2. Předmluva
Milý čtenáři!
V tomto příběhu budeš stručně (možná ne úplně
stručně) seznámen s tajnou misí s krycím názvem
ASLAN. Nejdříve ale na úvod, proč tato mise byla
vlastně zahájena…
3. Úvod (1/2)
Všechno začalo, když mě na mé narozeniny překvapila
moje nejlepší kamarádka a udělala mi výborný
medovník. Vůbec jsem něco takového nečekal a celkem
mě tím dostala. Měl jsem z toho ohromnou radost a
okamžitě jsem začal přemýšlet, jak jí to oplatit.
4. Hned mě napadlo, že bych
mohl ke spolupráci využít
Kubu Strýčka a s ním jí pak k
narozeninám něco upéci. A
úplnou náhodou jsem právě
jeho potkal hned následující
den při cestě na Vánoční
nákup a i on sám od sebe
navrhl, jestli bych se nechtěl
do něčeho pro Aničku pustit
společně. Tak jsme se
dohodli, že do toho jdem!
Potom mě ale napadlo pár
dalších věcí…
Úvod (2/2)
5. Vzpomněl jsem si na to, jak mi ta kamarádka říkala,
že jí dělá radost, když ji někdo pochválí nebo docení,
a taky že to já moc nedělám. A tak jsem si říkal, že
právě něco takového by se dalo k narozeninám taky
využít. A říkal jsem si, že by se mohlo zapojit víc lidí.
Pobavil jsem se o tom s Kubem, a ten nadšeně
souhlasil…
Kapitola 1. – Narození Aslana
6. ASLAN = Anička SLAví Narozeniny
A tak vznikla na Facebooku tajná skupina „Krycí název
ASLAN“.
7. Do skupiny jsme přidali různé lidi, kteří znají Aničku,
a požádali je o spolupráci – aby jí každý napsal něco
pěkného. Několik lidí bylo myšlenkou nadšeno a
ochotně přislíbili, že se zapojí.
Dost mě bavilo něco takového s dalšími lidmi
vytvářet a měl jsem celkem problém, neříct o tom nic
Aničce, protože jsem byl nějak zvyklý se s ní podělit o
to, co prožívám, když mě třeba něco nadchne.
Párkrát jsem měl tendence jí něco z toho říct a pak
jsem si uvědomil, že to nejde.
Nicméně když už zmiňuji další lidi, kteří se mnou
ASLANa chystali, musím ještě jednoho zmínit,
protože bez něj by to také nebylo možné.
8. Získané vzkazy jsme se totiž
rozhodli umístit k Aničce na
byt. K tomu jsme
samozřejmě potřebovali
dalšího špióna, a proto jsme
kontaktovali Monču, která
byla okamžitě ochotná
spolupracovat a také přidala
různé doplňující návrhy k
celé akci.
9. Když do narozenin Aničky ještě zbývalo spoustu času,
nic moc se nedělo a jen jsme s Kubem vymýšleli
detaily toho, jak co provedeme a případně se poradili
s Mončou. Maximálně jsme někoho požádali o
přidání dalších lidí do skupiny.
Kdy se ale začalo víc něco dít, byl mládežnický ples,
kde byli sestry od té kamarádky a i další její kamarádi.
Tohle jsem jí po plese nemohl říct, ale hodně se mi
chtělo. Nejdřív bylo zajímavé, jak si na mě děcka
ukazovaly prstem, že to je ten ze skupiny…
Kapitola 2. – Aslan vyráží na cestu
10. Nicméně mě nadchlo a
potěšilo, jak byly sestry i
kamarádi Aničky pro
ASLANa zapálení, slibovali,
že se to pokusí dodat a taky
její sestra Mája přišla sama
s nápadem, že by oslovila i
rodiče a tak, takže jsem jí o
to ani nemusel říkat. To bylo
úžasný a měl jsem z toho
velkou radost.
11. Podobné zapálení projevovalo
i několik dalších lidí i později,
například členů scholy a i další
a přišlo mi super vidět, kolik
lidí má Aničku rádo, jak se
těší, že jí udělají radost a jak si
pak i někteří vyhráli se
vzhledem vzkazů (a věřím, že i
obsahem).
