Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2012

Postavení žen v české vědě
Monitorovací zpráva za rok 2012
NKC – ženy a věda

Postavení žen v české vědě
Monitorovací zpráva za rok 2012
Národní kontaktní centrum – ženy a věda

Tato zpráva vznikla v rámci projektu Národní kontaktní centrum – ženy a věda (http://www.zenyaveda.cz)
Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci
projektu EUPRO II (číslo projektu LE 12003). Publikace vyšla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné
organizace RVO: 68378025.
© Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2014
ISBN 978-80-7330-245-0

OBSAH
MAIN FINDINGS ��9
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ��11
ŽENY VE VĚDĚ Z POHLEDU VYBRANÝCH STATISTICKÝCH UKAZATELŮ��13
POZNÁMKA K VÝBĚRU A DOSTUPNOSTI DAT A PŘÍSTUPU K JEJICH ZPRACOVÁNÍ��15
OD STUDIA K VĚDĚ: DĚRAVÝM POTRUBÍM K VĚDECKÉ PROFESI ��16
LIDSKÉ ZDROJE VE VÝZKUMU A VÝVOJI��22
ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI��23
VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE��25
VÝZKUMNÍCI PODLE OBORŮ��30
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI��32
ROZHODOVÁNÍ VE VĚDĚ A O VĚDĚ��34
MZDY��36
PŘÍLOHA: ČASOVÉ ŘADY��39

9
MAIN FINDINGS
The percentage of women among researchers is the lowest since 2001.
• In 2012 women constituted only 27.4% of researchers in Czech science. In full time equivalent women
make up only 24.7% of Czech researchers. Both values are the lowest since 2001 when sex disaggregated
data started to be published.
An increase in the percentage of women among students does not lead to an increased percentage of
women among researchers.
• While the percentage of women among students and graduates of master’s and doctoral programmes has
increased significantly since 2001, as has the total number of researchers in the Czech Republic (by 61.2%),
the ratio of women and men researchers has not changed.
○○ In 2012 women constituted 60.4% of students of master’s programmes, 12.3 percentage points
more compared to 2001.
○○ Among students in doctoral programmes, there were 44.0% of women in 2012, 7.6 percentage
points more compared to 2001.
○○ Among researchers in 2012, women constituted 27.4%, 1.4 percentage point less compared to 2001.
The Czech Republic has a balanced ratio of women and men who have the qualifications to work in
scientific and technological positions. Czech research and development shows a long-term tendency to
prioritize qualified men in research jobs.
• Women make up 48.4% of the core of human resources in science and technology, i.e., the group of people
qualified to work in science and actually working in science.
• Women make up 48.6% among professionals and associate professionals.
• Among people with completed tertiary education women constitute 49.5%.
• Among researchers women make up only 27.4%.
Czech science shows a high degree of horizontal segregation, both in terms of research performing sectors
and in terms of scientific disciplines. Horizontal segregation shows a slight upward tendency.
• The percentage of women among researchers in the business enterprise sector and in the technical sciences
is very low, and their percentage continues to fall. The percentage of women in the natural sciences is also
low. The highest percentage of women can be found among researchers in the medical sciences and in the
governmental sector where their percentage has been growing.
○○ The business enterprise sector performs 53.6% of research expenditures and employs 38.7% of
researchers in the Czech Republic.
• Women make up only 15.1% of researchers in the business enterprise sector; since 2001 their
percentage in the sector has dropped by 4.3 percentage points.
○○ The technical sciences perform 51.1% of research expenditures and employ 39.8% of researchers in
the Czech Republic.
• Women make up 12.8% of researchers in the technical science. Since 2001 their percentage has
fallen by 4 percentage points. In contrast, the percentage of women among students of master’s
programmes in the technical science has increased since 2001 by 11.1 percentage points and
among doctoral students by 5.2 percentage points.

10
○○ The natural sciences employ 27.3% of Czech researchers. Together with researchers in the technical
sciences, this constitutes 67% of researchers in the Czech Republic.
• The percentage of women in the natural sciences has stagnated around 28%. In 2012 women
made up 28.2% of researchers in the field, two percentage points less compared to 2001. In the
same period the number of women among doctoral students in the natural science has increased
by 7.3 percentage points.
○○ In the medical sciences the percentage of women in 2012 reached 51.3%, and for the first time
since 2001 exceeded 50%. The medical sciences are the only scientific field where the percentage
of women among researchers is so high and continues to increase. Since 2001 it has grown by 7.7
percentage points. The percentage of women has also grown significantly among students of medical
programmes.
○○ In the governmental sector women make up 38% of researchers, 5.8 percentage points more compare
to 2001.
Czech science is characterized by a high degree of vertical segregation. Men predominate in decision-
making positions in research and higher education as well as in positions of associate and full professors.
• The percentage of women in decision-making bodies of the main stakeholders reached in 2012 only 14.3%.
The lowest percentage of women is found in the Czech Science Foundation (0%), the highest in the Council
of Higher Education Institutions (27.3%).
• In 2012 women made up 14.9% of full and 25.7% associate professors. Compared to 2002, the percentage
of women among full professors increased by 6.2 percentage points and among associate professors by
4.6 percentage points. At the same average annual rate as that recorded between 2002 and 2012, parity
of women and men in top academic positions would be reached in 2065 in the case of associate professors
and in 2069 in the case of full professors.
Gender pay gaps persist in research related professions.
• Average earnings of a woman professional reach 78.4% of a man professional. Average earnings of
a woman in associate professions reach 73.0% of her male colleague.
• The gender pay gap among academic staff is between 5 percentage points in the case of full professors
and assistants and 10 percentage points in the case of lecturers compared to the earnings of their male
counterparts in the same positions.

11
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ
Zastoupení žen mezi výzkumníky je nejnižší od roku 2001.
• V české vědě v roce 2012 mezi výzkumníky pracovalo jen 27,4 % žen. Přepočteno na celé úvazky věnované
výzkumné činnosti představují ženy jen 24,7 % výzkumníků v ČR. Obě hodnoty jsou nejnižší od roku 2001,
od kdy jsou data v tomto rozlišení k dispozici.
Nárůst zastoupení žen mezi studujícími nevede ke zvýšení podílu žen mezi výzkumníky.
• Zatímco od roku 2001 zastoupení žen výrazně rostlo mezi studenty a absolventy magisterského i doktorského
studia a značně se zvýšil také celkový počet výzkumníků v ČR (o 61,2 %), podíl žen a mužů mezi výzkumníky
to nijak neovlivnilo.
○○ Mezi studujícími magisterského studia bylo v roce 2012 60,4 % žen, o 12,3 procentního bodu více
než v roce 2001.
○○ Mezi studujícími doktorského studia v roce 2012 bylo 44,0 % žen, o 7,6 procentního bodu více než
v roce 2001.
○○ Mezi výzkumníky v roce 2012 pracovalo 27,4 % žen, o 1,4 procentního bodu méně než v roce 2001.
Česká republika má vyrovnaný podíl žen a mužů, kteří mají kvalifikaci pro práci ve vědeckých
a technických zaměstnáních. Oblast českého výzkumu a vývoje však při zaměstnávání dlouhodobě
upřednostňuje kvalifikované muže.
• Jádro lidských zdrojů ve vědě, tj. skupina osob, které mají kvalifikaci pro práci ve vědě, a zároveň ve vědě
pracuje, tvoří ze 48,4 % ženy.
• 48,6 % žen je zaměstnaných mezi specialisty a technickými a odbornými pracovníky.
• Mezi osobami s dokončeným terciárním vzděláním je 49,5 % žen.
• Zastoupení žen mezi výzkumníky je ale jen 27,4 %.
V české vědě panuje vysoká míra horizontální segregace, a to jak z hlediska sektorů, kde se výzkum provádí,
tak z hlediska oborů. Horizontální segregace má tendenci mírně růst.
• Velmi nízký podíl žen je mezi výzkumníky v podnikatelském sektoru a technických vědách, jejich zastoupení
tu navíc dál klesá. Nízké je také zastoupení žen v přírodních vědách. Nejvyšší podíl žen je mezi výzkumníky
v lékařských vědách a ve vládním sektoru, kde jejich zastoupení roste.
○○ Do podnikatelského sektoru jde 53,6 % výdajů na výzkum, pracuje zde 38,7 % výzkumníků v ČR.
• Ženy tvoří v podnikatelském sektoru 15,1 % výzkumníků, od roku 2001 se jejich zastoupení snížilo
o 4,3 procentního bodu.
○○ Do technických věd plyne 51,1 % výdajů na výzkum a pracuje zde 39,8 % výzkumníků v ČR.
• V technických vědách představují ženy 12,8 % výzkumníků. Od roku 2001 se jejich zastoupení
snížilo o 4 procentní body. Zastoupení žen mezi studentkami magisterského studia technických
věd se o roku 2001 zvýšilo o 11,1 procentního bodu a mezi doktorandy o 5,2 procentního bodu.
○○ V přírodních vědách pracuje 27,3 % českých výzkumníků. Spolu s výzkumníky v technických vědách
představují 67 % výzkumníků v ČR.
• Zastoupení žen v přírodních vědách stagnuje kolem hodnoty 28 %. V roce 2012 tu tvořily ženy
28,2 % výzkumníků, o 2 procentní body méně než v roce 2001. Za stejné období podíl doktorandek
v přírodních vědách narostl o 7,3 procentního bodu.

