Gramatika německého jazyka: Příslovce http://www.deutschweb.net

1. www.deutschweb.net
Příslovce
Adverbien
6

2. 6. příslovce
Příslovce jsou slovní druhy velmi různorodé. Mohou vyjadřovat okolnosti místní,
časové, způsobové, příčinné; mohou určovat postoj mluvčího k výpovědi (modální
příslovce); stupeň kvality: intenzity děje, atp. Příslovce jsou obecně neohebná
(neskloňují se), některá se ale stupňují.
Příslovce času Ich bin nie in Rom gewesen. Nikdy jsem nebyl v Římě.
Příslovce místa Warst du dort? Byl jsi tam?
Příslovce modální Ich würde gerne hinfahren. Rád bych tam jel.
Příslovce Gradac Thomas arbeitet viel. Thomas mooc pracuje.
Příslovce mohou modifikovat význam slovesa, přídavného jména, jiné příslovce nebo
podstatného jména. Příslovce se rovněž mohou vztahovat k výpovědi jako celku.
Příslovce dále dělíme na ta, která mají funkci zájmennou, odkazují na výpověď
předešlou nebo následující (zájmenná příslovce) a příslovce, která uvádějí věty tázací
(příslovce tázací).
Příslovce, které modifkují Ich habe hier studiert. Studoval jsem zde.
- příd. jméno ein sehr guter Film (Jeden) Velmi dobrý film.
- další příslovce Franz trinkt zu viel. Franz příliš pije.
spojková príslovce Deshalb ist er immer so Proto je vždy tak unavený.
müde.
Zájmenná přílovce Davon habe ich nichts Nic jsem o tom nevěděl.
gewusst.

3. Woher kommst du? Odkud přicházíš?
Příslovce tázací
Postavení příslovce ve větě záleží na jeho funkci.
♦ Příslovce, která doplňují přídavná jména nebo jiná příslovce stojí obvykle před tímto
slovním druhem: sehr schön [velmi pěký], sehr viel [velmi mnoho],
♦ Příslovce tázací vždy stojí na začátku věty nebo uvádějí větu vedlejší.
Wo bist du? [Kde jsi?]
Sag mir bitte, wo du bist. [Prosím, řekni mi kde jsi].
♦ Co se týče ostatních příslovcí, pravidla užití jsou relativně složitá. V každém
odstavci se označuje jestli se příslovce klade na začátku věty (předchází
vyčasované sloveso) nebo stojí-li uvnitř věty.
Některá příslovce (především, místa, směru a času) mohou sloužit jako příslovečné
určení (funkce atributativní).
Der Mann dort ist mein Deutschlehrer. Ten pán tam, je můj učitel němčiny.
Der Weg hierher ist sehr schön. Cesta sem je velmi hezká.
Der Vortrag gestern war langweilig. Včerejší konference byla nudná.

4. S tupňování příslovcí
Stupňují se pouze následující příslovce:
viel [velmi, moc] - mehr - am meisten wenig [málo]- weniger - am wenigsten
oft [často] öfter - am öftesten selten [zřídka] - seltener - am seltensten
bald [brzy]- früher / eher - am frühesten spät [pozdě] - später - am spätesten
lang [dlouho] - länger - am längsten kurz [krátce] - kürzer
gern [rád] - lieber - am liebsten
Kannst du nicht früher kommen? Můžeš přijít dříve?
Am meisten stört mich sein Geruch. Nejvíce mi vadí jeho zápach.
Ich bleibe am liebsten zu Hause. Nejraději zůstávám doma.

