1. MASARYKOVA UNIVERZITA
---------------------------------------------------
PRVNÍ ŽENY LÉKAŘKY
ZPRACOVALA: MARTINA BENÁČKOVÁ (UČO 359103)
STUDIJNÍ OBOR: LF VL VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ
V TŘEBÍČI DNE 28. PROSINCE 2012

2. Argumentace
V rámci svého studia všeobecného lékařství jsem si zapsala jako volitelný předmět
Dějiny lékařství. Dějiny mne vždy zajímaly a myslím si, že ke všeobecnému vzdělání patří
i znalost historie oboru, kterému se ve svém životě věnujeme. Při studiu jsme byli seznámeni
se spoustou vážených pánů lékařů, ale o ženě-lékařce zde nebylo žádné zmínky. Jelikož jsem
zástupcem něžného pohlaví, rozhodla jsem se ve své práci věnovat právě nelehkým osudům
prvních žen lékařek u nás.
Anotace
Práce se věnuje životním osudům prvních žen lékařek pocházejících z našeho území.
Zabývá se možnostmi studia všeobecného lékařství ženami na přelomu 19. a 20. století
a následně možnostmi jejich uplatnění coby lékařek. Stručně popisuje studium, život a práci
MUDr. Anny Honzákové, první lékařky promované na české lékařské fakultě,
stejně tak se věnuje i jejím předchůdkyním vystudovaným na lékařských fakultách
v zahraničí.
Klíčová slova
studium žen
hospitantky
první české lékařky
Anna Honzáková
Bohuslava Kecková
Anna Bayerová
lékařská praxe
medičky

3. V dnešní době je již zcela běžné, že na vysokých školách u nás studují vedle mužů
i ženy. Dokonce bych si troufla tvrdit, že jsou dnes obory, které už ženy zcela ovládly.
Sice si nemyslím, že by zrovna lékařství jako takové už bylo zcela ženským oborem,
ale rozhlédnete-li se po lékařské fakultě, dost možná uvidíte převážnou většinu něžného
pohlaví. Uvedu malý příklad za všechny – osoby mužského pohlaví jsou v naší studijní
skupině zastoupeny v počtu tří (a my si je proto také náležitě hýčkáme).
Naštěstí již nežijeme v době, kdy medici (dokonce tehdejší Spolek mediků) byli
schopni tvrdit, že ženy se pro studium nehodí, neboť „žena má přece lehčí mozek a méně
krvinek.“ A přece to není doba tak zcela minulá – ode dne, kdy na české lékařské fakultě
promovala první žena, uplyne 17. března teprve 111 let. Tou ženou byla paní doktorka Anna
Honzáková.
Anna Honzáková se narodila roku 1875 jako jedno ze šesti dětí kopidlnského lékaře
Jana Honzáka. Anna s vyznamenáním absolvovala jako jedna z prvních dívek pražské dívčí
gymnázium Minerva a přála si začít se studiem lékařství. Rodiče jí slibovali studium
medicíny ve Švýcarsku, kde v té době již bylo možné, aby ženy lékařství studovaly. Do jejich
krásných plánů však nečekaně zasáhlo otcovo úmrtí, tudíž nebylo v možnostech rodiny
studium v zahraničí finančně podporovat.
Anna si tedy podala přihlášku na českou lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy
Univerzity, avšak postoj významné většiny profesorů byl nesmlouvavý – ženy do lavic
nepatří. Postoj profesorů na pražské německé fakultě byl však již přívětivější a Anna
tak mohla nastoupit studium alespoň jako hospitantka. Mohla tedy navštěvovat přednášky,
ale zkoušky skládat nesměla. O dva roky později umožnila dívkám totéž i česká lékařská
fakulta a Anna na ni přestoupila.
Každý rok spolu s dalšími studentkami, které také nastoupily studium, posílala žádost
do Vídně o povolení řádného studia. Žádosti však byly pravidelně odmítány. Anna a její dvě
kolegyně tedy byly vyzvány dvorním radou Bělohoubkem, aby si zažádaly o audienci přímo
u ministra vyučování ve Vídni. Studentky byly přijaty sekčním šéfem doktorem Vilémem
Hartelem, který jim přislíbil všemožnou podporu, neboť byl osvíceným a pokrokovým
člověkem. Rok na to (poté, co se sám stal ministrem), splnil svůj slib medičkám a prosadil
příslušný zákon.
Najednou tedy bylo možné připouštět ženy k řádnému studiu lékařství a dosavadním
hospitantkám se povolovalo započítat odposlouchané přednášky a cvičení do řádného studia.
Po pěti letech studia se tak Anna Honzáková stala řádnou posluchačkou a mohla složit