12
○○ V lékařských vědách dosáhlo v roce 2012 zastoupení žen 51,3 % a poprvé od roku 2001 převýšilo
hranici 50 %. Lékařské vědy jsou jediným oborem, kde je zastoupení žen mezi výzkumníky tak vysoké,
a navíc stále roste. Od roku 2001 stouplo o 7,7 procentního bodu. Zastoupení žen významně roste
i na úrovni studia lékařských oborů.
○○ Ve vládním sektoru mají ženy 38% zastoupení, tj. o 5,8 procentního bodu více než v roce 2001.
Česká věda je charakteristická vysokou mírou vertikální segregace. V rozhodovacích pozicích výzkumu
a také ve významných státních institucích a vládních orgánech, které mají výzkum v komptetenci, převládají muži.
Stejně jako mezi docenty a profesory.
• Zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí dosáhlo v roce 2012 jen
14,3 %.
• Mezi profesory na vysokých školách v roce 2012 bylo 14,9 % žen a mezi docenty 25,7 % žen. Ve srovnání
s rokem 2002 se podíl profesorek zvýšil o 6,2 procentního bodu a v případě docentek o 4,6 procentního
bodu. Za předpokladu stejného průměrného meziročního přírůstku, jaký byl v období 2002–2012, by bylo
možné dosáhnout vyrovnaného zastoupení žen a mužů na nejvyšších akademických pozicích v roce 2065
v případě docentů, a v roce 2069 u profesorů.
V profesích spojených s výzkumem přetrvávají mzdové rozdíly.
• Průměrná mzda specialistky dosahuje 78,4 % mzdy specialisty. Průměrná mzda pracovnice v technických
a odborných profesích představuje 73,0 % mzdy jejího kolegy.
• Genderový mzdový rozdíl se u akademických pracovníků pohybuje od 5 procentních bodů v neprospěch
akademických pracovnic na pozici profesorek a asistentek do 10 procentních bodů v neprospěch lektorek
ve srovnání se mzdami kolegů na stejných pozicích.

13
ŽENY VE VĚDĚ Z POHLEDU VYBRANÝCH STATISTICKÝCH UKAZATELŮ
Letošní Monitorovací zpráva představuje dostupná data v časových řadách od roku 2001 do roku 2012. Základní
představu o situaci si lze udělat na základě Hlavních zjištění. Vybrané údaje v textové podobě, doprovázené grafy,
nabízí druhá část. Ve třetí části pak najdete časové řady většiny statistických ukazatelů, které sbírají Český statistický
úřad a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Cílem této publikace je poukázat na jeden z mnoha projevů genderové kultury v české vědě. Statistiky tříděné
podle pohlaví významně indikují genderovou ne/rovnost, tu však zároveň nelze redukovat jen na kvantitativní
ukazatele sledující pohlaví. Gender je kategorie, která je kulturně, časově i lokálně proměnlivá. Jedná se o koncept
užívaný především v sociálních a humanitních vědách, který popisuje, jak konkrétní společnost definuje, jak má
či nemá vypadat a chovat se muž a žena a jaké mají či nemají být jejich vlastnosti. Charakteristiky spojované se
ženami a muži se často utvářejí jako binární, tedy protikladné, a vzájemně se doplňující, zároveň však platí, že
vlastnosti ženské jsou kulturně považovány za méně hodnotné než ty, které se pojí s muži.1
Tyto vlastnosti se pak
stávají součástí kulturních symbolů (např. opozice kultura-příroda, rozum-cit), normativních konceptů, které jsou
vtěleny do legislativy a zvyklostí, i politických a sociálních institucí (např. v předpokladu občana-muže jako normy).
V neposlední řadě významně formují subjektivní identitu jednotlivce, jako identitu ženy a muže. Tyto aspekty
pomáhají organizovat společenské instituce, rodinou a vzděláváním počínaje, právem a vědou konče.
Otázky genderové rovnosti se proto netýkají jen jednotlivců, ale celé společnosti a jejího fungování. V kontextu
vědy jde například o to, že požadavky na mobilitu, kladené na začínající vědce a vědkyně, v určitém věku systémově
znevýhodňují osoby s pečovatelskými a rodinnými povinnostmi, což bývají zpravidla – byť nikoli výlučně – ženy.
Nelze opominout například ani téma kvality znalostí, které současná věda produkuje. Existuje například významná
propast mezi znalostmi, které máme o zdraví žen a mužů a účincích různých látek na jejich zdraví. Testování
v laboratorních podmínkách často probíhá jen na mužských (či samčích) jedincích, výsledky výzkumů se však
zobecňují a uplatňují na celou populaci. To může mít vážné negativní dopady na zdraví žen a také přinést nemalé
finanční ztráty.2
Tento problém se přitom zdaleka netýká jen lékařského výzkumu.3
Mužská osoba a zkušenost je
v mnoha ohledech ve vědě vnímaná jako univerzální norma. A to je problém, neboť znalosti, které takový přístup
generuje, jsou přinejmenším neúplné, v horších případech i část populace poškozují či znevýhodňují. Pro komplexní
zkoumání genderové rovnosti je proto důležité využívat i kvalitativní metody, které umí poukázat na tyto jemnější
aspekty genderové nerovnosti, a mohou pomoci při interpretaci statistických dat.
Odkazy na statistické znevýhodnění žen ve vědě jsou často marginalizovány s poukazem na to, že čísla nejsou
důležitá. Paradoxně, v kultuře, která na základě statistických údajů a indexů staví argumenty pro různá zásadní
společenská rozhodnutí, jsou tak statistiky tříděné podle pohlaví zlehčovány jako nerelevantní, zavádějící či
dokonce manipulativní. V případě nízkého zastoupení žen v některých vědních oblastech nebo jejich nepřítomnosti
v rozhodovacích pozicích zaznívají argumenty o osobních hodnotách a preferencích žen a mužů, o tom, že se ženy
do vědy a rozhodovacích pozic nehrnou, či o tom, že se situace časem změní sama. V jiných oblastech veřejných
politik však věci nejsou přirozenému vývoji ponechávány, naopak, stát se je snaží ovlivňovat. Data obsažená v této
publikaci, jež pokrývají období od roku 2001 do roku 2012, navíc ukazují, že onen „přirozený vývoj“ ve většině
sledovaných oblastí jednoduše nefunguje. Zastoupení žen na úrovni magisterského a doktorského studia trvale
roste. V České republice máme vyrovnaný podíl žen a mužů kvalifikovaných pro práci ve vědeckých a technických
zaměstnáních. Zásadně se zvýšil celkový počet osob, které se věnují se výzkumu. Podíl žen mezi nimi ale zůstává,
přinejmenším poslední desetiletí, od kdy jsou dostupná data mapující tento fenomén, neměnný, stejný.
Ačkoli statistiky problém genderové rovnosti ve vědě zužují pouze na měřené (dostupné) a měřitelné (nominální
zastoupení kategorií ženy a muži), zároveň dobře dokládají závažnou disproporci v tom, jak se tyto skupiny
dělí o moc, vliv a rozhodování ve/o společnosti a jaký je vývoj této situace v čase. Otázka je, zda popsaný stav
považujeme za únosný, zda je vůle k hledání jeho příčin a cest ke změně. V zahraničí tuto vůli ztělesňují nejen
jednotlivé programy na podporu genderové rovnosti ve vědě jednotlivých zemí,4
ale také aktivity Evropské komise.
1 Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum; Ortner, B. S. 1998. „Má se žena k muži jako příroda ke
kultuře?.“ in Oates-Indruchová, L. (ed.) Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha:
SLON, str. 90–114.
2 United States General Accounting Office. 2001. Drug Safety: Most Drugs withdrawn in Recent Years had Greater
Health Risks for Women. Washington, DC: Government Publishing Office. Dostupné online: http://www.gao.gov/new.items/
d01286r.pdf.
3 Detailní příklady výzkumných projektů různých disciplín a metodiku, jak za pomoci analýzy pohlaví a genderu zkvalitnit
výzkum v medicíně, technických a přírodních vědách, ukazuje projekt Evropské Unie a Stanfdordovy Univerzity Gendered
Innovations: http://genderedinnovations.stanford.edu/.
4 Příklady jsou uvedeny, např. v Tenglerová, H. 2010. Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2011.
Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné online: http://www.zenyaveda.cz/files/monitorovaci-zprava-2010.pdf, nebo

14
Ta v roce 2012 vydala dokument A Reinforced European Research Area Partnership for Excellence and Growth5
,
který obsahuje pět priorit pro úspěšné vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Jednou z nich je genderová
rovnost a genderový mainstreaming. Členské státy Evropské unie jsou v rámci tohoto bodu vyzvány, aby vytvořily
a zabezpečily právní a politické prostředí pro implementaci programů kulturní a institucionální změny,6
zajistily
dosažení čtyřicetiprocentního zastoupení žen v rozhodovacích pozicích výzkumu, vývoje a inovací a zasadily se
o integraci genderové dimenze do obsahu vědy a inovací. Že je genderová rovnost ve vědě skutečně prioritou
Evropské komise, ukazuje také její klíčový význam v právě zahajovaném evropském rámcovém programu financování
výzkumu Horizont 2020.7
Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn k tomu uvedla:
„Ve výzkumu a inovacích už dál nemůžeme zacházet s genderovou rovností jako s doplňkem,
který může, ale nemusí být využit! Musíme udělat mnohem víc, a to je přesně to, co budeme dělat
od 1. ledna 2014 v programu Horizont 2020…“8
České výzkumné instituce, pokud se budou chtít podílet na evropských projektech, budou muset svůj doposud
váhavý postoj k tématu genderové rovnosti přehodnotit. Zda a jak se toto směřování promítne také do českých
politik výzkumu a vývoje a do konání odpovědných státních orgánů, ukáže budoucnost.
Hana Tenglerová
Víznerová, H., Linková, M. 2013. Proč a jak na genderovou rovnost ve vědě. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné
online: http://www.zenyaveda.cz/files/manual-nkc.pdf.
5 EC. 2012. A Reinforced European Research Area Partnership for Excellence and Growth. Communication from the
Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Comittee and thre Comitte of the
Regions. Brussels: 17. 7. 2012. Dostupné online: http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/era-communication_en.pdf.
6 O novém přístupu na podporu genderové rovnosti ve vědě jsme informovaly v našem newsLetteru 1/2014: http://
www.zenyaveda.cz/novinky/newsletter-1-2014.
7 EC. 2013. Fact sheet: Gender Equality in Horizon 2020: https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/sites/
horizon2020/files/FactSheet_Gender_2.pdf.
8 Linková, M. 2013. „Evropa lídrem v genderové rovnosti ve vědě“. In newsLetter NKC – ženy a věda 11/2013. Dostupné
online: http://www.zenyaveda.cz/novinky/evropa-lidrem-v-genderove-rovnosti-ve-vede.

