SlideShare a Scribd company logo
1 of 20
Download to read offline
JEDNOČÁSTICOVÁ
ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE


Martina Volfová
Biofyzika
2009
Osnova
   Úvod
   Příprava vzorků
   Jednočásticová EM
   Rozlišení v jednočásticových analýzách
   Nejnovější poznatky v jednočásticové EM
   Flexibilita velkých proteinových komplexů
   Analýzy prováděné bez čisticích kroků
Úvod
 EM je široce aplikovatelnou technikou ve studiu
  proteinových a membránových struktur
 přestože je méně vhodná než RTG difrakce (získání vhodných
  krystalů řešením 3D proteinových struktur), má ve srovnání s
  ní 2 výhody:
• silnější interakce elektronů s materiálem (10 000x) – vhodná
  technika pro zobrazování jednovrstevných 2D krystalů a
  jednotlivých proteinových molekul (v RTG difrakci silnější vzorky -
  µm)
• poskytuje přímé informace ve formě obrázků
Úvod
 potíže se zobrazováním biologických molekul – vysoký šum
  v elektronových mikrofotografiích
 vynalezení technik obrázkové analýzy - zdokonalení poměru
  signál-šum se provádí průměrováním stovek nebo tisíců 2D
  projekcí – 2 základní metody:
•   krystalografická   - založena na filtrování obrázků dobře
    uspořádaných velkých 2D krystalů (µm) – obtížné pěstování
•   jednočásticová (nekrystalografická) – řeší náhodně orientované
    jednotlivé molekuly velkých proteinů, virů a proteinů, které obtížně
    krystalizují, také ale proteiny malých velikostí, i proteiny s nízkou
    čistotou
Příprava vzorků
   negativní barvení
•   kontrast zesílen ukotvením biomolekul v roztoku soli těžkého kovu
•   sušením sůl kovu vyplní dutiny a prostor kolem molekuly, ale
    nepronikne dovnitř – velmi dobrý kontrast proteinových obálek
   kryo-EM
•   chlazením tenké vrstvy vodného roztoku makromolekul na mřížce
    EM se vytvoří vrstva ledu, ve které jsou objekty viditelné bez
    barvicího činidla
•   kontrast je způsoben rozdílem hustoty mezi ledem a proteinem –
    nižší ve srovnání s negativním barvením
•   vhodná pro velké symetrické molekuly virů a průhledné vzorky
   kryo-negativní barvení
•   ukotvení vzorku v plně zledovatělé vrstvě barviva dává zřetelnější
    signál
Jednočásticová EM
 cílem jednočásticové EM je stanovení struktur makromolekul
  z jednotlivých částic nebo z jednočásticových projekcí
 izolované makromolekuly vykazují širokou škálu orientací a
  rozdíly ve výsledných projekcích, aby bylo možné projekce
  průměrovat, je nezbytné je nejprve uspořádat do
  odpovídajících si pozic – rotační a translační posuny
                     • se zvyšujícím se počtem
                     projekcí dochází ke snížení šumu



