Analýza scénářů je predikční metoda, v rámci které je zpracováno několik možných scénářů (variant) vývoje. Využívá se často při sestavování rozpočtu a při rozhodování, zejména jako metoda snížení nejistoty. Nejběžnější scénáře. Metoda scénáře sestává ze pětí fází: 1) Identifikace oblasti scénáře; 2) Identifikace klíčových faktorů; 3) Analýza klíčových faktorů; 4) Vlastní vytvoření scénáře; 5) Finalizace, dokončení scénáře.
2. DEFINICE
Analýza scénářů je predikční metoda, v rámci které je zpracováno
několik možných scénářů (variant) vývoje. Využívá se často při
sestavování rozpočtu a při rozhodování, zejména jako metoda snížení
nejistoty.
Nejběžnější scénáře jsou:
• optimistický (nejlepší možný scénář)
• realistický - tj. nejpravděpodobnější výsledek; při plánování je tento
scénář často použit jako hlavní rozpočet (cíl)
• pesimistický (nejhorší možný scénář)
3. METODA SCÉNÁŘE SESTÁVÁ ZE PĚTÍ FÁZÍ1:
1.
Identifika
ce oblasti
scénáře
2.
Identifika
ce
klíčových
faktorů
3.
Analýza
klíčových
faktorů
4.
Vlastní
vytvoření
scénáře
5.
Finalizac
e,
dokonče
ní
scénáře
1 - metoda vychází z analýzy metodik tvorby scénářů, kterou provedl institut pro
studium budoucnosti a posuzování technologií (IZT) v roce 2008
5. 2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH FAKTORŮ
Vnitřní faktory lze ovlivnit
opatřeními v rámci politiky.
Jejich vývoj je součástí
vytvářeného scénáře.
Vnější faktory tvoří kontext,
nemohou být ovlivněny naším
zásahem. Například jde o
(místní) klimatické podmínky, o
emise ze vzdálených zdrojů
nebo o dopady politik v jiných
oblastech (finance, hospodářství,
demografie).
6. 3. ANALÝZA KLÍČOVÝCH FAKTORŮ
expertní panely
jednání zainteresovaných stran
metoda Delphi
strukturovaný
rozhovory atd.
systémová dynamika
(System Dynamics)
analýza křížových
maticí (Cross Matrix
Analysis)
8. 5. FINALIZACE SCÉNÁŘŮ
A VYTVOŘENÍ VÝHLEDU
další možné kroky:
• interpretace a zhodnocení scénářů na základě pravděpodobností
• analýza trendů
• interpretace a zhodnocení scénářů na základě jejich potřebnosti nebo pozitivních a
negativních aspektů
• analýza problémových událostí (co by se mohlo stát, kdyby nastaly nečekané
události, tzv. „divoké karty“?)
• analýza dopadů (Jaké příležitosti a rizika jsou spojená se situací popsanou ve
scénáři?)
• identifikace a analýza aktérů (kteří aktéři vývoj ovlivňují a jakým způsobem?)
• sektorová analýza (Jaký význam mají scénáře pro různé oblasti?)
• zhodnocení současných strategií srovnáním se scénáři
• přehled způsobů k dosažení určitého cíle
9. • HANZELKOVÁ, Alena, Miloslav KEŘKOVSKÝ a Oldřich VYKYPĚL.
Strategické řízení: teorie pro praxi. 3. přepracované vydání. V
Praze: C.H. Beck, 2017. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-
7400-637-1
Nejprve je třeba určit rozsah scénáře, tedy tzv. oblast scénáře. Touto oblastí může být určitý obor (např. odpady, kvalita ovzduší, doprava) nebo konkrétní otázka omezená na určitou geografickou oblast nebo časový horizont. indikátory, Zejména ty, které vycházejí z mezinárodně používaných sad, mohou být velmi užitečné pro popis a omezení oblasti scénáře, protože již samy o sobě poskytují pohled na danou oblast ve srozumitelné a přesně definované podobě. Veškeré uvažování o scénářích probíhá v rámci logického systému kauzálních vazeb DPSIR (hnací síly, tlaky, stav, dopad, odezva).
Tuto analýzu lze provést mnoha způsoby.
Tato fáze je kreativní a inovativní, snaží se využít možností, které jsou k dispozici, nebo nalézt řešení pro dosažení žádoucího stavu, např. životního prostředí, určité oblasti, celé společnosti. Scénáře vznikají tak, že jsou vybrány a sestaveny z jakéhosi příčného řezu „kuželem scénářů“, jehož výstup směřuje ke zvolenému okamžiku v rámci projekce budoucnosti. Proces, kterým jsou scénáře vytvářeny, může mít podobu od popisných slovních postupů až po formalizované, matematické techniky. Kromě toho mnohé scénářové techniky vyžadují vytřídění scénářů. I když počet teoreticky možných scénářů je velmi vysoký, počet scénářů, které lze kognitivně zpracovat, je omezený. Z praktických zkušeností vyplývá, že počet variantních scénářů, které lze vzájemně smysluplně odlišit a je možné je dále interpretovat, se pohybuje maximálně kolem čtyř až pěti na jednu oblast scénáře. V praxi se při práci se scénáři často vyberou čtyři scénáře podle kategorií uvedených v následující tabulce (tabulka 2).
V užším slova smyslu je proces tvorby scénářů po uvedených čtyřech fázích dokončen. Pátá fáze metodiky tvorby scénářů se týká vlastního uplatnění vytvořeného scénáře (scénářů), např. při rozhodování nebo strategickém uvažování. Využití scénářů závisí na účelu, pro který byly scénáře vytvořeny. Tato fáze vývoje scénáře zahrnuje popis dalšího uplatnění a/nebo zpracování scénářů.