1. NEZAMĚSTNANOST: JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH
STAROSTÍ DNEŠNÍ DOBY
Argumentace
Nezaměstnanost jsem si vybrala z prostého důvodu. Netýká se jen mě jako studentky
ekonomicko-správní fakulty, kde se předpokládá, že mám k tomuto tématu blízko, ale týká se
bohužel i všech lidí v produktivním věku.
Nezaměstnaností jsem se zabývala již v závěrečné práci předmětu Akademické psaní. Téma je
pro mě však tak atraktivní, že jsem si jej dovolila použít i nyní.
Zvolení názvu mé práce bylo prosté. Ano, nezaměstnanost je podle mě jeden z největších
problémů současnosti. Přesvědčte se o tom sami v následujícím textu, kde to lze vyčíst ze
statistických údajů.
Anotace
Tento text pojednává především o růstu míry registrované nezaměstnanosti v České
Republice.
Jelikož jsem se i já ocitla po přerušení vysokoškolského studia na Úřadu práce, je mi toto téma
velice blízké. Poznala jsem na vlastní kůži, jak je v dnešní době těžké najít si stálou poctivou
práci, a tuto zkušenost s Úřadem práce bych nikomu nepřála.
Klíčová slova
míra nezaměstnanosti, časová řada, Úřad práce ČR, trh práce
Dlouhodobá nezaměstnanost je určitě jedním z nejzávažnějších problémů v České
republice. Podívejme se o dvacet let zpět do porevolučního Československa. V prosinci roku
1990 byla míra nezaměstnanosti pouhých 0,73 %, o rok později však již 4,13 %. [4] V dalších
letech se míra nezaměstnanosti pohybovala kolísavě okolo 3 %.
Vysokého nárůstu se dočkala počátkem nového století. Zatím nejvyšší míru
nezaměstnanosti jsme zaznamenali v roce 2004, kdy to bylo rekordních 10,2 %. [5]
V současných letech není situace taktéž nikterak příznivá. Jen minulý měsíc
procentuální počet nezaměstnaných vzrostl ze 7,8 % na 8,5 %. Nejvyšší nárůst zaznamenaly
okresy Jindřichův Hradec a Rokycany. [2]
Obtížné to bylo však i v minulosti. Např. v meziválečných 30.letech 20.století byl
v Československu značný nedostatek pracovních míst ve veřejnosprávních
zprostředkovatelnách. V souvislosti s tím uvádí vedoucí katedry ekonomie Univerzity Jana
Amose Komenského Praha Doc. PhDr. JUDr. Jakub Rákosník, PhD., že „někdy prý žadatelé
přicházeli v noci za úředníkem do bytu v naději, že takto získají práci pravděpodobněji než
ráno na úřadě.“ [1, s. 369] S nezaměstnaností se nepotýkalo však pouze Československo, ale i

2. další vyspělé státy (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie atd.). „Příčinou byla především
poválečná situace, strukturální problémy jednotlivých národních ekonomik, hospodářský
rozvrat v poražených státech a měnová politika vlád (inflace/deflace). “ [1, s. 419-420]
A jak se vlastně míra registrované nezaměstnanosti počítá?
Jak uvádí Štěpánka Filipová, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí:
„Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky je počítána jako podíl, kde je v čitateli
počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni
sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní
síla, tj. počet pracovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na
mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o
zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1.
čtvrtletí 1994) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet
neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného
období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních
sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce
(vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy
na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).“ [7]
Výzkumná otázka
Jako svoji výzkumnou otázku jsem si zvolila následující:
Jak se bude pravděpodobně vyvíjet míra nezaměstnanosti v České republice, zejména
ve Zlínském kraji, ve kterém žiji, v následujících deseti letech, tj. mezi lety 2013-2023?
O důvodech nezaměstnanosti můžeme spekulovat. Počítejme však s tím, že nároky
zaměstnavatelů se budou i nadále zvyšovat. „Kromě podmínek na trhu práce ovlivňují situaci
nezaměstnaných také jejich osobní charakteristiky (vzdělání, dosažená praxe apod.) nebo
jejich rodinný stav.“ [3, s. 7]
Použité metody a informační zajištění
K vyřešení dané otázky by mi měly pomoci především časové řady z let 1990-1996
vydané Českým statistickým úřadem [4], časové řady z let 1997-2004 taktéž vydané Českým
statistickým úřadem [5] a dále časové řady z let 2005-2011 zveřejněné Ministerstvem práce a
sociálních věcí [6]a již zmíněná tisková zpráva téhož ministerstva [2].
Chtěla bych si sestavit přehled všech dat ze všech již zmíněných období, které mi podávají
informaci o registrované nezaměstnanosti v České republice. Zvolila bych metodu srovnávání.
Pro přesnější informovanost bych využila analýzu, kdybych zkoumala data jednotlivých
měsíců.

3. Průměrná registrovaná nezaměstnanost v České republice v posledních 5 letech
prosinec
okres/kraj/ČR
2008 2009 2010 2011 2012
Praha 1,8 3,2 3,6 3,6 4,1
Středočeský kraj 3,4 5,5 6,1 5,6 5,7
Jihočeský kraj 3,7 5,9 6,4 5,8 5,4
Plzeňský kraj 4,0 6,5 6,6 5,7 5,3
Karlovarský kraj 5,8 8,7 8,9 8,0 7,9
Ústecký kraj 7,3 9,9 10,2 9,8 9,9
Liberecký kraj 5,0 8,3 8,1 7,3 7,3
Královéhradecký kraj 3,6 6,0 6,3 5,7 5,7
Pardubický kraj 4,5 7,3 7,5 6,5 6,0
Vysočina 4,7 7,7 8,1 7,2 6,4
Jihomoravský kraj 5,1 8,1 8,5 7,6 7,3
Olomoucký kraj 4,9 8,9 9,1 8,3 7,8
Zlínsky kraj 4,5 8,0 7,9 7,0 6,9
Moravskoslezský kraj 6,1 8,9 9,0 8,3 8,5

4. Komu nebo čemu by měly prospět výsledky mého výzkumu
Jak již se dá předpokládat z položené otázky, prospěch z řešení týkající se růstu či
poklesu nezaměstnanosti, by měli všichni obyvatelé České republiky v produktivním věku, což
je od 15 do asi 65 let (závisí na datu narození, počtu dětí).
V případě, že procenta registrované nezaměstnanosti budou i do budoucna dále
narůstat, by se měla učinit další opatření, týkající se tvoření nových pracovních míst, regulace
požadavků zaměstnavatelů na vzdělání, praxi a popř. i osobní život uchazeče o práci (matka
s jedním nebo více menšími dětmi).

5. Použitá literatura
[1] RÁKOSNÍK, Jakub. Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v
Československu v letech 1918-1938. Praha: Karlova univerzita v Praze, 2008. ISBN 978-80-246-
1429-8.
[2] Tisková zpráva: Míra registrované nezaměstnanosti vzrostla v říjnu na 8,5 %. Praha:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z
http://www.mpsv.cz/files/clanky/13858/tz_081112a.pdf
[3] HORA, Ondřej. Strategie dlouhodobě nezaměstnaných (souhrnná zpráva z výzkumu).
Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z
http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_261.pdf
[4] Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948-1995). Praha: Český statistický
úřad, 1996. ISBN 80-85949-84-9.
[5] Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1993-2003). Praha: Český statistický
úřad, 2004. ISBN 80-250-0954-8.
[6] Časové řady: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997. Úřad práce České republiky,
2012. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
[7] FILIPOVÁ Štěpánka. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2013. Kurzycz [online], [cit. 2013-01-
04]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/