Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního ruchu

Vysoká škola obchodní v Praze
Studijní obor: Cestovní ruch
Analýza potenciálu města Semily
pro rozvoj cestovního ruchu
Analysis of Tourism Development
Potential in Semily town
Vypracovala: Linda Novotná
Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Kloudová, Ph.D.

Prohlašuji,
že bakalářskou práci na téma Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního
ruchu na VŠO v Praze jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ................................... Podpis ............................................

Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala paní doc. Ing. Jitce Kloudové, Ph.D. za odborné
konzultace a rady v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Obsah
Úvod.................................................................................................................................. 6
1. Destinace cestovního ruchu ...................................................................................... 8
1.1 Destinační management ..................................................................................... 8
1.2 Image destinace cestovního ruchu ..................................................................... 9
1.3 Značka Česká republika ................................................................................... 10
1.3.1 CzechTourism........................................................................................... 10
1.3.2 Kampaň Česko: země příběhů .................................................................. 11
1.4 Public relations, propagace a prezentace ......................................................... 11
2. Strategie značky v cestovním ruchu ....................................................................... 13
2.1 Konkurenceschopná identita............................................................................ 13
2.2 Strategické plánování rozvoje.......................................................................... 15
2.3 Events marketing.............................................................................................. 15
3. Vybrané trendy v rozvoji cestovního ruchu............................................................ 17
3.1 Udržitelný turismus.......................................................................................... 17
3.1.1 Šetrný turismus ......................................................................................... 18
3.1.2 Ekoturismus .............................................................................................. 18
3.1.3 Agroturistika ............................................................................................. 19
3.1.4 Hipoturistika a jezdecké stezky ................................................................ 19
4. Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního ruchu............................. 21
4.1 Průzkum veřejného mínění .............................................................................. 21
4.1.1 Cíle průzkumu........................................................................................... 21
4.1.2 Forma průzkumu....................................................................................... 21
4.1.3 Respondenti .............................................................................................. 22
4.1.4 Vyhodnocení jednotlivých otázek ............................................................ 22
4.1.5 Shrnutí průzkumu ..................................................................................... 26

4.2 Charakter města z pohledu cestovního ruchu................................................... 28
4.2.1 Základní informace................................................................................... 28
4.2.2 Obyvatelstvo ............................................................................................. 30
4.2.3 Kultura a eventy........................................................................................ 30
4.2.4 Významné turistické cíle .......................................................................... 31
4.2.5 Ubytovací a stravovací služby.................................................................. 32
4.3 Aktéři cestovního ruchu ve městě a regionu.................................................... 32
4.3.1 Sdružení Český ráj.................................................................................... 32
4.3.2 Mikroregion Kozákov............................................................................... 33
4.3.3 Informační centrum Semily ...................................................................... 34
4.3.4 Muzeum a Pojizerská galerie.................................................................... 34
4.4 Shrnutí prezentace města jako turistického cíle............................................... 39
5. Možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu ve městě Semily........................... 40
5.1 Hipoturistika a agroturistika............................................................................. 40
5.2 Propagace a komunikace města ....................................................................... 43
5.3 Návrhy projektů ............................................................................................... 45
5.3.1 Informační tabule s poznávacím okruhem................................................ 45
5.3.2 Pohádkový okruh městem a okolím.......................................................... 46
Závěr ............................................................................................................................... 48
Souhrn............................................................................................................................. 49
Summary......................................................................................................................... 50
Použité zdroje ................................................................................................................. 51
Příloha............................................................................................................................. 53

6
Úvod
Cílem této práce je analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního ruchu.
K provedení této analýzy budou využity metody průzkumu veřejného mínění a rozboru
strategického plánu města z hlediska cestovního ruchu.
V první části práce se zabývám teorií získanou studiem odborné literatury, zejména
problematikou destinací cestovního ruchu, budováním image destinace, public relations,
propagací, strategií značky, konkurenceschopnou identitou, strategickým plánováním
rozvoje a vybranými trendy v cestovním ruchu, jako je udržitelný rozvoj, ekoturistika,
agroturistika či hipoturistika.
Nezbytnou částí analýzy potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu je provedení
a vyhodnocení průzkumu veřejného mínění, jehož cílem je zhodnocení současného
povědomí o městě jako turistickém cíli tak, jak ho vidí místní občané. Dále bude
zapotřebí zhodnotit základní charakter města z hlediska cestovního ruchu, k čemuž
použiji informace ze současného strategického plánu města pro období 2012 - 2020.
V neposlední řadě se budu zabývat hlavními aktéry cestovního ruchu působícími ve
městě a okolí, zejména Informačním centrem Semily a Muzeem a Pojizerskou galerií
Semily.
V poslední části práce budou uvedeny možnosti a konkrétní drobné projekty, které by
do budoucna mohly vést ke zvýšení návštěvnosti města jako turistického cíle a k lepší
orientaci a motivaci návštěvníků k jeho poznávání.
Město Semily je jedno z mnoha malých měst v České republice, které nedisponuje tak
výraznou turistickou zajímavostí, aby se samo o sobě stalo významnou destinací
cestovního ruchu. Dle některých odborníků jsou dokonce Semily městem, které nedrží
pohromadě, městem neurovnaným, rozbitým, bez jádra, městem takřka živelně
vzniklým. Nicméně právě živly městu a jeho okolí propůjčily onu jedinečnost.
Semily a okolí jsou krajem dalekých rozhledů a hlubokých údolí. Chtějí-li turisté strávit
čas v klidné krajině, na dosah Českého ráje, Krkonoš a Jizerských hor, mohou zavítat
právě do Semil. Otázkou však je, co jim můžeme, a hlavně chceme, nabídnout.
Pravdou je, že město postrádá atraktivní historické jádro, kterým se pyšní jiná, hojněji
navštěvovaná česká města. Jakkoliv však můžeme město jako významný turistický cíl

7
zpochybňovat, bylo by příliš jednoduché se nesnažit najít další možnosti, jak do tohoto
místa přivést nové návštěvníky, zejména v dnešní době, kdy se turismus dynamicky
rozvíjí a tento rozvoj se často vymyká učebnicovým příkladům.
Město jako takové je velmi individuální a je třeba k němu přistupovat kreativně,
přicházet s novými nápady. Nabízí se nám nespočet nových trendů v cestovním ruchu,
a pokud budeme mít zájem o budoucí rozvoj a tyto trendy sledovat, můžeme obstát i
v očích náročného turisty.

8
1. Destinace cestovního ruchu
Destinace je v oblasti cestovního ruchu představována jako soubor různých služeb
soustředěných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na
potenciál cestovního ruchu místa nebo oblasti. Podstatu destinace a hlavní motivaci
k její návštěvě pak představují atraktivity, které destinace nabízí.
Všechny subjekty v destinaci, ať chtějí nebo ne, spolu vytvářejí její charakter. Vědomá
i nezáměrná spolupráce jednotlivých subjektů je definována jako destinační
management (řízení destinace), přičemž výsledek této spolupráce charakterizuje pojem
marketing destinace ("dialog", který destinace jako celek vede s trhem cestovního
ruchu). Na destinaci může být nahlíženo rovněž jako na soubor příležitostí, tedy
kombinaci typu turismu, sezony, místa, způsobu organizace cesty, typu ubytování
a motivace v daném čase. 1
Přístupy k vymezení destinace turismu jsou různé, pro prostorové určení destinace
neexistuje žádný jednotný návod. Při vymezení destinace turismu jako geografického
prostoru se většinou jedná o určení návazností na vyšší a nižší stupeň hierarchie
destinace (nadnárodní – národní – regionální – místní – resort), tedy o určení zařazení
destinace do širšího systému. Politika turismu v destinaci určuje mantinely a mety růstu
a rozvoje příjezdového, domácího, případně i pasivního turismu. Zároveň stanovuje
směr, kam se má turismus v destinaci ubírat, a vytváří rámec pro řízení destinace –
destinační management.2
1.1 Destinační management
Destinační management je systém řízení a organizace v destinaci (město, region, kraj),
založený na spolupráci poskytovatelů služeb, tj. komerčních subjektů, neziskových
organizací a veřejných institucí. Základem je komunikace a marketingové řízení.
V rámci města lze destinační management uplatňovat na dvě konkrétní cílové skupiny –
na turisty a investory. Destinační management orientovaný na turisty a cestovní ruch
1
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003, 173 s.
ISBN 80-861-1956-4.
2
PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing
destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci
a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.

9
realizují města nebo regiony, mající předpoklady a vnitřní zdroje pro rozvoj určitého
druhu cestovního ruchu, např. městského poznávacího, kongresového apod. V zemích
západní Evropy je destinační management nejkomplexnější formou organizace a řízení
cestovního ruchu. Je žádoucí, aby města prováděla destinační management ve
spolupráci s "vnějším prostředím" (rekreační zázemí měst) a tím využívala různorodosti
nabídky v cestovním ruchu.3
1.2 Image destinace cestovního ruchu
V odborné literatuře neexistuje jednoznačná definice pojmu image (značka). Pokusíme-
li se alespoň rámcově definovat tento pojem, můžeme hovořit o image jako o souhrnu
všech postojů, poznatků, zkušeností a vizuálních dojmů a pocitů, které jsou spojeny
s určitým objektem, v tomto případě městem. Image města tvoří jeho obraz mezi všemi
cílovými skupinami, to znamená mezi obyvateli, podnikateli, turisty atd.
Existují dva pohledy na image podniku i destinace cestovního ruchu, a to pohled vlastní
a pohled cizí. Vlastní pohled je naše představa o našem produktu, o naší destinaci a cizí
pohled je pohledem našich zákazníků / návštěvníků na naši nabídku. Pokud není cizí
pohled na image příznivý, je přinejmenším žádoucí snažit se o její změnu. Změna image
je náročná na čas, pracovní sílu i finanční zdroje. Image může být pozitivní i negativní.
Pozitivní image se samozřejmě může stát efektivním prostředkem propagace.4
Jak píše Markéta Hrabánková pro server Markething.cz, každá země je značkou, ale ne
každá o ni umí vhodně pečovat a vést ji k prosperitě. Trendem posledních let se stala
jakási posedlost logem – vizuálním symbolem, který spraví vše a pozvedne nás mezi ty
nejlepší národní značky. Nepozvedne, neboť značka není logo a logo není značka.
Odborník na marketingovou komunikaci Ondřej Obluk značku definuje s elegantní
jasností, když říká, že značka je to, co vám zbude, když vám shoří továrna. Co by zbylo
po České republice? Jaký pocit, jaké hodnoty, jaké jedinečné atributy? Víme to dnes?
Měli bychom to vědět, protože to je elektrizujícím tepem života značky.
Mnoho lidí možná zapochybuje, zda vůbec ČR má něco natolik unikátního, s čím se dá
pracovat a co jí umožní zazářit mezi ostatními zeměmi. Má. Česká republika je
3
MĚSTSKÝ MARKETING. Glosář [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:.
http://www.mestskymarketing.cz/cs/glosar/#w_29
4 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2.
aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0.

