Availability of anti-infectives in the Czech Republic (Remedia, 2017)

ročník 27 | číslo 5/2017
Dostupnost antiinfektiv v České republice 509
aktuálně
léky a právo
Dostupnost antiinfektiv v České republice
MVDr. Veronika Valdová
Arete‑Zoe, LLC
Souhrn
Valdová V. Dostupnost antiinfektiv v České republice. Remedia 2017; 27: 509–513.
Na Seznamu nepostradatelných léčiv Světové zdravotnické organizace figuruje 119 antiinfektiv, z nichž v České republice není registrováno 29. Dalších
10 léčiv je registrováno, ale neobchodováno. Dostupnost antibiotik a dalších nezbytných léčiv má přímý dopad na klinickou praxi. Příkladem je aktuali-
zovaný postup pro léčbu sepse a septického šoku, který doporučuje deeskalaci a zacílení na identifikovaný patogen ihned po jeho identifikaci z důvodu
snížení zátěže pro organismus pacienta. Aktualizované léčebné postupy je nutno brát v úvahu při sestavování národních seznamů nepostradatelných
léčiv. Z nepostradatelných tuberkulostatik a antivirotik chybějí v ČR některé fixní kombinace určené pro první linii léčby tuberkulózy a HIV/AIDS. Padělky
léčivých přípravků a nedoléčené infekce jsou hlavními příčinami vzniku multirezistentních kmenů původce tuberkulózy. Z hyperimunních sér v ČR chybí
sérum proti záškrtu. Vakcíny se potýkají s celosvětovým nedostatkem v důsledku délky a náročnosti výroby.
Klíčová slova: antiinfektiva – nepostradatelná léčiva – dostupnost léčiv – nedostatek léčiv – tuberkulóza – HIV/AIDS – sepse.
Summary
Valdova V. Availability of antiinfectives in the Czech Republic. Remedia 2017; 27: 509–513.
The World Health Organization (WHO) lists 119 antiinfectives on the list of essential medicines. Of these, 29 are not registered in the Czech Republic,
and another 10 are registered but not marketed. Availability of antimicrobials and other essential medicines directly affects clinical practice. One such
example is the newly revised guidelines for the treatment of sepsis and septic shock, which recommends deescalation of antibiotic treatment and targeting
the causative pathogen immediately after its identification to minimize toxicity to the patient’s metabolism. Newly compiled national lists of essential
medicines shall consider revised treatment guidelines and not just the WHO list. Some fixed combinations of anti-tuberculars and antiretrovirals for
first-line treatment of HIV/AIDS are unavailable in the Czech Republic. Counterfeit drugs and undertreated infections are the main drivers of microbial
resistence. Diphtheria antitoxin and rabies immunoglobulin are the only immune sera unavailable in the Czech Republic. Shortage of vaccines occurs
globally as a result of complexity and length of the manufacturing process.
Key words: antiinfectives – essential medicines – availability of medicines – drug shortages – tuberculosis – HIV/AIDS – sepsis.
Na Seznamu nepostradatelných léčiv
Světové zdravotnické organizace (World
Health Organization, WHO) figuruje
119 antiinfektiv [1]. V České republice je
registrováno celkem 2 152 léčivých pří‑
pravků z této skupiny, z nichž 331 bylo
v posledním čtvrtletí obchodováno. Ze se‑
znamu nepostradatelných antiinfektiv jich
není registrováno 29, dalších 10 léčiv je
registrováno, ale neobchodováno. Řada
dalších léčiv je k dispozici v minimálním
počtu jedné či dvou registrací od jediného
výrobce (např. chloramfenikol, benzatin‑
‑penicilin a nitrofurantoin), což znamená,
že v případě výpadku mohou být tyto léky
taktéž nedostupné. Největší počet příprav‑
ků je k dispozici pro amoxicilin a inhibitor
beta‑laktamáz (340 registrováno/23 ob‑
chodováno), flukonazol (251/22), linezolid
(188/11) a klaritromycin (132/22). Počty
přípravků odpovídají individuální lékové
formě (SÚKL ID), a nikoliv počtu regist‑
račních čísel. Podrobnosti lze najít v ta-
bulce 1.
Antibakteriální látky
Antibiotika jsou zařazena na seznam
WHO nejen z důvodu šíře použití, prav‑
děpodobnosti rezistence a bezpečnostní‑
ho profilu, ale taktéž z důvodu prevence
vzniku rezistence na modernější antibioti‑
ka, která mají být ponechána pro případy,
kdy antibiotika první volby pro běžné in‑
fekce nelze použít. Antibiotika, obzvláště
pak injekční formy generických přípravků,
jsou na světových trzích často nedostateč‑
ným artiklem. Quadri se spolupracovníky
studovali případy nedostatku antibiotik
ve Spojených státech amerických a zjistili,
že téměř polovina ze 148 hlášených přípa‑
dů z období 2001–2013 se týkala zlatého
standardu léčby vysoce rizikových patoge‑
nů, jako je Clostridium difficile, dále karba‑
penem‑rezistentních kmenů enterobakte‑
rií, meticilin‑rezistentních kmenů zlatého
stafylokoka (MRSA), Pseudomonas aeru-
ginosa a lepry. Obvyklými příčinami byly
zpoždění ve výrobě, nedostatek zdrojových
chemikálií, monopolní výrobce, obchodní
priority, neschopnost předvídat a zajistit
poptávku, potíže regulačního a adminis‑
trativního charakteru, včetně zákazu do‑
vozu, a v jednom případě dokonce živelná
pohroma [2]. Významné nedostatky po‑
stihly v USA antibiotika jako cefotaxim,
cefalexin, trimetoprim‑sulfametoxazol,
azitromycin, klindamycin, gentamicin, ci‑
profloxacin a vankomycin [3]. Nedostatek
antibiotik byl hlášen i z Austrálie, kde jsou
potíže s dodávkami vankomycinu, metro‑
nidazolu a řady antivirotik [4]. Dostupnost
léčiv má přímý dopad na klinickou praxi.
Léčba sepse a septického šoku
V roce 2016 skupina Surviving Sepsis
Campaign (SSC) připravila nové léčebné
postupy pro léčbu sepse a septického šoku
[5]. Sepse je nově definována jako „život
ohrožující dysfunkce orgánů způsobená
dysregulovanou odpovědí hostitele na in‑
fekci“ [6]. Dle nových diagnostických kri‑
térií qSOFA jde o kombinaci nejméně dvou
ze tří hodnot: Glasgow Coma Scale (GCS)
13 nebo méně, systolický tlak nižší než
100 mm Hg a dechová frekvence vyšší než
22 vdechů za minutu. Syndrom systémové
zánětlivé odpovědi (systemic inflammato‑
ry response syndrome, SIRS) se význam‑
ně překrývá s příznaky sepse a systémo‑
vé infekce [7]. Časné rozpoznání sepse je
zásadní pro její úspěšnou léčbu. Prvním
krokem je vždy získání mikrobiologických
vzorků, včetně kultivace krve. Izolace pa‑
togena poté umožňuje přesnější zacílení
léčby a deeskalaci antibiotické léčby, což je
důležité především u pacientů se sníženou
orgánovou funkcí [8]. Léčba sestává z po‑
dání infuzí, z hemodynamické stabiliza‑
ce a z podání širokospektrých antibiotik
v infuzi s ohledem na výskyt izolovaných
kmenů v oblasti [9]. Opožděné podání a ne‑
vhodná volba antibiotik mají za následek
vyšší riziko úmrtí [10]. Nejčastěji izolova‑
nými kmeny jsou Staphylococcus aureus,
Streptococcus pyogenes, Klebsiella spp.,
Escherichia coli a Pseudomonas aerugino-
sa. Patogeny vykazují širokou škálu faktorů
virulence jako endotoxiny, exotoxiny a en‑
terotoxiny [11]. Septický šok je definován

