Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Jak "chudí" skutečně jsme? / Daniel Prokop

1,254 views

Published on

Česko je známé svojí nízkou relativní příjmovou chudobou. Vypovídá ale tento ukazatel skutečně o chudobě, jak ji lidé prožívají, nebo je spíše matoucí? Jak lze měřit chudobu jinak a jak si v porovnání se zbytkem Evropy skutečně stojíme? Na to se zaměřila přednáška sociologa Daniela Prokopa, který působí ve společnosti MEDIAN a na Fakultě sociálních věd UK.
Přednáška proběhla 9. 3. 2016 v Centru DOX v rámci výstavy Duše peněz.

  • Be the first to comment

Jak "chudí" skutečně jsme? / Daniel Prokop

  1. 1. Jak chudí skutečně jsme? Viditelné a skryté nerovnosti 9. 3. 2016, DOX, v rámci Duše peněz
  2. 2. - 2 - Obsah • Jak se měří chudoba • Skutečně je v ČR tak velmi málo chudých? • Jak jsou na tom různé typy rodin • Skryté nerovnosti • Role vzdělání a riziko reprodukce nerovností • Hodnotové
  3. 3. - 3 - Proč je důležité chápat ukazatele chudoby Měření Veřejný diskurs Veřejná politika Prožívaná chudoba
  4. 4. - 4 - Diskurs o chudobě v ČR Nejméně chudých v EU Česká stěžovačnost ČR jen 9 % chudých na západě často 20 %
  5. 5. - 5 - Jak se měří chudoba? Objektivní Subjektivní Absolutní Relativní AROP 9-10 % chudých Čechů
  6. 6. - 6 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu) Příjmy Populace (kvanitily)
  7. 7. - 7 - MEDIÁN Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu)
  8. 8. - 8 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu) MEDIÁN POVERTY (60%)
  9. 9. - 9 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu) MEDIÁN POVERTY (60%)
  10. 10. - 10 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu)
  11. 11. - 11 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu)
  12. 12. - 12 - Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu)
  13. 13. - 13 - Kdy už jsme příjmově „chudí“ SROVNANÍ HRANIC V ZEMÍCH EU (v PPS) 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 hranice 60 % mediánového eq. příjmu domácnost 2 dospělý a dítěte do 14 let v paritě kupní síly (PPS) Eurostat 2014
  14. 14. - 14 - Diskurs o chudobě HŘEŠÍ I LEVICE Do příjmové chudoby se propadlo jedno krajské město (růst z 9 na 9,8 %)
  15. 15. - 15 - Jak se měří chudoba? Objektivní Subjektivní Absolutní Relativní Materiální deprivace
  16. 16. - 16 - Jak si tedy doopravdy vedeme? MATERIÁLNÍ DEPRIVACE 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 45,0 50,0 Těžká deprivace (4+) 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 Lehká deprivace (2+) Eurostat 2014
  17. 17. - 17 - Stěžují si Češi moc? Objektivní Subjektivní Absolutní Relativní Materiální deprivace Subjektivní ekonom. stav domácnosti
  18. 18. - 18 - Stěžují si Češi moc? SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ CHUDOBA AT BE BG CY CZ DE DK EE ES FI FR GB GR HR HU IE IT LT LU LV MTNL PL PT RO SI SK SW R² = 0,3878 0 5 10 15 20 25 30 35 40 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Ekonomickýstavdomácnosti VELMIŠPATNÝ % populace zasažené TĚŽKOU MATERIÁLNÍ DEPRIVACÍ Eurostat, Eurobarometr 2012
  19. 19. KDO NEJČASTĚJI TRPÍ CHUDOBOU
  20. 20. - 20 - Neschopnost hradit nečekané výdaje PODLE TYPU DOMÁCNOSTI Eurostat 2014 41 72 38 51 32 53 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Všechny domácnosti 1 dospělý s dětmi rodiče s 1-2 dětmi rodiče s 3 a více dětmi důchodci žijící ve dvou samostatně žijící důchodce % domácností, které si nemohou dovolit hradit neočekávaný výdaj 9 – 10 tisíc Kč (%)