6. 6.1. P říslovce místa a směru
Příslovce místa
da [tady, zde], dort [tam], hier [zde];
irgendwo [někde], nirgendwo [nikde], überall [všude], woanders/anderswo [jinde];
oben [nahoře], unten [dole]; hinten [vzadu], vorne [vpředu];
draußen [venku], drinnen [uvnitř], außen [venku], innen [uvnitř];
links [vlevo], rechts [vpravo]
nebenan [vedle], gegenüber [naproti], drüben [tam]
Tázací příslovce: wo? [kde?]
Er ist hier nicht sehr glücklich. Není zde moc šťastný.
Wer ist denn der Typ dort? Kdo je ten chlápek (tamhle)?
Oben sind die Schlafzimmer, das Wohnzimmer Nahoře jsou ložnice, obývací pokoj je dole.
ist unten.
Wo warst du gestern? Kde jsi byl včera?
Relativně vágní je význam příslovce da. Podle kontextu může znamenat tam či tady.
Warum warst du gestern nicht da? Proč jsi tu / tam včera nebyl?
Ich fahre im Urlaub nach Rügen. Da kann man O dovolené pojedu na Rügen. Tam si člověk
sich gut erholen. krásně odpočine.
Příslovce da, kromě svého významu místního také může odkazovat na informaci, která
byla vyjádřena dříve:

7. - Peter ist heute nicht gekommen. - Petr včera nepřišel.
- Da kann man nichts machen. - Co na to říct? «S tím nelze nic dělat»
Příslovce místa mohou stát na začátku nebo uprosrřed věty.
Dort steht Paul. Paul steht dort. [Paul stojí tam.]
Příslovce směru
Příslovce směru vyjadřují směr nebo původ. Tvoří se pomocí příslovcí místa a
předložek her a hin.
♦ Některá příslovce místa se mohou pojit s předložkami nach [do, k] a von [z]:
nach / von oben, nach / von unten; nach / von hinten, nach / von vorne;
nach / von außen, nach / von innen; nach / von links, nach / von rechts;
♦ Jiná příslovce místa se pojí pouze s předložkou von, protože místo nach se užívají
tvary her a hin:
von da, von dort, von hier;
von überall, von woanders/anderswo; von drinnen, von draußen
Komm doch mal nach vorne. Pojď dopředu.
Ich komme nicht von hier. Nejsem odsud.
Příslovce her označuje směr k mluvčímu.
Příslovce hin vyjadřuje vzdálení, odstup od mluvčího.
her a hin lze kombinovat s ostatními příslovci místa. Ve většině případů se zachovává
původní význam: her: směr k mluvčímu; hin: vzdálení od mluvčího.

8. hierher [sem, (směr k mluvčímu)]; dorthin [tam]
herein - hinein [dovnitř] Komm herauf!
heraus - hinaus [ven]
herauf - hinauf [nahoru]
herunter - hinunter [dolů] Geh hinunter!
herüber - hinüber [na druhou stranu]
irgendwoher - irgendwohin [odněkud / někam]
nirgendwoher - nirgendwohin [odnikud / nikam]
V čj je rozdíl pouze ve slovesech pohybu : Přijít (směr k mluvčímu) X Jít (směr od
mluvčího).
Kommen Sie Vstupte! «Pojď te dovnitř» Gehen Sie hinein! Vstupte! «Jďete dovnitř»
herein!
Komm herunter! Pojď dolů! «Sejdi dolů» Geh hinuter! Jdi dolů!
Ich gehe hinaus in den Garten. Jdu ven, na zahradu.
Geh mal hinunter in den Keller und hol drei Sejdi do sklípku a přines tři láhve vína.
Flaschen Wein.
Komm mal herunter in den Keller und hilf mir Sejdi (za mnou) do sklípku a pomoz mi s krabi-
mit den Kisten. cemi.
Příslovce her a hin y jsou příslovce která lze kombinovat. Lze je použít jako oddělitelnou
předložku mnoha sloves pohybu, např.:
herkommen, hingehen, herausfahren, hinuntergehen, hinausfliegen
Příslovce směru se kladou téměř vždy na začátek věty
♦ Jako tázací příslovce směru se užívají woher [odkud] a wohin [kam]. Morfémy „her“ a
„hin“ lze oddělit a postavit na konec věty.