Dostupnost antiinfektiv v České republice510
aktuálně
léky a právo
TAB. 1 Přehled léčiv dle ATC klasifikace léčiv s vyznačením zástupců účinných látek
ATC Název REG OBCH Nepostradatelná léčiva
J01 Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci
A Tetracykliny doxycyklin, chlortetracyklin, oxytetracyklin, lymecyklin,
tetracyklin, minocyklin aj.
13 8 doxycyklin
B Amfenikoly chloramfenikol, triamfenikol 2 1 chloramfenikol
C Beta‑laktamová
antibiotika,
peniciliny
piperacilin, tikarcilin, karbenicilin, propicilin, meticilin, dik‑
loxacilin, oxacilin, flukloxacilin, inhibitory beta‑laktamázy
(sulbaktam a tazobaktam), kombinace (47 celkem)
441 66 ampicilin, amoxicilin, benzylpenicilin,
fenoxymetylpenicilin, benzatin
‑penicilin, prokain‑benzylpenicilin,
kloxacilin, amoxicilin a enzymový
inhibitor beta‑laktamázy
D Jiná
beta‑laktamová
antibiotika
Cefalosporiny první, druhé, třetí a čtvrté generace:
I – cefalexin, cefadroxil, ceftezol; II – cefuroxim, cefaklor,
flomoxef; III – cefixim, cefodizim, cefdinir; IV – cefepim, ce‑
fozopran; Monobaktamy: karumonam a aztreonam; Karba‑
penemy: meropenem, doripenem a imipenem a enzymový
inhibitor (58 celkem)
380 60 cefalexin, cefazolin, cefotaxim, cefta‑
zidim, ceftriaxon, cefixim
E Sulfonamidy
a trimetoprim
trimetoprim, iklaprim; Sulfonamidy: krátkodobě, středně‑
době a dlouhodobě působící – sulfametizol, sulfafurazol,
sulfatiazol (krátce), sulfadiazin, sulfamoxol (středně), sulfa‑
perin, sulfadimetoxin, sulfamazon (dlouho) a kombinace
12 9 trimetoprim, sulfadiazin, sulfame‑
toxazol
F Makrolidy,
linkosamidy
a streptograminy
Makrolidy: spiramycin, roxitromycin, miokamycin, telitro‑
mycin, fluritromycin; Linkosamidy: klindamycin, linkomy‑
cin; Streptograminy: pristinamycin, quinupristin/dalfo‑
pristin
221 50 erytromycin, klaritromycin, azitromy‑
cin, klindamycin
G Aminoglykosidová
antibiotika
Streptomyciny: streptomycin, streptoduocin; Aminogly‑
kosidy: tobramycin, gentamicin, neomycin, amikacin,
dibekacin, arbekacin, isepamicin aj.
29 12 streptomycin, gentamicin, kanamycin,
amikacin
M Chinolonová
antibakteriální
léčiva
Fluorochinolony: ofloxacin, ciprofloxacin, norfloxacin,
trovafloxacin, levofloxacin, moxifloxacin, gatifloxacin;
Ostatní chinolony: rosoxacin, kys. nalidixová, cinoxacin,
nemonoxacin (aj.)
172 27 ofloxacin, ciprofloxacin, levofloxacin
R Kombinace
antibakteriálních
léčiv
cefuroxim a metronidazol, spiramycin a metronidazol,
levofloxacin a ornidazol, cefepim a amikacin, ciprofloxacin
a ornidazol, norfloxacin a tinidazol
0 0 n/a
X Jiná antibakteriální
léčiva
Glykopeptidy: vankomycin, teikoplanin, dalbavancin, ori‑
tavancin; Polymyxiny: kolistin, polymyxin B; Steroidní anti‑
biotika: kys. fusidová; Imidazoly: metronidazol, tinidazol,
ornidazol; Nitrofurany: nitrofurantoin, furazidin; Ostatní:
fosfomycin, xibornol, spektinomycin, linezolid, daptomycin,
bacitracin, tedizolid
253 26 vankomycin, metronidazol, nitrofu‑
rantoin, spektinomycin, linezolid
J02 Antimykotika pro systémovou aplikaci
J02 Antimykotika
pro systémovou
aplikaci
Antibiotika: amfotericin B, hachimycin; Imidazoly: mikona‑
zol, ketokonazol; Triazoly: flukonazol, itrakonazol, voriko‑
nazol; Ostatní: flucytosin, kaspofungin, mikafungin
495 47 amfotericin B, flukonazol, flucytosin
J04 Antimykobakteriální léčiva
AA Tuberkulostatika:
kyselina
aminosalicylová
kyselina 4‑aminosalicylová, aminosalicylát sodný 1 0 p‑aminosalicylová kyselina
AB Tuberkulostatika:
antibiotika
cykloserin, rifampicin, rifamycin, rifabutin, rifantin,
kapreomycin, delamanid, tioacetazon
6 5 cykloserin, rifampicin, rifabutin, rifa‑
pentin, kapreomycin
AC Tuberkulostatika:
hydrazidy
isoniazid 2 1 isoniazid
AD Tuberkulostatika:
tiokarbamidy
protionamid, tiokarlid, etionamid 0 0 protionamid, etionamid
AK Ostatní
tuberkulostatika
pyrazinamid, etambutol, morinamid, bedaquilin 8 2 pyrazinamid, etambutol, terizidon,
bedaquilin, delamanid
AM Tuberkulostatika:
kombinace
streptomycin + isoniazid, rifampicin + isoniazid,
etambutol + isoniazid, tioacetazon + isoniazid,
rifampicin + pyrazinamid + isoniazid, rifampicin
+ pyrazinamid + etambutol + isoniazid
0 0 rifampicin+isoniazid, etambutol+iso‑
niazid, rifampicin+pyrazinamid+iso‑
niazid, rifampicin+pyrazinamid+etam‑
butol+isoniazid
B Léčiva k terapii
lepry
klofazimin, dapson, aldesulfon 2 1 klofazimin, dapson

aktuálně
léky a právo
TAB. 1 Přehled léčiv dle ATC klasifikace léčiv s vyznačením zástupců účinných látek
ATC Název REG OBCH Nepostradatelná léčiva
J05 Antivirotika pro systémovou aplikaci
AA Tiosemikarbazony metisazon 0 0 n/a
AB Nukleosidy
a nukleotidy,
kromě inhibitorů
reverzní
transkriptázy
aciklovir, vidarabin, ribavirin, valaciklovir, cidofovir, valgan‑
ciklovir, brivudin
129 19 aciklovir, ribavirin, valganciklovir
AC Cyklické aminy rimantadin, tromantadin 0 0 n/a
AD Deriváty kyseliny
fosfonové
foskarnet, fosfonet 0 0 n/a
AE Inhibitory proteázy sachinavir, indinavir, amprenavir, atazanavir, darunavir,
simeprevir, zidovudin
96 8 sachinavir, ritonavir, atazanavir, daru‑
navir, simeprevir, lopinavir + ritonavir
AF Nukleosidové
a nukleotidové
inhibitory reverzní
transkriptázy
didanosin, zalcitabin, stavudin, abakavir, tenofovir, telbi‑
vudin
95 13 zidovudin, stavudin, lamivudin, abaka‑
vir, tenofovir a disoproxil, entekavir
AG Nenukleosidové
inhibitory reverzní
transkriptázy
nevirapin, efavirenz, etravirin, rilpivirin 45 3 nevirapin, efavirenz
AH Inhibitory
neuraminidázy
zanamivir, oseltamivir 14 1 oseltamivir
AR Antivirotika k léčbě
infekce HIV,
kombinace
zidovudin+lamivudin, zidovudin+lamivudin+abakavir, da‑
runavir+kobicistat, lamivudin+raltegravir, lopinavir+ritona‑
vir, atazanavir+kobicistat, emtricitabin+tenofovir+alafen
amid+rilpivirin, emtricitabin+tenofovir+alafenamid
84 15 lamivudin+zidovudin, abakavir+la‑
mivudin, emtricitabin+tenofovir,
lamivudin+nevirapin+zidovudin,
efavirenz+emtricitabin+tenofovir,
lamivudin+nevirapin+stavudin
AX Jiná antivirotika moroxydin, lysozym, plekonaril, raltegravir, daklatasvir,
sofosbuvir, maravirok, dasabuvir
38 13 daklatasvir, sofosbuvir, dasabuvir,
ledipasvir+sofosbuvir, ombitasvir+pa‑
ritaprevir+ritonavir
J06 Hyperimunní séra a imunoglobuliny
A Hyperimunní séra záškrt antitoxin, tetanus antitoxin, hadí protijed, botulin,
plynová gangréna, vzteklina
6 1 záškrt antitoxin, hadí protijed
B Imunoglobuliny imunoglobuliny pro mimožilní podání, imunoglobuliny pro
nitrožilní podání, stafylokok, cytomegalovirus, palivizu‑
mab, motavizumab, antrax, bezlotoxumab, raxibakumab
128 50 imunoglobuliny pro mimožilní podání,
imunoglobuliny pro nitrožilní podání,
anti‑D imunoglobulin, tetanický imu‑
noglobulin, tetanický imunoglobulin,
imunoglobulin vztekliny
J07 Vakcíny
A Bakteriální vakcíny antrax, brucelóza, cholera, záškrt, Haemophilus influenzae
typu b, meningokok, černý kašel, mor, pneumokok, teta‑
nus, tuberkulóza, břišní tyfus
118 15 cholera, záškrt, Haemophilus influen‑
zae typu b, meningokok, černý kašel,
Streptococcus pneumoniae, tetanus
toxoid, tuberkulóza živá oslabená,
břišní tyfus
B Virové vakcíny klíšťová encefalitida, japonská encefalitida, hepatitida B,
hepatitida A, spalničky, příušnice, dětská mozková obrna,
vzteklina, rotavirový průjem, zarděnky, plané neštovice,
žlutá zimnice, papilomavirus (typ 6, 11, 16 a 18), papiloma‑
virus (typ 16 a 18)
369 33 klíšťová encefalitida, japonská en‑
cefalitida, hepatitida B, hepatitida A,
spalničky, příušnice, dětská mozková
obrna, vzteklina, rotavirový průjem,
zarděnky, plané neštovice, žlutá zim‑
nice, papilomavirus (typ 6, 11, 16 a 18),
papilomavirus (typ 16 a 18)
C
Bakteriální
a virové vakcíny,
kombinované
kombinace 80 4
kombinované virové a bakteriální
vakcíny
X Jiné vakcíny 0 0 n/a
ATC – anatomicko‑terapeuticko‑chemická klasifikace; OBCH – počet přípravků obchodovaných v ČR ve druhém čtvrtletí 2017; REG – počet registro‑
vaných přípravků z dané podskupiny v ČR
Nepostradatelná léčiva, která v ČR nejsou k dispozici, jsou vyznačena červeně.
Podle databáze léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vyhodnoceno dle ATC kódů, stav k 7. červenci 2017

