Cítíte se prázdní a život ztrácí smysl. Ptáte se, co v životě Vám udělalo opravdu radost, co stálo za to a dalo Vám naplnění.

1. Jak k nám promlouvá duše
Cítíš její přání, volání a touhy? Víš, že máš duši? Proč
naslouchat a mluvit se svou duší?
Pořád vám někdo vnucuje své názory, snažíte se zavděčit.
Rodičům, učitelům, přátelům… Chcete druhým vyhovět
téměř za každou cen, i když jdete proti sobě. Pokud ano,
svou duši příliš nevnímáte.
Přichází věk kolem čtyřicítky, nejčastěji však ale pár
chvil před smrtí, kdy navážete spojení s duší.
Cítíte se prázdní a život ztrácí smysl. Ptáte se, co v životě
Vám udělalo opravdu radost, co stálo za to a dalo Vám naplnění.
Léty nacvičené role. Hráli jste spořádané muže, ženy, studenty, zaměstnance, šéfy,
otce, matky, syny, dcery… Hraním jste se stali herci v divadle svého života. Přebrali
jste vzorce – ne své. Když přichází probuzení, uvažujete, čím jste doopravdy.
Co způsobuje, že i když máte hodně peněz, zdraví, rodinu, přesto cítíte vnitřní
bolest?
Pokud jste sami, často cítíte doslova vytí duše? Ze smutku nad tím, co odhazujeme,
neboť se nám to zdá nepotřebné. Duše k nám promlouvá z posledních sil: ,,Ukaž něco
víc, vlastní zájmy, lásku, radost, volnost – chci cítit, že tu jsou.
Chci obyčejné radosti, opravdovou lásku, která rozpálí tělo, otevře srdce, přeplní ho
city a vzrušením – nezahazuj city a emoce! Nezavírej se tomuto světu a lidem kolem
sebe vysokou zdí! Neboj se cítit!”
S láskou Vaše kartářka Helen Stanku
Více se dozvíte na http://www.kartarkysvetla.cz