10
unikátní, je jedinečná, má co prodávat a čím se pyšnit. Problém spočívá v neschopnosti
s těmito možnostmi a potenciály efektivně pracovat a rozvíjet je. Můžeme být těmi
nejlepšími, ale pokud to nikomu neřekneme, není nic vzdálenějšího než úspěch. Kde je
však vůle, je i cesta. 5
1.3 Značka Česká republika
Není těžké identifikovat místa, témata a zajímavosti, které do Česka každoročně
přitahují miliony zahraničních turistů. Je daleko složitější "zarámovat" tuto pestrou
paletu do podoby značky – příslibu. Česko bojuje o turisty v kontextu silné regionální
i evropské konkurence. Rozhodně má co nabídnout. Jde o to jak. 6
Pokud chceme město, region či celý stát propagovat efektivně, musíme rozlišovat
jednotlivé úrovně propagace. Každá z nich vyžaduje jiný postoj. Propagace na úrovni
státu nám udává směr, kterým bychom se měli vydat. Propagace regionu je specifičtější,
zaměřuje se na konkrétní oblasti cestovního ruchu a jejich silné stránky. Místní
propagace, resp. propagace na úrovni města či resortu, by měla být velmi citlivá,
individuální a sofistikovaná.
1.3.1 CzechTourism
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism – je příspěvková organizace
Ministerstva pro místní rozvoj pro podporu cestovního ruchu, jejíž cílem je propagovat
Českou republiku doma i ve světě jako atraktivní turistickou destinaci. Jejími partnery
jsou představitelé krajských institucí, zástupci turistických regionů, subjekty působící
v destinačním managementu, města, obce a podnikatelská veřejnost. Veškerými svými
aktivitami se snaží podnítit zájem zahraniční veřejnosti o jedinečnost České republiky
a inspirovat ji k návštěvě. Jejím cílem je neustálé zvyšování příjezdů turistů
a systematická podpora a rozvoj domácího cestovního ruchu.
5 HRABÁNKOVÁ, Markéta. Značka Česká republika – naše slovo ve světě. Markething [online]. [cit.
2012-02-18]. Dostupné z: http://www.markething.cz/znacka-ceska-republika-%E2%80%93-nase-slovo-
ve-svete.
6
CZECHTOURISM. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/

11
Obrázek č. 1: Logo agentury CzechTourism
1.3.2 Kampaň Česko: země příběhů
CzechTourism mění turistickou prezentaci Česka a připravuje dvouletou značkovou
kampaň s názvem Česko: země příběhů.
Česko je zemí příběhů, které stojí za to objevit a prožít. Tato idea se nyní díky novému
vizuálnímu stylu destinační značky přesouvá ze stránek marketingové strategie do
reálného života. Už od ledna 2013 se s nově pojatými materiály mohli setkat
návštěvníci veletrhů nebo webových stránek agentury CzechTourism.
Kampaň představující Česko jako skvělou poznávací destinaci bude mít dvě části.
V roce 2013 bude zaměřena především na Evropu (např. Německo, Polsko, Itálie,
Francie, Velká Británie) a bude probíhat zejména na internetu. O rok později se ohnisko
komunikace přesune na vzdálenější trhy (Čína, USA, země Latinské Ameriky) a více
bude zapojena i imageová složka (TV spoty). Značkovou kampaň v tomto rozsahu bude
agentura CzechTourism pro propagaci České republiky realizovat vůbec poprvé ve
svých dějinách.7
1.4 Public relations, propagace a prezentace
Public relations (dále jen PR) jsou techniky a nástroje, pomocí kterých instituce buduje
a udržuje vztahy se svým okolím, přičemž nahlíží postoje veřejnosti a snaží se je
ovlivňovat. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou a interaktivní činnost,
spoluvytvářející image instituce nebo města za pomoci poskytování úplných
a pravdivých informací.
7
CZECHTOURISM. Česko: země příběhů [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.ceskozemepribehu.cz/

12
PR, na rozdíl od reklamy, zajišťuje obousměrnou zpětnovazební komunikaci a získává
od veřejnosti podněty a informace. Proto se také někdy PR definuje jako práce
s veřejností. Nejčastěji využívanými médii pro uplatňování public relations jsou tištěná
média, televize, rádio a internet. Prezentace a propagace jsou někdy chápány jako
součást public relations; prezentace probíhá formou přednášek, konferenčních
vystoupení, účasti na výstavách. Propagace spočívá zejména v tvorbě tištěných i dalších
materiálů a jejich distribuci. Materiály jsou buď obecné (zaměřené na tvorbu pozitivní
image) nebo věnované konkrétní cílové skupině (např. katalog kulturních akcí apod.).
Forma zpracování propagačních materiálů i prezentací musí do jisté míry zohledňovat
tzv. mediální logiku, což znamená, že zjev (grafika), šikovnost a překvapení
(nápaditost) často zaujmou veřejnost více než suchopárná realita či závažnost
problému.8
8

13
2. Strategie značky v cestovním ruchu
Jedním ze "smrtelných marketingových hříchů" je podle Philipa Kotlera to, že firma či
destinace nezvládá tzv. budování značky (branding) a komunikační strategii. 9
Nejen, že
(potenciální) návštěvníci nemají dostatek správných informací, ale značka destinace
není dostatečně diferenciována a není spojována s žádnými atributy, kvalitami ani
hodnotou. Stejně tak je k brandingu potřeba využít nástroje komunikačního mixu
a pravidelně hodnotit jejich výkonnost, která se v průběhu času mění. Strategie značky
představuje centrální bod komunikační strategie destinace a je plně v kompetenci
organizace marketingového řízení destinace, která se snaží o vybudování silné značky
s vysokou hodnotou pro návštěvníky destinace. Cílem strategie značky je vytváření
pozitivního vztahu mezi destinací a návštěvníky a v končeném důsledku zvýšení
loajality klienta k destinaci.10
Strategii značky lze vymezit jako proces zpracování hodnotové proklamace značky
a budování značky. Hodnotová proklamace destinace by měla dát klientovi odpověď na
otázku, proč si vybrat danou destinaci, měla by vycházet z klíčových produktů (tržních
příležitostí) destinace. Samotné budování značky je založeno na vizuálně zpracovaném
logotypu a jménu značky destinace, rozpracování asociací a příslibů a řízení veškerých
kontaktů značky destinace s klienty. Strategie značky tak ovlivňuje vnímání destinace
klientem a pomáhá utvářet image destinace.11
2.1 Konkurenceschopná identita
Slovní spojení place branding (budování image místa) a jemu podobné pojmy jako
nation branding (budování image země) či city branding (budování image města)
narážejí na jeden základní problém. Ačkoliv mají všechna místa svoji značku, nemusí
platit, že k pozitivní změně image lze použít metod brandingu.
9 KOTLER, Philip. 10 smrtelných marketingových hříchů: jak je rozpoznat a nespáchat. 1. vyd. Praha:
Grada, 2005, 139 s. ISBN 80-247-0969-4.
10 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing
destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci
a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.
11 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z
cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5.

14
Státy, ale i města investují nemalé finanční prostředky do propagace své značky. Tím
dochází ke zlepšení obalu – vytváří se nová loga, slogany, propagační klipy a kampaně.
Výzkum této oblasti je v důsledku malého množství případových studií poměrně
omezený, nicméně nasvědčuje jednomu závěru; potenciál pozitivní změny image
pomocí výše zmíněných nástrojů je nelehké prokázat. Místa zkrátka nejsou běžným
produktem, ale sociálním objektem, jehož image je vytvářena dlouhodobě a ovlivněna
variací různorodých faktorů.
Koncept konkurenceschopné identity (competitive identity, dále jen CI) Simona
Anholta se staví proti umělému vylepšování obalu, namísto čehož podporuje nutnost
reálných změn v daných místech. Nejjednodušší možné vysvětlení toho, proč má místo
negativní image, je to, že místo samotné není reálně hodno pozitivního obrazu. Toto
zobecnění naráží na mnohé mantinely, avšak představuje základní poselství konceptu CI
– chce-li místo změnit svůj obraz k lepšímu, musí změnit sebe samo. Těmito změnami
jsou pak myšleny reformy a inovace v různých segmentech daného místa, které
přispívají k jeho rozvoji a ku prospěchu jeho obyvatel jako primární cílové skupiny.
Komunikace, která je dost často vnímána jako hlavní prostředek změny image místa, je
v pojetí Simona Anholta doplňkovým nástrojem. To neznamená, že by byl její význam
odsouván do pozadí, nicméně komunikace by měla být navázána na změny, nikoli
o změně pouze hovořit.
CI nabízí možnosti inspirace pro skutečné budování značek míst. Komunikace odtržená
od reality, bez relevantního obsahu je propagandou, což je v dnešní době činnost pro
image značně nebezpečná, zároveň však finančně náročná. Další signifikantní rozdíl
mezi značkou komerční a značkou míst je ve zdroji financování. Mnohdy bohužel
dochází k plýtvání a neefektivní distribuci zdrojů ze státní pokladny, což je zaviněno jak
nekompetencí odpovědných činitelů, tak nedostatkem kapacit pro řízení takového
procesu.
Místa potřebují svoje značky. Ale co možná potřebují ještě více, je odpovědné
a kompetentní vedení, které místo reálnými kroky posouvá vpřed. Role komunikace je
klíčová, nicméně se nejedná o samospasitelný prostředek ke zlepšení image a zvýšení

15
konkurenceschopnosti. Jak říká Simon Anholt, místa jsou ve skutečnosti posuzována
podle toho, co dělají, nikoli podle toho, co o sobě říkají.12
2.2 Strategické plánování rozvoje
Efektivní rozvoj cestovního ruchu je často založen na koncepci rozvoje cestovního
ruchu. Ta nemusí být nutně zpracována jako samostatný dokument, často bývá zahrnuta
ve strategickém plánu rozvoje daného území.
Vedle velkých developerských projektů realizovaných soukromým kapitálem začínají
své představy o ekonomickém rozvoji realizovat i větší města v ČR. Každý angažovaný
občan se čas od času zamyslí nad možnostmi dalšího směřování "jeho" města. Úvahy
při tom mohou mít řadu podob – od malých, nekonkrétních na zlepšení životního
prostoru na sídlištích, přes jasnější návrhy na vedení cyklostezek, revitalizaci parků
a veřejných ploch až po velké rozvojové vize (v mnohých případech chybí k naplnění
vize do reálné podoby malý krůček), například v podobě logistických center,
průmyslových zón, kulturních a společenských objektů nebo výzkumných parků.
Aby výše uvedené aspekty byly minimalizovány (negativní) nebo maximalizovány
(pozitivní) je vhodné před samotnou přípravou a realizací rozvojových záměrů
postoupit proceduru tvorby strategických dokumentů, jež ve svém důsledku napomohou
vedení měst v rozhodování o prioritách a směřování investičních prostředků, kterých má
každé město vždy nedostatek.13
2.3 Events marketing
Jedná se o aktivity podporující pořádání akcí nebo událostí (tzv. events) v centrech
měst, které jsou atraktivní pro dané cílové skupiny, oživují centra měst a přitahují
mediální pozornost. Konání events, ať už jsou pořádány soukromými subjekty nebo
municipalitou, výrazně napomáhá zlepšit image města; městská správa může konání
events koordinovat, případně jej i iniciovat.
12
SIMON ANHOLT. Place branding: Is it marketing, or isn’t it?. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné
z: http://www.palgrave-journals.com/pb/journal/v4/n1/full/6000088a.html
13
MVČR. Strategické plánování: Jedna z podmínek rozvoje měst. [online]. Časopis Veřejná správa. [cit.
2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/dobra-praxe-strategicke-planovani-jedna-z-
podminek-rozvoje-mest.aspx

16
Events jsou velmi různorodé svým zaměřením, periodicitou i rozsahem. Může se jednat
o velké kongresy, sportovní události, hudební festivaly nebo jen „lokální“ trhy apod. Ne
každá akce či událost je zároveň eventem – mezi eventy řadíme pouze takové akce, jež
prostřednictvím zinscenování zážitků vyvolají silné a pozitivní emocionální podněty
podporující image města nebo městského produktu.14
14

17
3. Vybrané trendy v rozvoji cestovního ruchu
Pokud chceme cestovní ruch rozvíjet, měli bychom sledovat nové trendy, které jsou
v konkrétním místě aplikovatelné. V ČR je nespočet míst, která v očích veřejnosti
jednoznačně postrádají šanci stát se turistickou destinací. Nicméně v dnešní době, která
je plná kontroverzí, se turistickou atrakcí může stát téměř cokoliv, co upoutá zraky
návštěvníků.
3.1 Udržitelný turismus
Jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských odvětví na světě – turismus –
využívá zachovalé přírodní prostředí spolu s kulturními památkami a etnickými
jedinečnostmi. Problém ale je, že turismus často "požírá sám sebe". Pokud jeho míra
překročí únosné hranice, tak ničí právě přírodu, ze které čerpá a na níž je závislý.
Cestovní ruch je také hlavní hnací silou zvyšování poptávky po osobní dopravě.
Masový turismus klade vysoké nároky na využívání vody a energie, vyvolává výstavbu
nejen dalších náročných budov, ale také infrastruktury, jako jsou silnice, dálnice nebo
velkokapacitní parkoviště. Zabírá půdu, ale také negativně ovlivňuje ekologické funkce
okolních ploch například tím, že je tříští na menší části. Existují ale formy turistiky,
které jsou ke svému prostředí tolerantnější. Jedná se o tzv. šetrný turismus, který je
prezentován také pod pojmy ekoturismus, agroturismus, ekoagroturismus apod.
Jednou ze základních charakteristik turismu je poznávání jiných kultur, krajin a míst. Je
tedy důležité, aby ono poznávání probíhalo způsobem, který by tyto kultury, krajiny
a místa respektoval. Jinými slovy řečeno "poznávej", nikoliv "dobývej" a "zotročuj".15
Udržitelný turismus by měl:
1. Optimalizovat užití přírodních zdrojů, které tvoří klíčové prvky v rozvoji turismu,
prosazovat udržení základních ekologických procesů a pomáhat k zachování
přirozeného dědictví a biodiverzity.
15
EKOPORADNA. Spotřebitelské otázky: Jaký je rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou
a agroturistikou?. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekoturismem_se
trnou_turistikou_a_agroturistikou&rev=1305582723.

