Česko je známé svojí nízkou relativní příjmovou chudobou. Vypovídá ale tento ukazatel skutečně o chudobě, jak ji lidé prožívají, nebo je spíše matoucí? Jak lze měřit chudobu jinak a jak si v porovnání se zbytkem Evropy skutečně stojíme? Na to se zaměřila přednáška sociologa Daniela Prokopa, který působí ve společnosti MEDIAN a na Fakultě sociálních věd UK.
Přednáška proběhla 9. 3. 2016 v Centru DOX v rámci výstavy Duše peněz.
1. Jak chudí skutečně jsme?
Viditelné a skryté nerovnosti
9. 3. 2016, DOX, v rámci Duše peněz
2. - 2 -
Obsah
• Jak se měří chudoba
• Skutečně je v ČR tak velmi málo chudých?
• Jak jsou na tom různé typy rodin
• Skryté nerovnosti
• Role vzdělání a riziko reprodukce nerovností
• Hodnotové
3. - 3 -
Proč je důležité chápat
ukazatele chudoby
Měření
Veřejný
diskurs
Veřejná
politika
Prožívaná
chudoba
4. - 4 -
Diskurs o chudobě v ČR
Nejméně
chudých
v EU
Česká
stěžovačnost
ČR jen 9 % chudých
na západě často 20 %
5. - 5 -
Jak se měří chudoba?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
AROP
9-10 % chudých Čechů
13. - 13 -
Kdy už jsme příjmově „chudí“
SROVNANÍ HRANIC V ZEMÍCH EU (v PPS)
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
hranice 60 % mediánového eq. příjmu
domácnost 2 dospělý a dítěte do 14 let
v paritě kupní síly (PPS)
Eurostat 2014
14. - 14 -
Diskurs o chudobě
HŘEŠÍ I LEVICE
Do příjmové chudoby
se propadlo jedno
krajské město
(růst z 9 na 9,8 %)
15. - 15 -
Jak se měří chudoba?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
Materiální
deprivace
17. - 17 -
Stěžují si Češi moc?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
Materiální
deprivace
Subjektivní ekonom.
stav domácnosti
18. - 18 -
Stěžují si Češi moc?
SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ CHUDOBA
AT BE
BG
CY
CZ
DE
DK
EE
ES
FI
FR GB
GR
HR
HU
IE
IT
LT
LU
LV
MTNL
PL
PT
RO
SI SK
SW
R² = 0,3878
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Ekonomickýstavdomácnosti
VELMIŠPATNÝ
% populace zasažené TĚŽKOU MATERIÁLNÍ DEPRIVACÍ
Eurostat, Eurobarometr 2012
20. - 20 -
Neschopnost hradit nečekané výdaje
PODLE TYPU DOMÁCNOSTI
Eurostat 2014
41
72
38
51
32
53
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Všechny
domácnosti
1 dospělý s
dětmi
rodiče s 1-2
dětmi
rodiče s 3 a více
dětmi
důchodci žijící
ve dvou
samostatně
žijící důchodce
% domácností, které si nemohou dovolit hradit neočekávaný výdaj
9 – 10 tisíc Kč (%)
21. - 21 -
Těžká materiální deprivace
PODLE REGIONU NUTS2
Eurostat 2014
6,7 5,9
3,7 3,4
13,5
5,3 4,5
7,7
11,9
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
% domácností, které si nemohou dovolit 4+ položek ze škály
materiální deprivace
22. - 22 -
Chudoba v čase
KOLIK ZASAHUJE MAT. DEPRIVACE DOMÁCNOSTI
EU-SILC 2006-2009
6,4
11,2
82,4
31,3
21,8
46,8
0 50 100
TRVALÁ (3 roky ze 4)
OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)
ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)
TRVALÁ (3 roky ze 4)
OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)
ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)
Lehká materiální
deprivace
(min 2 položky z 9)
Těžká materiální
deprivace
(min 4 položky z 9
30. - 30 -
Reprodukce vzdělanostního statusu otce
27%
3% 2%
67%
76%
35%
5%
21%
63%
ZŠ SŠ VŠ
Vzdělánírespondenta(27-43let)
Vzdělání otce
VŠ
SŠ
ZŠ
32%
7% 3%
40%
52%
22%
27%
41%
75%
ZŠ SŠ VŠ
Vzdělání otce
ČR Zbytek Evropy
Zdroj: ESS 5+6, lidé do 45 let s ukončeným vzděláním
31. - 31 -
Riziko mezigenerační
reprodukce nerovností
Chudoba
Vzdělání
dětí
Chudoba
Vzdělání
33. - 33 -
Možnost vyjadřovat se k dění ve společnosti
DLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
76
65
51
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
dobrá ani dobrá, ani špatná špatná
Životní úroveň
CVVM 2014
34. - 34 -
Demokracie jako nejlepší forma vlády?
PODLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
55
42
29
26
32
32
18 22
33
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
dobrá ani dobrá, ani
špatná
špatná
Životní úroveň
pro lidi jako já je jedno, zda
demokracie či nedemokratický
za určitých okolností může být
autoritativní vládnutí lepší
demokracie je lepší než jiný
způsob vlády
CVVM 2014
35. - 35 -
Shrnutí
• Málo extrémní chudoby, hodně domácností na dosah chudobě
• Nemožnost finančních strategií, riziko zadlužení, nemožnost cestovat (cca 40 %
domácností)
• Vyšší ohrožení domácnosti neúplných rodin, rodin se 3 dětmi, samostatně žijících
důchodců, lidí ze Severozápadu a Moravskoslezska
• Inflace dlouhodobě více „krade“ v chudých domácnostech – růst nerovností
• Relativně časté zadlužení chudších rodin
• Velká závislost sociálních rizik (nezaměstnanost, chudoba) na vzdělání
• Riziko reprodukce vzdělanostních a tím i sociálních nerovností
• Chudoba souvisí s důvěrou v demokracii -> týká se všech