Dostupnost antiinfektiv v České republice512
aktuálně
léky a právo
jako hypotenze nereagující na podání va‑
zopresorů. Revidovaný postup doporuču‑
je cílovou hranici středního arteriálního
tlaku ≥ 65 mm Hg, k čemuž se používá
norepinefrin (C01CA03) jako vazopresor
první volby, při selhání pak vazopresin
(H01BA01), epinefrin (C01CA03) a nakonec
fenylefrin (C01CA06) [12−14]. Dobutamin
se v současnosti až na výjimky již nedo‑
poručuje [8]. Ze zmíněných léčiv v Čes‑
ké republice není k dispozici vazopresin
(H01BA01) a fenylefrin (C01CA06). Ana‑
loga vazopresinu (H01BA) k dispozici jsou.
Tuberkulostatika
Většina případů tuberkulózy vyžaduje léč‑
bu v délce šest až devět měsíců. Základem
první linie léčby tuberkulózy jsou isoni
azid, rifampicin, etambutol, pyrazinamid
a streptomycin. Do druhé linie spadají
fluorochinolony ofloxacin, levofloxacin,
moxifloxacin a ciprofloxacin a injekční
přípravky obsahující kanamycin, amikacin
a kapreomycin. Mezi méně efektivní léky
druhé linie patří kombinace etionamidu
a protionamidu, cykloserin a terizidon,
a kyselina p‑aminosalicylová. Prvoliniová
antibiotika účinkují na rychle rostoucí my‑
kobakterie, což vede k vymizení klinických
příznaků a k negativní kultivaci ze sputa.
Po eliminaci rychle rostoucích bakterií je
ovšem nutno zajistit také eliminaci poma‑
lu rostoucích mykobakterií. V případech
selhání je nutno použít léky druhé linie
dle citlivosti [15]. Z léků první volby v ČR
není dostupný streptomycin. Nedostatek
tuberkulostatik je globální problém, kte‑
rý se týká rozvojových zemí stejně jako
zemí vyspělých. V letech 2012−2013 na‑
stal v USA náhlý, neočekávaný, plošný
a dlouhodobý nedostatek isoniazidu [16].
Periodický či chronický nedostatek v po‑
sledních letech postihl kanamycin, ami‑
kacin, streptomycin, kapreomycin, cyk
loserin, etionamid, linezolid a rifapentin
[17]. Nedávno byl taktéž hlášen nedostatek
tuberkulinu [18]. Nejčastějšími příčinami
přerušení dodávek byly nespecifické za‑
barvení produktu, skleněné střepiny, ko‑
vové špony a kontaminace plísněmi, a dále
zpoždění při výrobě a dopravě, nedostatek
výrobních chemikálií, monopolní výrobce,
úřední rozhodnutí a zákazy v důsledku ne‑
dodržení správné výrobní praxe a zvýše‑
ná poptávka přesahující rychlost dodávky
[19]. Dle Treatment Action Group (TAG)
představuje pro země s příležitostným
a vzácným výskytem tuberkulózy jednu
z možností společný nákup skrze orga‑
nizace jako Global Drug Facility [20]. Tu‑
berkulostatika, antimalarika, léky proti
HIV/AIDS a antibiotika patří k nejvíce
padělaným lékům vůbec. Substandardní
a padělaná tuberkulostatika jsou jedním
z hlavních mechanismů vzniku multirezi‑
stentní tuberkulózy (multi‑drug‑resistant
tuberculosis, MDRT), obr. 1. V současné
době jsou MDRT nejvíce postiženy země
bývalého Sovětského svazu [21].
Antivirové látky
V České republice je v současné době re‑
gistrováno 352 antivirových přípravků,
z nichž je 40 aktivně obchodováno. Ve vy‑
spělých zemích je největším problémem
periodický nedostatek léčivého přípravku
proti chřipce Tamiflu [22]. Zbytek světa
má potíže především s dostupností antire‑
trovirových léků k léčbě HIV/AIDS. První
linie léčby je postavena na kombinaci zi‑
dovudinu, lamivudinu a nevirapinu, které
snižují počet virových částic a zabraňují
infekci. Zhruba 70 % antiretrovirotik se
vyrábí v Indii, kde je pro tyto léky největší
trh. Indický národní program pro AIDS
(NACO) ovšem vyčerpal prakticky veš‑
keré zásoby z důvodu zpožděných plateb
výrobcům [23]. Tentýž problém, tj. pla‑
tební neschopnost a následný nedostatek,
postihl i jiné země, jako např. Venezuelu
[24], Kamerun [25], Ugandu [26] a Nigérii
[27]. Dle organizace Doktoři bez hranic je
většina potíží s nedostatkem antiretrovi‑
rotik v jižní Africe způsobena organizační
neschopností a nezvládnutou logistikou
[28]. Největší procento padělků je možno
najít v Africe, kam jsou dováženy přede‑
vším z Indie a Číny [21]. Padělané antire‑
trovirové léky byly ovšem nalezeny i v za‑
bezpečených dodavatelských řetězcích
Evropy, jako například ve Velké Británii
a v Německu [29].
Hyperimunní séra a vakcíny
V České republice je registrováno celkem
567 vakcín, z nichž je jich aktivně obcho‑
dováno 52. Chybějící vakcíny je vesměs
možno získat v kombinacích. Přes občas‑
né výpadky lze vakcíny obvykle nahradit,
kombinovat, či aplikaci odložit. Největším
problémem jsou chybějící séra proti zá‑
škrtu a donedávna taktéž proti vzteklině,
z vakcín pak živá oslabená vakcína proti
tuberkulóze. Na světových trzích je chro‑
nický nedostatek antitoxinu záškrtu, proti
němuž se plošně očkuje a který je potřeba
jen velmi zřídka, a dále pak hadích pro‑
tijedů. Vzteklina je v současné době pro‑
blémem především v Indii [30]. Dlouho‑
dobý nedostatek séra proti vzteklině nastal
v roce 2008 a byl vyřešen až v roce 2015
[31]. Kritický nedostatek séra proti vztekli‑
ně byl hlášen i z Austrálie [32,33] a z Ev‑
ropy [34]. Celosvětový nedostatek vakcín
se dlouhodobě týká vakcíny proti tuber‑
kulóze Bacillus Calmette–Guérin (BCG)
[38], kombinace záškrt, tetanus a černý
kašel [36] a kombinace spalničky, příušni‑
ce a zarděnky (measles, mumps, rubella,
MMR) [40,41]. Produkce vakcín je velmi
náročná na kvalitu a trvá dlouho: 1−2 roky
na šarži a 3−5 let pro nový provoz. Jelikož
většina vakcinačních programů je povin‑
ná, jakýkoliv nový schválený požadavek
znamená nárůst poptávky [36]. Evropské
OBR. 1 Diskutovaná problematika léčby tuberkulózy.
V České republice bylo v roce 2015 hlášeno 518 případů tuberkulózy. Řada tuberkulostatik je do‑
stupná pouze v rámci speciálních programů, kombinované přípravky nejsou k dispozici. Rizikem je
multirezistentní původce tuberkulózy a migranti ze zemí bývalého Sovětského svazu. Léčiva proti
tuberkulóze, malárii a HIV/AIDS patří mezi nejvíce padělaná léčiva na světě; BCG vakcína je chronicky
nedostatková.