18
2. Respektovat sociálně-kulturní autenticitu hostitelské komunity, uchovávat jejich
postavení a existující kulturní dědictví, tradiční hodnoty a přispívat k vzájemnému
kulturnímu porozumění a toleranci.
3. Zajistit životaschopnost a dlouhodobost ekonomických běhů poskytujících
rovnoměrný ekonomický užitek všem aktérům lokální ekonomiky, zahrnující stálé
zaměstnání, trvalý příjem a sociální služby poskytované členům hostitelské
komunity a přispívající ke zmírnění jejich chudoby.16
3.1.1 Šetrný turismus
Mezi hlavní principy šetrné turistiky patří snaha o udržitelnost, která se projevuje např.
využíváním technologií přátelských k životnímu prostředí nebo snahou o posilování
sociálního kapitálu a vazeb v rámci místní komunity. Dále je to snaha o ochranu
a rozvoj kulturního a přírodního dědictví a v neposlední řadě profesionální přístup.
Šetrný turismus je tedy souborný název pro jednotlivé typy turistik, které se od
komerčního, masového turismu liší především tolerantním vztahem ke svému životnímu
prostředí.
3.1.2 Ekoturismus
Ekoturismem se rozumí taková varianta šetrné turistiky, která aktivně přispívá
k ochraně přírodního a kulturního dědictví, zahrnuje místní a domorodé komunity do
plánování, rozvoje a provozu, osvětluje návštěvníkovi význam přírodního a kulturního
dědictví a jejíž cílovou skupinou mohou být jak nezávislí cestovatelé, tak organizované
zájezdy malých skupin. Pod tento pojem se vejde kdeco, počínaje masovými zájezdy na
africké safari, přes zájezdy do kasina umístěného v nedotčené krajině Laosu, davy
proudící na Machu Picchu nebo na tradiční thajské svátky změněné k nepoznání až po
citlivě a neškodně provozovaný rafting na divoké vodě. Pokud se se ekoturistika dělá
dobře, může fungovat. Příkladem je souostroví Galapágy. Kontrolovaná turistika přináší
dostatek peněz na ochranu světoznámého mořského leguána a dalších druhů – a nevede
k záhubě vzácných živočichů.
16
NA BOSO, o. s. Udržitelný turismus [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.naboso.org/news/udrzitelny-turismus/

19
3.1.3 Agroturistika
Agroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu
většinou jako vedlejší finanční zdroj. Lidé z měst se vracejí ve volných chvílích
k přirozenějšímu a méně hektickému životnímu stylu do blízkosti přírody a zvířat, kde
mohou v klidu relaxovat. Stanou se součástí rodiny i hospodářství, ochutnají na farmě
vypěstované plodiny a děti si pohrají s domácími zvířaty a lépe poznají zvířata
hospodářská. Součástí většiny farem je i chov koní, kteří jsou často k dispozici
k projížďkám nebo celodenním výletům.
Mezi nabídkami jednotlivých farem často nechybí ani možnost seznámit se s takzvanou
ekologickou výchovou, tedy s ekologickým hospodařením a pěstováním biopotravin.
V případě ekoagroturistiky by mělo být zaručeno, že farma hospodaří ekologicky bez
použití chemie. Oficiálním potvrzením takového hospodaření je vlastnictví certifikátu
Produkt ekologického zemědělství, který udělují kontrolní organizace pověřené
Ministerstvem zemědělství ČR. Největší organizací sdružující ekologické zemědělce
a prosazující zájmy ekologického zemědělství je PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců.17
3.1.4 Hipoturistika a jezdecké stezky
Hipoturistika (turistika spojená s jízdou na koni) je perspektivním subproduktem
venkovské turistiky, jež se soustředí na cestování v koňském sedle. Posuzováno podle
rozmachu značení tzv. jezdeckých nebo také koňských stezek (značení se věnuje i Klub
českých turistů) se jedná o bouřlivě se rozvíjející obor, skutečný objem je však
v porovnání s jinými stále malý. V některých oblastech vznikl i ucelený projekt značení
koňských stezek (jižní Morava a Vysočina), stezky byly vyznačeny v terénu a byly
vydány propagační publikace včetně adres tzv. koňských stanic.
Rozvoj hipoturistiky však na území České republiky stále postrádá jednotnou koncepci.
Za jednoho z průkopníků cestování na koni v České republice lze považovat Václava
Mertu z Vernířovic (Ranch M), jenž již v 90. letech organizoval přechody horských
hřebenů na koni na trase Jeseníky-Beskydy.
17
Spotřebitelské otázky: Jaký je rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou a agroturistikou?.
[online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekoturismem_se
trnou_turistikou_a_agroturistikou&rev=1305582723.

20
Hipoturistika je považována za perspektivní segment, neboť platí pravidlo, že se
vzrůstající životní úrovní roste také využití koní pro rekreaci. Velikost segmentu však
nelze pravděpodobně srovnávat např. s objemem a potenciálem cykloturistiky. Nicméně
se jedná o atraktivní formu turistiky, která si dnes a denně získává čím dál větší přízeň
účastníků cestovního ruchu.18
18
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy
a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.

21
4. Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj
cestovního ruchu
V této kapitole se budu již konkrétně zabývat městem Semily a jeho potenciálem pro
rozvoj cestovního ruchu. V první části kapitoly bude proveden a zhodnocen průzkum
veřejného mínění, poté zhodnotím základní charakter města jako turistického cíle
a v poslední části kapitoly se budu věnovat hlavním aktérům působícím v cestovním
ruchu v Semilech a okolí.
4.1 Průzkum veřejného mínění
Na základě poznatků z teoretické části je nejprve zapotřebí zhodnotit současnou reálnou
image města jako turistického cíle. Proto jsem se rozhodla provést průzkum veřejného
mínění a zjistit, jak jej vidí občané města a okolních obcí.
Semily jsou malé město a člověk, který v něm žije a vnímá místní atmosféru, si obrázek
o místním povědomí dokáže utvořit sám. Bylo by však příliš jednoduché udělat
jakýkoliv závěr na základě subjektivního vnímání. Naopak, pokud chceme něco změnit,
musíme si klást otázky a ideálně vyvolat diskuzi. Pokud chceme stanovit určité cíle,
musíme jasně definovat výchozí bod, který nejen z hlediska cestovního ruchu nikdy
nebude tak objektivní, jako když se k němu vyjádří veřejnost.
4.1.1 Cíle průzkumu
Cílem průzkumu je zhodnocení současného povědomí o městě jako turistické destinaci
mezi místními občany a upřesnění silných a slabých stránky města. Průzkum byl
realizován také proto, že může přinést nové podněty i konkrétní nápady do budoucna.
4.1.2 Forma průzkumu
Dotazník byl tedy zaměřen na konkrétní cílovou skupinu – místní komunitu – a byl
realizován elektronickou formou, prostřednictvím serveru Vyplnto.cz. Respondenti byli
oslovováni víceméně prostřednictvím sociální sítě Facebook.
Velké množství odpovědí bylo nastaveno jako otevřené / polootevřené s cílem získat co
nejvíce podnětů a námětů, vyhodnocování jednotlivých odpovědí si tedy vyžadovalo
jistý individuální přístup.

22
4.1.3 Respondenti
Dotazník obsahoval celkem 12 otázek, z nichž první dvě byly pouze demografické, do
vyhodnocení v grafech proto nejsou zahrnuty.
Celkem dotazník zodpovědělo 48 respondentů, z toho 57  žen a 43  mužů.
Nejčastěji odpovídali lidé ve věku 25 až 34 let.
4.1.4 Vyhodnocení jednotlivých otázek
1. Vnímáte město Semily a jeho blízké okolí (mikroregiony Pojizeří a
Kozákov) jako atraktivní turistickou oblast?
2. Uveďte tři turistické cíle na Semilsku, které považujete za nejzajímavější.
Zde se jednalo o otevřenou odpověď a pro porovnání jsem vybrala 3 nejčastěji
zmiňované cíle. Ostatní jsem shrnula do jednoho údaje, zde byly zmiňovány např.

23
Cimrmanova nejnižší rozhledna, Palackého stezka, Kamenického stezka, rozhledna
U borovice, Muzeum a Pojizerská galerie, expozice pilníkářství či Kino Jitřenka.
3. Které z místních kulturních zařízení navštěvujete nejčastěji?
K této otázce jsem zvolila polootevřenou odpověď, respondenti tedy museli zvolit jednu
z nabízených možností, nebo napsat jinou odpověď vlastními slovy – v těchto
odpovědích byly zmíněny Sportovní centrum a Státní okresní archiv.
4. Kterou z místních tradičních akcí máte nejraději?
Zde šlo také o polootevřenou odpověď, čtvrtou nabízenou odpovědí byl Westernový
den, který kupodivu nezvolil nikdo. Dále byly zmíněny Jazz pod Kozákovem a Pochod
s křídly na Kozákov.
Kino Jitřenka
55%
Kulturní
centrum
Golf
18%
Muzeum a
Pojizerská
galerie
11%
Jiné
16%
Semilský
pecen
61%
Semilský
paroháč
24%
Semilská
pouť
15%

24
5. Napadá Vás nový druh společenské (tradiční) akce, která by mohla mít
výrazný přínos pro místní veřejnost, popř. pro turisty?
Odpověď byla otevřená, pokusila jsem se tedy shrnout nejčastější a nejzajímavější
odpovědi.
Jednalo se zejména o festivaly, ať už hudební, filmové či filmově-literární
v nejrůznějších prostorech (kino, kulturní centrum, sportovní centrum, školy, sokolovna
apod.) s venkovní projekcí a zázemím na ostrově. Zmíněn byl také nápad využít Jizeru
pro uspořádání hudebně-divadelního festivalu na vorech mezi lávkou a mostem, který
by tedy byl ze všech stran divácky přístupný, a součástí by mohla být večerní přehlídka
osvětlených alegorických plavidel.
Dalšími podněty bylo klást větší důraz na tradice a akce s nimi spojené, byla zmíněna
také myšlenka putovních akcí rozšířených do okolních obcí či v rámci celého
Libereckého kraje, např. putovní cesty po okolí zaměřené na jednotlivá tradiční témata
(řemeslná, gastronomická apod.).
Ostatní odpovědi byly různorodé – např. rozšířit farmářské trhy na ostrov, uspořádat
přehlídku semilských hudebních skupin po vzoru Železného Brodu, uspořádat sportovní
hry pro děti - dětskou olympiádu, zimní akci spojenou s trhy a stavěním soch ze sněhu,
veletrh použitých knížek apod.
Nicméně 47  respondentů nenapadl žádný nový druh akce.
6. Jak vnímáte kvalitu ubytovacích
služeb na Semilsku?
7. Jak vnímáte kvalitu stravovacích
služeb na Semilsku?
Dostačující
43%Dobrá
33%
Špatná
24%
Dobrá
46%
Dostačující
33%
Špatná
17%
Výborná
4%