15
POZNÁMKA K VÝBĚRU A DOSTUPNOSTI DAT A PŘÍSTUPU K JEJICH ZPRACOVÁNÍ
Data prezentovaná v této publikaci vycházejí především ze statistických šetření Českého statistického úřadu
a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem publikace je ukázat dlouhodobý vývoj zastoupení žen ve
vybraných statistických ukazatelích. Tento záměr se však vlivem nedostupnosti dat a také díky změnám výpočtu
některých indikátorů ne vždy daří.
V tomto vydání publikace například dáváme v úvodní textové a grafické části přednost prezentaci dat o osobách
ve výzkumu a vývoji výlučně v podobě fyzických počtů, resp. tzv. Head Count (HC), před tzv. Full-Time Equivalent
(FTE). První typ dat představuje evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. daného roku a udávají počet osob, jež
se účastní výzkumných a vývojových činností bez ohledu na dobu, kterou těmto činnostem věnují. FTE naopak
udává počet zaměstnanců/kyň přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem,
a vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V případě indikátorů, jež sledují například zaměstnanost,
jde o hodnotu, která vypovídá o situaci ve výzkumu lépe než fyzické počty. Jsou to totiž především ženy, které
pracují na částečné úvazky. Důvody, proč došlo nakonec k upřednostnění fyzických počtů, jsou dva: 1) v případě
řady indikátorů je logicky smysluplnější využívat fyzické počty (například v případě, kdy porovnáváme zastoupení
žen a mužů mezi studujícími osobami a vědci), jindy data v podobě přepočtené na celé úvazky neexistují (například
data o akademických pracovnících, údaje o zastoupení žen na rozhodovacích pozicích institucí výzkumu, vývoje
a inovací). Předchozí publikace mohly být méně srozumitelné, neboť například v případě zastoupení žen a mužů
mezi výzkumníky podle oborů se u porovnání se studujícími pracovalo s hodnotou, vycházející z fyzických počtů,
a v části publikace, která se zaměřovala na porovnání situace mezi obory, se pracovalo s hodnotou přepočtenou
na úvazky. 2) druhým zásadním důvodem pro upřednostnění fyzických počtů je změna metodiky přepočítávání
úvazků, k níž došlo v roce 2005. Data z předchozího období tak nejsou s těmi novějšími kompatibilní. V příloze
ale uvádíme data v časových řadách jak ve fyzických počtech, tak v podobě přepočtené na celé úvazky, a pokud
aktuální hodnota zastoupení žen, resp. mužů, vykazuje zvlášť velkou odchylku, je tento fakt zmíněn v textu grafické
části, včetně odkazu na příslušnou časovou řadu v příloze.
Další změna metodiky postihla data o mzdách výzkumných pracovníků, které od roku 2010 Český statistický úřad
sbírá podle odlišné klasifikace zaměstnání, než tomu bylo v předchozích letech. Starší data však podle této nové
metodiky přepočtena nebyla. V tabulkové části jsou proto uvedeny údaje obojího druhu, v textové a grafické části
pracujeme jen s těmi nejaktuálnějšími daty, bez přihlédnutí k dlouhodobému vývoji. V případě mezd Český statistický
úřad i Ministerstvo školství používají průměrné hrubé měsíční mzdy, i když by z hlediska genderových mzdových
rozdílů byly vhodnější tzv. mediány, tedy střední hodnoty, které na rozdíl od průměrů nejsou zatíženy extrémními
hodnotami. Na druhou stranu právě tyto extrémy jsou charakteristické tím, že mezi osobami s nejvyššími příjmy
převládají muži a mezi osobami s příjmy nejnižšími převládají ženy.
Datové řady o studujících, které zveřejňuje v rámci Statistických ročenek školství Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy, jsou každým rokem nově generovány, a to v celé datové řadě pro období od roku 2001
až do současnosti. Důvodem je to, že školy mají možnost data o počtech studujících a absolventů i zpětně
měnit, což také často činí. Údaje vygenerované v tomto roce se proto mohou lišit od dat minulých i budoucích.
Ne/kompatibilita členění studijních programů a oblastí, v nichž se výzkum provádí, byla v případě sociálních
a humanitních věd řešena spojením těchto skupin programů, resp. oborů. Zásadním nedostatkem dat, která
sbírá Český statistický úřad, je absence údajů o zastoupení žen a mužů v jednotlivých kvalifikačních stupních
(od výzkumníků s vysokoškolským vzděláním a doktorátem po docenty a profesory) v členění dle oborů. Tyto údaje
Český statistický úřad do roku 2008 sbíral. V současnosti ale zveřejňuje jen informace o vzdělání výzkumníků, kde
maximální kvalifikací je doktorát. Pro rok 2012 navíc data v rozlišení podle oborů nejsou k dispozici vůbec. Tyto
informace jsou přitom zcela stěžejní pro sledování tzv. ideálně typické dráhy od studia k vědecké dráze a často
ukazují, které stupně a přechody jsou vědkyněmi v konkrétním oboru nejobtížněji překonávané.9
Český statistický
úřad se tak podílí na zneviditelňování problému genderové rovnosti ve vědě a ignoruje výzvy Evropské komise,
které vybízejí členské státy, aby shromažďovaly data o výzkumu, vývoji a inovacích v rozlišení dle pohlaví.10
Z důvodu lepší přehlednosti a zachování kompatibility dat se zdrojem, tedy daty publikovanými Českým statistickým
úřadem a Ministerstvem školství, přebírá tato publikace terminologii, která se užívá v oblasti statistik, a to včetně
užívání generického maskulina pro označení skupin tvořených muži i ženami.
9 Viz Tenglerová, H. 2008. Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2008. Praha: Sociologický ústav AV
ČR, v.v.i. Dostupné online: http://www.zenyaveda.cz/files/monitor2008.pdf, Tenglerová, H. 2010. Postavení žen v české vědě.
Monitorovací zpráva za rok 2009. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné online: http://www.zenyaveda.cz/files/
monitor2009.pdf.
10 Viz dokumenty na stránce Evropské komise: Women Science. Statistics and Indicators: http://ec.europa.eu/research/
science-society/women/wssi/index_en.html.

16
OD STUDIA K VĚDĚ: DĚRAVÝM POTRUBÍM K VĚDECKÉ PROFESI
Růst podílu žen mezi studujícími vysokých škol na všech úrovních studia se do situace ve výzkumu za
poslední desetiletí nijak nepromítl. Zatímco podíl žen mezi studujícími magisterského studia se od roku 2001
zvýšil o více než 12 procentních bodů (ze 48,1 % na 60,4 %) a mezi doktorandy bezmála o osm procentních bodů
(z 36,4 % na 44,0 %), podíl žen mezi výzkumníky se nijak zásadně nemění. V roce 2001 bylo zastoupení žen mezi
výzkumníky 28,8 %, v roce 2012 pak 27,4 %. Tento jev způsobuje zčásti horizontální segregace, tedy tendence
žen studovat spíše humanitní a sociální vědy, v nichž pracuje jen 17 % výzkumníků, a tendence mužů studovat
spíše technické vědy, které zaměstnávají bezmála 40 % výzkumníků v ČR.
Graf 1: Rozdíl v zastoupení žen mezi studujícími magisterského a doktorského studia a mezi výzkumníky mezi lety 2012
a 2001 (v procentních bodech)11
Zdroj: Statistická ročenka školství – Výkonové ukazatele 2013 (stav matriky k 22. 1. 2013);
ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje.
Následujícígrafaleukazuje,ženěkterévědeckéoborybylyv poslednímdesetiletív získáváníkvalifikovaných
pracovnic úspěšnější než jiné a že značnou disproporci mezi nárůstem podílu studentek a poklesem podílu
výzkumnic vykazují zejména zemědělské a technické vědy. I když jsou extrémy větší v případě zemědělských věd,
zásadnější dopad mají ve vědách technických. V zemědělských vědách totiž pracuje v ČR jen 4,6 % výzkumníků,
nejméně ze všech vědních oborů, zatímco v technických vědách jich pracuje 39,8 %, nejvíce ve srovnání s ostatními
obory. Zde se od roku 2001 podíl žen mezi magisterskými studenty zvýšil o 11,1 procentního bodu, mezi doktorandy
o 5,2 procentního bodu, mezi výzkumníky však jejich podíl poklesl o 4 procentní body.
S výjimkou lékařských věd, kde mezi rokem 2001 a 2012 stouplo zastoupení žen na úrovni magisterského
a doktorského studia i mezi výzkumníky, zastoupení žen mezi výzkumníky ve všech dalších vědních oborech buď
stagnuje, nebo má tendenci k poklesu.
11 Data viz Příloha, IDEÁLNĚ TYPICKÁ DRÁHA: OD STUDIA K VĚDĚ, Tab. 1, str. 42
12,3
7,6
-1,4
-5
0
5
10
15
20
mgr. studující doktorandky výzkumnice (v HC)