aktuálně
léky a právo
středisko pro prevenci a kontrolu chorob
(ECDC) navrhlo společný nákup sér a vak‑
cín v případě ohrožení [39−41].
Závěrem
Nedostupnost řady antibiotik je problém,
který nutí lékaře používat širokospektrá
moderní antibiotika, která by bylo možno
ponechat pro léčbu infekcí způsobených re‑
zistentními kmeny. Tuberkulostatika a an‑
tivirotika pro léčbu HIV/AIDS patří k nejví‑
ce padělaným lékům vůbec. Nedokončená
léčba a substandardní léčiva jsou jedním
z nejdůležitějších mechanismů vzniku
multirezistentních mykobakterií a virů.
Ani dodavatelské řetězce ve vyspělých ze‑
mích nejsou zcela chráněny vůči přítom‑
nosti padělků. Při sestavování národního
seznamu nepostradatelných léčiv je nutno
brát v úvahu nejen standard WHO, ale tak‑
též revidované doporučené léčebné postu‑
py. Sdílené nákupní systémy pro vzácně se
vyskytující choroby a pro případy ohrožení
mohou být jedním z možných řešení.
Literatura
[1] WHO Expert Committee. (2017). The selection
and use of essential medicines. Report of the
WHO Expert Committee, 2015 (including the
19th
WHO Model List of Essential Medicines and
the 5th
WHO Model List of Essential Medicines
for Children). Geneva: World Health Organiza‑
tion. Dostupné na http://apps.who.int/iris/bitstr
eam/10665/189763/1/9789241209946_eng.pdf
[2] Quadri F, Mazer‑Amirshahi M, Fox E, et al. Antibac‑
terial Drug Shortages From 2001 to 2013: Implica‑
tions for Clinical Practice. Clin Infect Dis 2015; 60:
1737−1742.
[3] Kelly J. Antibiotic Shortages Worsening in United
States. Medscape 2017. Retrieved 20 April 2017,
dostupné na http://www.medscape.com/view‑
article/843601
[4] Johnson S. Hospitals forced to stockpile and ration
antibiotics as Australia faces an ‘unbelievable’ na‑
tional shortage. Daily Mail 2017. Dostupné na http://
www.dailymail.co.uk/news/article‑4021312/Aus‑
tralia‑faces‑unbelievable‑antibiotics‑shortage‑ex‑
pert‑says‑people‑die.html
[5] Surviving Sepsis Campaign. Survivingsepsis.org.
8 April 2017. Dostupné na http://www.surviving‑
sepsis.org/About‑SSC/Pages/default.aspx
[6] Kleinpell RM, Schorr CA, Balk RA. The New Sepsis
Definitions: Implications for Critical Care Practitio‑
ners. Am J Crit Care 2016; 25: 457−464.
[7] Vincent J, Martin GS, Levy MM. qSOFA does not re
place SIRS in the definition of sepsis. Crit Care 2016;
20. http://dx.doi.org/10.1186/s13054‑016‑1389‑z
[8] Rhodes A, Evans L, Alhazzani W, et al. Surviving
Sepsis Campaign. Crit Care Med 2017; 45: 486−552.
[9] Dellinger R, Levy M, Rhodes A, et al. Surviving sepsis
campaign: international guidelines for management
of severe sepsis and septic shock: 2012. Crit Care
Med 2013; 41: 580−637.
[10] Paul M, Shani V, Muchtar E, et al. Systematic Review
and Meta‑Analysis of the Efficacy of Appropriate
Empiric Antibiotic Therapy for Sepsis. Antimicrobial
Agents and Chemotherapy 2010; 54: 4851−4863.
[11] Ramachandran G. Gram‑positive and gram‑nega
tive bacterial toxins in sepsis. Virulence 2013; 5:
213−218.
[12] Seymour C, Liu V, Iwashyna T, et al. Assessment
of Clinical Criteria for Sepsis. JAMA 2016; 315:
762–774.
[13] Pittman R. Regulation of Tissue Oxygenation, Sec‑
ond Edition (1st ed.). San Rafael: Biota Publishing
2016, 99 s.
[14] Dellinger R, Schorr C, Levy M. A users’ guide to the
2016 Surviving Sepsis Guidelines. Intensive Care
Med 2017; 43: 299−303.
[15] Jnawali HN, Ryoo S. First- and Second-Line Drugs
and Drug Resistance, Tuberculosis – Current Is‑
sues in Diagnosis and Management, Infectious
diseases. Dr. Bassam Mahboub (Ed.) 2013, InTech.
doi: 10.5772/54960.
[16] Impact of a Shortage of First‑Line Antituberculo‑
sis Medication on Tuberculosis Control – United
States, 2012–2013. Cdc.gov. 2017. Dostupné na
https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrht‑
ml/mm6220a2.htm
[17] Chorba T. Shortages of Drugs and Biologicals Used
for Tuberculosis. Presentation, CDC, online, 2013.
Dostupné na https://www.cdc.gov/tb/about/pdf/
2013drugshortages_slides.pdf
[18] Lessem E. Drug Shortages Threaten US An‑
ti‑TB Efforts. Live Science 2014. Dostupné na:
http://www.livescience.com/44770‑tuberculo‑
sis‑drug‑shortages.html
[19] Hand L. FDA: TB Drug Shortage Resolved. Med‑
scape 2017. Dostupné na http://www.med‑
scape.com/viewarticle/805245
[20] StopTBPartnership|GlobalDrugFacility(GDF)2017.
Stoptb.org.Dostupnéna http://www.stoptb.org/gdf/
[21] Institute of Medicine (U.S.), Buckley G, Gostin L,
Lawrence O, et al. Countering the Problem of Falsi‑
fied and Substandard Drugs 2013 (1st ed.). Washing‑
ton, D.C.: National Academies Press.
[22] Spot‘ Shortages of Flu Vaccine, Tamiflu Reported,
FDAHeadSays –Drugs.comMedNews2017.Dostup‑
né na: https://www.drugs.com/news/spot‑short
ages‑flu‑vaccine‑tamiflu‑reported‑fda‑head‑
says‑42562.html
[23] Letter T. India facing serious shortage of HIV/AIDS
drugs. Thepharmaletter.com 2017. Dostupné na
http://www.thepharmaletter.com/article/india‑fa
cing‑serious‑shortage‑of‑hiv‑aids‑drugs
[24] Wilson P. Anti‑HIV drugs dry up in Venezuela. USA
TODAY 2017. Dostupné na https://www.usato‑
day.com/story/news/world/2014/05/09/venezue‑
la‑drug‑shortage‑hiv/8897051/
[25] Kindzeka M. Shortage of ARVs Hits Cameroon
HIV/AIDS Patients. VOA 2017. Dostupné na http://
www.voanews.com/a/shortage‑arv‑camer oon
‑hiv‑aids‑patients/1780521.html
[26] Global Fund Rushes HIV Drugs to Uganda Amid
Shortage. VOA 2017. Dostupné na http://www.voa
news.com/a/global‑fund‑rushes‑hiv‑drugs‑ugan
da‑shortage/3162066.html
[27] HIV/AIDS: Nigeria facing antiretroviral drugs short‑
age, says UN. Punch Newspapers 2017. Dostupné
na http://punchng.com/hivaids‑nigeria‑facing‑an‑
tiretroviral‑drugs‑shortage‑says‑un/
[28] SouthAfrica:Drugshortagesthreatenprogressmade
in the world’s largest HIV programme. (2017). Méde‑
cins Sans Frontières (MSF) International. Retrieved
20 April 2017, from http://www.msf.org/en/article
/south‑africa‑drug‑shortages‑threaten‑progress‑
‑made‑world%E2%80%99s‑largest‑hiv‑programme
[29] Counterfeit HIV Medication: Profitable for Crimi‑
nals but Dangerous for Patients – Partnership for
Safe Medicines. Safemedicines.org 2017. Dostupné
na http://www.safemedicines.org/counterfeit‑hiv
‑medication‑profitable‑for‑criminals‑but‑danger
ous‑for‑patients
[30] Gwalanil P. Shortage of rabies immunoglobulin
injection threatens patients. The Times Of India
2017. Dostupné na http://timesofindia.india‑
times.com/city/nagpur/Shortage‑of‑rabies‑im‑
munoglobulin‑injection‑threatens‑patients/ar‑
ticleshow/48150995.cms
[31] Drug Shortages List. Ashp.org. 2017. Dostupné
na https://www.ashp.org/drug‑shortages/cur‑
rent‑shortages/drug‑shortages‑list?page=Cur‑
rentShortages
[32] Critical Shortage of Rabies Immunoglobulin | GP
partners Australia. 2017. Gppaustralia.org.au.
Dostupné na http://www.gppaustralia.org.au/ar‑
ticle/critical‑shortage‑rabies‑immunoglobulin
[33] Medicine Shortages Information Initiative. Thera‑
peutic Goods Administration (TGA) 2017. Dostupné
na http://apps.tga.gov.au/PROD/MSI/Search/De‑
tails/rabies‑immunoglobulin
[34] Is There a Need for Anti‑rabies Vaccine and Immu‑
noglobulins Rationing in Europe. Eurosurveillance
2009; 14. Dostupné na http://www.eurosurveil‑
lance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=19166
[35] Global shortage of TB vaccine. Ministry of Health
NZ 2017. Dostupné na http://www.health.govt.nz
/news‑media/news‑items/global‑shortage‑tb
‑vaccine
[36] Pre‑empting and responding to vaccine sup‑
ply shortages. SAGE 2016. Dostupné na http://
www.who.int/immunization/sage/meetings/
2016/april/1_Mariat_shortages_SAGE_2016.pdf
[37] Shortage of Varicella and Measles, Mumps and
Rubella Vaccines. Medscape 2002. 20 April 2017.
Dostupné na http://www.medscape.com/view‑
article/429764
[38] Heavy demand leads to mumps vaccine shortage |
TheJapanTimes2017.TheJapanTimes.Dostupnéna
http://www.japantimes.co.jp/news/2015/10/15/na
tional/science‑health/heavy‑demand‑leads‑to‑mumps
‑vaccines‑shortage/#.WMHxFDvyvIV
[39] Bourhy H, Goudal M, Mailles A, et al. Is There a Need
for Anti‑rabies Vaccine and Immunoglobulins Ra‑
tioning in Europe. Eurosurveillance 2009; 14. Do
stupné na http://www.eurosurveillance.org/View‑
Article.aspx?ArticleId=19166
[40] Herriman R. Diphtheria Antitoxin Shortage in the
EU, Tuscany Meningitis Cases. Outbreak News
Today 2015. Dostupné na http://outbreaknews‑
today.com/europe‑diphtheria‑antitoxin‑short‑
age‑in‑the‑eu‑tuscany‑meningitis‑cases‑63227/
[41] A case of diphtheria in Spain (2015). European Cen‑
tre For Disease Prevention And Control, Stockholm:
ECDC. Dostupné na http://ecdc.europa.eu/en/pu
blications/Publications/diphtheria‑spain‑ra‑
pid‑risk‑assessment‑june‑2015.pdf
Doručeno do redakce: 21. 4. 2017
Přijato k publikaci: 10. 6. 2017
MVDr. Veronika Valdová
Arete‑Zoe, LLC
1334 E Chandler Blvd 5A‑19, Phoenix
85048 Arizona, USA
e‑mail: veronikav@arete‑zoe.com