9. Woher kommst du? / Wo kommst du her? Odkud jdeš (jsi)?
Wohin gehst du? / Wo gehst du hin? Kam jdeš?

10. 6.2. P říslovce času
Příslovce času klademe na začátek nebo na konec věty.
Heute besuche ich dich. Ich besuche dich heute. [Dnes Tě navštívím]
Příslovce času dále dělíme na:
♦ Příslovce, která vyjadřují čas:
heute [dnes], gestern [včera], vorgestern [předevčírem], morgen [zítra], übermorgen [pozítří]; früh
[brzy (ráno)]; spät [pozdě]
bald [za chvilku, brzy], dann [potom, pak], gleich [hned, okamžitě], jetzt, nun [teď] sofort [okamžitě,
ihned];
bisher [dosud], damals [tenkrát], früher [dříve], irgendwann [někdy], nie [nikdy], seitdem [od té doby],
später [potom, poté];
endlich [nakonec], plötzlich [najednou], schließlich [konečně]
Tázací příslovce: wann? [Kdy?]
♦ Příslovce, která vyjadřují trvání nebo frekvenci:
kurz [krátce], lange [dlouho]
immer [vždy], manchmal [občas, někdy], nie [nikdy] wieder [znovu], oft [často], selten [zřídka]
montags, dienstags, mittwochs, donnerstags, freitags, samstags, sonntags [(každé)pondělí, úterý,
atd.];
morgens, vormittags, mittags, nachmittags, abends, nachts [každé ráno, odpoledne, večer];
Tázací příslovce: wie oft? [Kolikrát? Jak často], wie lange? [Jak dlouho?]
♦ Příslovce, která dočasně spojují různé děje:
inzwischen [zatímco], nachher [potom], vorher [dříve, předtím], zuerst [nejprve], zuletzt [nakonec]

11. ♦ Příslovce, která vyjadřují některá očekávání
erst [teprve], noch [ještě], schon [již, už]
Ich fahre heute / bald nach Hamburg. Dnes / brzy jedu do Hamburku.
Er geht oft / selten ins Kino. Často / zřídka chodí do kina.
Er geht nie ins Kino. No va nunca al cine.
Du gehst einkaufen und ich wasche inzwischen Ty dojdeš nakoupit, zatímco já umyji nádobí ( a
das Geschirr. já zatím umyji nádobí).
Co se týče vyjádření budoucnosti v němčině, často se užívá sloveso v přítomném čase,
budoucnost je vyjádřena pomocí příslovce nebo podstatného jména.
Morgen arbeite ich nicht. [Zítra nebudu pracovat/ nepracuji].
Dny a části dne
Užívají se příslovce montags, dienstags, ... / morgens, mittags ... pokud odkazujeme na děj
jež se odehrává obvykle ve stejný den /čas (každé) pondělí ... / dopoledne....).
Sonntags besuche ich meine Eltern. Každou neděli navštěvuji své rodiče.
Ich arbeite am liebsten abends. Nejraději pracuji večer (ve večerních hodinách).
Užívá se spojení předložka + podstatné jméno ve významu: v pondělí, (dnes) večer.
Am Sonntag habe ich meine Eltern besucht. V pondělí jsem navštívil své rodiče.
Am Abend muss ich arbeiten. Večer musím pracovat.