25
8. Pokud se vžijete do role turisty, je něco, co byste si na Semilsku rozhodně
nenechal(a) ujít?
I zde se jednalo o otevřenou otázku, u které dominovaly 3 jasné odpovědi. Dále byly
zmíněny akce jako Semilský paroháč a Semilský pecen, příroda obecně, koupání
v Jizeře, geocaching, paragliding, golf, rozhledna U borovice, služby Sportovního
centra, Muzeum a Pojizerská galerie, koncerty pěveckých sborů a orchestrů a další.
Pro 13  respondentů zde nic, co by si rozhodně nenechali ujít, není.
9. Myslíte si, že je propagace města Semily jako turistického cíle dostačující?
Pokud ne, v čem vidíte mezery?
Otázka byla opět otevřená se záměrem zjistit co nejvíce názorů a námětů na zlepšení
propagace. Jednou z nejčastějších myšlenek bylo zlepšení propagace místních tradic,
zejména tradiční výroby textilu, hraček, skla, a také propagace místních jídelních
specialit. I zde byl zmíněn podnět k účasti či tvorbě putovních akcí, tzn. přimět lidi
Riegrova
stezka
39%
Kozákov
33%
Bozkovské
jeskyně
28%
Ano
46%
Ne
37%
Nevím
17%

26
nenuceně cestovat po regionu, spolehlivou formou propagace by v tomto případě mohla
být např. sběratelská karta (samolepky, razítka apod.) a následná slosovací soutěž. Tato
forma motivace k cestování bývá často velmi úspěšná.
To souvisí i s odpověďmi dalších respondentů, kteří zmiňovali zlepšení spolupráce
a společné propagace s okolními městy a mikroregiony.
Další připomínkou bylo, že je propagace příliš široká a město se snaží upozorňovat na
mnoho cílů najednou, tedy že by mělo upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Zároveň
by se měla více zdůrazňovat poloha mezi Českým rájem a Krkonošemi.
Mimo výše uvedené bylo zmiňováno také zlepšení propagace v rádiích, zlepšení
propagace jednorázových akcí v tištěných i elektronických médiích či zefektivnění
spolupráce místními cestovními kancelářemi.
10. Pokud by Vás turista požádal o tři slova charakteristická pro město Semily,
která by to byla?
Tuto otázku jsem položila z pouhé zvědavosti, a jak jsem předpokládala, odpovědi byly
natolik rozmanité a individuální, že jsem si je nedovolila jakkoliv sumarizovat či
analyzovat. Sloužily spíše k mému celkovému dokreslení obrázku o městě tak, jak ho
vidí místní občané.
Na základě zpětné vazby občanů jsem však i tyto informace spolu s celkovým
vyhodnocením dotazníku zveřejnila.
4.1.5 Shrnutí průzkumu
Z průzkumu vyplynulo, že jako atraktivní turistickou oblast vnímá Semily necelá
polovina (46 %) respondentů. Jako nejzajímavější turistický cíl pak nejčastěji uváděli
Riegrovu stezku (36 %) a Kozákov (31 %). Jednoznačně nejnavštěvovanějším
kulturním zařízením v Semilech je mezi respondenty Kino Jitřenka, které uvedla více
než polovina (55%). Co se týče oblíbenosti místních tradičních akcí, respondenti byli
ještě přesvědčivější, 65 % z nich uvedlo Semilský pecen, 24 % pak Semilský paroháč.
Další otázky byly mířeny na kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, kdy necelá
polovina (43 %) respondentů vidí kvalitu ubytovacích služeb jako dostačující a podobná
část (46 %) respondentů vnímá kvalitu stravovacích zařízení jako dobrou. Žebříček byl
nastaven sestupně – výborná, dobrá, dostačující, špatná.

27
Předposlední otázka se týkala propagace města, kterou necelá polovina respondentů vidí
jako dostačující, nicméně zde padlo i poměrně dost námětů na její zlepšení.
Z průzkumu (víceméně z otevřených) otázek dále vyplynulo, že současná image města
mezi místními občany není příliš pozitivní. Veřejnost je vnímá jako město, kde vymřel
průmysl, což způsobilo vysokou nezaměstnanost místních občanů a jejich odchod za
prací do jiných měst.
Z hlediska cestovního ruchu je zřejmé, že v Semilech a okolí hrají nejvýznamnější roli
tři turistické cíle – Riegrova stezka, Bozkovské dolomitové jeskyně a Kozákov. Jde
o typ atraktivit, které nepotřebují významně propagovat, obrazně řečeno "propagují
sami sebe".
Osobně mě potěšila zmínka možnosti lepší propagace místních specialit. Místní
regionální kuchyně (Podkrkonoší, Český ráj) rozhodně stojí nejen za ochutnání, ale i za
propagaci. Sama bych si v Semilech dokázala představit tradiční staročeskou restauraci
nabízející regionální speciality a využívající místní produkty a suroviny. Otázkou je,
nakolik je taková restaurace v Semilech realizovatelná a udržitelná. Velmi cenným
nástrojem k propagaci i osvětě by mohl být projekt CzechSpecials aneb Ochutnejte
Českou republiku! (www.czechspecials.cz). Jde o projekt pod záštitou CzechTourismu,
který je velmi přátelský českým restauracím i jejich zákazníkům. Mapuje restaurace
s tradiční regionální kuchyní, nabízí informace a recepty jednotlivých pokrmů typických
pro každý region, obsahuje internetovou encyklopedii národních specialit apod. Dle
mého názoru je škoda, že se tento projekt mezi veřejností příliš nerozšířil, jelikož
podporuje regionální gastronomii a konkrétním restauracím nabízí jednotnou certifikaci
a možnost, jak se poměrně snadno zviditelnit.
Dále z průzkumu vyplynuly zajímavé náměty na nový druh akcí, např. zmíněný
hudebně-divadelní festival na Jizeře odehrávající se na vorech zakotvených mezi lávkou
a mostem by jistě upoutal pozornost nejen místních občanů.
Dotazník tak splnil účel, pro který byl vytvořen – jeho výsledky stručnou formou
definovaly mezery a zprostředkovaly nové náměty na zlepšení místního dění
i zatraktivnění města pro turisty. Největší mezerou se jeví špatná image města v očích
místních občanů. Příčinou je dle mého názoru samotný fakt, že turisté v Semilech
víceméně nemají důvod k využívání ubytovacích a stravovacích služeb. Tyto aktivity

28
obvykle realizují v atraktivnějších střediscích, které jsou ze Semil nadosah a kde se
návštěvníci nachází v samotném "centru turistického dění".
Nicméně i se špatnou pověstí se dá pracovat. A pracuje se s ní mnohdy ještě lépe, než
s tou pozitivní. Šance na krok kupředu je sice menší, ale pokud nastane, může sklidit
mnohonásobný úspěch. Pokud budeme chtít a budeme se zajímat o nové možnosti,
budeme mít stále s čím pracovat.
4.2 Charakter města z pohledu cestovního ruchu
V teoretické části jsem se dále zabývala strategickým plánováním rozvoje. Město
Semily nedisponuje samostatnou koncepcí rozvoje cestovního ruchu, nicméně v roce
2012 byl zpracován komplexní strategický plán Program rozvoje města pro období 2012
– 2020.
V této podkapitole zaměřené na základní informace o městě, významné turistické cíle
a hodnocení potenciálu města pro cestovní ruch tedy budu vycházet převážně z tohoto
strategického dokumentu.
4.2.1 Základní informace
Semily jsou městem s rozšířenou působností ležícím na severovýchodě Čech
a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily. Město Semily má zhruba 9000
obyvatel a je tak nejmenším okresním městem v kraji. Leží v kotlině na soutoku řeky
Jizery a Olešky v nadmořské výšce 340 m n. m. Rozloha Semil je 16,31 km2 a město se
dále člení na 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov).
V hierarchii sídel patří Semily mezi mikroregionální střediska. Administrativní význam
Semil v důsledku statutu okresního města byl a částečně stále je výrazně vyšší než
význam z hlediska ekonomiky, kultury, vzdělanosti apod. Důsledkem zániku okresních
úřadů a snížení významu okresů ve správní hierarchii a dále problémů, do nichž se
dostaly dříve významné průmyslové obory (textilní průmysl, výroba hraček apod.), je
pozvolný pokles významu města v posledních 20 letech. Této skutečnosti napomáhá
i obecně špatná dopravní dostupnost města a jeho poloha mimo hlavní sídelní
aglomerace a osy.19
19
MĚSTO SEMILY. Program rozvoje města Semily pro období 2012 - 2020. Semily, 2012, 130
s. Dostupné z: http://www.semily.cz/customers/semily/storage/dokumenty/13486472771.pdf

29
Semily se nachází téměř na rozhraní turistického regionu Český ráj a turistické oblasti
Krkonoše – západ, která je součástí turistického regionu Krkonoše.
Obrázek č. 1: Turistický region Český ráj20
Obrázek č. 2: Turistická oblast Krkonoše - západ21
20
Zdroj: http://www.19.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113902&
21
Zdroj: http://www.19.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113912

30
4.2.2 Obyvatelstvo
Ve srovnání s okolními městy město Semily zaznamenává za posledních 10 let největší
úbytek obyvatelstva. Největší úbytek byl zaznamenán v období let 2001 až 2003, kdy
došlo k absolutnímu poklesu o 167 obyvatel. Za příčinu tohoto poklesu můžeme
považovat snížení nabídky pracovních míst (Hybler, AXL, Tofa) a tím vyvolaná
migrace obyvatel za prací s následným stěhováním. Další možnou příčinou je pokles
přirozeného přírůstku a vzhledem k nedostatku volných pracovních míst i pokles
migračního přírůstku a rovněž vystěhování lokality Kolonka, v níž žili převážně
sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé. S výjimkou let 2004 až 2007 je přirozený přírůstek
záporný - více zemřelých než narozených. To je i důsledkem věkové struktury
obyvatelstva - zvyšující se podíl občanů, kteří již nejsou v reprodukčním věku.
Nedostatek pracovních příležitostí má za následek úbytek obyvatelstva - stěhování za
prací. Spolu s klesajícím podílem mladistvých na celkovém počtu obyvatel města hrozí
městu Semily, že se v blízké budoucnosti stane městem důchodců téměř zcela závislých
na důchodech a sociálních službách.22
4.2.3 Kultura a eventy
Město vlastní několik kulturně-společenských zařízení: Kulturní centrum Golf, kino
Jitřenka, Muzeum a Pojizerskou galerii a Městskou knihovnu. Další kulturní zařízení
(především výstavní sály) jsou provozována jinými subjekty (např. Státní okresní
archiv). Oblast kulturního a společenského života se soustřeďuje na několik
opakovaných kulturních a společenských akcí. Z průzkumu vyplynulo, že co se týče
oblíbenosti, dominují v očích respondentů tři akce:
 Semilský pecen (tradiční dožínkové slavnosti)
 Semilský paroháč (divadelní festival)
 Semilská pouť
Dále byl z akcí pořádaných městem zmíněn také Jazz pod Kozákovem. Osobně si
myslím, že všechny tyto akce jsou významné i z hlediska cestovního ruchu, neboť
pokud se turista či výletník ve městě právě vyskytuje, tyto akce mu nabízejí příjemné
zpestření celého pobytu. Za zmínku jistě stojí také Westernový den, který je velkým
22