17
Graf 2: Rozdíl v zastoupení žen v magisterském a doktorském studiu a mezi výzkumníky
mezi rokem 2012 a 2001 (v procentních bodech)12
Zdroj: Statistická ročenka školství (stav matriky k 22. 1. 2013) – Výkonové ukazatele 2013;
Podrobnější pohled na ideálně typickou dráhu od studia k vědecké profesi nabízí následující série grafů. Z důvodu
nedostupnosti podrobnějšího členění dat u výzkumníků podle kvalifikace (od doktorátu až po docenturu
a profesuru) se následující nůžkové grafy zaměřují na změny v populacích studentů a absolventů magisterského
a doktorského studia.
Graf zobrazuje vývoj zastoupení žen a mužů mezi studujícími, absolventy a výzkumníky, a to souhrnně za všechny
obory, a poukazuje především na zásadní posuny na úrovni studia a minimální změny na úrovni výzkumníků.
Zatímco nůžky grafu se na úrovni magisterského studia od roku 2001 rozšiřují v neprospěch mužů, v případě
doktorského se naopak uzavírají a disproporce v zastoupení žen a mužů mezi doktorandy a doktory se zmenšuje.
Graf 3: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v roce 2012 a 200113
Zdroj: Statistická ročenka školství – Výkonové ukazatele 2013 (stav matriky k 22. 1. 2013); ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje.
12 Data viz Příloha, IDEÁLNĚ TYPICKÁ DRÁHA: OD STUDIA K VĚDĚ, Tab. 2–6, str. 42–44
13 Data viz Příloha, IDEÁLNĚ TYPICKÁ DRÁHA: OD STUDIA K VĚDĚ, Tab. 2–6, str. 42–44.
1,4
11,1
14,7
3,5
5,6
7,3
5,2
17,2
11,0
4,9
-2,0
-4,0 -3,7
7,7
-1,5
-5
0
5
10
15
20
přírodní vědy technické vědy zemědělské vědy lékařské vědy sociální a humanitní
vědy
mgr. studující doktorandky výzkumnice (v HC)
60,4 60,5
44,0
41,8
27,439,6 39,5
56,0
58,2
72,6
48,1 50,0
36,4 35,3
28,8
51,9 50,0
63,6 64,7
71,2
0
20
40
60
80
100
mgr. studující mgr.
absolventi/ky
doktorandi/ky absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce
2012 ženy 2012 muži 2001 ženy 2001 muži

18
V přírodních vědách se nejzásadnější posun k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů mezi rokem 2001 a 2012
odehrál na úrovni doktorského studia, a především na úrovni jeho absolventů. V prvním případě se zastoupení žen
zvýšilo o 7,3 procentního bodu, v druhém dokonce o 11 procentních bodů. Mezi výzkumníky jsou však z hlediska
zastoupení žen a mužů změny marginální.
Graf 4: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v přírodních vědách v roce 2012 a 200114
V technických vědách je tendence k zavírání nůžek a zmenšování disproporcí mezi zastoupením žen a mužů
patrná především na úrovni magisterského studia (křivky se o 11,1 procentního bodu přiblížily) a jeho absolventů
(zmenšení rozdílu o 10,2 procentního bodu). I přes nesporně pozitivní vývoj však zůstávají rozdíly v zastoupení žen
a mužů v technických vědách ve studiu i výzkumu největším ze všech oborů. Tendence ke snižování rozdílů je navíc
patrná jen na úrovni studia, ve výzkumu nikoli.
Graf 5: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v technických vědách v roce 2012 a 200115
14 Data viz Příloha, IDEÁLNĚ TYPICKÁ DRÁHA: OD STUDIA K VĚDĚ, Tab. 2, str. 42.
41,3
44,2 46,6 43,8
28,2
58,7
55,8
53,4
56,2
71,8
39,9 41,7
39,3
32,8 30,2
60,1 58,3
60,7
67,2 69,8
0
20
40
60
80
100
absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce
32,2 32,1
26,8
23,4
12,8
67,8 67,9
73,2
76,6
87,2
21,1 21,9 21,6 19,9
16,8
78,9 78,1 78,4 80,1
83,2
0
20
40
60
80
100
absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce

19
Zásadním způsobem se mezi roky 2001 a 2012 měnilo zastoupení žen mezi studujícími a absolventy magisterského
a doktorského studia v zemědělských vědách. Nejmenší přírůstek dosáhl hodnoty 14,6 procentního bodu (v případě
absolventů magisterského studia). Nejzásadnější přírůstek však nastal v doktorské fázi studia a mezi jeho absolventy,
kde došlo k naprostému obrácení situace z roku 2001. V roce 2001 zastoupení žen mezi studenty magisterského
studia činilo 52,3 %, ale hned v dalších fázích studia se jejich zastoupení značně vzdaluje od hranice paritního
zastoupení. Mezi absolventy doktorského studia bylo tehdy jen 30,4 % žen, tedy ještě podstatně nižší než zastoupení
žen mezi výzkumníky ve stejném roce (39,8 %). V roce 2012 křivka naopak v případě magisterského studia ukazuje
rozšiřování nůžek a růst zastoupení žen nad hodnotou 50 % (o 16,7 procentních bodů), u doktorského studia
a jeho absolventů se ale křivky zastoupení žen a mužů významně blíží paritě. Rozdíl mezi zastoupením žen mezi
absolventy doktorského studia v roce 2001 a 2012 je 21,6 procentního bodu.
Graf 6: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v zemědělských vědách v roce 2012 a 200116
V lékařských vědách se zastoupení žen zvýšilo především mezi absolventy magisterského studia (o 12,8 procentního
bodu), jichž dnes ženy tvoří bez mála tři čtvrtiny. V případě doktorského studia se křivky zastoupení žen a mužů
přiblížily k vyrovnanému zastoupení a mezi absolventy jej dokonce dosáhly. Velmi obdobná situace je také mezi
výzkumníky. Výzkum v lékařských vědách tedy jako jediný reflektuje vývoj studijních drah mužů a žen. Největší
úbytek v hodnotách zastoupení žen se totiž děje po ukončení magisterského studia a před nástupem na doktorát.
67,0
62,0
52,5
52,0
36,1
33,0
38,0
47,5 48,0
63,952,3
47,4
35,3
30,4
39,8
47,7
52,6
64,7
69,6
60,2
0
20
40
60
80
100
absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce

20
Graf 7: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v lékařských vědách v roce 2012 a 200117
V sociálních a humanitních vědách je vysoké zastoupení žen mezi studujícími i absolventy magisterského studia,
které od roku 2001 ještě dále roste. Na úrovni doktorského studia a jeho absolventů je zastoupení žen a mužů
relativně vyrovnané. Pokud se však zaměříme na profesi výzkumníků, pomyslné nůžky se rozevírají a opět zde
dominují muži.
Graf 8: Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi v sociálních a humanitních vědách v roce 2012 a 200118
67,5
72,5
52,5
50,0 51,3
32,5
27,5
47,5
50,0 48,7
64,0
59,7
41,5
52,8
43,6
36,0
40,3
58,5
47,2 56,4
0
20
40
60
80
100
absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce
68,4
70,5
52,6
51,1
42,2
31,6 29,5
47,4 48,9
57,8
62,8 62,6
47,7 47,5
43,7
37,2 37,4
52,3 52,5 56,3
0
20
40
60
80
100
absolventi/ky
dok. studia
výzkumníci/ce

21
LIDSKÉ ZDROJE VE VÝZKUMU A VÝVOJI
Graf 9: Lidské zdroje ve vědě a technologiích
Lidské zdroje ve vědě a technologiích představují všechny
osoby, které úspěšně ukončily terciární stupeň vzdělávání
(tj. dosáhli titulu Bc., Mgr., Ph.D. nebo jejich ekvivalentů,
viz HRSTE) nebo nejsou formálně kvalifikovány jako výše
uvedené osoby, ale pracují jako specialisté a techničtí
a odborní pracovníci,19
tedy v zaměstnáních, které
se zabývají výzkumem (viz HRSTO). Nejvýznamnější
skupinou v rámci tzv. lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji
je skupina osob, které mají jak terciární vzdělání, tak
pracují ve vědeckých a technických profesích. Ta je
nazývána jádro lidských zdrojů ve vědě a technologiích
(viz HRSTC). Na grafu tuto část představuje šrafovaná výseč, která symbolizuje průnik tmavě šedého pole, jež
symbolizuje osoby se vzděláním pro výkon profese ve vědě, a světle šedého pole představujícího osoby, které
ve vědě pracují. Jádro lidských zdrojů tedy v roce 2012 představovalo 20,2 % osob počítaných k lidským zdrojům
ve výzkumu a vývoji.
Následující graf ukazuje, že ve všech skupinách je zastoupení žen a mužů vyrovnané. Jádro lidských zdrojů ve vědě
tvoří ze 48,4 % ženy, 48,6 % žen pracuje mezi specialisty a technickými a odbornými pracovníky a 49,5 % mezi
osobami s dokončeným terciárním vzděláním. Následující stránky ale ukazují o dost méně pozitivní obrázek, co se
podílu žen na vytváření nových znalostí ve vědě a rozhodování o ní týče.
Graf 10: Zastoupení žen a mužů v lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji v roce 201220
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil.
19 Členění zaměstnání dle klasifikace CZ-ISCO. Podrobnosti zde: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/0011-10.
20 Data viz Příloha, LIDSKÉ ZDROJE VE VĚDĚ A TECHNOLOGIÍCH, Tab. 7, str. 45.
20,2
42,0
37,7 HRSTC
HRSTO
HRSTE
48,4 48,6 49,5
51,6 51,4 50,5
0
50
100
HRSTC HRSTO HRSTE
ženy muži

22
ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI
Graf 11: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji
V roce 2012 pracovalo v České republice
ve výzkumu a vývoji 86 896 osob, zhruba o dvě
třetiny více než v roce 2001. Jak ukazuje graf,
víc než polovinu těchto osob tvoří výzkumníci.
Následují je techničtí a odborní pracovníci
a nejméně početně významnou skupinou
jsou pracovníci v ostatních zaměstnáních
ve výzkumu a vývoji. Sem spadají například
řemeslníci, manažeři a administrativní
pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou
výzkumu a vývoji.
Mezi zaměstnanci ve výzkumu a vývoji pracovalo v roce 2012 celkem 27 358 žen (31,5 %). Z toho mezi výzkumníky
jich bylo 12 890 (27,4 %), v technických zaměstnáních 8 476 (31,9 %) a v ostatních profesích výzkumu a vývoje
5 902 (45,6 %).
Graf 12: Zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci výzkumu a vývoje v roce 201221
27,4% podíl žen mezi výzkumníky je vůbec nejnižší od roku 2001. Počet výzkumníků v České republice se
přitom za stejnou dobu zvýšil o 62,1 %. Česká věda tedy dlouhodobě selhává v udržení kvalifikovaných žen,
jejichž počet, jak ukazují předešlé kapitoly, trvale roste. Ve formě přepočtené na celé úvazky je zastoupení žen
mezi výzkumníky ještě nižší než v případě fyzických počtů a činí 24,7 %, což ukazuje, že ženy ve výzkumu častěji
vykonávají práci na částečné úvazky a reálný čas, který věnují výzkumné profesi, je tedy nižší, než je tomu v případě
mužů.
21 Data viz Příloha, ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI, Tab. 9, str. 46.
54,530,6
14,9
výzkumníci
technická zaměstnání
ostatní zaměstnání ve VaV
27,4 31,9
45,6
72,6 68,1
54,4
0
50
100
výzkumníci technická
zaměstnání
ostatní zaměstnání ve
VaV
ženy muži