Komentář514
aktuálně
LÉKY A PRÁVO
Komentář
Dostupnost antiinfektiv v České republice –
pohled odborníka z klinické praxe
MUDr. Otakar Nyč, Ph.D.
Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu
V souvislosti s uváděným velmi aktuál
ním tématem je vhodné doplnit informaci
o existenci Národního antibiotického pro
gramu (NAP) vzniklého na základě vládní
ho usnesení č. 5951 ze dne 4. května 2009,
který si klade za hlavní cíl zajištění účinné,
bezpečné a nákladově efektivní antibiotic
ké léčby pacientů s infekčními onemoc
něními. Je logické, že jednou z hlavních
podmínek realizace stanoveného cíle je
bezproblémová dostupnost běžných, leti
tou praxí ověřených antiinfektiv.
Spektrum těchto účinných látek s ohle
dem na národní podmínky (výskyt rezi
stence, epidemiologická bezpečnost, frek
vence a etiologie infekcí atd.) definuje
Seznam esenciálních antiinfektiv (SEAI)
vypracovaný Centrální koordinační sku
pinou (CKS) NAP ve spolupráci s dalšími
přizvanými odborníky. Uvedený SEAI za
hrnuje antibiotika, antimykotika, antitu
berkulotika, antivirotika a antiparazitika.
Příslušný dokument reflektuje model Svě
tové zdravotnické organizace (WHO), kte
rý obsahuje esenciální léky všech skupin
včetně antiinfektiv a je aktualizován jed
nou za dva roky (http://www.who.int/medi
cines/publications/essentialmedicines/en).
Struktura SEAI je koncipována podle
názvu účinné látky, lékové formy, a navíc
oproti dokumentu WHO obsahuje i zdů
vodnění, v jakých indikacích je příslušné
antiinfektivum nepostradatelné. Seznam
esenciálních antiinfektiv byl zveřejněn ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR
(ročník2013,částka6).Aktualizovanáverze
z roku 2016 je dostupná na stránkách Mini
sterstva zdravotnictví ČR (http://www.mz
cr.cz/Verejne/dokumenty/seznam‑esen
cialnich‑antiinfektiv‑pro‑cr_6686_2601
_5.html).
Potud bylo naplněno doporučení WHO.
Nicméně, jak je uvedeno v komentovaném
článku a jak je známo i z praxe, mnohá klí
čová antiinfektiva trvale nebo přechodně
chybějí. Centrální koordinační skupina
NAP v průběhu svého působení vyvinula
nemalé úsilí k nalezení a realizaci mecha
nismu, jenž by zajistil trvalou dostupnost
definovaných přípravků. Veškeré snahy
a jednání na různých úrovních byly ale
v tomto směru zatím neúspěšné. Kvalita
současné antimikrobní terapie je tak ne
příznivě ovlivňována jak nedostatkem no
vých léčivých látek, účinných především
na multirezistentní mikroorganismy, tak
i zmíněnou nedostupností základních
antiifektiv. Příkladem může být ztráta per
orálního oxacilinu selektivně působícího
na stafylokoky (v SEAI nahrazen farmako
logicky výhodnějším kloxacilinem) a pře
chodné výpadky i jeho parenterální formy
vedoucí k nutnosti používání chráněných
aminopenicilinů nebo cefalosporinů.
Stejně tak v nedávné minulosti výpadky
nitrofurantoinu podle všeho vedly ke zvý
šené spotřebě fluorochinolonů v terapii
uroinfekcí s následkem strmého vzestupu
rezistence Escherichia coli k celé chinolo
nové skupině. Dalším z mnoha příkladů je
aktuální nedostatek parenterálního ampi
cilinu.
Jak je v článku uvedeno, tyto skutečnos
ti mají negativní dopad nejen na racionál
ní používání antibiotik, tedy i na pacienta,
který je zatížen alternativními, zbytečně
širokospektrými léky s vyšším rizikem
výskytu nežádoucích účinků, ale i na další
zvyšování rezistence na lokální i globální
úrovni. To se následně projevuje v potřebě
stále častějšího používání rezervních anti
infektiv, což vede ke vzniku obtížně řeši
telného začarovaného kruhu, který přináší
zvýšené náklady na léčbu a další kumulaci
rezistence u mnoha nemocničních i komu
nitních patogenů.
Příčiny daného problému jsou zjevně
komplexní a přesahují rámec komentáře.
Věřme, že zodpovědné instituce jak
na mezinárodní, tak na národní úrovni
plně akceptují zásadní význam daného
problému, naleznou jeho řešení a tím se
zasadí o uchování účinnosti ohrožené
skupiny antibiotik v blízké i vzdálené bu
doucnosti.
Doručeno do redakce: 2. 8. 2017
Přijato k publikaci: 6. 8. 2017
Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
e-mail: Otakar.Nyc@fnmotol.cz

Availability of anti-infectives in the Czech Republic
Souhrn
Valdová V. Dostupnost antiinfektiv v České republice. Remedia 2017; 27: 509–513.
Translated by Piret Pedas, MD
Na Seznamu nepostradatelných léčiv Světové zdravotnické organizace figuruje 119antiinfektiv, z nichž v České republice není registrováno 29.
Dalších 10 léčiv je registrováno, ale neobchodováno. Dostupnost antibiotik a dalších nezbytných léčiv má přímý dopad na klinickou praxi.
Příkladem je aktualizovaný postup pro léčbu sepse a septického šoku, který doporučuje deeskalaci a zacílení na identifikovaný patogen ihned
po jeho identifikaci z důvodu snížení zátěže pro organismus pacienta. Aktualizované léčebné postupy je nutno brát v úvahu při sestavování
národních seznamů nepostradatelných léčiv. Z nepostradatelných tuberkulostatik a antivirotik chybějí v ČR některé fixní kombinace určené
pro první linii léčby tuberkulózy a HIV/aIDS. Padělky léčivých přípravků a nedoléčené infekce jsou hlavními příčinami vzniku multirezistentních
kmenů původce tuberkulózy. Z hyperimunních sér v ČR chybí sérum proti záškrtu. Vakcíny se potýkají s celosvětovým nedostatkem v důsledku
délky a náročnosti výroby.
Klíčová slova: antiinfektiva – nepostradatelná léčiva – dostupnost léčiv – nedostatek léčiv – tuberkulóza – HIV/aIDS – sepse.
Summary
Valdova V. Availability of antiinfectives in the Czech Republic. Remedia 2017; 27: 509–513.
The World Health Organization (WHO) lists 119 anti-infectives on the list of essential medicines. Of these, 29 are not registered in the Czech
Republic, and another 10 are registered but not marketed. availability of antimicrobials and other essential medicines directly affects clinical
practice. One such example is the newly revised guidelines for the treatment of sepsis and septic shock, which recommends de-escalation of
antibiotictreatmentandtargeting the causative pathogen immediately after its identification to minimize toxicity to the patient’s metabolism.
Newly compiled national lists of essential medicines shall consider revised treatment guidelines and not just the WHO list. Some fixed
combinations of anti-tuberculars and anti-retrovirals for first-line treatment of HIV/AIDS are unavailable in the Czech Republic. Counterfeit
drugs and undertreated infections are the main drivers of microbial resistance. Diphtheria antitoxin and rabies immunoglobulin are the only
immune sera unavailable in the Czech Republic. Shortage of vaccines occurs globally as a result of complexity and length of the manufacturing
process.
Key words: antiinfectives – essential medicines – availability of medicines – drug shortages – tuberculosis – HIV/aIDS – sepsis.
The World Health Organization (WHO) lists 119 essential anti-infectives [1]. A total of 2,152 medicines from this group are registered in
the Czech Republic, of which 331 were marketed in the last quarter. Out of the list of essential anti-infectives, 29 are not registered, and
another 10 drugs are registered but not marketed. Several other drugs are available in minimal numbers with only one or two marketing
authorizations from a single manufacturer (e.g. chloramphenicol, benzathine-penicillin and nitrofurantoin), which means that in the event
of a failure, these medicines may also be unavailable. The largest number of products is available for amoxicillin and beta-lactamase
inhibitors (340 authorized / 23 traded), fluconazole (251/22), linezolid (188/11) and clarithromycin (132/22). The numbers of preparations
correspond to the individual pharmaceutical form (State Institute for Drug Control, SIDC ID) and not to a count of marketing authorization
numbers. Details can be found in Table 1.
Antibacterial agents
Antibiotics are included in the WHO list not only because of the spectrum of use, the likelihood of resistance and their safety profile, but
also to prevent the development of resistance to more advanced antibiotics that shall be preserved for cases where first-line antibiotics
for common infections cannot be used. Antibiotics, especially injectable forms of generic medicines, are often in short supply on world
markets. Quadri and co-workers studied instances of shortages of antibiotics in the United States and found that nearly half of the 148
cases reported in the period from 2001 to 2013 were related to gold standard treatment of high-risk pathogens such as Clostridium
difficile, as well as carbapenem-resistant strains of enterobacteria, methicillin-resistant strains of Staphylococcus aureus (MRSA),
Pseudomonas aeruginosa and leprosy. Common causes were delays in production, lack of source chemicals, monopoly manufacturer,
business priorities, inability to anticipate and meet demand, regulatory and administrative hurdles, including an import ban, and in one
case even a natural disaster [2]. In the U.S., significant shortages affected antibiotics such as cefotaxime, cephalexin, trimethoprim-
sulfamethoxazole, azithromycin, clindamycin, gentamicin, ciprofloxacin and vancomycin [3]. Shortages of antibiotics have also been
reported from Australia, where there have been difficulties in supplying vancomycin, metronidazole and a number of antivirals [4]. The
availability of drugs has a direct impact on clinical practice.
Treatment of sepsis and septic shock
In 2016, the Surviving Sepsis Campaign (SSC) developed new treatment guidelines for sepsis and septic shock [5]. Sepsis is newly defined
as 'life-threatening organ dysfunction caused by a dysregulated host response to infection' [6]. According to the new qSOFA diagnostic
criteria, sepsis is a combination of at least two of the three values: Glasgow Coma Scale (GCS) 13 or less, systolic pressure less than 100
mm Hg, and respiratory rate greater than 22 breaths per minute. Systemic inflammatory response syndrome (SIRS) overlaps significantly
with symptoms of sepsis and systemic infection [7]. Early recognition of sepsis is essential for its successful treatment. The first step is
always to obtain microbiological samples, including blood culture. Pathogen isolation then allows for more accurate targeting of treatment
and de-escalation of antibiotic therapy, which is particularly important in patients with impaired organ function [8]. Treatment consists