31
lákadlem nejen pro milovníky koní a divokého západu, ale hojnými návštěvníky jsou
také rodiny s dětmi.
4.2.4 Významné turistické cíle
Semily nejsou tradiční destinací cestovního ruchu, a proto je nezbytné hodnotit město
jako turistický cíl v souvislosti s jeho okolím, bohatým na přírodní pamětihodnosti.
Velkým turistickým lákadlem jsou Riegrova stezka, Bozkovské dolomitové jeskyně
a Kozákov. Z průzkumu vyplynulo, že největší turistickou atraktivitou je Riegrova
stezka kaňonem řeky Jizery. V roce 2000 proběhla rekonstrukce této stezky a doplnění
území o informační tabule a rozcestníky, zpevnění hran stezek a opravení stávajících
staveb. Úprava byla financována z Programu Phare CBC CZ 9701, Projekt Nisa –
rozvoj turistických stezek, finanční podíl české strany zajistilo Město Semily. Další
významnou akcí v roce 2008 a 2009. byla oprava přístupné vodní elektrárny Spálov,
která je architektonickým i technickým unikátem.
Podstatnými specifiky města, vytvářejícími potenciál pro cestovní ruch, jsou mj. tradice
hračkářství a řemesel (např. sklářská dílna v Jílovecké ulici), unikátní výroba prvních
herních automatů (Vaněk, Mach), geologické zajímavosti a unikáty a také klid, bezpečí
a možnost odpočinku.23
Obrázek č. 3: Přírodní památka Galerie na Riegrově stezce24
23
24
Zdroj: http://www.itras.cz/riegrova-stezka/galerie/9658/

32
4.2.5 Ubytovací a stravovací služby
V Semilech existují četná ubytovací zařízení, k nejznámějším patří např. Sportovní
centrum Semily – příspěvková organizace města, penzion Erika, hotel Obecní dům,
penzion Hybler, hotel pod Spálovem, hotel v KC Golf, Farma Lánská atd. Celkem je
v těchto zařízeních 126 lůžek.
Mezi nejznámější stravovací zařízení ve městě patří Roka bar, hotel Obecní dům,
pivnice Bernard, pizzerie Da Giorgio, Sportovní centrum Semily a restaurace
U námořníka.
4.3 Aktéři cestovního ruchu ve městě a regionu
V Semilech a okolí působí několik organizací a institucí, které se zabývají koordinací
cestovního ruchu na různých úrovních. Za účelem zařazení Semil do okolních destinací
vstoupilo město do několika uskupení, která realizují především projekty zaměřené na
propagaci a rozvoj regionu.
4.3.1 Sdružení Český ráj
Prvním z nich je Sdružení Český ráj, které je zájmovým sdružením měst, obcí a dalších
právnických osob. Účelem sdružení je spolupráce členských obcí, měst a dalších
právních subjektů na rozvoji cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj. Tento
region je jeden z 16 oficiálních turistických regionů České republiky, které byly
vymezeny Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism. Společným cílem všech
subjektů je vytvořit turisticky atraktivní oblast mezinárodního významu při zachování
přírodních a kulturních hodnot a v souladu se zájmy místních obyvatel. Sdružení
sehrává v rámci rozvoje území významnou koordinační činnost. V posledních letech
bylo předmětem činnosti především vytvoření turistické nabídky a její efektivní
marketingová podpora.
S cílem podpořit a propagovat místní výrobky vytvořilo Sdružení Český ráj ve
spolupráci s dalšími partnery v regionu značku "Regionální produkt Český ráj"
(www.regionalniprodukt.cz). Tato registrovaná ochranná známka je místním výrobcům
propůjčována při splnění přísných kritérií, která zohledňují především původ výrobku
v regionu, originalitu, ekologickou šetrnost a podíl ruční práce. Většina certifikovaných
výrobců návštěvníky ráda přivítá ve své dílně a představí jim svůj um. Jejich produkty

33
je možné zakoupit i ve specializovaných prodejnách, které vznikají na řadě míst
Českého ráje.25
Obrázek č. 4: Logo Sdružení Český ráj Obrázek č. 5: Regionálního produktu Český ráj
4.3.2 Mikroregion Kozákov
Zároveň jsou Semily součástí Mikroregionu Kozákov, dobrovolného svazku obcí
Chuchelna, Semily a Záhoří, založeného a registrovaného v roce 1999.
V mikroregionu se sdružily tři subjekty - město Semily a dvě malé obce v sousedství,
Chuchelna a Záhoří u Semil. Spolupráce obcí a integrace záměrů je velmi žádoucí.
V územním rozvoji je mnoho společných zájmů, které je mikroregion schopen řešit
účinněji, než jednotlivá obec. Malé obce mají přirozenou spádovost do Semil za
pracovními příležitostmi a službami, spojení obcí do mikroregionu fakticky potvrzuje
fungující vazby v území. Mikroregion Kozákov spolupracuje se svými sousedy,
zejména s mikroregionem Pojizeří, a je otevřený spolupráci s dalšími subjekty (cestovní
ruch, dopravní obslužnost, rozvoj informatiky).
Z vyhodnocení potenciálu krajiny a místních poměrů byla dána priorita rozvoji
cestovního ruchu - cykloturistice a zintenzivnění využívání vrchu Kozákova, zlepšení
vybavenosti území pro rozvoj turistiky, včetně zkvalitnění infrastruktury a služeb, které
by sloužily také obyvatelům a rozvoji malého podnikání. Pro veřejnou správu na území
mikroregionu je hlavním úkolem zajištění infrastruktury, vybavenosti území a dopravní
dosažitelnosti a bezpečnosti.26
25
SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/
26
MIKROREGION KOZÁKOV. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.kozakov.cz/

34
4.3.3 Informační centrum Semily
Propagaci na úrovni města zajišťuje zejména Informační centrum Semily (dále jen IC),
které spadá pod Odbor školství, kultury a vnějších vztahů a tvoří tak součást Městského
úřadu Semily.
IC se soustřeďuje na následující činnosti:
 poskytování komplexních informací o regionu, jeho zajímavostech a službách
 shromažďování, aktualizace a poskytování informací z města, regionu i kraje
 zajišťování publicistických a tiskových vztahů k veřejnosti a sdělovacím
prostředkům
 komunikace s partnerskými městy
 překladatelská a tlumočnická činnost v rámci městského úřadu a partnerských
projektů
 příprava a vydávání propagačních a informačních materiálů, propagačních a
upomínkových předmětů
 zajišťování přípravy, realizace a koordinace projektů cestovního ruchu, regionálních
a rozvojových aktivit ve spolupráci s partnery
 realizace místních aktivit a projektů
 pořádání výstav regionálního a informačního charakteru
 zastupování města a regionu při jednání na úrovni kraje, turistických regionů a
mikroregionů
 prezentace města a regionu a účast na výstavách a veletrzích České republiky
4.3.4 Muzeum a Pojizerská galerie
Muzeem a Pojizerskou galerií se budu zabývat podrobněji, jelikož si myslím, že tato
instituce má šanci stát se jedním z dynamických prvků cestovního ruchu v Semilech
a společně s IC naslouchat nápadům a podnětům, které vzejdou z nejrůznějších zdrojů
a zároveň tyto zdroje vyhledávat.

35
Muzeum a Pojizerská galerie Semily (dále jen MPG) je příspěvkovou organizací města
Semily, která sídlí v domě s bohatou minulostí. V současné době nabízí návštěvníkům
dvě stálé expozice.
První z nich tvoří autenticky uspořádaná etnografická sbírka nesoucí přízračný název
(Ne)zapomenutelná minulost. Je zaměřena na tradiční řemeslnou výrobu a lidové
tradice kraje horního Pojizeří a je umístěna v atraktivním půdním prostoru. K vidění je
zde malovaný nábytek, předměty z podkrkonošských domácností jako jsou lidové kroje,
lidový betlém, památky na krkonošské i jiné řemeslníky, historické marionety proslulé
semilské loutkářské rodiny Maisnerů a spousta dalších zajímavostí. Tato expozice tvoří
nejatraktivnější část celého muzea a její propagaci by se měl klást velký důraz, zejména
ve spojitosti s tradicemi regionu Horního Pojizeří.
Obrázek č. 6: Expozice (Ne)zapomenutelná minulost
O patro níže se nachází druhá stálá expozice – literárně-historický památník Osobnosti
Semilska, který představuje 45 osobností spjatých s městem a jeho okolím. V přízemí
historické budovy se nachází další místnost, která slouží účelům krátkodobých výstav
a akcí.
S budovou muzea je neodmyslitelně spojena architektonicky velmi zajímavá Pojizerská
galerie, která tvoří příjemný prostor pro prezentaci (nejen) místních umělců.
Neodmyslitelnou součástí muzejních aktivit je pořádání vánočních a velikonočních
jarmarků s nabídkou zvykoslovných předmětů a regionálních výrobků.

36
V roce 2011 byly MPG svěřeny 2 památkově chráněné roubenky v Jílovecké ulici.
V jedné byla vytvořena ojedinělá expozice pilníkářského řemesla, druhá slouží jako
středisko ekovýchovy.
Obrázek č. 7: Expozice pilníkářství
4.3.4.1 Marginální role muzeí a galerií
Stejně jako mnohá muzea a galerie v ČR, i MPG se potýká s poměrně nízkou
návštěvností a i zde se naskýtá otázka, jak návštěvníky přivést, na co je nalákat.
Naše doba je plná kontroverzí, paradoxů a ironie. Muzeum umění vyrostlé na tradici
sběratelství je vesměs vnímáno jako metafora trvanlivosti, neměnnosti. Muzea nejsou
pouze místem, nýbrž způsobem konzervace historických kořenů umění, kultury
a civilizace, definují oficiální status umění a historie nebo na tuto roli přinejmenším
aspirují. Současné nároky na práci muzeí však podstatu těchto tradičních rolí do značné
míry relativizují. Logicky si tudíž musíme klást otázku, nakolik zůstává idea muzea
generovaná v 19. stol. vůbec ještě platná. 27
V České republice jsou dějiny umění nepřirozeně uzavřeným oborem, který si pečlivě
střeží své hranice sahající do devatenáctého století - historik umění je autoritativním
vykladačem nadčasových, nezpochybnitelných hodnot. Muzeum je v ČR chápáno
především jako určitý depozitář děl minulosti či skladiště děl. Muzea v ČR stále velmi
málo myslí na svého návštěvníka. Chybí zde vědomí, že muzeum je rovněž formou
27
KALIOPI, Chamonikola. Muzeum jako proměnlivá scéna. [Bulletin Moravské galerie v Brně]. Brno,
2003.