23
Graf 13: Zastoupení žen mezi výzkumníky od roku 2001 do roku 2012 (v procentech)22
Průměrnái středníhodnotapodíluženmezivýzkumníkymezirokem2001a 2012činíshodně28,5 %.Ve sledovaném
období přitom zastoupení žen mezi výzkumníky nepřesáhlo hodnotu 29,5 % naměřenou v roce 2002.
22 Data viz Příloha, ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI, Tab. 9, str. 46.
28,8 29,5 28,3 28,5 28,8 28,5 28,3 28,5 28,9 28,1 28,2 27,4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
výzkumnice

24
VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE
Graf 14: Výzkumníci podle sektorů
Nejvyšší počet výzkumníků ve fyzických
počtech působí ve vysokoškolském sektoru,
v roce 2012 jejich počet dosáhl čísla 20 840,
což představuje 44 % výzkumníků v ČR.
V tomto sektoru pracuje ze všech sektorů
největší množství osob na částečné úvazky.
Ve formě přepočtené na celé pracovní úvazky
zde v roce 2012 pracovalo totiž jen 11 450
výzkumníků.
18 325 osob, tj. 38,7 % výzkumníků,
pracovalo v podnikatelském sektoru a 7 895,
resp. 16,9 % ve vládním sektoru. Relativně marginální je pak neziskový sektor s 206 výzkumníky a 0,4% podílem
z celku výzkumníků v ČR. Nejnižší zastoupení žen najdeme v podnikatelském sektoru. V roce 2012 jich zde
pracovalo 2 760, tj. 15,1 %. Ve vysokoškolském sektoru jich působilo 7 104, resp. 34,1 %, a ve vládním sektoru
jich bylo 3 038, tj. 38,0 %.
Graf 15: Zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky podle sektorů v roce 201223
Z hlediska dlouhodobého vývoje od roku 2001 kleslo zastoupení žen v podnikatelském sektoru o 4,3 procentní
body, z 19,4 % na 15,1 %. K výraznému snížení podílu žen došlo především mezi roky 2004 a 2006, kdy zastoupení
žen kleslo z 19,6 % na 14,8 % 2006. Výzkum v podnikatelském sektoru tehdy opustilo 412 výzkumnic, za stejnou
dobu přibylo 1 524 výzkumníků. Od roku 2006 do současnosti pak zastoupení žen v podnikatelském sektoru
stagnuje kolem hodnoty 15,2 %, což je střední hodnota i průměr pro dané období.
Ve vysokoškolském sektoru zastoupení výzkumnic dlouhodobě stagnuje. Průměrná hodnota v období 2001 až
2012 byla 32,2 % (střední hodnota 32,5 %). Zastoupení žen mezi výzkumníky ve vládním sektoru se naopak
zvýšilo, a to o 5,8 procentních bodů, z 32,2 % v roce 2001 na 38,0 % v roce 2012. Neziskový sektor je z hlediska
celkového počtu výzkumníků relativně marginální, proto jsou hodnoty zastoupení žen na rozdíl od ostatních
sektorů náchylné k výrazným výkyvům.
23 Data viz Příloha, VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE, Tab. 13, str. 48.
44,0 38,7
16,9
0,4
vysokoškolský
sektor
podnikatelský
sektor
vládní sektor
neziskový sektor
15,1
34,1 37,4 38,0
84,9
65,9 62,6 62,0
0
50
100
podnikatelský
sektor
vysokoškolský
sektor
neziskový sektor vládní sektor
výzkumnice výzkumníci

25
Graf 16: Zastoupení žen mezi výzkumníky podle sektorů od roku 2001 do roku 2012 (v procentech)24
Graf 17: Výzkumníci v podnikatelském sektoru
Od roku 2005 eviduje Český statistický úřad údaje o počtech
výzkumnic a výzkumníků v sektorech provádění výzkumné
práce také v podrobném rozlišení. Podnikatelský sektor,
v němž je zastoupení žen nejnižší, zastupují především
soukromé domácí podniky, kde v roce 2012 pracovalo 8 619
výzkumníků, resp. 47,0 % výzkumníků v podnikatelském
sektoru, a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou,
v nichž působilo 8 404 výzkumníků, kteří tvořili 45,9 %
výzkumníků podnikatelského sektoru. Relativně malý počet
výzkumníků podnikatelského sektoru pak zaměstnávají
veřejné podniky. Nejnižší zastoupení žen na pozici výzkumnice je v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou
(12,6 %) a jen nepatrně lepší je situace v soukromých domácích podnicích, kde ve výzkumu pracuje 14,9 % žen. Ve
veřejných podnicích pak výzkumnice představují 31,8 % výzkumníků. Zatímco v případě prvních dvou typů subjektů
se situace od roku 2005 nijak zásadně nemění, relativně silný úbytek žen lze konstatovat právě v případě veřejných
podniků, kde mezi rokem 2005 a 2010 došlo ke snížení zastoupení žen o 7,4 procentního bodu. Hodnota z roku
2012 je pak o 3,8 procentního bodu nižší než v roce 2005.
24 Data viz Příloha, VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE, Tab. 13, str. 48.
19,4
15,1
32,2
38,0
33,5
34,1
23,5
37,4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
podnikatelský sektor vládní sektor vysokoškolský sektor neziskový sektor
47,0
45,9
7,1 soukr. domácí podniky
soukr. podniky pod
zahr. kontrolou
veřejné podniky

26
Graf 18: Zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky v podnikatelském sektoru v roce 201225
Graf 19: Výzkumníci ve vládním sektoru
Vládní sektor představují především ústavy
a pracoviště Akademie věd ČR. Výzkumníci
v nich představují bezmála dvě třetiny všech
výzkumníků pracujících ve vládním sektoru. Druhým
nejvýznamnějším zaměstnavatelem výzkumníků
jsou knihovny, archivy a muzea, kde působí
18,7 % výzkumníků. Rezortní výzkumná pracoviště
zaměstnávají 8,5 % výzkumníků vládního sektoru
a 7,1 % ostatní státní a vládní instituce.
Ve vládním sektoru je nejnižší zastoupení žen
na pracovištích Akademie věd. V roce 2012 tu výzkumnice měly jen třetinové zastoupení. V knihovnách, archivech
a muzeích představují ženy mezi výzkumníky 45,3 %, v rezortních výzkumných pracovištích 47,0 % a v ostatních
vládních a státních institucích 50,2 %. Zatímco se podíl žen mezi výzkumníky od roku 2005 nepatrně snížil v případě
pracovišť AV ČR a v knihovnách, archivech a muzeích a mírně narostlo zastoupení žen mezi výzkumníky v rezortních
výzkumných ústavech, velmi podstatně se naopak zvýšilo zastoupení žen mezi výzkumníky v ostatních státních
a vládních institucí, a to z 33,1 % v roce 2005 na 50,2 % v roce 2012. Změnu způsobil značný úbytek výzkumníků
pracujících ve vládních a státních institucích, kteří se primárně výzkumem nezabývají, například na ministerstvech.
Zatímco v roce 2005 se tu výzkumem zabývalo 1 289 osob, v roce 2012 jich bylo jen 564, přitom ubylo 582 mužů.
25 Data viz Příloha, VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ A DRUHU PRACOVIŠTĚ, Tab. 15, str. 49.
12,6 14,9
31,8
87,4 85,1
68,2
0
50
100
soukr. podniky pod zahr.
kontrolou
soukr. domácí podniky veřejné podniky
65,7
18,7
8,5
7,1 pracoviště AV ČR
knihovny, archivy, muzea
resortní výzk. prac.
ostatní

27
Graf 20: Zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky ve vládním sektoru v roce 201226
Graf 21: Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru
Vysokoškolský sektor zaměstnává na pozici
výzkumníka 20 840 osob, 90,8 % z nich na veřejných
a státních vysokých školách. Soukromé vysoké školy
zaměstnávají 6,4 % výzkumníků a 2,9 % výzkumníků
pracuje ve fakultních nemocnicích.
Na veřejných a státních vysokých školách v roce
2012 pracovalo 6 253 výzkumnic (33,1 %) a 12 661
výzkumníků (66,9 %). Na pozici výzkumnice působilo
na soukromých vysokých školách 39,4 % žen a nejvyšší
zastoupení žen vykazují fakultní nemocnice, kde ženy
tvoří 46,3 % výzkumníků. Od roku 2005 ani v jedné z těchto oblastí nelze konstatovat nijak zásadní vývoj, hodnoty
zastoupení žen však mají tendenci nepatrně stoupat.
33,3
45,3 47,0 50,2
66,7
54,7 53,0 49,8
0
50
100
pracoviště AV ČR knihovny, archivy,
muzea
resortní výzk.
pracoviště
ostatní
90,8
6,4 2,9
veřejné a státní VŠ
soukromé VŠ
fakultní nemocnice

28
Graf 22: Zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky ve vysokoškolském sektoru v roce 201227
33,1
39,4
46,3
66,9
60,6
53,7
0
50
100
veřejné a státní VŠ soukromé VŠ fakultní nemocnice