(Fotky jsou ilustrativní,
nadšených bylo spoustu
lidí)
12. Trochu horší bylo, že když měli všichni lístky předat,
udělalo to tak jen pár lidí a vypadalo, že tak velké to
zase nebude a lístků bude málo. Nicméně vše se pak
napravilo, protože mi pak začali různě psát, že to
nestíhali, že zapomněli, jestli by to ještě nějak šlo a
tak jsme se domlouvali na různých schůzkách po
Brně, kde mi to kdy kdo předá a to byla celkem
zábava. Akorát jsem si musel psát do mobilu do
kalendáře, kdy mám kde být, protože zapamatovat si
to všechno bych nezvládl.
13. Bylo super se s nimi potkávat a prohodit třeba pár
slov. Vlastně jsem díky tomu i na několik lidí získal
číslo, což se vždycky hodí. Ten týden před
narozeninami Aničky jsem měl dost nabitý
schůzkami.
Pár lidí mi sami nenapsali, ale zkusil jsem je ještě
oslovit, že třeba zapomněli, a tak se mi povedlo získat
ještě pár dalších vzkazů.
14. Nakonec jsem byl i
překvapený, kolik se těch
lístků sešlo. Zezačátku to
vypadalo, že budu rád za
dvacet. Nakonec byl ale
počet ještě daleko vyšší, tak
jsem byl s výsledkem
spokojen.
15. Taky mě bavilo, když jsem se s někým o předání vzkazu
bavil, jak se uchytil termín ASLAN. A také to ulehčilo
domluvu, nemuselo se nic složitě vysvětlovat, už všichni
věděli, o co jde, a když se o něčem jednalo, tak se jen
řeklo například, že se mi někde předá vzkaz do Aslana a
bylo.
16. Kapitola 3. – Aslan musí měnit trasu
Oproti původnímu plánu provedení muselo nakonec
proběhnout několik změn. Jednak tedy změny v
předávání lístků. Těch bylo víc a někdy byly
komplikovanější, ale aspoň to bylo zajímavé.
Změna ale musela nastat i v plánu samotného
narozeninového dne. Původně nám měla totiž Monča
otevřít byt a pomoct nám vše připravit během toho,
co Anička bude trénovat žalm. Nakonec ale zjistila, že
musí být v danou dobu někde se školou, a tak jsme
museli vymyslet, jak jinak se dostat na byt bez
Aniččiny přítomnosti a vše omrknout a získat klíče.
17. Protože variant, jak to provedeme, bylo průběžně víc,
a jedna z nich byla, že Aničku někam vylákám, a
během toho to ostatní nachystají (to bylo než jsem si
uvědomil možnost udělat to během žalmu – rád bych
totiž u chystání byl), tak jsme nakonec tuhle variantu
z části přeci jen použili. Já si chtěl stejně s Aničkou
popovídat, už mi to chybělo, a tak jsem se s ní
domluvil, že si někam zajdeme, a během toho Kuba
zajde na byt vyřídit s Mončou, co bude potřeba.
Na ten pokec se už těším, doufám, že si ho i Anička
užije.
18. Trochu asi ve vyprávění skáču tam a zpátky, nicméně
zapomněl jsem při vyprávění o vzkazech vykládat
taky o dortu. Ten byl původním návrhem k
narozeninám a také jsme ho v plánu nechali, protože
když bysme jí dali jen vzkazy, tak by nebyla
překvapená, čekala by, že něco dostane. Ale když jí
dáme nejdřív dort a tím nějak snad splníme
očekávání, tak pak už ji nějaké další překvapení
doufám nenapadne.
Kapitola 4. – Krycí manévr
19. Nejsem tak dobrý kuchař jak Anička, která udělala
výborný medovník, takže dortík jsme se rozhodli
udělat jen jednodušší. Nejdřív jsem si ho vyzkoušel
udělat na bytě nanečisto, z čehož měli samozřejmě
sourozenci radost, protože si mohli dát taky.
20. Když už jsem měl představu, jak dort udělat,
domluvili jsme se s Kubem a před narozeninami
Aničky se pustili do práce.
21. Anička mi k narozeninám na krabici napsala
vzkaz a namalovala obrázek, tak nám to nedalo,
a museli jsme jí na oplátku taky něco „pěkného“
napsat. Bavili jsme se o něčem o pomstě, třeba
z bible, a Honzík Rychtár nám hned našel
výborný citát z listu Římanům.
22. Závěr
No a teď už jen zbývá, všechno dobře zvládnout.
Doufám, že se to podaří a Anička bude mít radost.