37
služby návštěvníkovi. Např. v USA naopak platí, že pokud chce muzeum úspěšně obstát
v soutěži o omezené veřejné i soukromé zdroje, musí společnosti prokázat, že má pro
život lidí nějaký pozitivní přínos. Právě toto vedlo americká, a v poslední době i mnohá
evropská muzea a kulturní instituce, k obrovské efektivnosti a snaze maximálně zlepšit
své služby. Vydělávají na tom samozřejmě jejich návštěvníci. Jedním z měřítek
efektivnosti je počet návštěvníků, ale absolutní čísla ještě neříkají nic o kvalitě zážitku,
který člověk v muzeu získá. Pokud stálé expozice nejsou zajímavé, lze to svést na
nekulturnost doby a lidí. Anebo hledat způsob, jak muzeum a jeho díla učinit
atraktivními.28
Toho se dá docílit tím, že návštěvníkovi přinese muzeum setkání s výtvarným dílem.
Zajistí mu výjimečný zážitek, který ho bude stimulovat k tomu, aby se do muzea vracel.
Primárním důvodem k návštěvě muzea bývá často důvod společenský nebo prestižní.
Mnoho lidí tam přijde, aby mohli veřejně říct, ano, byli jsme v Louvru, byli jsme na
Vermeerovi. Muzeum je i veřejným prostorem, kde se dá realizovat spousta aktivit -
příjemně popít, navázat známost, ale třeba se i jen ohřát v krásném prostředí. Všechny
tyto role nelze podceňovat. Ale hlavním důvodem návštěvy muzea by měl být jedinečný
zážitek ze setkání s dílem.
U zážitku vnímání výtvarného díla platí, stejně jako např. u jízdy na lyžích, že
zkušenost či znalost "gramatiky" zpravidla otevírá cestu k hodnotnějšímu prožitku.
Spousta lidí do muzea nepřijde proto, že se předem cítí diskvalifikována, jelikož
výtvarné umění nedokáže vnímat – neví, co by jim takové setkání mohlo přinést.
Návštěvníci mají buď dar umění vnímat, nebo mají smůlu. Problém vidění je klíčovou
otázkou pro dnešní muzeum a vnímání umění. Z toho vyplývá, že muzeum musí změnit
své priority a dát do popředí svého zájmu starost o to, jak svým návštěvníkům
vystavená díla otevřít, jak jim umožnit prožitek z těchto děl.
Další otázkou je, zda dnes lidé ještě mají "trpělivost" pro setkání se statickými
exponáty, jelikož konkurence médií je poměrně silná. Struktura lidského vnímání
a prožívání vizuálních (zrakových) obrazů a exponátů, ale snad i vnímání světa obecně
se díky novým elektronickým médiím zásadně proměňuje. Způsoby vnímání a prožívání
obrazů a exponátů navozované televizí, videem, počítačovými programy znesnadňují,
28
KESNER, Ladislav. Marginální role muzea v české společnosti: neměnná a (ne)změnitelná? [Sborník z
konference Muzeum a změna]. Culturopa. Praha, 2003.

38
a možná někomu i znemožňují vnímat obrazy či exponáty v muzeu. Nemluvě
o interaktivních médiích a virtuální realitě.
Lidé v galeriích a muzeích často zmateně pobíhají. Jeden nedávný výzkum zjistil, že
průměrný divák v galerii stráví před dílem ve stálé expozici necelé dvě vteřiny. Spousta
jich jen „surfuje“ po povrchu obrazu či exponátu. Ale statický, "umělecký" obraz
vyžaduje pečlivý, téměř voyeurský pohled. Např. Ladislav Kesner v rozhovoru
vzpomíná, jak někdy v šesté třídě na školním výletě klíčovou dírkou špehovali
sprchující se spolužačky. Rád by tento druh soustředěného, zaujatého dívání, onu touhu
uvidět, nacházel i u návštěvníků Národní galerie. Jen takový pohled otevírá cestu
k hlubšímu prožitku izolovaného výtvarného díla.
Cílem není předepisovat "máš vidět a prožívat to a to..." Úkolem vystavovatele je –
obrazně řečeno – vytvořit pro diváka prostor, ve kterém by získal co nejvíce ze setkání
s dílem. Znamená to především vytvořit vazbu mezi viděním a věděním - poskytnout
mu informaci o díle, kterou by mohl vztáhnout k tomu, co vidí. Jedním
z nejzajímavějších forem vytváření souvislosti exponátů jsou interaktivní počítačové
programy, které přinášejí mnohovrstevné informace o původním kontextu díla,
o prostředí, v němž fungovalo.29
4.3.4.2 Brána do Semil
Muzeum má obrovský a z velké části stále nevyužitý potenciál přinášet lidem
výjimečné prožitky, snad i navracet jim onu schopnost dívat se, radost z vidění, avšak
nemůže být odolné vůči změnám.
Lidstvo žije v době, kdy se vše vyvíjí rychle, hekticky, současnost se stává velmi rychle
kategorií minulosti. Ztratit bezprostřední kontakt s dobou si instituce jako muzeum či
galerie nemůže dovolit. Stále více se zdůrazňuje role muzea jako dynamického
organismu uvnitř civilizované a, pravda, poněkud neurotické společnosti.30
Podobná myšlenka vedla město k zásadnímu kroku, a sice k přesunu IC do prostor
MPG. Doposud IC sídlilo na Riegrově náměstí v domku, který byl v minulosti součástí
Riegrova mlýna – místa, kde se narodil český politik a publicista Dr. F. L. Rieger.
29
KESNER, Ladislav. JEDINÁK, Petr. Muzea nemusí být trilobity odsouzenými k zániku. Reflex.
Dostupné z: http://www.jedinak.cz/stranky/txtkesner.html, [cit. 2012-03-31].
30
KALIOPI, Chamonikola. Muzeum jako proměnlivá scéna. [Bulletin Moravské galerie v Brně]. Brno,
2003.

39
Přestěhování IC do prostředí MPG bylo podmíněno myšlenkou vytvoření návštěvnické
brány do města, která bude sloužit nejen turistům, ale i místním občanům a zároveň
pomůže MPG zvýšit návštěvnost. Zda se tento cíl dlouhodobě naplní, se však ukáže až
v budoucnosti.
4.4 Shrnutí prezentace města jako turistického cíle
Tabulka č. 1: Město jako značka
Semily jako destinace
cestovního ruchu
Semily nejsou vyhlášenou destinací cestovního ruchu, nedisponují výraznou
atraktivitou, která by subjektům ve městě umožňovala rozvoj destinačního
managementu. Nabídku města je třeba nabízet v kontextu s turistickými cíli
v okolí města.
Image destinace
Image města jako turistického cíle není mezi místními občany příliš pozitivní.
Ve srovnání s vyhlášenými středisky v Českém ráji / Krkonoších je význam
města jako turistického cíle v současné době spíše zanedbatelný.
Strategie značky
Město nepracuje na systematickém rozvoji značky. V takto malých městech se
tato dílčí strategie obvykle ani neočekává, nicméně jako součást budoucí
strategie rozvoje cestovního ruchu by mohla být velkou konkurenční výhodou.
Konkurenceschopná
identita
Město nemá zpracovaný jednotný vizuální styl ani jednotnou koncepci
propagace, proto nelze hodnotit efektivitu tvorby konkurenceschopné identity.
Zpracování těchto materiálů by mohlo být výzvou do budoucnosti. V každém
případě však platí, že chce-li město změnit svůj obraz k lepšímu, musí změnit
především sebe samo.

40
5. Možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu
ve městě Semily
V této kapitole se budu zabývat konkrétními možnostmi, díky kterým by se město do
budoucnosti mohlo stát navštěvovanějším turistickým cílem, tedy hipoturistikou,
agroturistikou, propagací a komunikací. Na závěr pak budou uvedeny dva projekty,
které jsem pro město navrhla s vizí usnadnit návštěvníkům orientaci ve městě a
motivovat je k jeho poznávání.
5.1 Hipoturistika a agroturistika
V Libereckém kraji není agroturistika systematicky rozvíjena a síť hipostezek ještě
dostatečně proznačena. V současné době jsou tak zadávány studie na vznik a proznačení
hipostezek a také vzniká koncepční materiál Libereckého kraje "Rozvoj venkovské
turistiky se specifickým zaměřením na turistickou oblast Jizerské hory".
Tato koncepce by měla vytipovat klíčové trasy pro vznik nových hipostezek a také
možnosti rozvoje venkovské turistiky v Jizerských horách. První hipostezkou na
Liberecku je trasa z Jablonce nad Jizerou do Albrechtic u Tanvaldu, která měří 25
kilometrů. Hipostezky na Českolipsku navazují na hustou síť tras v sousedním
Německu. Jednotlivé hipostezky spojují tzv. jezdecké stanice, které poskytují ustájení
koní a ubytování (popř. i stravování) pro jejich majitele. Jedná se převážně o jezdecké
stáje, které nabízejí kromě ubytování a ustájení také výcvik nejen začátečníků, vyjížďky
na koních, jejich zapůjčení, tábory pro dospělé i děti a v neposlední řadě také
hipoterapii, která je jednou z nejpřirozenějších léčebných metod založená na partnerství
člověka a koně.31
Koordinací hipoturistiky v Libereckém kraji se zabývá Občanského sdružení Jezdecké
stezky Libereckého kraje, které se zabývá zejména budováním a údržbou jezdeckých
stezek v regionu.
Na celorepublikové úrovni v oblasti hipoturistiky působí občanské sdružení Koňské
stezky ČR, které si stanovilo následující cíle:
31
LIBERECKÝ KRAJ. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2011. [online]. [cit. 2013-04-
12]. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/public/doprava/analyzaLK11/217.html

41
 na internetovém serveru konske-stezky.cz soustředit veškeré dostupné informace
o všech jezdeckých stanicích a hipostezkách v ČR
 jednotné a přehledné značení jezdeckých stezek dle pravidel KČT
 mapování všech stezek v ČR v elektronické podobě (GPS modul)
 pomoc při trasování stezek
 jednotná certifikace vybanebosti jezdeckých stanic prostřednictvím stanoveného
logotypu
Obrázek č. 7: Vyznačené hipostezky a jezdecké stanice v Libereckém kraji32
32
zdroj: http://www.jslk.wbs.cz

42
Obrázek č. 8: Prezentace serveru konske-stezky.cz s ukázkou značení
Obrázek. č. 9: Ukázka certifikace jezdeckých stanic33
V Semilech a okolí má hipoturistika výrazný potenciál – nachází se zde velké množství
jezdeckých stájí i rančů a žije zde mnoho příznivců jezdectví.
Putování na koních po Česku je zajímavý způsob, jak strávit dovolenou i volný čas.
V České republice se tímto typem dovolené cestovní kanceláře / agentury víceméně
nezabývají. Výjimkou je např. cestovní kancelář Kudrna, která nabízí putování po
rančích orlického podhůří, indiánské táboření s jízdou na koni či putování na koních pro
začínající jezdce.
Budování a značení stezek v současné době není součástí nabídky cestovního ruchu
a iniciativy v této oblasti s turistickými informačními centry zpravidla nespolupracují.
Jezdecké stezky a hipoturistika se přitom nabízejí jako významný trend cestovního
33
zdroj http://www.konske-stezky.cz

43
ruchu, jehož součástí je nevšední zážitek. Vydávání map stezek, stanic a vše s tím
související by se mohlo stát součástí efektivní propagace města i celého regionu.
Město a jeho okolí má velmi dobré předpoklady (a zároveň jsou zde mezery na trhu)
k hipoturistice i agroturistice. Tyto formy cestovního ruchu by tak mohly napomoci
k realizaci nových ubytovacích kapacit (penzionů, agrofarem, rančů, jezdeckých stanic
apod.) a stravovacích zařízení (např. již zmíněná tradiční staročeská kuchyně,
gastroturistika apod.).
5.2 Propagace a komunikace města
V oblasti propagace města bychom rozhodně měli dávat přednost kvalitě před
kvantitou. V cestovním ruchu se běžně setkáváme s propagací, která je
"předimenzována", postrádá jednotnou koncepci, styl i nápad. Místo toho nabízí velké
množství neuspořádaných a opakujících se informací. Jedná se zejména o propagaci
v podobě tištěných materiálů, ale také o internetovou prezentaci.
Jednotná koncepce propagace, která jde ruku v ruce s koncepcí rozvoje, by měla být
základem prezentace každého města. Měla by vycházet z reálného obrazu a rozvíjet se
ve stejné časové rovině, jako se rozvíjí město samotné. Rozhodně by neměla rozvoj
města předbíhat, ale zároveń by se tvář města neměla "utopit" v záplavě turistické
nabídky jiných regionů v České republice.
Pro propagaci je třeba využít nezaměnitelných symbolů, kterými se dá město
jednoznačně charakterizovat, a které by mohly být využity při mnoha různých
příležitostech prostřednictvím jednotného stylu propagace.
Nicméně, jak již bylo řečeno, ani sofistikovaná propagace nás nespasí. Není třeba
dokola opakovat básničky o úžasném městě. Ač pro nás město výjimečné je, subjektivní
názor bychom měli nechat stranou. Rozumný člověk i náročný turista pozná, kde končí
objektivita, a kde začíná faleš, v horším případě klamavá reklama. Vždy je třeba image
nejprve reálně vybudovat.
Město by se zároveň mělo zaměřit na zlepšení komunikační politiky, která má
informovat o specifických konkurenčních výhodách města. Komunikační politika má
dvojí zaměření: externí a interní. Externí komunikační politika informuje o specifických
kvalitách města ve vnějším prostředí, tj. za administrativními hranicemi města.
Obecným cílem této komunikační politiky je vytvoření pozitivní image města, adresně