29
VÝZKUMNÍCI PODLE OBORŮ
Graf 23: Výzkumníci podle oborů
Největší podíl výzkumníků v České republice pracuje
v technických vědách. V roce 2012 to bylo 18 834 osob,
resp. 39,8 %. V přírodních vědách pracuje 12 905
osob, tj. 27,3 % českých výzkumníků. 11,3 % pracuje
v lékařských, 9,4 % v sociálních, 7,7 % humanitních
a 4,6 % v lékařských vědách.
Nejnižší zastoupení žen je mezi výzkumníky
v technických vědách. V roce 2012 to bylo 2 405
osob, tj. 12,8 %. V přírodních vědách pracovalo
v roce 2012 3 638 žen (tj. 28,2 %), 783 žen (36,1 %)
pracovalo v zemědělských vědách, 1 862 v sociálních
(41,8 %) a 1 548 (42,7 %) v humanitních vědách. Nejvyšší podíl výzkumnic je v lékařských vědách, kde pracuje
2 744 žen, a představují tak 51,3 % výzkumníků v tomto oboru.
Graf 24: Zastoupení žen a mužů mezi výzkumníky podle oborů v roce 201228
Z dlouhodobého hlediska klesá zastoupení žen v technických vědách, kde v roce 2001 mezi výzkumníky pracovalo
16,8 % žen. V roce 2012 jejich podíl dosáhl hodnoty 12,8 %. Snížilo se také zastoupení žen v zemědělských
(z 39,8 % na 36,1 %), humanitních (z 45,0 % na 42,7 %) a přírodních vědách (z 30,2 % na 28,2 %). Vzhledem
k tomu, že v technických a přírodních vědách pracují více než dvě třetiny osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji, je
tendence ke snižování míry zastoupení žen v těchto dvou oborech zvláště negativní. Opačná je situace v lékařských
vědách, kde je zastoupení žen vůbec nejvyšší ze všech vědních oborů a kde také trvale roste. Od roku 2001 se zde
podíl výzkumnic zvýšil o 7,7 procentního bodu. Mezi roky 2001 a 2012 se zvýšilo také zastoupení žen v sociálních
vědách, a to z 36,3 % na 41,8 %.
28 Data viz Příloha, VÝZKUMNÍCI PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ, Tab. 29, str. 56.
39,8
27,3
11,3
9,4
7,7
4,6
technické vědy
přírodní vědy
zemědělské vědy
sociální vědy
humanitní vědy
lékařské vědy
12,8
28,2
36,1
41,8 42,7
51,3
87,2
71,8
63,9
58,2 57,3
48,7
0
50
100
technické
vědy
přírodní
vědy
zemědělské
vědy
sociální
vědy
humanitní
vědy
lékařské
vědy

30
Graf 25: Zastoupení žen mezi výzkumníky podle oborů od roku 2001 do roku 2012 (v procentech)29
29 Data viz Příloha, VÝZKUMNÍCI PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ, Tab. 29, str. 56.
16,8
12,8
30,2
28,2
39,8
36,136,3
41,8
45,0
42,7
43,6
51,3
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
technické vědy přírodní vědy zemědělské vědy
sociální vědy humanitní vědy lékařské vědy

31
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
Tato kapitola se věnuje tzv. ideálně typické dráze akademických pracovnic a pracovníků na veřejných vysokých
školách v České republice. Má za cíl ukázat, jak se vyvíjí zastoupení žen a mužů v jednotlivých fázích kariéry v rámci
těchto institucí, a porovnává situaci v jednotlivých kategoriích zaměstnanců v roce 2002 a 2012.
Graf 26: Akademičtí pracovníci
V roce 2012 pracovalo na veřejných vysokých školách dle
Statistické ročenky školství 15 137 akademických pracovníků.
To je bez mála o dvě tisícovky méně než v roce 2002, odkdy
Ministerstvo školství eviduje data o akademických pracovnících
v rozlišení podle pohlaví. Graf ve směru hodinových ručiček
ukazuje, jaký podíl představují jednotlivé zaměstnanecké
kategorie od hierarchicky nejníže postavených lektorů až
k docentům a profesorům. Největší podíl akademických
pracovníků tvoří odborní asistenti (54,7 %) a docenti (21,2 %).
Zastoupení žen mezi akademickými pracovníky dramaticky
klesá směrem k vyšším hierarchickým pozicím. Zatímco ženy tvoří 60 % akademických pracovníků na pozici lektora
a 48,6 % asistentů, mezi odbornými asistenty je již jen 41,6 % žen, mezi docenty 25,7 % žen a mezi profesory
pouze 14,9 % žen. Ve srovnání s rokem 2002 se pomyslné nůžky grafu mírně uzavírají, a zastoupení žen se
tak zlepšuje na úrovni docentů (o 4,6 procentního bodu) a profesorů (o 6,2 procentního bodu). Rozdíly mezi
zastoupením žen ve skupině odborní asistenti a docenti a docenti a profesoři však zůstávají nadále velmi vysoké.
V prvním případě dosahují 15,9 procentního bodu, v druhém případě 10,8 procentního bodu.
Graf 27: Ideálně typická dráha akademických pracovnic a pracovníků v roce 2002 a 201230
Zdroj: Statistická ročenka školství (stav matriky k 22. 1. 2013)
30 Data viz Příloha, AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI, Tab. 54, str. 69.
3,6
8,6
54,7
21,2
11,9
lektoři
asistenti
odb. asistenti
docenti
profesoři
60,0
48,6 41,6
25,7
14,9
40,0
51,4
58,4
74,3
85,1
57,4
46,4
40,9
21,1
8,7
42,6
53,6
59,1
78,9
91,3
0
20
40
60
80
100
lektoři/
lektorky
asistenti/
asistentky
odb.asistenti/
asistentky
docenti/
docentky
profesoři/
profesorky

32
Průměrný meziroční nárůst zastoupení žen mezi docenty od roku 2002 činí 0,5 procentního bodu a v případě
profesorů 0,6 procentního bodu. Při předpokladu stejného vývoje by bylo možné dosáhnout vyrovnaného zastoupení
žen a mužů na nejvyšších akademických pozicích v roce 2065 v případě docentů a v roce 2069 u profesorů.
Zatímco mezi roky 2002 a 2011 šlo snižování rozdílu mezi zastoupením žen a mužů na pozici docent a profesor na
vrub rychlejšímu přírůstku žen na těchto pozicích, v roce 2012 došlo ve srovnání s předchozím rokem k zásadnímu
snížení celkového počtu akademických pracovníků – a to o 6 043 osob, 67,2 % z nich byli muži.31
31 Data ukazují především úbytek odborných asistentů, o 3367 (z toho bylo 1 224 žen a 2 143 mužů), docentů o 1095
osob (216 žen a 879 mužů) a profesorů o 691 osob (z toho bylo 84 žen a 607 mužů).

33
ROZHODOVÁNÍ VE VĚDĚ A O VĚDĚ
Vliv na rozhodování o tom, kam bude směřovat česká věda, mají v České republice především muži. Zastoupení
žen v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších institucí výzkumu a vývoje dosáhlo v roce 2012 jen 14,3 %.
Tabulka však ukazuje, že v těch rozhodovacích orgánech, které mají vůbec nejzásadnější podíl na rozhodování
o vědě, je žen naprosté minimum. V předsednictvu státní Grantové agentury ČR (GA ČR) není žádná žena, mezi
členy Rady pro výzkum, vývoji a inovace (RVVI) v roce 2012 byly z celkem 17 osob jen dvě ženy (tj. 11,8 %). Mezi
rektory padesátky vysokých škol a univerzit bychom našli jen 6 rektorek (tj. 11,8 %), z toho jednu na veřejné vysoké
škole a pět na soukromých vysokých školách. Na rozhodování o chodu Akademie věd, tj. v rámci předsednictva,
Akademické rady a sněmu, Vědecké rady a Dozorčí komise, se podílelo z 301 osob jen 36 žen, tj. 11,9 %. Méně
než 20 % žen se podílelo na chodu Technologické agentury ČR (TA ČR), veřejných výzkumných institucí (v.v.i.)
a vysokých škol. Nejvyšší zastoupení žen (27,3 %) má Rada vysokých škol (RVŠ).
Graf 28: Zastoupení žen a mužů v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí
v roce 2012 (bez poradních a pracovních orgánů)32
Výroční zprávy a internetové stránky institucí v roce 2012.
V poradních a pracovních orgánech je zastoupení žen vyšší než v případě nejvyšších postů. Pořadí institucí v žebříčku
se však, až na záměnu prvních dvou pozic, ve srovnání s předchozím grafem nijak nemění. Nejméně žen je
v poradních orgánech RVVI (8,3 %) a GA ČR (11,3 %), naopak nejvíc jich pracuje pro Radu vysokých škol (32,5 %).
Graf 29: Zastoupení žen a mužů v poradních a pracovních orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí v roce 201233
Výroční zprávy a internetové stránky institucí v roce 2012.
32 Data viz Příloha, ROZHODOVÁNÍ, Tab. 58–65, str. 72.
33 Data viz Příloha, ROZHODOVÁNÍ, Tab. 58–65, str. 72.
0
11,8 11,8 11,9 15,8 17 18,9
27,3
100,0
88,2 88,2 88,1 84,2 83,0 81,1
72,7
0
50
100
GA ČR RVVI ČKR AV ČR TA ČR v.v.i. VŠ RVŠ
ženy muži
8,3 11,3
18,9 21,1 25,4
32,5
91,7 88,7
81,1 78,9 74,6
67,5
0
50
100
RVVI GA ČR AV ČR ČKR TA ČR RVŠ
ženy muži

