2. Vzorkování
• Vzorkování (= převod spojitého signálu na
diskrétní) se provede tím způsobem, že rozdělíme
vodorovnou osu signálu na rovnoměrné úseky a z
každého úseku odebereme jeden vzorek. Je
přitom zřejmé, že tak z původního signálu
ztratíme mnoho detailů, protože namísto spojité
čáry, kterou lze donekonečna zvětšovat
dostáváme pouze množinu diskrétních bodů s
intervalem odpovídajícím použité vzorkovací
frekvenci.
3. Shannonův teorém
• Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně
omezeného, signálu z jeho vzorků je možná
tehdy, pokud byl vzorkován frekvencí alespoň
dvakrát vyšší než je maximální frekvence
rekonstruovaného signálu
• Vzorkovací perioda a frekvence: Ts= 1/Fs
Fs>2.fmax
4. Kvantování
• Kvantování je přiřazení diskrétních hodnot
jednotlivým vzorkům. Nejčastěji se provádí
lineární kvantizace, u ní níž je rozhodující
hodnotou kvantizační krok - jde o rozlišovací
schopnost. Při kvantování dochází k chybě
maximálně 1/2 LSB
5. Aliasing
• Zatímco u analogových signálů nejsou
frekvence ničím omezené, u číslicových signálů
lze pracovat pouze se signály ve frekvenčním
rozsahu 0 až Fs/2. Číslicové signály s frekvencí
vyšší než Fs/2 neexistují. Při vzorkování
analogových signálů tedy hrozí, že složky
signálu, které mají vyšší frekvence než Fs/2
budou změněny (přeloženy na jiné frekvence)
a dojde ke zkreslení signálu a tím i přenášené
informace
6. Antialiasing
• Před A/D převodník vložit speciální obvod -
antialiasingový filtr -, který nepropustí složky o
frekvencích vyšších než Fs/2 (tzv. dolní
propust). (Příklady: 1. Digitální telefonie
pracuje se vzorkovací frekvencí 8 kHz. Vstupní
signál prochází nejprve filtrem propouštějícím
pouze pásmo 0 až 3,3 kHz a teprve pak je
digitalizován. 2. Zvukové karty mají speciální
vstupní filtry, které se aktivují při nastavení
příslušné vzorkovací frekvence.)