12. Před a poté
früher, vorher, davor - später, nachher, danach
früher, vorher a davor znamenají dříve; später, nachher a danach potom. Nicméně tato příslovce
nelze libovolně zaměnit. Vorher / davor a nachher / danach spojují větu s událostí, která již
byla zmíněna dříve – zatímco früher odkazuje na minulost, später na budoucnost.
Früher habe ich bei einer Bank gearbeitet. Dříve pracoval v bance.
Seit Januar arbeite ich bei einer Versicherung. Od ledna pracuji v pojišťovně.
Davor / vorher habe ich bei einer Bank Dříve jsem pracoval v bance.
gearbeitet.
Ich komme später. Přijdu později.
Ich gehe jetzt essen, und danach / nachher ins Teď se jdu najíst a potom do kina.
Kino.
Příslovce, která vyjadřují očekávání
schon, erst, noch (noch nicht, nicht mehr)
Příslovce schon, noch, erst, a jejich tvary v záporu odkazují na různá očekávání
mluvčího nebo posluchače. Užívají se také v jiném významu než časovém.
♦ schon [již, už] (1,2); zápor: nicht mehr [již, už ne] (3)
♦ erst: ve spojení s časovým údajem [ani, sotva, stěží] (4); dějem (5, 6); mimo časový
kontext (7)
♦ noch: [ještě] (8); mimo časový kontext [stále, pořád, «nadto»] (9); negace: noch nicht
[ještě ne] (10)
1 Es ist schon acht Uhr. Už je osm hodin.
Ute ist schon angekommen. Ute již přišela.

13. 2 Du hast schon fünf Glas Vodka getrunken. Už jsi vypil pět panáků vodky.
3 Trink nicht mehr so viel! Nepij už tolik!
4 Es ist erst sieben Uhr. Je teprve sedm.
5 Ute kommt erst um halb acht. Ute přijede až v půl osmé.
6 Wir sind erst gestern gekommen. Přijeli jsme teprve včera.
7 Ich habe erst vier Glas getrunken. Dal jsem si jen čtyři skleničky.
8 Ute ist noch unterwegs. Ute je stále na cestě.
9 Ich möchte noch ein Glas Vodka. Chci ještě jednu skleničku vodky.
10 Ich bin noch nicht betrunken. Ještě nejsem opilý.

14. 6.3. P říslovce způsobu ( modální )
Příslovce způspbu mohou vyjadřovat:
♦ Způsob, kterým se vyjadřuje děj vyznačený slovesem.
anders [jinak], gern(e) [rád], irgendwie [nějak], so [tak, takto], umsonst, vergebens [zbytečně],
ungern [nerad]
Tato příslovce (kromě irgendwie) většinou neklademe na začátek věty. (1)
♦ Postoj mluvčího k výpovědi
hoffentlich [kéž by, snad, nechť], leider [bohužel]
♦ Stupeň skutečnosti nebo pravděpodobnosti výpovědi
angeblich [údajně], bestimmt [určitě, jistě], möglicherweise [možná], natürlich [samozřejmě],
offensichtlich [zjevně], scheinbar [zdánlivě], selbstverständlich [samozřejmě], sicher [určitě],
vielleicht [možná], wahrscheinlich [pravděpodobně], wirklich [skutečně]
Příslovce z posledních dvou skupin se často kladou na začátek věty. (2,3)

15. 1 Du musst das anders machen. Musíš to udělat jinak.
2 Leider kann ich dich nicht begleiten. Bohužel, nemohu tě dporovodit.
3 Vielleicht sehen wir uns am Freitag. Možná se uvidíme ve pátek.
Příslovce gern(e) a jeho stupňování: lieber, am liebsten
Příslovce gern(e), lieber, am liebsten + vyčasované sloveso: rád/ráda.
Ich schwimme gern. Rád plavu.
Ich laufe lieber, und am liebsten tanze ich. Já raději běhám a ze všeho nejraději tancuji.
Ich esse gerne Fisch. Rád jím ryby.
Ich mag dich gern. Aber mich selbst mag ich Mám tě ráda. Ale ještě víc mám ráda sama
noch lieber. sebe.
Všimněte si, že tyto výrazy označují přednost nebo vkus. Pro vyjádření přání se užívají
spojení ich hätte gern + podstatné jméno nebo ich würde gern + infinitiv.
Ich hätte gern ein Bier. Dal bych si pivo, prosím.
Ich würde gern tanzen gehen. Chtěl bych jít tancovat.