34
MZDY
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnaných mužů v ČR v roce 2012 dosáhla hodnoty 28 916 Kč a v případě žen
22 683 Kč. Dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) se výzkumnými činnostmi zabývají především zaměstnanecké
skupiny specialisté a techničtí a odborní pracovníci.34
Specialisté rozšiřují stávající objem znalostí, aplikují vědecké
a umělecké koncepty a teorie, systematicky o nich vyučují nebo se zapojují do libovolné kombinace těchto činností.
Techničtí a odborní pracovníci provádějí technické a podobné úkoly spojené s výzkumem a aplikací vědeckých nebo
uměleckých koncepcí, provozních metod a státních a obchodních předpisů. V zaměstnanecké skupině technických
a odborných pracovníků dosahují muži hrubé měsíční mzdy 32 053 Kč a ženy 25 671 Kč a mezi specialisty mají
muži 42 741 Kč a ženy 31 181 Kč. Z důvodu změny metodiky klasifikace zaměstnání pro sběr průměrné hrubé
měsíční mzdy nejsou informace o dlouhodobém vývoji mezd podle tohoto členění dostupné.
Graf 30: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v ČR a vybraných zaměstnaneckých skupin v roce 201235
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika.
Následující graf znázorňuje rozdíl mezi průměrnými hrubými měsíčními mzdami žen a mužů u zaměstnanců v ČR
a ve vybraných zaměstnaneckých skupinách. Rozdíly ve mzdách jsou výsledkem působení genderového nastavení
rolí, očekávání a osobní volby v oblasti vzdělávání, volby kariéry a jejího rozvoje i rozhodnutí o soukromém životě,
ale i nastavení rodinné, sociální a zaměstnanecké politiky a politiky zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji. Data v této
publikaci ukazují, že v ČR je dostatek kvalifikovaných žen pro práci ve výzkumu a vývoji, že však jen malému množství
z nich se daří vědeckou kariéru zahájit a pokračovat v ní. Česká věda je charakteristická vysokou horizontální
a vertikální segregací, tedy koncentrací žen v hůře placených oborech a na nižších hierarchických postech.36
Genderový mzdový rozdíl ilustruje graf 23. Jednotlivé kruhy terče v grafu představují ve svém celku mzdy mužů
v dané kategorii, šedé výseče ukazují, jaký podíl průměrné hrubé mzdy mužů si v průměru vydělají ženy, a bílé
výseče představují, o kolik nižší je průměrná hrubá mzda žen ve srovnání s muži. Vnitřní světlešedá výseč ukazuje,
že zaměstnané ženy v ČR dostávají v průměru 80,1 % mzdy zaměstnaných mužů. Mzda specialistek dosahuje
78,4 % jejich mužských kolegů a mzdy technických a odborných pracovnic představují 73,0 % mezd mužů v těchto
zaměstnáních.
34 Podrobné definice na stránkách Českého statistického úřadu v sekci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO): http://www.
czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/0011-10.
35 Data viz Příloha, MZDY, Tab. 55, str. 70.
36 Extrémní hodnoty, tedy jak ty nejnižší, tak ty nejvyšší mají přitom značný vliv na výslednou průměrnou hodnotu. Český
statistický úřad i MŠMT však preferují například před středními hodnotami (tzv. mediány) právě průměr.
22 683
25 671
31 181
28 916
32 053
42 741
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
45 000
zaměstnanci ČR techničtí a odborní pracovníci specialisté
ženy muži

35
Graf 31: Genderový mzdový rozdíl (GPG) průměrných hrubých měsíčních mezd u zaměstnanců ČR
a vybraných zaměstnaneckých skupin v roce 201237
Zdroj: ČSÚ, Strukturální mzdová statistika.
Údaje o mzdách akademických pracovníků v rozlišení dle pohlaví sbírá také Ministerstvo školství v rámci Statistických
ročenek školství. Rozdíly ve mzdách mezi ženami a muži jsou podle těchto údajů podstatně nižší než v předešlém
případě. Ve srovnání se zaměstnanci v ČR nebo zaměstnaneckými skupinami „specialisté a techničtí a odborní
pracovníci“ jde o podstatně kvantitativně menší skupinu. Data uváděná Ministerstvem školství také nezapočítávají
tzv. OON, tedy ostatní osobní náklady, odměny za práci, popř. obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu
než pracovního, služebního nebo členského poměru, a peněžitá plnění poskytovaná zaměstnancům v souvislosti
se zánikem pracovního poměru k zaměstnavateli,38
které jsou ve vysokoškolském prostředí často využívány a které
mohou celkový příjem značně vychýlit. I v tomto případě se data o mzdách v rozlišení podle pohlaví sbírají teprve
krátce, a to od roku 2010, a proto ani zde nelze stanovit tendence zvyšování, nebo snižování mzdových rozdílů.
Následující graf ukazuje hodnoty průměrné měsíční hrubé mzdy v jednotlivých stupních klasifikace zaměstnanců
v rámci akademické sféry. Zajímavým jevem je především vyšší mzdové ohodnocení lektorů, než je tomu v případě
asistentů, a to jak u žen tak mužů. S výjimkou mezd mužů asistentů přesahují mzdy akademických pracovníků
a pracovnic průměrné mzdy zaměstnanců a zaměstnankyň v ČR.
38 Více k OON: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6145.
19,9
80,1
21,6
78,4
27,0
73,0 GPG:
zaměstnankyně v ČR
specialistky
technické a odborné pracovnice

36
Graf 32: Průměrná hrubá měsíční mzda akademických pracovníků v roce 201239
Genderový mzdový rozdíl se u akademických pracovníků pohybuje od 5 procentního bodů v neprospěch profesorek
a asistentek do 10 procentních bodů v neprospěch lektorek.
Graf 33: Genderový mzdový rozdíl (GPG) průměrných hrubých měsíčních mezd
u akademických pracovníků veřejných vysokých škol v ČR v roce 201240
26 139 24 642
31 215
45 569
61 778
29 033 25 929
34 078
49 414
65 062
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
lektoři asistenti odb. asistenti docenti profesoři
ženy muži
5,0
95,0
5,0
95,0
7,8
92,2
8,5
91,5
10,0
90,0
GPG:
profesorky
asistentky
odborné asistentky
docentky
lektorky

39
PŘÍLOHA: ČASOVÉ ŘADY
PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK��41
IDEÁLNĚ TYPICKÁ DRÁHA: OD STUDIA K VĚDĚ��42
Tab. 1: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia a výzkumníci (v HC)��42
Tab. 2: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia přírodních věd a výzkumníci (v HC)
v přírodních vědách ��42
Tab. 3: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia technických věd a výzkumníci (v HC)
technických vědách ��43
Tab. 4: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia zemědělsko-lesnických a veterinárních věd
a nauk a výzkumníci (v HC) v zemědělských vědách ��43
Tab. 5: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia zdravotnictví, lékařství a farmaceutických
věd a nauk a výzkumníci v lékařských vědách (v HC)��44
Tab. 6: Studující a absolventi magisterského a doktorského studia sociálních a humanitních věd a výzkumníci
v sociálních a humanitních vědách (v HC)��44
LIDSKÉ ZDROJE VE VĚDĚ A TECHNOLOGIÍCH��45
Tab. 7: Lidské zdroje ve vědě a technologiích (v tisících, v HC)��45
ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI��46
Tab. 8: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji (v FTE)��46
Tab. 9: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji (v HC) ��46
VÝZKUMNÍCI V ČR
VÝZKUMNÍCI PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ��47
Tab. 10: Výzkumníci podle dosaženého vzdělání (v FTE)��47
Tab. 11: Výzkumníci podle dosaženého vzdělání (v HC)��47
VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE ��48
Tab. 12: Výzkumníci podle sektorů provádění výzkumné práce (v FTE)��48
Tab. 13: Výzkumníci podle sektorů provádění výzkumné práce (v HC)��48
VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORŮ A DRUHU PRACOVIŠTĚ��49
Tab. 14: Výzkumníci v podnikatelském sektoru podle druhu pracoviště (v FTE)��49
Tab. 15: Výzkumníci v podnikatelském sektoru podle druhu pracoviště (v HC)��49
Tab. 16: Výzkumníci ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (v FTE)��50
Tab. 17: Výzkumníci ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (v HC)��50
Tab. 18: Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště (v FTE)��51
Tab. 19: Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště (v HC)��51
VÝZKUMNÍCI PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE A DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ��52
Tab. 20: Výzkumníci v podnikatelském sektoru podle dosaženého vzdělání (v FTE) ��52
Tab. 21: Výzkumníci v podnikatelském sektoru podle dosaženého vzdělání (v HC)��52
Tab. 22: Výzkumníci ve vládním sektoru podle dosaženého vzdělání (v FTE)��53
Tab. 23: Výzkumníci ve vládním sektoru podle dosaženého vzdělání (v HC)��53
Tab. 24: Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru podle dosaženého vzdělání (v FTE) ��54
Tab. 25: Výzkumníci ve vysokoškolském sektoru podle dosaženého vzdělání (v HC)��54

