1. Rychle rostoucí dřeviny
pro zajištění soběstačnosti
domácího vytápění
Přednáška Ekoenerga Olomouc 4.11.2011

2. Rychle rostoucí dřeviny (RRD)
 Vysoká produkce dřeva ve velmi krátké době
- polínka( obmýtí 6let ) - 200-400m3/ha
- štepka ( obmýtí 2-4 ) - 50 – 120t/ha
Základní vlastnosti:
 Pařezová výmladnost
 Snadné a levné rozmnoţování
 Rychlý výškový růst
V podmínkách mírného pásma :
 Vybrané druhy a klony topolů, vrb
 případně dalších dřevin např. olše, jasan, líska, pajasan aj.

3. Japonské topoly !?- skutečně?
Populární název klonů populus nigra x populus maximowiczi(max1-5)
Takzvané Japonské topoly jsou kříţenci výše uvedených
topolů, avšak s Japonskem nemají nic společné. Topol
Maximowiczův je topol středoasijský, a v kombinaci s
Topolem Černým je jedním z nejvhodnějších klonů pro klima
ČR.
pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají
nové výhonky,
Tyto klony jsou v seznamu rychlerostoucích dřevin doporučených
MZE, k pěstování na zemědělské půdě na území ČR
Nejvhodnější sadbový materiál k reprodukci vegetativní cestou
jsou jen a pouze řízky, na krytokořennou sadbu zapomeňte.

4. Topoly (Populus)
 mírný pás severní polokoule
 Vhodné pro štěpku i pro polena
 Lignikultury (15-25 let, dýhy, dřevozpracující průmysl)
 Krajinotvorné prvky( větrolamy,protihlukové stěny)
Vrby (Salix)
 ve všech světadílech kromě Austrálie a Antarktidy
 Vhodné hlavně pro štěpku
 Nahrzují topoly v zamokřených lokalitách
 Nutno chránit před zvěří

5. Historie pěstování RRD
– od Napoleona k energetice a biorafinériím
 1790: ve Francii vzniká spontánně vynikající kultivar ‘Serotina’
 Meziválečné období – křížení topolů pro papírenský průmysl
(USA, Itálie Casale Monferato) – vznik topolových lignikultur
 Po 2. světové válce: šíření topolových lignikultur světa jako zdroj
suroviny pro papírenský a dřevařský průmysl
 Ropná krize (70.léta): dřevo (štěpka) jako alternativní pevné
palivo, vznikají výmladkové plantáže vrb (20tis hektarů)
 Skliníkové plyny(90.léta) boj s globálním oteplováním a
nahrazování docházejících zásob fosilních paliv štěpkou v
ekologických topeništích šetrnějších k ovzduší.

6. Historie pěstování RRD
VÚKOZ Průhonice
oddělení fytoenergetiky

7. Lignikultury (Arboricultures) – It., Fr...
Sortiment: topoly (P. x euroamericana)
Hustota: 320 ks / ha
Obmýtí: 15-20 let
Počet sklizní: 1 x
Celkem je pěstováno > 8,05 mil ha Ţivotnost: = obmýtí
topolových a vrbových plantáží Produkt: vláknina, dýha
(ČLR, IT, FR, TUR, SRN, E)

8. Výmladkové plantáže na štěpku
 Vhodné pro kotle k tomu určené
 První sklizeň již po 3 letech(4)
 Výnos 40-120tun/ha
 Ekonomická životnost 20-25let(6-8 cyklů)

9. Výmladkové plantáže na dřevo
 Vhodné pro kotle na tuhá paliva
 Zplynovací kotle
 Cykly 6 let(200- 400m3/ha
Celkem je pěstováno cca 8,0 mil ha
topolových a vrbových plantáží
(Čína, IT, FR, TUR, SRN,)

10. Výmladkové plantáže RRD
Sortiment: topoly, vrby
Hustota: 6-15 tis. ks / ha
Obmýtí: 2-6 (10) let
Počet sklizní: 3-7x
Ţivotnost: 15-25 let
Produkt: štěpka, palivo
Celkem se pěstuje > 25tis. ha v EU (sever – vrby, jih – topoly)
VÚKOZ Průhonice
oddělení fytoenergetiky

11. Švédský model výmladkových plantáží
+ zajištění prodeje a dopravy štěpky teplárnám
VÚKOZ Průhonice
oddělení fytoenergetiky

12. Výmladkové plantáže RRD v ČR
Paradox: Čím menší je finanční dotace tím více se sází !?
 Dotace jsou niţší neţ dříve: uhlíkový kredit, SAPS a Top Up = 3000
– 4000 Kč/rok
 Ale roční výsadby jsou rekordní (i bez dotace na zaloţení)!?
70
Annual planted area (ha/year)
Bez dotace
60
Národní dotace
50
na zaloţení
Bez dotace
40
30
20
10
0
94
95
96
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
08
19
19
19
19
19
19
20
20
20
20
20
20
20
20
20
oddělení fytoenergetVÚKOZ
Průhonice
iky

13. Sortiment klonů pro výmladkové plantáže
aneb co je možné pěstovat?
„Povolené a doporučené klony“ klony vrb a topolů (MŽP/MZe) : tzn.
druhy a klony bez právní ochrany vybrané z domácích sbírek
(testování VÚKOZ 1994-2002) a povolené pro pěstování v krajině -
kapacita matečnic cca pro vysazení 400-500 ha ročně?
„Švédské vrby“: registrované odrůdy (Tora, Inger, Tordis a další)
vyšlechtěné záměrným křížením převážně z druhu S. viminalis, ale i
jiných
„Italské topoly“: registrované odrůdy (AF2, AF1, Sirio…) vyšlechtěné
záměrným křížením převážně ze skupiny P. euroamericana (P.
nigra x P. deltoides)

14. „Japan“ J-105, Max-4 (P. nigra × P. maximowiczii)

15. Vrba košíkářská S-337, S-310 (S. vimimalis L.)

16. Kříženci vrby jívy a košíkářské S-218, S-383
S. caprea × vimimalis (Salix × smithiana Willd )

17. Vliv lokalit (stanovišť) na výnos
Pro více informací z oblasti financí, ekonomických rozborů a investic do
rychle rostoucích dřevin musíte být registrováni.
S pozdravem
NAPRED.eu
VÚKOZ Průhonice
oddělení fytoenergetiky