of the administration of fluids, hemodynamic stabilization, and empirical intravenous administration of broad-spectrum antibiotics for
the presence of strains isolated in the area [9]. Delayed administration and inappropriate choice of antibiotics result in a higher risk of
death [10]. The most common strains isolated from cultures are Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Klebsiella spp.,
Escherichia coli and Pseudomonas aeruginosa. Pathogens display a wide range of virulence factors such as endotoxins, exotoxins and
enterotoxins [11]. Septic shock is defined as hypotension unresponsive to the administration of vasopressors. The revised guideline
recommends achieving a target mean arterial pressure of ≥ 65 mm Hg, using norepinephrine (C01CA03) as a first-line vasopressor, in case
of failure followed by vasopressin (H01BA01), epinephrine (C01CA03) and finally phenylephrine (C01CA06) [12-14 ]. Dobutamine is no
longer recommended, although exceptions apply [8]. From these drugs, vasopressin (H01BA01) and phenylephrine (C01CA06) are not
available in the Czech Republic. However, vasopressin analogues (H01BA) are available.
Antitubercular medications
Most cases of tuberculosis require treatment in duration of six to nine months. The essential medicines for a first-line treatment of
tuberculosis are isoniazid, rifampicin, etambutol, pyrazinamide and streptomycin. Second-line therapy options include fluoroquinolones
ofloxacin, levofloxacin, moxifloxacin and ciprofloxacin and injectable preparations containing kanamycin, amikacin and capreomycin. Less
effective second-line drugs include a combination of ethionamide and protionamide, cycloserine and terizidone, and p-aminosalicylic acid.
First-line antituberculars act on rapidly growing mycobacteria, leading to the disappearance of clinical symptoms and negative sputum
culture. However, after the elimination of fast-growing bacteria, it is also necessary to ensure the elimination of the slow-growing
mycobacteria. In cases of failure, second-line medications according to sensitivity should be used [15]. Of the first-line drugs, streptomycin
is the one not available in the Czech Republic. The lack of tuberculostatics is a global problem affecting developing countries as well as
developed countries. Between 2012 and 2013, the U.S. was affected by a sudden, unexpected, nation-wide and long-term shortage of
isoniazid [16]. Periodic or chronic shortages in recent years have affected kanamycin, amicacin, streptomycin, capreomycin, cycloserine,
ethionamide, linezolid and rifapentine [17]. Recently, tuberculin deficiency has also been reported [18]. The most common causes of
supply disruptions were non-specific product discoloration, glass particulate, metal shavings and mold contamination, delays in
production and transport, shortage of manufacturing chemicals, monopoly manufacturers, regulatory actions and bans due to non-
compliance with good manufacturing practices and increased demand exceeding the speed of supply [19]. According to the Treatment
Action Group (TAG), for countries with occasional and rare cases of tuberculosis, joint purchasing through organizations such as the Global
Drug Facility is one of the options [20]. Tuberculostatics, antimalarials, drugs against HIV/AIDS and antibiotics are among the most
common falsified drugs ever. Substandard and counterfeit tuberculostatics are one of the main mechanisms resulting in the development
of multi-drug-resistant tuberculosis (MDRT), Figure 1. Countries seceding from the former Soviet Union are currently among the ones
most affected by MDRT [21].
Antiviral agents
Currently, there are 352 antiviral products registered in the Czech Republic, of which 40 are actively marketed. In developed countries,
the greatest problem is the periodic shortage of influenza medication Tamiflu [22]. The rest of the world is particularly concerned about
the availability of antiretroviral drugs for the treatment of HIV/AIDS. First line of treatment consists of a combination of zidovudine,
lamivudine and nevirapine, which reduce the number of viral particles and prevent infection. About 70% of antiretroviral drugs are
produced in India, that is also the largest market for these drugs. However, the Indian National AIDS Program (NACO) has exhausted
virtually all stocks due to late payments to manufacturers [23]. Identical problem, i.e. insolvency and consequent shortage, affected other
countries as well, e.g. Venezuela [24], Cameroon [25], Uganda [26] and Nigeria [27]. According to Doctors Without Borders, most of the
problems with shortages of antiretrovirals in South Africa are due to organizational incompetence and poorly managed logistics [28]. The
largest percentage of counterfeit drugs can be found in Africa, where they are mainly imported from India and China [21]. However,
counterfeit antiretroviral drugs have also been found in secure supply chains in Europe, such as e.g. in Great Britain and in Germany [29].
Hyperimmune sera and vaccines
A total of 567 vaccines are registered in the Czech Republic, of which 52 are actively marketed. Missing vaccines are generally available
in combination products. Despite occasional shortages, vaccines can usually be replaced, combined or their application delayed. The
biggest problem is the lack of diphtheria antitoxin and, until recently, also anti-rabies serum, and in the vaccine category the live
attenuated tuberculosis vaccine. There is a global chronic shortage of diphtheria antitoxin, which is subject to mandatory vaccination and
which is rarely needed, and also snake antivenoms. Rabies is currently a problem mainly in India [30]. Long-term shortage of anti-rabies
serum occurred in 2008 and was only resolved in 2015 [31]. Critical shortages of anti-rabies serum have also been reported from Australia
[32,33] and Europe [34]. Long-term, global vaccine shortage also affects Bacillus Calmette-Guérin (BCG) tuberculosis vaccine [38],
combination for diphtheria, tetanus and whooping cough [36] and combination for measles, mumps and rubella (MMR) [40,41]. The
production of the vaccines is very demanding on quality and the process takes a long time: 1-2 years per batch and 3-5 years for new
operating facility. As most vaccination programs are mandatory, any new approved requirement implies an increase in demand [36]. The
European Center for Disease Prevention and Control (ECDC) has proposed joint purchase of serums and vaccines in emergencies [39-41].
In conclusion
The unavailability of many antibiotics is a problem that forces physicians to use broad-spectrum modern antibiotics that would be possible
to leave for the treatment of infections caused by resistant strains. Anti-tuberculars and antivirals for the treatment of HIV / AIDS are
among the most commonly counterfeit drugs ever. Incomplete course of treatment and substandard drugs are among the most important
mechanisms leading to the development of multidrug-resistant mycobacteria and viruses. Even supply chains in developed countries are
not fully resilient against the presence of counterfeit medicines. When compiling a national list of essential medicines, it is necessary to
consider not only the WHO standard but also revised recommended treatment guidelines. Shared purchasing systems for rare diseases
and emergencies can be one of the possible solutions.

Table 1 Overview of drugs according to the ATC classification of drugs with examples of active substances
ATC Name REG MARK Essential medicines
J01 Antiinfectives for systemic use
A Tetracyclines doxycycline, chlortetracycline, oxytetracycline, lymecycline,
tetracycline, minocycline etc.
13 8 doxycycline
B Amphenicols chloramphenicol, thiamphenicol 2 1 chloramphenicol
C Beta‑lactam
antibiotics,
penicillins
piperacillin,ticarcillin,carbenicillin,propicillin,methicillin,
dicloxacillin,oxacillin,flucloxacillin,beta‑lactamase
inhibitors (sulbactamatazobactam),combination(47
total)
441 66 ampicillin, amoxicillin, benzylpenicillin,
phenoxymethylpenicillin,
benzathine‑penicillin,
procaine‑benzylpenicillin, cloxacillin,
amoxicillin with beta‑lactamase
inhibitor
D Other
beta‑lactam
antibiotics
First, second, third and fourth generation
cephalosporins:
I–cefalexin,cefadroxil,ceftezole;
II–cefuroxime,cefaclor, flomoxef;
III –cefixime,cefodizime,cefdinir;
IV–cefepime,cefozopran;
Monobactams: carumonam and aztreonam;
Carbapenems: meropenem,doripenem,imipenemand
enzyme inhibitor (58total)
380 60 cefalexin, cefazolin, cefotaxime,
ceftazidime, ceftriaxone, cefixime
E Sulfonamide
s and
trimethoprim
trimethoprim, iclaprim;
Sulfonamides: short-acting, medium-acting, long-acting
sulfamethizole, sulfafurazole, sulfathiazole (short-acting),
sulfadiazine, sulfamoxole (medium-acting), sulfaperine,
sulfadimetoxine, sulfamazone (long-acting) and
combinations
12 9 trimethoprim, sulfadiazin,
sulfametoxazole
F Macrolides,
Lincosamid
es and
streptogramines
Macrolides: spiramycine, roxithromycine, miocamycine,
telithromycin, flurithromycine;
Lincosamides: clindamycine, linkomycine;
Streptogramines: pristinamycine,
quinupristine/dalfopristine
221 50 erythromycin, clarithromycin,
azithromycin, clindamycin
G Aminoglycoside
antibiotics
Streptomycines: streptomycin, streptoduocine;
Aminoglycosides: tobramycin, gentamicin, neomycin,
amikacin, dibekacin, arbekacin, isepamicin etc.
29 12 streptomycin, gentamicin, kanamycin,
amikacin
M Quinolone
antibacterials
Fluoroquinolones: ofloxacin, ciprofloxacin, norfloxacin,
trovafloxacin, levofloxacin, moxifloxacin, gatifloxacin;
Other quinolones: rosoxacin, nalidixic acid, cinoxacin,
nemonoxacin (etc.)
172 27 ofloxacin, ciprofloxacin, levofloxacin
R Combinations of
antibacterials
cefuroxime and metronidazole, spiramycin a
metronidazole, levofloxacin a ornidazole, cefepime a
amikacin, ciprofloxacin a ornidazole, norfloxacin a
tinidazole
0 0 n/a
X Other antibacterials Glycopeptids: vancomycin, teicoplanin, dalbavancin,
oritavancin; Polymyxines: colistin, polymyxin B; Steroid
antibiotics: fusidic acid; Imidazoly: metronidazole,
tinidazole, ornidazole; Nitrofurans: nitrofurantoin,
furazidine; Others: phosphomycine, xibornol,
spectinomycin, linezolid, daptomycin, bacitracin, tedizolid
253 26 vancomycin, metronidazole,
nitrofurantoin, spectinomycin,
linezolid
J02 Antimycotics for systemic use
J02 Antimycotics
for systemic
use
Antibiotics: amphotericin B, hachimycin; Imidazoles:
miconazole, ketoconazole; Triazoles: fluconazole,
itraconazole, voriconazole; Other: flucytosine,
caspofungin, micafungin
495 47 amphotericin B, fluconazole,
flucytosin