40
Tab. 26: Výzkumníci v neziskovém sektoru podle dosaženého vzdělání (v FTE)��55
Tab. 27: Výzkumníci v neziskovém sektoru podle dosaženého vzdělání (v HC)��55
VÝZKUMNÍCI PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ��56
Tab. 28: Výzkumníci podle vědních oblastí (v FTE)��56
Tab. 29: Výzkumníci podle vědních oblastí (v HC)��56
VÝZKUMNÍCI PODLE VĚDNÍ OBLASTI A DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ��57
Tab. 30: Výzkumníci v přírodních vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE)��57
Tab. 31: Výzkumníci v přírodních vědách podle dosaženého vzdělání (v HC)��57
Tab. 32: Výzkumníci v technických vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE)��58
Tab. 33: Výzkumníci v technických vědách podle dosaženého vzdělání (v HC)��58
Tab. 34: Výzkumníci v lékařských vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE)��59
Tab. 35: Výzkumníci v lékařských vědách podle dosaženého vzdělání (v HC)��59
Tab. 36: Výzkumníci v zemědělských vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE)��60
Tab. 37: Výzkumníci v zemědělských vědách podle dosaženého vzdělání (v HC) ��60
Tab. 38: Výzkumníci v sociálních vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE) ��61
Tab. 39: Výzkumníci v sociálních vědách podle dosaženého vzdělání (v HC)��61
Tab. 40: Výzkumníci v humanitních vědách podle dosaženého vzdělání (v FTE)��62
Tab. 41: Výzkumníci v humanitních vědách podle dosaženého vzdělání (v HC) ��62
VÝZKUMNÍCI PODLE VĚDNÍ OBLASTI A SEKTORU PROVÁDĚNÍ VÝZKUMNÉ PRÁCE��63
Tab. 42: Výzkumníci v přírodních vědách podle sektoru (v FTE)��63
Tab. 43: Výzkumníci v přírodních vědách podle sektoru v HC ��63
Tab. 44: Výzkumníci v technických vědách podle sektoru (v FTE)��64
Tab. 45: Výzkumníci v technických vědách podle sektoru (v HC)��64
Tab. 46: Výzkumníci v lékařských vědách podle sektoru (v FTE)��65
Tab. 47: Výzkumníci v lékařských vědách podle sektoru (v HC) ��65
Tab. 48: Výzkumníci v zemědělských vědách podle sektoru (v FTE) ��66
Tab. 49: Výzkumníci v zemědělských vědách podle sektoru (v HC)��66
Tab. 50: Výzkumníci v sociálních vědách podle sektoru (v FTE)��67
Tab. 51: Výzkumníci v sociálních vědách podle sektoru (v HC)��67
Tab. 52: Výzkumníci v humanitních vědách podle sektoru (v FTE) ��68
Tab. 53: Výzkumníci v humanitních vědách podle sektoru (v HC)��68
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI��69
Tab. 54: Akademičtí pracovníci vysokých škol podle klasifikace (v HC)��69
MZDY��70
Tab. 55: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v ČR, vybraných zaměstnaneckých skupin (dle CZ-ISCO)
a genderový mzdový rozdíl (GPG %)��70
Tab. 56: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v ČR a vybraných zaměstnaneckých skupin (dle KZAM)
a genderový mzdový rozdíl (GPG v %) ��70
Tab. 57: Průměrná měsíční mzda akademických pracovníků��71
Tab. 58: Zastoupení žen ve vedení státních a veřejných vysokých škol v roce 2012��72

41
Tab. 59: Zastoupení žen ve vedení ve vedení veřejných výzkumných institucí v roce 2012��72
Tab. 60: Zastoupení žen ve vedení a poradních orgánech AV ČR v roce 2012��72
Tab. 61: Zastoupení žen v České konferenci rektorů v roce 2012��72
Tab. 62: Zastoupení žen v Radě vysokých škol v roce 2012��72
Tab. 63: Zastoupení žen v Technologické agentuře ČR v roce 2012��72
Tab. 64: Zastoupení žen v Grantové agentuře ČR v roce 2012��72
Tab. 65: Zastoupení žen v Radě pro výzkum, vývoj a inovace v roce 2012��72
PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK
FTE Full-Time Equivalent. Průměrný evidenční počet zaměstnanců/kyň přepočtený na plný
pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem. Vystihuje skutečnou
dobu věnovanou výzkumu a vývoji. Jeden FTE se rovná jednomu roku práce na plný
pracovní úvazek zaměstnance, který se plně věnuje výzkumné a vývojové činnosti.
U zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří mají i jinou činnost než výzkumnou a vývo-
jovou, se tak započítává pouze doba skutečně strávená na výzkumu a vývoji. V roce
2005 došlo ke změně metodiky výpočtu hodnot FTE, proto jsou starší data nekom-
patibilní s těmi novějšími. V tabulkách je tento fakt zviditelněn prostřednictvím čáry
oddělující rok 2005 a 2004.
HC Head Count, fyzické počty. Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnankyň k 31. 12.
daného roku udává počet osob účastnících se výzkumných a vývojových činností bez
ohledu na dobu, kterou těmto činnostem věnují.
HRSTC Human Resources Devoted to Science and Technology – CORE. Osoby s úspěšně
ukončeným terciárním vzděláním, zaměstnané ve vědeckých a technických zaměst-
náních.
HRSTE Human Resources Devoted to Science and Technology – in terms of Education. Osoby
s úspěšně dokončeným terciárním vzděláním.
HRSTO Human Resources Devoted to Science and Technology – Ocuppation. Zaměstnané
osoby vykonávající pracovní činnost v rámci vědeckých nebo technických zaměstnání.
HRST Human Resources Devoted to Science and Technology. Celková zásoba lidských zdro-
jů ve vědě a technice.

42
IDEÁLNĚTYPICKÁDRÁHA:ODSTUDIAK VĚDĚ
Tab.1:Studujícía absolventimagisterskéhoa doktorskéhostudiaa výzkumníci(v HC)
mgr. studujícíabsolventimgr. studiadoktorandiabsolventidoktorskéhostudiavýzkumníci
ženymužiženy(%)ženymužiženy(%)ženymužiženy(%)ženymužiženy(%)ženymužiženy(%)
201276 20949 95360,423 68815 44760,510 98913 99044,01 1011 53341,812 98034 37727,4
201177 51651 07560,323 38215 52860,111 08814 67943,01 0601 37743,512 93632 96628,2
201076 88751 60959,822 01114 89359,611 14814 86642,98771 34339,512 19831 22028,1
200975 65051 21359,620 45013 92059,510 80914 79842,29131 46238,412 43730 65628,9
200872 58948 41060,018 20313 77656,910 14714 46641,28961 48337,712 61331 62728,5
200770 24547 68459,616 22912 52556,49 62214 45440,08471 42037,412 03430 50428,3
200668 89847 74959,114 66211 91555,29 21514 19239,47441 33535,811 29528 38128,5
200568 04050 54857,413 24911 06554,58 56613 85938,26851 27734,910 82726 71528,8
200468 88156 92354,813 07911 75552,77 92913 59836,86231 15035,19 73024 42228,5
200371 92666 44352,012 20610 83253,07 23212 91835,954999535,68 90522 51628,3
200272 63474 42749,411 27910 70951,36 57311 61936,146289134,19 02421 61129,5
200171 60977 36148,110 61010 63050,06 03510 52936,438670635,38 40920 80728,8
Zdroj:Statistickáročenkaškolství–Výkonovéukazatele2013(stavmatrikyk 22.1.2013);ČSÚ,Ukazatelevýzkumua vývoje.
Tab.2:Studujícía absolventimagisterskéhoa doktorskéhostudiapřírodníchvěda výzkumníci(v HC)v přírodníchvědách
20123 1594 49941,31 1171 41044,22 4082 75946,623630343,83 6389 26728,2
20113 1454 53241,01 0851 18247,92 3412 77645,726828048,93 3298 52228,1
20103 0254 16242,11 0211 16146,82 3222 70846,222027644,42 6427 05627,2
20092 8603 69043,71 01799050,72 2622 48947,621725546,02 4976 27828,5
20082 7423 21546,084591248,12 1222 44546,520929141,82 7206 92528,2
20072 4832 79347,189179852,82 0632 41946,021826445,22 4306 50627,2
20062 3182 53847,779594145,82 0352 46645,219927542,02 4336 65526,8
20052 2542 70445,572285945,71 8872 37744,316928637,12 3406 15727,5
20042 6363 28944,570386544,81 7822 39142,714423737,82 1125 70127,0
20033 1842 74143,662777044,91 6342 33041,214021839,11 8835 15926,7
20023 8395 35841,758072744,41 4432 19139,710221032,72 3875 70429,5
20013 9765 99839,949068641,71 3042 01839,37916232,824145 56830,2

43
Tab.3:Studujícía absolventimagisterskéhoa doktorskéhostudiatechnickýchvěda výzkumníci(v HC)technickýchvědách
20126 95614 61932,22 6395 59332,11 9085 21526,817356523,42 40516 42912,8
20117 00615 06031,82 6336 13630,01 8925 46925,716648325,62 28115 18013,1
20106 68615 65029,92 3515 78928,91 9095 65025,316349824,72 34714 95513,6
20096 46815 85929,01996529527,11 8995 73024,919358124,92 62514 98414,9
20085 36514 60526,92 0655 96725,71 8495 59724,817757523,52 74415 60515,0
20074 96714 76225,21 8075 38525,11 8465 76224,316754123,62 62314 68915,2
20064 86115 19024,21 6034 82424,91 7415 67123,513553023,62 03912 88213,7
20055 66417 40124,61 3424 23024,11 6425 68722,411548819,12 09011 81815,0
20046 80221 52624,01 5564 87124,21 5635 69421,512246820,72 00310 79415,7
20038 83429 44723,11 4744 63024,11 4555 50020,910336821,91 93910 28515,9
20029 58334 67121,71 3794 49523,51 2924 74721,47233117,92 03610 30016,5
20019 67736 16621,11 2024 29621,91 1504 16921,66626519,92 0039 92516,8
Tab.4:Studujícía absolventimagisterskéhoa doktorskéhostudiazemědělsko-lesnickýcha veterinárníchvěda nauka výzkumníci(v HC)v zemědělskýchvědách
20123 3221 63567,094157662,047242752,5928552,07831 38436,1
20113 2381 61866,796553264,556053751,0837552,59141 35240,3
20103 2041 58266,993556162,556254450,8637047,49951 60038,4
20093 2231 60466,885556860,152554649,0447038,61 0761 65139,5
20083 1121 58766,279051360,645851047,3677048,91 1601 75139,9
20073 0451 67064,674549560,142250945,36110337,21 1241 84437,9
20062 9931 69863,861047356,344250846,5567742,11 0411 63139,0
20052 7831 78660,947538355,443251745,5597643,71 0611 64939,1
20042 6652 07256,351044653,340652143,8386935,58221 18341,0
20032 7552 35953,948646551,134052839,2386536,99141 48338,1
20022 9762 59653,447646350,729751336,7366037,58841 09944,6
20013 2953 00052,347853147,427249935,3214830,47061 06639,8

Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2012

Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2012

Recommended

Recommended

More Related Content

Viewers also liked

Viewers also liked (8)

More from National Contact Centre for Gender & Science

More from National Contact Centre for Gender & Science (11)

Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2012