44
zaměřená komunikační politika pak informuje vybrané cílové skupiny o specifické
nabídce města (o produktech města) – například zahraniční investoři jsou informování
o průmyslových zónách, investičních pobídkách, disponibilní pracovní síle; turisté jsou
informování o pořádání events apod. Externí komunikační politika má také zajistit
přenos informací, potažmo inovací z vnějšího prostředí na půdu města. Dominantními
cílovými skupinami externí komunikační politiky jsou investoři, turisté a kvalitní lidské
zdroje. Interní komunikační politika je zaměřena na cílové skupiny občanů a místních
podnikatelů. Jejím cílem je posílit veřejnou informovanost, pocit územní identity, zvýšit
míru zodpovědnosti a angažovanosti aktérů při rozvoji města. Včasnou informací se má
předejít konfliktům zájmu o funkční využití ploch mezi aktéry, které vyvstávají při
realizaci produktové politiky. Interní komunikační politika má taktéž napomáhat
spolupráci mezi aktéry při tvorbě nových městských produktů. Komunikační politika
obecně má mít interaktivní charakter a zajišťovat také zpětnou vazbu. Proto se dnes za
nejobvyklejší nástroj komunikační politiky městského marketingu považují interaktivní
webové stránky, umožňující výměnu informací mezi stranou nabídky a poptávky.
Prostřednictvím internetu je také posílena možnost občanů spolupodílet se na procesu
městského marketingu.34
Internetová prezentace v dnešní době nabývá čím dále většího
významu a webové stránky města (www.semily.cz) by si ze strany tvůrců jistě
zasloužily více pozornosti. Stejně tak prezentace v internetových katalozích zaměřených
na cestovní ruch, které v případě efektivní propagace mohou zaujmout a přilákat nové
turisty. Největší negativum momentálně vidím v absenci jazykových mutací webových
stránek města, na kterých se však pracuje a věřím, že již brzy budou stránky přátelské
i zahraničním turistům a informace budou dostupné v anglickém i německém jazyce.
34

45
5.3 Návrhy projektů
Tato část práce je věnována drobným projektům, které jsem pro město navrhla a které
by dle mého názoru mohly přispět ke zlepšení orientace a motivace turistů k poznávání
města a okolí. Poslední kapitola je věnována konkrétním drobným projektům
zaměřeným na možnosti zlepšení orientace a motivace turistů k poznávání města a
okolí.
5.3.1 Informační tabule s poznávacím okruhem
Jedním z návrhů je rozmístění tří informačních tabulí s poznávacím (výletním) okruhem
po městě. První z nich by byla umístěna na vlakovém nádraží, které se nachází v jedné
z nejméně atraktivních částí města. Zároveň je vlakové nádraží poměrně vzdáleno od
centra města a nenabízí turistům komplexní přehled o místních zajímavostech. Turistům
tak často nezbývá, než se projít podél hlavního dopravního tahu až do centra města.
Místo toho by již při této cestě mohli být informováni o tom, co město nabízí a kudy se
do centra vydat.
Druhou tabuli by bylo vhodné umístit na autobusové nádraží, které se nachází nedaleko
vlakového nádraží, na kraji sídliště, a rovněž není pro turisty příjemným místem. Ani
zde se nenachází jasná navigace, která by prezentovala zajímavosti ve městě. Třetí
tabule by se nacházela na Riegrově náměstí – výchozím bodu do všech zajímavých míst
ve městě i okolí.
Samotný navržený okruh začíná v Muzeu a Pojizerské galerii, kde muzeum prezentuje
historii města a zároveň IC poskytuje návštěvníkům veškeré informace o zajímavostech
města. Druhým bodem by mohla být např. semilská radnice a protilehlý kostel sv. Petra
a Pavla, z jehož věže je návštěvníkům poskytnut pohled na celé město. Dalším bodem
zastavení by mohlo být např. Komenského náměstí, ze kterého by turisté mohli
pokračovat do Jílovecké ulice, která skýtá kouzlo původní zástavby města v podobě tří
památkově chráněných roubených chalup a také unikátní expozici pilníkářského
řemesla. Dále vede navržený okruh k nové radnici, která se v roce 2006 stala stavbou
roku, a k "Riegrovu domku" – na místo, kde kdysi stával Riegrův mlýn. Odtud je to již
kousek k soše Dr. F. L. Riegra, od které by návštěvníci mohli dále pokračovat napříč
Riegrovým náměstím k semilskému zámku, na ostrov, a následně na vyhlášenou
Riegrovu stezku.

46
Hlavní cíle projektu jsou poskytnout návštěvníkům interaktivní přehled o zajímavých
místech a motivovat je k poznání města a jeho příběhu. Projekt je v současné době ve
fázi příprav a věřím, že bude po patřičných úpravách úspěšně realizován.
Realizace projektu spočívá v umístění informačních tabulí s jednoduchou mapou
spojující zajímavá místa, kde jednotlivá místa budou označena čísly, a k orientaci
dopomůže legenda mapy s fotografiemi se stručnými informacemi o jednotlivých
místech.
Tento okruh je pouze jednou z možností, nabízí se prostor pro tvorbu tras na několika
úrovních. Inspirací by mohly být např. výletní okruhy v Desné v Jizerských horách, kde
turistům nabízí tři tematické trasy dlouhé čtyři, jedenáct a sedmnáct kilometrů, které
jsou doplněny informačními panely u zajímavých zastávek.
Obrázek č. 10: Výletní okruhy Desnou v Jizerských horách35
5.3.2 Pohádkový okruh městem a okolím
Mým druhým návrhem v rámci této práce je vytvoření doprovodného a motivačního
programu v podobě k publikaci Pohádky a příběhy z okolí Semil, která byla městu
poskytnuta místní spisovatelkou. Cílem projektu je motivovat rodiny s dětmi k pěší
35
zdroj: http://www.krkonossky.denik.cz

47
turistice v Semilech a okolí. Projekt byl pouze navržen a momentálně je rovněž ve fázi
příprav.
Postup realizace:
 natrasování výletního okruhu
 vyhotovení propagační brožurky (prac. název "putovní knížka") s mapkou,
informacemi o trase, jednotlivých místech a prostorem pro vylepování
nasbíraných samolepek
 vyhotovení samolepek s jednotlivými pohádkovými postavami
 umístění uzamčených dřevěných schránek se samolepkami na jednotlivé body
zastavení
Natrasovaný okruh a navržený obsah propagačního materiálu bez grafického zpracování
uvádím v příloze.

48
Závěr
Cílem práce bylo provedení analýzy potenciálu města pro cestovní ruch. V první části
práce jsem se zabývala teorií z odborné literatury, zejména problematikou destinací
cestovního ruchu, budováním image destinace, public relations, propagací, strategickým
plánováním a vybranými trendy v cestovním ruchu. V praktické části jsem nejprve
provedla průzkum veřejného mínění, abych zjistila, jak vidí potenciál města místní
občané. Dále jsem se zabývala charakterem města jako turistického cíle, přičemž jsem
vycházela zejména ze současného strategického plánu města a z provedeného průzkumu
veřejného mínění. Poté jsem zhodnotila role aktérů cestovního ruchu působících ve
městě a okolí a navrhla konkrétní možnosti, které by městu mohly pomoci stát se
oblíbenějším turistickým cílem. Těmi jsou zejména zlepšení propagace a komunikace
města a zaměření se na nové trendy v cestovním ruchu, jako je např. agroturistika či
hipoturistika Na závěr jsem navrhla projekty, které by mohly přispět ke zlepšení
propagace a motivace návštěvníků k poznávání města a okolí.
Město Semily má do budoucna šanci stát se uznávanou turistickou destinací, problém je
však v absenci vnesystematické propagaci a poměrně špatném povědomí o městě. Aby
se město mohlo rozvíjet dále, je třeba sledovat nové trendy a inovace v rozvoji
cestovního ruchu, městském marketingu, přicházet s novými nápady a kreativně je
propagovat.
Semily jsou často spojovány s vymřelým průmyslem. Paradoxně díky tomu se však
mohou prezentovat jako město čisté a přírodě přátelské. Může tak nabídnout zázemí
k ekoturistice, agroturistice, hipoturistice a udržitelnému cestovnímu ruchu obecně.
Jak již bylo uvedeno, turismus je v dnešní době velmi dynamickým odvětvím –
ekonomickým i sociálním – a je třeba neustále předvídat, hodnotit a komunikovat
s veřejností, která nám často může přinést ty nejdůležitější podněty. S oblibou používám
myšlenku, že image je to, co si o vás lidé povídají, když zrovna nejste v místnosti. To se
dá aplikovat na image jednotlivce, soukromé firmy, instituce i města. Není příliš obtížné
definovat potenciál města pro rozvoj čehokoliv, je však velmi těžké najít cestu k tomuto
rozvoji. Cestovní ruch je oborem, který byl, je a bude o lidech a o poskytovaných
službách. Pokud je budeme ctít a nebudeme jimi pohrdat, úspěch se jistě dostaví. Jak
praví jedno české přísloví: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

49
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu města Semily pro rozvoj
cestovního ruchu. K provedení analýzy byly využity metody rozboru strategického
plánu města a průzkumu veřejného mínění doplněné o teorii z odborné literatury
týkající se destinačního managementu, budování image destinací, strategického
plánování rozvoje měst a trendů v cestovním ruchu aplikovatelných v konkrétním
městě. V závěru práce jsou navrženy konkrétní možnosti a projekty, které by mohly vést
ke zvýšení návštěvnosti města a jeho okolí, zlepšit orientaci návštěvníků ve městě a
motivovat je k jeho poznávání prostřednictvím informačních tabulí a výletních okruhů.

50
Summary
This bachelor thesis "Analysis of Tourism Development Potential in Semily town" deals
with a developement of tourism in the area of Semily town and its surroundings. The
main goal of thesis is to evaluate a current situation of Semily town as a tourist
destination and arrange possible suggestions and recommendation for the future
development.
The thesis consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical part deals
with the definition of destination, destination management, image building, Czech
Republic branding, strategy planning, competitive identity and new trends in tourism as
sustainable tourism, ecotourism and agritourism.
The practical part consists of analysis of tourism development potential in Semily town.
It includes analysis of the current situation in Semily with basic characteristic of tourist
attraction, analysis of the strategy plan for the period 2012 – 2020, research focused on
public opinion and some recommendations of tourist products based on the analysis
results. The thesis also indcludes some projects which could help this region to become
more visited place and contribute to better understanding and motivation of tourists to
visit this town.

