 ते 9 इुंि उुंिीवरुन शरीरावर
धार धरली िाते.
• सहाय्यकाने दुसऱ्या हाताने रुग्णशरीरावर िदथन करावे.
• पिपिपिल खालील अवस्र्ाुंिध्ये करावी :
1. रुग्णास बसवून िाय िसरलेल्या अवस्र्ेत ( sifting with extended legs)
2. उताणे िोिलेल्या अवस्र्ेत (Supine position )
3. वाि िार्श्थ (left lateral)
4. दपक्षण िार्श्थ (Right lateral)
5. उताणे िोिलेल्या अवस्र्ेत (Supine repeat)
6. बसलेल्या अवस्र्ेत (Sitting repeat)
• िालथ्या स्तस्र्तीिध्ये गरि असल्यास पक
ुं वा पिपकत्सकाच्या पववेकानुसार कायसेक करावे.
• कायसेक अधोित्रूगत करावे. ज्यावेळी कायसेक सोबत तिधारा करणे ििप्राप्त असेल
उदा. प्रिेह,psoriatric condition त्यावेळी रुग्णास उताणे (supine ) अवस्र्ेत पिया करावी.
• िन्या व असुंस्र्ानी पिपिपिल पिया (कायसेक) पशरोधारा सुरु करण्याच्या 15 पिपनट िूवथ व
िश्चात करावी.
• कायसेक स्वेदनािे लक्षण पदसेियांत करावे
िश्चात्कािथ
• पिपिपिल िाल्यानुंतर नारीक
े ल ित्र / tongue
cleaner द्वारे शरीरावरील स्नेह िुसून काढावा.
• शरीरास स्वच्छ टॉवेल िुसून काढावे.
• त्यानुंतर तलि काढू न रास्ना िूणथ पशरोिागी
लावावे.
• रुग्णास अधाथ तास पवश्राि करण्यािा सल्ला द्यावा व
त्यानुंतर सुखोष्ण िलाने स्नान करण्यास साुंगावे.
• पशरोिागी आिलकी कल्क, क
ु लर्ी, िूुंग िीठ
यािैकी एकािा लेि करुन स्नान करावा.
Precautions
1. तैल गरि नाही यािी सहाय्यकाने खात्री
करुन घ्यावी.
2. िूणथ पवधीिधे स्नेहािे ताििान एकसारखे
असावे.
3. 4 सहाय्यकाुंच्या िदतीने पवधी होत असताुंना
एकसारखी गती असावी.
4. िदथन िुंदगतीने करावे, फार अपधक दाब
नसावा.
5. स्नेह द्रोणीिध्ये ििा िाल्यास दुसऱ्या
कािडाने बुडवून व पिळू न बाहेर काढावा
धन्यवाद !!! ….

More Related Content

What's hot

Clinical applications of kajjali
Clinical  applications  of kajjaliClinical  applications  of kajjali
Clinical applications of kajjalisomil dubey
 
"Panchakarma Equipments and its modifications"
"Panchakarma Equipments and its modifications""Panchakarma Equipments and its modifications"
"Panchakarma Equipments and its modifications"Panchakarma Sdmcahhassan
 
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionClinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionPanchakarma Sdmcahhassan
 
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana TrivendraSingh7
 
Dravya guna vignyan syllabus PPT
Dravya guna vignyan syllabus PPTDravya guna vignyan syllabus PPT
Dravya guna vignyan syllabus PPTrajendra deshpande
 
Ayurvedic Dhatu Concept introduction
Ayurvedic Dhatu Concept  introductionAyurvedic Dhatu Concept  introduction
Ayurvedic Dhatu Concept introductionrajendra deshpande
 
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHA
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHACRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHA
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHAVidyashree H T Krishna
 
Panchakarma Instruments and its modifications
Panchakarma Instruments and its modificationsPanchakarma Instruments and its modifications
Panchakarma Instruments and its modificationsKetan Mahajan
 
ARSHA - Dravya Prayoga.pptx
ARSHA - Dravya Prayoga.pptxARSHA - Dravya Prayoga.pptx
ARSHA - Dravya Prayoga.pptxAditi Gandhi
 
Management of Calcaneal Spur Vatakantak – A Case Study
Management of Calcaneal Spur Vatakantak  –  A Case StudyManagement of Calcaneal Spur Vatakantak  –  A Case Study
Management of Calcaneal Spur Vatakantak – A Case StudyYogeshIJTSRD
 
cva case presentation
cva case presentation cva case presentation
cva case presentation Kamal Sharma
 