4. zkoušky za celou dobu studia. Anna všechny tři rigorózní zkoušky (tvořené šesti dílčími
zkouškami) složila za velikého zájmu přihlížejících mediků s výborným prospěchem.
Dne 17. března 1902 se v aule pražského Karolina konala slavná promoce a z úst rektora
zaznělo: „Jste první žena-doktor lékařství na naší staroslavné univerzitě.“
Po promoci nastoupila svoji praxi u profesora Maydla (který byl jedním z jejich mála
zastánců již v době jejího studia) jako elévka na chirurgické klinice, avšak profesorova
předčasná smrt byla příčinou Anniny nechtěné rezignace na vědeckou kariéru. Po třech letech
marných žádostí o lékařské místo ve státních službách si otevřela svoji soukromou
gynekologickou praxi, jež se stala velmi populární a kterou provozovala 35 let.
Bylo by však mylné domnívat se, že paní doktorka Anna Honzáková byla vůbec první
českou lékařkou. V konečném pořadí byla vlastně třetí. Již dvacet let před ní vystudovala
medicínu Anna Bayerová (jejíž životopis roku 1930 vydala Anna Honzáková) a Bohuslava
Kecková. Oběma studovaly ve Švýcarsku. (Dříve než ony absolvovalo studium medicíny
celkem 21 žen z celého světa - vůbec první absolventkou medicíny byla v roce 1849 Elisabeth
Blackwellová.) Jejich diplomy však Rakousko-Uhersko neuznalo, a tak jim nebylo umožněno
provozovat svoji praxi na jeho území.
Anna Bayerová tedy odešla do Bavorska, kde byla úspěšná v získání povolení
k provozování své praxe. V roce 1891 byl v Bosně a Hercegovině zřízen úřad státní lékařky,
jenž měl napomoci zlepšení zdravotních poměrů hlavně u muslimských obyvatelek země,
které odmítaly pomoc lékařů-mužů. Na toto místo byla navržena právě Anna Bayerová.
Působila zde v Dolní Tuzle a v Sarajevu, avšak po roce se místa z rodinných a zdravotních
důvodů vzdala.
Po jejím odchodu na místo nastoupila Bohuslava Kecková, která byla přidělena
do Mostaru, tehdejšího hlavního města Hercegoviny. Práce to nebyla jednoduchá,
neboť pacientky byly nedůvěřivé jak k paní doktorce, tak k jejím receptům, a jejím nařízením
se podrobovaly jen nerady, pokud vůbec. Nakonec si však svým jednáním a hlavně léčebnými
výsledky získala důvěru místního obyvatelstva a zůstala zde od roku 1893 až do roku 1911,
kdy zemřela.
To tedy bylo krátké seznámení s prvními třemi českými lékařkami. Jejich studium
bylo v mnoha ohledech náročnější, než je to naše. Možná se nám to tak hned nejeví, ale komu
by se dnes chtělo chodit na fakultu, kdyby věděl, že na něj všichni koukají skrz prsty
a že výsledek jeho snažení je velmi nejistý? Pouze mne to utvrzuje v přesvědčení, že možnosti
věnovat se něčemu tak krásnému a ušlechtilému jako je medicína sama stojí za to pokládat
i nemalé osobní oběti.

5. Seznam použitých pramenů a literatury
1) UHROVÁ, Eva. Anna Honzáková a jiné dámy. Vyd. 1. Česko: E. Uhrová, 2012,
268 s. ISBN 978-80-260-3152-9.
Text je recenzovaný a redigovaný, text je jazykově bezchybný, informace jsou
objektivní, dostatečná hloubka a šířka informací, autor je v daném tématu dostatečně
erudovaný.
2) WALLEROVÁ, R. Anna Honzáková: první česká lékařka, která směla léčit.
OnaDnes.cz [online]. Praha : MAFRA, a.s., aktualizováno 13. 10. 2012 v 2:00
[cit. 2012-12-18]. Dostupné z: <http://ona.idnes.cz/anna-honzakova-011-
/zdravi.aspx?c=A121011_110739_zdravi_pet>.
Je uveden autor textu, text není komerčně zaměřen, text je strukturován, hloubka
a šířka obsažené tématiky je dostatečná, informace v textu jsou objektivní.
3) POKORNÁ, I. Anna Honzáková byla první absolventkou české lékařské fakulty.
iForum [online]. Praha : Univerzita Karlova, vydáno 2005 [cit. 2012-12-18].
Dostupné z: <http://www.cuni.cz/IFORUM-2427.html>. ISSN 1214-5726.
Je uveden autor textu, text není komerčně zaměřen, hloubka a šířka obsažené
tématiky je dostatečná, informace v textu jsou objektivní, zdroj textu
je důvěryhodný.
4) TURČÍNKOVÁ, J. Anna Honzáková. Český rozhlas Brno [online]. Brno : Český
rozhlas, vydáno 2005 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
<http://www.rozhlas.cz/brno/poradykat/_zprava/183547>.
Je uveden autor textu, hloubka a šířka obsažené tématiky je dostatečná, text není
komerčně zaměřen, informace v textu jsou objektivní, zdroj textu je důvěryhodný,
text je strukturovaný.
5) Historie medicíny - První české lékařky. Porodnice.cz [online]. Aktualizováno:
25. 7. 2005 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/clanek/historie-
mediciny-prvni-ceske-lekarky>.
Hloubka a šířka obsažené tématiky je dostatečná, text není komerčně zaměřen, informace
v textu jsou objektivní, zdroj textu je důvěryhodný, text je strukturován pomocí odstavců.

6. 6) Anna Honzáková. Wikipedie [online]. St. Petersburg (Florida):Wikipedia Foundation,
aktualizováno 4. 12. 2012 v 14:25 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Honz%C3%A1kov%C3%A1>.
Text je strukturován, hloubka a šířka textu jsou dostatečné, obsahuje odkazy na
použitou literaturu, informace jsou objektivní, zdroj není komerčně zaměřen.