  21. 21. - 21 - Těžká materiální deprivace PODLE REGIONU NUTS2 Eurostat 2014 6,7 5,9 3,7 3,4 13,5 5,3 4,5 7,7 11,9 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 % domácností, které si nemohou dovolit 4+ položek ze škály materiální deprivace
  22. 22. - 22 - Chudoba v čase KOLIK ZASAHUJE MAT. DEPRIVACE DOMÁCNOSTI EU-SILC 2006-2009 6,4 11,2 82,4 31,3 21,8 46,8 0 50 100 TRVALÁ (3 roky ze 4) OBČASNÁ (1-2 roky ze 4) ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4) TRVALÁ (3 roky ze 4) OBČASNÁ (1-2 roky ze 4) ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4) Lehká materiální deprivace (min 2 položky z 9) Těžká materiální deprivace (min 4 položky z 9
  23. 23. NĚKTERÉ SKRYTÉ NEROVNOSTI
  24. 24. - 24 - INFLACE POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH VÝDAJŮ ČR versus EU 122 131 163 166 120 126 135 115 100 110 120 130 140 150 160 170 Celková inflace (2005-2013) Potraviny (2005-2013) Bydlení (2005-2013) Zdraví (2005-2013) ČR EU28
  25. 25. - 25 - Ukazatel P90/P10 ČISTÉ PŘÍJMY x PŘÍJMY NAD EXISTENČNÍ VÝDAJE 3 4 5 6 7 8 9 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 P90/P10 (čisté příjmy odečtení existenčních výdajů) P90/P10 (čisté příjmy) Existenční výdaje = náklady spodních 20 % na potraviny, bydlení a zdraví
  26. 26. - 26 - Zadlužení OBYVATELÉ OBLASTÍ OHROŽENÝCH SOC. VYLOUČENÍM 24% 18% 21% 35% 21% 10% 20% 32% 17% 5% 24% 17% 1 albania 2 bosnia and herzegovina 3 bulgaria 4 czech republic 5 slovakia 6 montenegro 7 croatia 8 hungary 9 macedonia 10 moldova 11 romania 12 serbia Zdroj: UNDP Roma Study 2011
  27. 27. ROLE VZDĚLÁNÍ
  28. 28. - 28 - Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika NEZAMĚSTANOST 26 7 3 20 10 7 ZŠ SŠ VŠ EU28 ČR Zdroj: Eurostat 2013
  29. 29. - 29 - Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika TĚŽKÁ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE 17 6 2 15 9 3 ZŠ SŠ VŠ EU28 ČR Zdroj: Eurostat 2013
  30. 30. - 30 - Reprodukce vzdělanostního statusu otce 27% 3% 2% 67% 76% 35% 5% 21% 63% ZŠ SŠ VŠ Vzdělánírespondenta(27-43let) Vzdělání otce VŠ SŠ ZŠ 32% 7% 3% 40% 52% 22% 27% 41% 75% ZŠ SŠ VŠ Vzdělání otce ČR Zbytek Evropy Zdroj: ESS 5+6, lidé do 45 let s ukončeným vzděláním
  31. 31. - 31 - Riziko mezigenerační reprodukce nerovností Chudoba Vzdělání dětí Chudoba Vzdělání
  32. 32. DOPADY NA POSTOJE K DEMOKRACII
  33. 33. - 33 - Možnost vyjadřovat se k dění ve společnosti DLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ 76 65 51 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 dobrá ani dobrá, ani špatná špatná Životní úroveň CVVM 2014
  34. 34. - 34 - Demokracie jako nejlepší forma vlády? PODLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ 55 42 29 26 32 32 18 22 33 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% dobrá ani dobrá, ani špatná špatná Životní úroveň pro lidi jako já je jedno, zda demokracie či nedemokratický za určitých okolností může být autoritativní vládnutí lepší demokracie je lepší než jiný způsob vlády CVVM 2014
  35. 35. - 35 - Shrnutí • Málo extrémní chudoby, hodně domácností na dosah chudobě • Nemožnost finančních strategií, riziko zadlužení, nemožnost cestovat (cca 40 % domácností) • Vyšší ohrožení domácnosti neúplných rodin, rodin se 3 dětmi, samostatně žijících důchodců, lidí ze Severozápadu a Moravskoslezska • Inflace dlouhodobě více „krade“ v chudých domácnostech – růst nerovností • Relativně časté zadlužení chudších rodin • Velká závislost sociálních rizik (nezaměstnanost, chudoba) na vzdělání • Riziko reprodukce vzdělanostních a tím i sociálních nerovností • Chudoba souvisí s důvěrou v demokracii -> týká se všech

×