J04 Antimycobakterials
AA Tuberculostatics: p-
aminosalicylic acid
para‑aminosalicylic acid, sodium aminosalicylate 1 0 p‑aminosalicylic acid
AB Tuberculostatics:
antibiotics
cycloserine, rifampicin, rifamycin, rifabutin, rifapentine,
capreomycin, thioacetazone
6 5 cykloserin, rifampicin, rifabutin, rifa‑
pentin, kapreomycin
AC Tuberculostatics:
hydrazides
isoniazid 2 1 isoniazid
AD Tuberculostatics:
tiocarbamides
protionamide, tiocarlide, ethionamide 0 0 protionamide, ethionamide
AK Other
tuberculostatics:
pyrazinamide, ethambutol, morinamide, bedaquiline,
delamanid
8 2 pyrazinamide, ethambutol, terizidone,
bedaquilin, delamanid
AM Tuberculostatics:
combinations
streptomycin + isoniazid, rifampicin + isoniazid,
etambutol + isoniazid, tioacetazon + isoniazid,
rifampicin + pyrazinamid + isoniazid, rifampicin
+ pyrazinamid + etambutol + isoniazid
0 0 rifampicin+isoniazid,
ethambutol+isoniazid,
rifampicin+pyrazinamide+isoniazid,
rifampicin+pyrazinamied+ethambutol+
+isoniazid
B Drugs for
treatment of
lepra
clofazimine, dapsone, aldesulfone 2 1 klofazimine, dapsone
J05 Antivirals for systemic use
AA Thiosemicarbazone
s
metisazone 0 0 n/a
AB Nucleosides
and
nucleotides,
excl. reverse
transcriptase
inhibitors
aciclovir, vidarabin, ribavirin, valaciclovir, cidofovir, valgan
ciclovir, brivudine
129 19 aciclovir, ribavirin, valganciclovir
AC Cyclic amines rimantadine, tromantadine 0 0 n/a
AD Phosphonic acid
derivatives
foscarnet, fosfonet 0 0 n/a
AE Protease inhibitors saquinavir, indinavir, amprenavir, atazanavir, darunavir,
simeprevir
96 8 saquinavir, ritonavir, atazanavir,
darunavir, simeprevir, lopinavir +
ritonavir
AF Nucleoside
and nucleotide
reverse
transcriptase
inhibitors
didanosine, zalcitabine, stavudine, abacavir, tenofovir,
telbivudine
95 13 zidovudine, stavudine, lamivudine,
abacavir, tenofovir a disoproxil,
entecavir
AG Non-nucleoside
reverse
transcriptase
inhibitors
nevirapine, efavirenz, etravirine, rilpivirine 45 3 nevirapine, efavirenz
AH Neuraminidase
inhibitors
zanamivir, oseltamivir 14 1 oseltamivir
AR Antivirals for
treatment of HIV
infections,
combinations
zidovudine+lamivudine, zidovudine+lamivudine+abacavir,
darunavir+cobicistat, lamivudine+raltegravir,
lopinavir+ritonavir, atazanavir+cobicistat,
emtricitabin+tenofovir+alafenamid+rilpivirin,
emtricitabin+tenofovir+alafenamid
84 15 lamivudin+zidovudine,
abakavir+lamivudine,
emtricitabin+tenofovir,
lamivudine+nevirapine+zidovudine,
efavirenz+emtricitabin+tenofovir,
lamivudine+nevirapin+stavudin
AX Other antivirals moroxydine, lysozyme, pleconaril, raltegravir, daclatasvir,
sofosbuvir, maraviroc, dasabuvir
38 13 daklatasvir, sofosbuvir, dasabuvir,
ledipasvir+sofosbuvir,
ombitasvir+paritaprevir+ritonavir

J06 Immune sera and immunoglobulins
a Immune sera Diphtheria antitoxin, tetanus antitoxin, snake venom
antiserum, botulinum antitoxin, gas-gangrene sera,
rabies serum
6 1 Diphtheria antitoxin, snake venom
antiserum
B Immunoglobulins Immunoglobulins for extravascular administration,
Immunoglobulins for intravascular administration,
staphylococcus, cytomegalovirus, palivizumab,
motavizumab, anthrax, bezlotoxumab, raxibakumab
128 50 Immunoglobulins for extravascular
administration, immunoglobulins for
intravascular administration, anti‑D
immunoglobulin, tetanus
immunoglobulin, rabies
immunoglobulin
J07 Vaccines
a Bacterial vaccines anthrax, brucellosis, cholera, diphtheria, Haemophilus
influenzae B, meningococcal vaccines, pertussis,
plague,pneumococci,tetanus, tuberculosis, typhoid
118 15 cholera, diphtheria, Haemophilus
influenzae B, meningococci,
pertussis, Streptococcus
pneumoniae, tetanus toxoid,
tuberculosis live attenuated,
typhoid
B Viral vaccines Tick-borne encephalitis, Japanese encephalitis,
hepatitisB, hepatitis A, measles, mumps, poliomyelitis,
rabies,rota virus,rubella, varicella zoster, yellow fever,
papillomavirus(type 6,11,16and18),papillomavirus
(type 16 and 18)
369 33 Tick-borne encephalitis,
Japanese encephalitis, hepatitis B,
hepatitis A, measles, mumps,
poliomyelitis, rabies, rota viral
diarrhea, rubella,varicella zoster,
yellow fever, papillomavirus (type 6,
11,16 and18), papillomavirus (type
16 a 18)
C
Bacterial and viral
vaccines,
combined
combinations 80 4
Combined viral and bacterial vaccines
X Other vaccines 0 0 n/a
ATC-anatomical-therapeutic-chemicalclassification;MARK-numberofproductsmarketedintheCzechRepublicinthesecondquarterof2017;REG-number
ofauthorizedproductsfromtheconcernedsubgroupintheCzechRepublic
EssentialmedicinesthatarenotavailableintheCzechRepublicaremarkedinred.
AccordingtoDatabaseoftheStateInstituteforDrugControl,evaluatedaccordingtoATCcodes,asofJuly7,2017

FIG.1. Discussed problem of tuberculosis treatment.
In the Czech Republic, 518 cases of tuberculosis were reported in 2015. A number of tuberculostatics are available only under special
programs, combination products are not available at all. The risk is multidrug-resistant tuberculosis and migrants from the former Soviet
Union. Medicines against tuberculosis, malaria and HIV/AIDS are among the most counterfeit medicines in the world; The BCG vaccine is in
chronic shortage.

Literature
[1] WHO Expert Committee. (2017). Theselection and use of essential medicines. Report of the WHO Expert Committee, 2015 (including
the 19th WHO Model List of Essential Medicines and the 5th WHO Model List ofEssential Medicines for Children). Geneva: World Health
Organization. Available at http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/189763/1/9789241209946_eng.pdf
[2] Quadri F, Mazer‑Amirshahi M,FoxE, et al. AntibacterialDrug ShortagesFrom2001to2013:ImplicationsforClinicalPractice.ClinInfectDis2015;60:
1737−1742.
[3] KellyJ.AntibioticShortages WorseninginUnited States. Medscape2017.Retrieved20April 2017. Available at
https://www.medscape.com/viewarticle/843601
[4] Johnson S. Hospitals forced to stockpile and ration antibioticsasAustraliafacesan‘unbelievable’nationalshortage.DailyMail2017. Available at
https://www.dailymail.co.uk/news/article-4021312/Australia-faces-unbelievable-antibiotics-shortage-expert-says-people-die.html
[5] Surviving Sepsis Campaign. Survivingsepsis.org. 8 April 2017.Available at http://www.surviving‑sepsis.org/About‑SSC/Pages/default.aspx
[6] Kleinpell RM, SchorrCA, BalkRA. The NewSepsis Definitions: Implications for Critical Care Practitio‑ ners.AmJCritCare2016;25:457−464.
[7] VincentJ,MartinGS, LevyMM. qSOFAdoesnotre‑ placeSIRSinthedefinitionofsepsis.CritCare2016; 20.
http://dx.doi.org/10.1186/s13054‑016‑1389‑z
[8] RhodesA, EvansL, Alhazzani W,etal.Surviving SepsisCampaign.CritCareMed2017;45:486−552.
[9] DellingerR,LevyM,RhodesA,etal.Survivingsepsis campaign: international guidelines for management ofseveresepsisandsepticshock:2012.Crit
Care Med 2013;41: 580−637.
[10] PaulM,ShaniV,MuchtarE,etal.SystematicReview and Meta‑Analysis of the Efficacy of Appropriate EmpiricAntibioticTherapyforSepsis.
Antimicrobial AgentsandChemotherapy2010;54:4851−4863.
[11] Ramachandran G. Gram‑positive and gram‑nega‑ tive bacterial toxins insepsis. Virulence 2013; 5: 213−218.
[12] SeymourC,LiuV,IwashynaT,etal.Assessment of Clinical Criteria for Sepsis. JAMA 2016; 315: 762–774.
[13] PittmanR. Regulation of Tissue Oxygenation, Sec‑ ondEdition(1sted.).SanRafael:BiotaPublishing 2016, 99s.
[14] DellingerR,SchorrC,LevyM.Ausers’guidetothe 2016 Surviving Sepsis Guidelines. IntensiveCare Med2017; 43: 299−303.
[15] Jnawali HN, Ryoo S. First‑ and Second‑Line Drugs andDrug Resistance, Tuberculosis –Current Is‑ sues in Diagnosis and Management,
Infectious diseases. Dr.Bassam Mahboub(Ed.)2013,InTech. doi: 10.5772/54960.
[16] Impact of a Shortage of First‑Line Antituberculo‑ sis Medication on Tuberculosis Control –United States, 2012–2013. Cdc.gov. 2017. Available
at https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm6220a2.htm
[17] ChorbaT.ShortagesofDrugsandBiologicalsUsed forTuberculosis.Presentation, CDC,online,2013. Available at
https://www.cdc.gov/tb/about/pdf/2013drugshortages_slides.pdf
[18] Lessem E. Drug Shortages Threaten US Anti‑TB Efforts. Live Science 2014. Available at https://news.yahoo.com/drug-shortages-
threaten-us-anti-tb-efforts-op-233402127.html
[19] HandL.FDA:TBDrugShortageResolved.Med‑ scape 2017. Available at http://www.medscape.com/viewarticle/805245
[20] StopTBPartnership|GlobalDrugFacility(GDF)2017.Stoptb.org.Available athttp://www.stoptb.org/gdf/
[21] InstituteofMedicine(U.S.), BuckleyG, GostinL, LawrenceO,etal.CounteringtheProblemofFalsifiedandSubstandardDrugs2013(1sted.).
Washington,D.C.: National AcademiesPress. Available at https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK202530/
[22] Spot‘ Shortages of Flu Vaccine, Tamiflu Reported, FDAHeadSays–Drugs.comMedNews2017.Available at
https://www.medicinenet.com/script/main/art.asp?articlekey=166988
[23] LetterT.IndiafacingseriousshortageofHIV/AIDS drugs. Thepharmaletter.com2017.Available at
https://www.thepharmaletter.com/article/india-facing-serious-shortage-of-hiv-aids-drugs
[24] Wilson P.Anti‑HIV drugsdry upin Venezuela. USA TODAY 2017. Available at
https://eu.usatoday.com/story/news/world/2014/05/09/venezuela-drug-shortage-hiv/8897051/
[25] Kindzeka M. Shortage of ARVs HitsCameroon HIV/AIDSPatients.VOA2017.Available athttps://www.voanews.com/science-
health/shortage-arvs-hits-cameroon-hivaids-patients
[26] Global Fund Rushes HIV Drugs to Uganda Amid Shortage.VOA2017.Available athttps://af.reuters.com/article/worldNews/idAFKCN0V3225
[27] HIV/AIDS: Nigeria facing antiretroviral drugs short‑ age, says UN. Punch Newspapers 2017.Available at https://punchng.com/hivaids-nigeria-
facing-antiretroviral-drugs-shortage-says-un/
[28] SouthAfrica:Drugshortagesthreatenprogressmade inthe world’slargestHIV programme. (2017). Méde‑ cins Sans Frontières (MSF) International.