16. 6.4. P říslovce míry ( kvality )
Příslovce této skupiny označují míru nebo množství.
♦ Vyjadřují míru nebo množství, která je vyjádřena přídavným jménem nebo příslovcem:
ein bisschen [trochu], fast [téměř], ganz [zcela / dost], genug [dostatečně], sehr [velmi], ziemlich
[značně];
so [tak], zu [příliš]
wie? [jak?]
Příslovce genug se klade za přídavné jméno nebo příslovce ke kterému se vzta-
huje, ostatní příslovce se naopak kladou před přídavné jméno.Er ist sehr klug.
[Je velmi chytrý]. Er ist klug genug. [Je dostatečně chytrý].
Ich bin ziemlich / sehr müde. Jsem dost / velmi unavený.
Ich arbeite nicht so gern. Práce mě moc nebaví.
♦ modifikují význam slovesa:
viel [velmi] a jeho stupňování: mehr, am meisten; wenig [málo] a jeho stupňování: weniger, am
wenigsten; genug [dost], kaum [sotva, stěží]; so viel [tolik], zu viel [příliš]
Ich habe viel / genug gelernt. Naučil jsem se mnoho / dost.
Rauch nicht so viel! Iss mehr! Nekuř tolik! Jez víc!
♦ Některá slovesa (která vyjadřují vkus nebo pocity jako mögen, lieben, hassen, gefallen, schmec-
ken) se používají s příslovci sehr (místo viel), so, so sehr, zu sehr (místo so viel, zu viel):

17. Ich habe mich sehr gefreut. Měl jsem z toho velkou radost.
Der Film hat mir sehr gefallen. Film se mi moc líbil.
Er hat dich so geliebt! Tolik tě miloval!
6.5. P říslovce důrazu
Tato příslovce kladou zvláštní důraz na slovo, ke kterému se vztahují. Mohou doplňovat
slovesa, přídavná jména a podstatná jména / zájmena nebo celou větu.
auch [také], ausschließlich [výhradně], besonders [zvláště], genau [přesně], höchstens [nanejvýš],
nur [pouze], sogar [dokonce], wenigstens [alespoň, přinejmenším]
Stojí před přídavným jménem (1) a příslovcem. Pokud odkazují na
podstatné jméno, stojí před jmenným rámcem (2-3). Pokud odkazují
na sloveso (4) nebo na celou větu (5), nachází se na začátku nebo
uprostřed výpovědi.
1 Hier isst man besonders gut. Zde se jí obzvláště dobře.
2 Auch ich dachte das. Také jsem si to myslel.
3 Du solltest wenigstens 100 Euro mitnehmen. Měl bys mít přinejmenším 100 euro.
4 Das kann ich nicht genau sagen. Nemohu vám to říci přesně.
5 Ich dachte das auch. Také jsem si to myslela.

18. 6.6. K onjunktionaladverb (P říslovce spojková )
Příslovce spojková slouží ke spojení výpovědí v textu. Spojení mohou být:
♦ slučovací:
auch [také] v záporné větě auch nicht [také ne]
außerdem [kromě toho]
Wo ist Petra? Kde je Petra?
Das weiß ich auch nicht. To také nevím.
Kommst du mit ins Kino? Půjdeš a námi do kina?
Nein, ich habe keine Zeit. Außerdem habe ich Ne, nemám čas. Navíc, ten film jsem už viděl.
den Film schon gesehen.
♦ příčinná, důvodová:
nämlich [totiž,]; daher, deshalb, deswegen, darum [proto, tudiž]
Příslovce nämlich se nachází ve větách označujících důvod (1). Ostatní příslovce příčinná
se nachází ve větách označujících následek (2).
nämlich nemůsže stát na začátku věty. Ostatní spojková příslovce se mohou
nacházet na začátku (nejčastější výskyt) nebo uvnitř výpovědi.
Ich habe furchtbaren Hunger. Ich habe nämlich Mám strašný hlad. Od včerejška jsem totiž nic
seit gestern nichts gegessen. nejedla.
Klaus hat Kopfschmerzen. Daher / deshalb Klause bolí hlava. Proto nemůže přijít na
kann er nicht zum Unterricht kommen. vyučování.
♦ přípustková:
trotzdem, dennoch [ přesto, přece, nicméně]