Concept of Rakta Mokshana
Concept of Rakta MokshanaConcept of Rakta Mokshana
Concept of Rakta Mokshanamadhu ranjan
 

What's hot (20)

Virechana Karmukata
Virechana KarmukataVirechana Karmukata
Virechana Karmukata
 
Clinical applications of kajjali
Clinical  applications  of kajjaliClinical  applications  of kajjali
Clinical applications of kajjali
 
Critical analysis of Raktamokshana
Critical analysis of RaktamokshanaCritical analysis of Raktamokshana
Critical analysis of Raktamokshana
 
Applicability of Lepa in Swastha
Applicability of Lepa in SwasthaApplicability of Lepa in Swastha
Applicability of Lepa in Swastha
 
"Panchakarma Equipments and its modifications"
"Panchakarma Equipments and its modifications""Panchakarma Equipments and its modifications"
"Panchakarma Equipments and its modifications"
 
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionClinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
 
Central registration with CCIM
Central registration with CCIMCentral registration with CCIM
Central registration with CCIM
 
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana
Charak chikitsa short note in kalpa and siddhi sthana
 
Dravya guna vignyan syllabus PPT
Dravya guna vignyan syllabus PPTDravya guna vignyan syllabus PPT
Dravya guna vignyan syllabus PPT
 
Ayurvedic Dhatu Concept introduction
Ayurvedic Dhatu Concept  introductionAyurvedic Dhatu Concept  introduction
Ayurvedic Dhatu Concept introduction
 
Gridhrasi (sciatica)
Gridhrasi (sciatica)Gridhrasi (sciatica)
Gridhrasi (sciatica)
 
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHA
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHACRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHA
CRITICAL ANALYSIS OF KAPHAJA LINGANASHA
 
Panchakarma Instruments and its modifications
Panchakarma Instruments and its modificationsPanchakarma Instruments and its modifications
Panchakarma Instruments and its modifications
 
Concept of shodhana
Concept of shodhanaConcept of shodhana
Concept of shodhana
 
Rasayana Dr.Kishore Mahindraker
Rasayana Dr.Kishore MahindrakerRasayana Dr.Kishore Mahindraker
Rasayana Dr.Kishore Mahindraker
 
ARSHA - Dravya Prayoga.pptx
ARSHA - Dravya Prayoga.pptxARSHA - Dravya Prayoga.pptx
ARSHA - Dravya Prayoga.pptx
 
Management of Calcaneal Spur Vatakantak – A Case Study
Management of Calcaneal Spur Vatakantak  –  A Case StudyManagement of Calcaneal Spur Vatakantak  –  A Case Study
Management of Calcaneal Spur Vatakantak – A Case Study
 
cva case presentation
cva case presentation cva case presentation
cva case presentation
 
Kriya kala
Kriya kalaKriya kala
Kriya kala
 
Concept of Rakta Mokshana
Concept of Rakta MokshanaConcept of Rakta Mokshana
Concept of Rakta Mokshana
 