Available at https://www.msf.org/south-africa-drug-shortages-threaten-progress-made-world%E2%80%99s-largest-hiv-programme
[29] Counterfeit HIV Medication: Profitable for Crimi‑ nals but Dangerous forPatients –Partnership for SafeMedicines.Safemedicines.org2017.
Available athttp://www.safemedicines.org/counterfeit‑hiv‑medication‑profitable‑for‑criminals‑but‑dangerous‑for‑patients
[30] Gwalanil P.Shortage of rabies immunoglobulin injection threatens patients. The Times Of India 2017. Available at
https://timesofindia.indiatimes.com/city/nagpur/Shortage-of-rabies-immunoglobulin-injection-threatens-
patients/articleshow/48150995.cms
[31] Drug Shortages List. Ashp.org. 2017. Available at
https://www.ashp.org/drug‑shortages/current‑shortages/drug‑shortages‑list?page=CurrentShortages
[32] Critical ShortageofRabiesImmunoglobulin|GP partners Australia. 2017. Gppaustralia.org.au. Available at
http://www.gppaustralia.org.au/article/critical‑shortage‑rabies‑immunoglobulin
[33] MedicineShortagesInformationInitiative.TherapeuticGoodsAdministration(TGA)2017.Available at
http://apps.tga.gov.au/PROD/MSI/Search/Details/rabies‑immunoglobulin
[34] IsThereaNeedforAnti‑rabiesVaccineandImmu‑ noglobulins Rationing in Europe. Eurosurveillance 2009; 14. Available at
http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=19166
[35] GlobalshortageofTBvaccine.MinistryofHealth NZ 2017. Available at
http://www.health.govt.nz/news‑media/news‑items/global‑shortage‑tb‑vaccine
[36] Pre‑empting and responding to vaccine sup‑ ply shortages. SAGE 2016. Available at
http://www.who.int/immunization/sage/meetings/2016/april/1_Mariat_shortages_SAGE_2016.pdf
[37] Shortage of Varicella and Measles, Mumps and RubellaVaccines.Medscape2002.20April2017.Available at
https://www.medscape.com/viewarticle/429764
[38] Heavydemandleadstomumpsvaccineshortage| TheJapanTimes2017.TheJapanTimes.Available at
http://www.japantimes.co.jp/news/2015/10/15/national/science‑health/heavy‑demand‑leads‑to‑mumps‑vaccines‑shortage/#.WMHxFDvyvIV
[39] BourhyH,GoudalM,MaillesA,etal.IsThereaNeed forAnti‑rabiesVaccineandImmunoglobulinsRationinginEurope.Eurosurveillance2009;14.
Available athttps://www.eurosurveillance.org/content/10.2807/ese.14.13.19166-en
[40] HerrimanR.DiphtheriaAntitoxinShortage inthe EU, Tuscany Meningitis Cases. Outbreak News Today 2015. Available at
http://outbreaknewstoday.com/europe-diphtheria-antitoxin-shortage-in-the-eu-tuscany-meningitis-cases-63227/
[41] Acase ofdiphtheriainSpain(2015).EuropeanCentreForDisease PreventionAndControl,Stockholm: ECDC. Available at
https://www.ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/diphtheria-spain-rapid-risk-assessment-june-
2015.pdf

Commentary
Availability of anti-infectives in the Czech Republic - the perspective of an
expert in clinical practice
Translated by Piret Pedas, MD
Institute of Medical Microbiology, University Hospital Motol, member of the Central Coordination Group of the National Antibiotic Program
In the context of this very up-to-date topic, it is appropriate to add information on the existence of the National Antibiotics
Program (NAP) arising from Government Resolution 5951 of 4 May 2009, which aims to ensure effective, safe antibiotic
treatment of patients with infectious diseases. Logically, one of the main conditions for the realization of the stated goal is
the unhindered availability of common anti-infectives proven by years of practice. The spectrum of these active substances
is defined by the List of Essential Anti-Infectives (SEAI) worked out by the NAP Central Coordination Group (CKS) in
collaboration with other experts invited. The SEAI takes into account national circumstances such as the occurrence of
resistance, epidemiological safety, frequency and etiology of infections, etc. Aforementioned SEAI includes antibiotics,
antifungals, antituberculars, antivirals and anti-parasitics. The document reflects the World Health Organization (WHO)
model, which contains essential drugs of all groups, including anti-infectives, and is updated every two years
(http://www.who.int/mediates/publications/essentialmedicines/en).
The structure of the SEAI includes the name of the active substance and the pharmaceutical form. In addition to the
information included in the WHO document, SEAI also contains justification why is the concerned anti-infective
indispensable and for what indications. The list of essential anti-infectives was published in the Bulletin of the Ministry of
Health of the Czech Republic (volume 2013, part 6). Updated version from 2016 is available on the website of the
Ministry of Health of the Czech Republic (http://www.mz cr.cz/Verejne/dokumenty/seznamesen
cialnichantiinfektivprocr_6686_2601_5.html).
So far, the WHO recommendations have been fulfilled. However, as stated in the commented article and as is well known
in practice, many critical anti-infectives are permanently or temporarily unavailable. Throughout its activities, the NAP
Central Coordination Group has made considerable efforts to find and implement a mechanism that would ensure the
continued availability of defined products. However, all efforts and negotiations at different levels have been unsuccessful
so far. Thus, the quality of current antimicrobial therapy is adversely affected both by the lack of availability of new active
substances that are primarily effective against multidrug-resistant microorganisms, and also by the aforementioned
unavailability of essential anti-infective agents. Examples include the loss of oral oxacillin selectively acting on
staphylococci (oxacillin was replaced in SEAI by pharmacologically more advantageous cloxacillin) and also transient
shortages of its parenteral form, requiring the use of protected aminopenicillins or cephalosporins. Likewise, in the recent
past, nitrofurantoin shortages appear to have led to increased consumption of fluoroquinolones in uroinfection therapy,
resulting in a steep increase in Escherichia coli resistance to the whole quinolone group. Another of many examples is the
current shortage of parenteral ampicillin.
As stated in the article, these facts have a negative impact not only on the rational use of antibiotics, including on
patients, who are burdened with alternative, unnecessarily broad spectrum drugs with a higher risk of adverse events, but
also on further increase of resistance at local and global levels. This in turn leads to the need for increasingly frequent use
of reserve anti-infectives, resulting in a vicious circle that is difficult to solve, leading to increased treatment costs and
consequent accumulation of resistance in many hospital and community pathogens.
The causes of the problem are obviously complex and go beyond the scope of this commentary. Let us believe that the
responsible institutions, both internationally and nationally, fully accept the crucial importance of the problem and find a
solution to it, thereby ensuring the effectiveness of the endangered group of antibiotics in the near and distant future.
Delivered to editors: August 2, 2017
Accepted for publication: August 6, 2017
Institute of medical microbiology 2nd Medical Faculty of the Charles University and University Hospital Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha5
e-mail: Otakar.Nyc@fnmotol.cz

Availability of anti-infectives in the Czech Republic (Remedia, 2017)

Recommended

Recommended

More Related Content

More from Arete-Zoe, LLC

More from Arete-Zoe, LLC (20)

Availability of anti-infectives in the Czech Republic (Remedia, 2017)