19. Das Wetter war schlecht. Trotzdem / Dennoch Bylo špatné počasí. I přesto jsme jeli k moři.
sind wir ans Meer gefahren.
♦ podmínková:
sonst [jinak, sice, nebo]; vyjadřuje nechtěný následek
Du musst mehr lernen, sonst bestehst du die Musíš více studovat jinak nesložíš zkoušku.
Prüfung nicht.

20. 6.7. Zájmenná příslovce
Tvoří se pomocí příslovce da(r) nebo pomocí tázacího příslovce wo(r) + předložka.
Pokud předložka začíná na samohlásku, vkládá se r.
Příslovce zájmenná plní funkci zájmennou, zastupuje podstatné jméno (věc, nikoli
osobu) nebo pojem zmíněný dříve nebo později.
Příslovce zájmenná se mohou tvořit pomocí násleujících předložek:
an: daran, woran; auf: darauf, worauf; aus: daraus, woraus; bei: dabei, wobei; durch: dadurch,
wodurch; für: dafür, wofür; gegen: dagegen, wogegen; in: darin, worin; mit: damit, womit;
nach: danach, wonach; über: darüber, worüber; um: darum, worum; unter: darunter, worunter;
von: davon, wovon; vor: davor, wovor; zu: dazu, wozu
Pouze s da: dahinter, daneben, dazwischen.
► Použitím příslovce zájmenného ve významu lokálním zabráníme opakování
podstatného jména.
Stell den Tisch hier an die Wand und häng das Postav ten stůl ke zdi a pověs nad něj obraz.
Bild darüber.
► Zájmenná příslovce ve funkci předložkového pádu.
warten auf [čekat (na)], denken an [myslet na], träumen von [snít o]
Denk nicht mehr daran. Již na to nemysli.
Worauf wartest du? Na co čekáš?

21. Viz také 10.1.I
♦ V oznamovacích větách lze příslovcem nahradit již dříve zmíněné (odpovídající
výraz v češtině je ukazovací zájmeno to).
- Wohin willst du denn im Urlaub fahren? - Kam chceš jet na prázdniny?
- Ich weiß nicht. Ich habe noch nicht darüber - Nevím, ještě jsem na to nemyslel.
nachgedacht.
- Ich habe die Prüfung nicht bestanden. - Nesložil jsem zkoušku.
- Damit hast du doch gerechnet. - Ale už jsi s tím počítal.
♦ Mohou uvádět výpověd, která pokračuje vedlejší větou s dass (1) nebo nepřímou
otázkou (2+3). V češtině většinou nemají ekvivalent:
Denk daran, dass wir heute Abend ins Theater Nezapomeň že dnes večer jdeme do divadla.
gehen.
- Kommst du heute Abend mit ins Theater? - Půjdeš dnes večer do divadla?
- Das kommt darauf an, ob ich mit der Arbeit - Záleží na tom jestli dokončím práci.
fertig bin.
Wir diskutieren darüber, wer die nächsten Dohadujeme se o tom, kdo vyhraje v příštích
Wahlen gewinnen wird. volbách.
Viz také 14.3.
♦ Příslovce tázací uvádějí věty tázací (přímé nebo nepřímé):
Woran denkst du? Na co myslíš?
Ich weiß nicht, worauf du noch wartest. Nevím na co ještě čekáš.
Pokud odkazujeme na osobu, používá se předložka + zájmeno:
An wen denkst du? Na co myslíš?

22. Wo bleibt nur Hans? Seit zwei Stunden warte Co se stalo Honzovi? Už na něj dvě hodiny
ich auf ihn. čekám.
Da sitzt meine Schwester, und neben ihr mein Tam je má sestra a vedle ní můj synovec.
Neffe.