Pizichhil - Kayaseka.pptx

  • 1. पिपिपिल/ कायसेक सौपित्र अपिपित िोशी ितुर्थ वर्थ आयुवेदािायथ येरळा आयुवेद िहापवद्यालय व रुग्णालय , खारघर , नवी िुुंबई
  • 2. िररिय शरीरावर कोष्ण तेलािी धारा सोडणे यास 'कायसेक' असे म्हणतात . क े रळिध्ये यालाि 'पिपिपिल' असे म्हणतात . यािा सिावेश प्रािुख्याने िररर्ेक स्वेद िध्ये करण्यात येतो होय .
  • 3. योग्य : • िक्षाघात - Hemiplegia • िुंगू - Paraplegia • Motor neuron diseases • Degenerative joint diseases • रुिापदथति गात्र - painful body part • रसायन किाथसाठी • अुंतरायाि • बाह्ययाि - Tetany • आक्षेिक • वातबलास
  • 4. • अपदथत - Facial Palsy • गृध्रसी - Sciatica • अितानक - Episthotonos • खल्ली • देह दृढ व बलवान होण्यासाठी • िाददाह
  • 5. अयोग्य : • अिीण • स्र्ौल्य • रिः स्वला • ज्वर • अपतसार
  • 6. सुंिार सुंग्रह • द्रोणी - १ • तैल - पिपिपिल साठी - २ पलटर तलि साठी - १० पिली • कािड • रास्ना िूणथ - ५ ग्राि • िातेले • Gas stove • िुंिकिथ सहाय्यक - २-४
  • 7. • वातप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल : 1. धान्वुंतर तैल 2. िहािार् तैल 3. िहानारायण तैल 4. क्षीरबला तैल • पित्तप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल : 1. िुंदनबला लाक्षापद तैल 2. क्षीरबला तैल • कफप्रधान व्याधीत वािरण्यात येणारे तैल : 1. सहिरापद तैल 2. लघुपवर्गिथ तैल
  • 8. िूवथकिथ • प्रात:काळी िलिूत्र पवसिथनानुंतर रुग्णास किीत किी किडयािध्ये द्रोणीिध्ये िाय िसरुन बसण्यास साुंगावे. • स्वस्तिवाथिन करुन योग्य त्या तैलाने तलि करावे. • रुग्णाच्या पशरोिागी िट्टबुंधन करावे ज्यािुळे तैल नेत्रावर येणार नाही. • आवश्यक ते तैल गॅसवर कोष्ण करावे. सुंिूणथ पवधीिध्ये ताििान एकसारखे राहील यािी काळिी घ्यावी. • सािान्य ताििान: 38 °C - 45°C
  • 9. प्रधानकिथ • पिपिपिल 4 सहाय्यकाुंद्वारे करणे अपधक उत्ति असते िरुंतू सहाय्यकाुंच्या कितरतेिुळे दोन सहाय्यकाुंद्वारे सुद्धा पिपिपिल पिया क े ली िाते. • सवथ प्रर्ि रुग्णास बसून िाय िसरलेल्या अवस्र्ेत क े ली िाते. रुग्णाच्या सवाांगास हलक े अभ्युंग क े ले िाते. • आवश्यक ते तैल कोष्ण करुन त्यािध्ये वस्त्र पििपवले िातात त्यानुंतर एका हाताने स्नेहािध्ये पििपवलेले वस्त्रखण्ड हलक्या दाबाने पिळू न अुंगठ्याच्या साहय्याने रुग्णाच्या पकिान 6 ते 9 इुंि उुंिीवरुन शरीरावर धार धरली िाते. • सहाय्यकाने दुसऱ्या हाताने रुग्णशरीरावर िदथन करावे.
  • 10.
  • 11. • पिपिपिल खालील अवस्र्ाुंिध्ये करावी : 1. रुग्णास बसवून िाय िसरलेल्या अवस्र्ेत ( sifting with extended legs) 2. उताणे िोिलेल्या अवस्र्ेत (Supine position ) 3. वाि िार्श्थ (left lateral) 4. दपक्षण िार्श्थ (Right lateral) 5. उताणे िोिलेल्या अवस्र्ेत (Supine repeat) 6. बसलेल्या अवस्र्ेत (Sitting repeat) • िालथ्या स्तस्र्तीिध्ये गरि असल्यास पक ुं वा पिपकत्सकाच्या पववेकानुसार कायसेक करावे. • कायसेक अधोित्रूगत करावे. ज्यावेळी कायसेक सोबत तिधारा करणे ििप्राप्त असेल उदा. प्रिेह,psoriatric condition त्यावेळी रुग्णास उताणे (supine ) अवस्र्ेत पिया करावी. • िन्या व असुंस्र्ानी पिपिपिल पिया (कायसेक) पशरोधारा सुरु करण्याच्या 15 पिपनट िूवथ व िश्चात करावी. • कायसेक स्वेदनािे लक्षण पदसेियांत करावे
  • 12.
  • 13. िश्चात्कािथ • पिपिपिल िाल्यानुंतर नारीक े ल ित्र / tongue cleaner द्वारे शरीरावरील स्नेह िुसून काढावा. • शरीरास स्वच्छ टॉवेल िुसून काढावे. • त्यानुंतर तलि काढू न रास्ना िूणथ पशरोिागी लावावे. • रुग्णास अधाथ तास पवश्राि करण्यािा सल्ला द्यावा व त्यानुंतर सुखोष्ण िलाने स्नान करण्यास साुंगावे. • पशरोिागी आिलकी कल्क, क ु लर्ी, िूुंग िीठ यािैकी एकािा लेि करुन स्नान करावा.
  • 14. Precautions 1. तैल गरि नाही यािी सहाय्यकाने खात्री करुन घ्यावी. 2. िूणथ पवधीिधे स्नेहािे ताििान एकसारखे असावे. 3. 4 सहाय्यकाुंच्या िदतीने पवधी होत असताुंना एकसारखी गती असावी. 4. िदथन िुंदगतीने करावे, फार अपधक दाब नसावा. 5. स्नेह द्रोणीिध्ये ििा िाल्यास दुसऱ्या कािडाने बुडवून व पिळू न बाहेर काढावा