51
Použité zdroje
Odborné publikace
1
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové
konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0.
2
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003,
173 s. ISBN 80-861-1956-4.
3
KOTLER, Philip. 10 smrtelných marketingových hříchů: jak je rozpoznat a nespáchat. 1. vyd.
Praha: Grada, 2005, 139 s. ISBN 80-247-0969-4.
4
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více
příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5.
5
PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický
marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování,
řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s.
ISBN 978-80-247-3749-2.
6
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské
principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.
Sborníky
7
KALIOPI, Chamonikola. Muzeum jako proměnlivá scéna. [Bulletin Moravské galerie v Brně].
Brno, 2003.
8
KESNER, Ladislav. Marginální role muzea v české společnosti: neměnná a (ne)změnitelná?
[Sborník z konference Muzeum a změna]. Culturopa. Praha, 2003.
Dokumenty veřejné správy
9
LIBERECKÝ KRAJ. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2011. [online]. [cit.
2013-04-12]. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/public/doprava/analyzaLK11/217.html
10
11
PRO KRAJ. Strategické plánování a řízení rozvoje území [online]. [cit. 2013-04-03].
Dostupné z: http://www.rozvoj-pk.cz/soubory/topmanazeri/Den02_studijni_material_SP.pdf
Elektronické články
12
DALECKÝ, František. Od brandingu ke competitive identity. [online]. [cit. 2013-04-12].
Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz/temata/od-brandingu-ke-competitive-identity/
13
DVOŘÁK, Jiří. Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova: Časopis Krkonoše -
Jizerské hory. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10194&Itemid=30
14
EKOPORADNA. Spotřebitelské otázky: Jaký je rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou
turistikou a agroturistikou?. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekoturi
smem_setrnou_turistikou_a_agroturistikou&rev=1305582723.

52
15
HRABÁNKOVÁ, Markéta. Značka Česká republika – naše slovo ve světě. Markething
[online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.markething.cz/znacka-ceska-republika-
%E2%80%93-nase-slovo-ve-svete.
16
KESNER, Ladislav. JEDINÁK, Petr. Muzea nemusí být trilobity odsouzenými k zániku.
Reflex. Dostupné z: http://www.jedinak.cz/stranky/txtkesner.html, [cit. 2012-03-31].
17
MVČR. Strategické plánování: Jedna z podmínek rozvoje měst. [online]. Časopis Veřejná
správa. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/dobra-praxe-strategicke-
planovani-jedna-z-podminek-rozvoje-mest.aspx
18
19
NA BOSO, o. s. Udržitelný turismus [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.naboso.org/news/udrzitelny-turismus/
20
SIMON ANHOLT. Place branding: Is it marketing, or isn’t it?. [online]. [cit. 2013-04-12].
Dostupné z: http://www.palgrave-journals.com/pb/journal/v4/n1/full/6000088a.html
21
ŠOLTYSOVÁ, Lenka. Chráněná krajinná oblast Český ráj. Příloha časopisu Krkonoše -
Jizerské hory. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8087&Itemid=4
Ostatní internetové zdroje
22
Agentura CzechTourism: www.czechtourism.cz
23
Jezdecké stezky Libereckého kraje: www.jslk.wbs.cz
24
Krkonošský deník: www.krkonossky.denik.cz
25
Koňské stezky, o. s.: www.konske-stezky.cz
26
Město Semily: www.semily.cz
27
Mikroregion Kozákov: www.kozakov.cz
28
Národní přírodní památky v ČR: www.cittadella.cz
29
Sdružení Český ráj: www.cesky-raj.info
30
Turistické regiony a oblasti: www.oblast.cz

53
Příloha
Po stopách pohádkových bytostí ze Semil a okolí – návrh doprovodného a motivačního
programu s pohádkovým okruhem

Informační centrum a knihovna VŠO
Záznam o bakalářské práci
AUTOR Linda Novotná
NÁZEV BP
Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního
ruchu
Studijní program Mezinárodní teritoriální studia
STUDIJNÍ OBOR Cestovní ruch
Rok obhajoby 2013
Počet stran 53
Počet příloh 1
VEDOUCÍ doc. Ing. Jitka Kloudová, Ph.D.
ANOTACE
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu města Semily
pro rozvoj cestovního ruchu. K provedení analýzy byly využity
metody rozboru strategického plánu města a průzkumu veřejného
mínění doplněné o teorii z odborné literatury týkající se tématu
image destinací, strategií značky v cestovním ruchu a strategického
plánování rozvoje. V závěru práce jsou navrženy konkrétní
možnosti a projekty, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti
města a jeho okolí.
KLÍČOVÁ SLOVA analýza, cestovní ruch, Semily, strategie, rozvoj
MÍSTO ULOŽENÍ KNIHOVNA VŠO
SIGNATURA

Po stopách pohádkových bytostí ze Semil a okolí
Doprovodný a motivační program k publikaci
Pohádky a příběhy z okolí Semil
"Vydejte se po stopách pohádkových bytostí – do malebných údolí i strmých kopců"
Průvodní text:
Rádi bychom vás pozvali k putování po stopách pohádkových bytostí, které Vás dovedou do
malebných údolí i strmých kopců.
Vybrali jsme pro vás 10 bodů zastavení v Semilech a jejich okolí, v každém z nich najdete naši
uzamčenou pohádkovou schránku. Každá ze schránek skrývá samolepky do vaší putovní knížky,
kterou právě držíte v ruce. Prostor pro vylepování samolepek je na konci knížky. Samolepky
ukryté v každém bodu zastavení zobrazují jednu z pohádkových bytostí, která se váže k určitému
místu. Klíč ke všem schránkám umístěným na trase je stejný. Obdržíte ho při zakoupení naší nové
publikace Pohádky a příběhy z okolí Semil, ze které se zároveň příběhy z jednotlivých míst
dozvíte. Zakoupením publikace získáte také volnou vstupenku do Muzea a Pojizerské galerie,
závěrečného bodu našeho putování.
Jakmile nasbíráte všechny samolepky, můžete si v Informačním centru v Semilech vyzvednout
malý dárek.
Již na první pohled poznáte, že naše pohádková cesta je daleká. Jednotlivé body zastavení si
můžete různě nakombinovat, navštívit každý zvlášť či využít dopravní spojení do předchozího
bodu, ze kterého pak budete putovat dál. Zároveň není potřeba dodržovat pořadí jednotlivých
míst tak, jak jsme je pro vás naplánovali. S plánováním jednotlivých tras Vám vždy rády pomohou
pracovnice Informačního centra v Semilech.
Trasa okruhu
Výchozí bod: Riegrovo náměstí – Informační centrum
1. Nouzov
Z Riegrova náměstí se vydáme po zelené značce nejprve nahoru k semilské radnici a kostelu sv.
Petra a Pavla, odkud půjdeme dál dolů Koštofranskou ulicí. Zde, u pramene sv. Václava,
můžeme z trasy na chvilku odbočit, a navštívit Jíloveckou ulici, kde je k vidění malý pozoruhodný
areál tří roubených chalup prezentující původní zástavbu města. V červené roubence se nachází
unikátní expozice pilníkářství, jejíž prohlídku Vám rády poskytnou pracovnice Muzea a Pojizerské
galerie, více se dozvíte na konci našeho putování. Poté se vrátíme zpět k prameni a budeme
stoupat dále po zelené na Koštofrank, kde po pravé straně mineme kostel sv. Jana Křtitele.
Zhruba po jednom kilometru dojdeme přes Zákoutí ke kapličce "Na hlínách". Od ní vystoupáme
až na Nouzov, kde odbočíme vpravo (z odbočky značeno zelenou šipkou) na "nejnižší rozhlednu
Járy Cimrmana", ze které se nám naskýtá široký pohled jak na město Semily, Ještědsko-
kozákovský hřbet, tak i na Krkonoše. Zde také najdete naši 1. pohádkovou schránku. Poté se
vrátíme zpět na silnici a pokračujeme směrem k restauraci U kapličky, odkud můžeme po modré

značce sejít na lesní cestu, která nás svede zpět do Semil, nebo můžeme po zelené značce dále
pokračovat v našem pohádkovém okruhu na Cimbál k Sejkorské kapličce a dále pak po žluté do
Podbozkova.
2. Podbozkov
Do Podbozkova se vydáme od Sejkorské kapličky, ke které jsme došli po zelené značce
z Nouzova, nebo přímo po žluté značce z Riegrova náměstí, našeho výchozího bodu. Naše 2.
pohádková schránka se nachází u pramene dobré pitné vody, který vyvěrá z trubky ve skružích u
cesty, jen pár metrů od turistického rozcestníku zelené a žluté značky.
Údolí Vošmendy
3. Údolí Vošmendy
Z Podbozkova se dále vydáme po zelené značce do údolí Vošmendy. (Zatím není stanoveno, kde
bude umístěna 3. pohádková schránka.)
4. Helkovice
Údolím Vošmendy půjdeme dál po zelené do Helkovic a k Roztockému mlýnu. Na turistickém
rozcestí Helkovice-silnice se napojíme na žlutou značku a z turistického rozcestí Roztoky u Semil
půjdeme po modré značce do Bozkova. (Zatím není stanoveno, kde bude umístěna 4. pohádková
schránka.)
5. Bozkov
V Bozkově půjdeme dále po modré značce kolem poutního kostela Navštívení Panny Marie k
Bozkovským dolomitovým jeskyním. Poté se vrátíme na rozcestí modré a žluté značky a po žluté
značce se vydáme do Jesenného. (Zatím není stanoveno, kde bude umístěna 3. pohádková
schránka.)
6. Zřícenina hradu Návarov
Z Jesenného půjdeme dál po žluté k zámku Návarov, kde se na turistickém rozcestí Návarov – U
Koldovských napojíme na zelenou značku, po které dojdeme ke zřícenině hradu Návarov, u které
se nachází naše 6. pohádková schránka.
7. Podspálov
Od zříceniny se vydáme po modré značce, která nás svede k rozcestí Návarov – most, kde se
napojíme na červenou značku a budeme putovat Palackého stezkou - malebným údolím řeky
Kamenice přes ústí Vošmendy až do Podspálova, k soutoku Kamenice a Jizery. Odtud nás povede
červená značka známou Riegrovou stezkou až na rozcestí Bítouchov. Naši 7. pohádkovou
schránku najdete na Bőhmově vyhlídce – jednom z nejkrásnějších míst celé Riegrovy stezky.
8. Janeček
Z rozcestí Bítouchov se vydáme po žluté značce na Moravu, a poté dále po modré značce na
Janeček kolem vrchu Medenec. Modrá značka nás následně dovede na Masarykovu vyhlídku

ukrývající 8. pohádkovou schránku, a poté opět k Sejkorské kapličce. Od Sejkorské kapličky nás
žlutá či modrá značka dovede zpět do Semil, na naše výchozí místo.
9. Kozákov (Trasa mimo "severní" část okruhu)
10. Muzeum a Pojizerská galerie
V Semilech nás čeká naše poslední pohádková postava, a sice pohádková babička, která
pravidelně obchází semilské trhy a jarmarky. Tradičním dějištěm vánočních a velikonočních
jarmarků je Muzeum a Pojizerská galerie, kde se nachází také pohádková národopisná expozice.
A právě tam najdete poslední samolepku do vaší pohádkové knížky. Zde je také prostor pro
návštěvu již zmíněné expozice pilníkářství v Jíloveckých roubenkách, kterou si určitě nenechte
ujít.
Navržená trasa – 1. část (severní – bez Kozákova)

Navržená trasa – 2. část (jihozápadní - Kozákov)
Propagační materiál by mohl být doplněn o stručné informace o jednotlivých
zajímavostech na trase, např.:
 Semilská radnice
 Kostel sv. Petra a Pavla
 Jílovecká ulice
 Kostel sv. Jana Křtitele
 Sejkorská kaplička
 Údolí Vošmendy
 Roztocký mlýn
 Bozkovské dolomitové jeskyně
 Zřícenina hradu Návarov
 Palackého stezka
 Riegrova Stezka
 Kozákov

Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního ruchu

Recommended

Recommended

More Related Content

Featured

Featured (20)

Analýza potenciálu města Semily pro rozvoj cestovního ruchu