                     superkomplex trimerického PSI cyanobakterie
                     Synechococcus obklopený anténním proteinem IsiA (kruh
                     18-ti kopií) poskytuje sadu 5000 jednočásticových projekcí
                     – negativně barvený vzorek
Jednočásticová EM
 sčítání projekcí je však bezvýznamné v případě, že se
  objevují v odlišných orientacích k rovině – data musí být
  zpracována multivariační statistickou analýzou spolu s
  automatizovanou klasifikací
 po těchto krocích jsou nejvíce si podobné obrázky seskupeny
  dohromady – výsledkem jsou třídy skupin homogenních
  projekcí
 z velkého množství sad projekcí pod různými úhly lze získat
  3D rekonstrukce (v případě PSI-IsiA nebylo možné rozlišit
  větší detaily – zploštělý objekt)
 3D informace je významnější pro sférické objekty (ribozomy
  a molekuly virů)
Jednočásticová EM
 v letech 1980 a 1990 bylo provádění jednočásticových analýz
  náročně, v současné době dochází k velkému vývoji ve směru
  automatizace všech kroků – např. CCD kamery mohou být
  programovány k záznamu stovek obrázků semi-
  automatizovanou cestou
 v blízké budoucnosti se očekává, že CCD kamery budou
  nahrazeny přímými čítači elektronů, a že stanovení struktur
  bude prováděno během několika hodin
 Zernike fázový kontrastní mikroskop umožní získání vyššího
  kontrastu nebarvených vzorků
 speciální vydání časopisu strukturní biologie v r. 2007 se
  věnovalo softwarovým nástrojům v makromolekulární EM,
  zejména softwarovým balíčkům EMAN a SPIDER
Rozlišení v jednočásticových analýzách
   v současné době je možné získat vysoké rozlišení pro velké,
    stabilní, ve vodě rozpustné proteinové komplexy
   bylo navrhnuto, že pro řešení vysokého rozlišení
    nesymetrických objektů je potřeba více než 1000 000 částic –
    ještě neprovedeno – u vysoce symetrických částic bylo takové
    rozlišení již získáno
   první řešený protein – protein viru (rotavir DLP) – k analýze
    potřeba 8400 projekcí
   méně symetrický protein GroEL – rozlišení 4 Å - rozlišen Cα
    AK řetězce přímo z kryo-EM rekonstrukce
   při středním rozlišení (pod 10 Å) byly stanoveny sekundární
    struktury, např. α-helixy
Rozlišení v jednočásticových analýzách
 metodou kryo-EM lze dosáhnout lepšího rozlišení než
  metodou negativního barvení, nevýhodou však je nízký
  kontrast, který vede ke snížené viditelnosti částic
 jaderný ribonukleoprotein (snRNP) o velikosti 240kDa,
  stanovený při 10 Å, je jednou z nejmenších částic určených
  bez kontrastního činidla
 vzhledem k vysokému kontrastu není metoda negativního
  barvení ještě překonána – v krystalu katalázy zachovává
  strukturní informace při rozlišení 4 Å (široce přijatý názor, že
  tato metoda umožňuje rozlišení jen kolem 20-25 Å)
 kryo-EM bylo u tohoto krystalu dosaženo rozlišení 2,8 Å
Rozlišení v jednočásticových analýzách
 ve 2D mapách a 3D rekonstrukcích bylo dosaženo metodou
  negativního barvení rozlišení 8-9 Å
 kryo-negativně barvené struktury pod 10 Å byly získány z
  GroEL a SF3b
 ne všechny proteinové komplexy jsou vhodné pro stanovení
  vysokého rozlišení – nevýhodou je, že udržují monodisperzi v
  roztoku detergentu, který způsobuje, že projekce jsou na
  okrajích nejasné
Rozlišení v jednočásticových analýzách
                         příklad jednočásticové
                          analýzy velkého, ve vodě
                          rozpustného proteinu
                          žížaly Lumbricus Terrestris
                          skládajícího se ze 180
                          podjednotek hemoglobinu
                         b) 11 Å, negativní barvení,
                          sečtení 1024 častic
                         c,d) 13 Å, 3D rekonstrukce
                         e,f) model vysoce rozlišené
                          RTG struktury – 3,5 Å
Nejnovější poznatky v jednočásticové EM
 jednočásticová EM je nejúčinnější při řešení velkých, mnoho-
  podjednotkových struktur, které nemohou snadno
  krystalizovat, buď v 3D (RTG krystalografie) nebo ve 2D
  (elektronová krystalografie)
 v oblasti fotosyntézy jsou velmi důležité 2D mapy
  fotosyntetických membránových proteinů, které jsou užitečné
  v analýzách obvodových anténních komplexů, přestože
  mnoho komplexů nebylo analyzováno pod 10-15 Å
 velmi užitečné jsou zde aplikace při středním rozlišení, které
  jsou kombinací EM a RTG struktur
Nejnovější poznatky v jednočásticové EM
 použití rapidního zmrazování v kryo-EM umožňuje studovat
  konformační změny v proteinových komplexech během
  katalýzy v řádu milisekund (nejlépe prostudováno u
  ribosomu)
 dalším příkladem použití kombinace EM a RTG struktur je
  hemoglobin žížaly, který byl krystalizován před více než 60
  lety, v době, kdy krystalizace byla pouze metodou k čištění
  proteinů
 EM má schopnost pracovat s částečně čištěnými nebo vůbec
  nečištěnými částicemi z rozpuštěných membrán – pro
  konečné určení jsou nezbytné biochemické techniky a
  hmotnostní spektrofotometrické analýzy
Flexibilita velkých proteinových komplexů
 jednočásticová EM umožňuje získat představu o flexibilitě
  mnoho-podjednotkových komplexů
 zkoumána na příkladu superkomplexu PSI-IsiA, který se v
  cyanobakteriích vytváří jako odpověď na stresové podmínky
 přes velké množství zpracovaných projekcí bylo v
  projekčních mapách PSI-IsiA rozlišeno relativně málo detailů
                                  a)   superkomplex skládající se z
                                       trimerického PSI a kruhu z 18 kopií IsiA
                                  b,c) monomerické PSI s kruhy ze 14 a 21
                                       kopií IsiA, neostrost je způsobena
                                       rotační flexibilitou (v průměru 2-3 ) mezi
                                       kruhy
                                  d,e) monomerické PSI s nekompletním
                                       vnitřním a vnějším kruhem, vnitřní kruh
                                       se skládá z 6 (1/3), vnější z 6-7 kopií
                                       IsiA
                                  f) monomerické PSI s nekompletním
                                       vnitřním a vnějším kruhem s velkým
                                       množstvím IsiA kopií - neostré
Flexibilita velkých proteinových komplexů
 dalším studovaným komplexem je superkomplex C2S2M2 z
  PSII, který se skládá z dimerického C2 jádra a dvou LHCII S-
  trimerů a M-trimerů
 projekční mapy (13 Å) ukazují, že M-trimer je v pozici hůře
  fixován než S-trimer

                                       • při pokusu o zaostření
                                       středu komplexu a S-
                                       trimeru byly značně
                                       rozostřeny okraje
                                       komplexu, což jasně
                                       indikuje, že komplex
                                       není vůbec rigidní
Analýzy prováděné bez čisticích kroků
   izolované fotosyntetické membrány mohou být rozpuštěny a
    kompletní sady proteinů mohou být použity pro EM
   po jednočásticové analýze mohou být větší membránové
    proteinové projekce setříděny a průměrovány
   některé získané projekce mohou být jednoduše určeny podle
    tvaru a velikosti (PSI, PSII a ATP syntáza)
   galerie 2D projekčních map rozpuštěných membránových
    komplexů cyanobakterií Thermosynechoccus elongatus a
    Synechocystis PCC 6803 je na následujícím slidu
   strategie „nečištění“ byla také úspěšně aplikována na
    superkomplex PSI-LHCII Arabidopsis thaliana, který je
    obtížné čistit
Analýzy prováděné bez čisticích kroků
                    a) NDH-1 z T. elongatus, boční pohled, extra
                        hustota na hydrofóbním rameni
                    b) NDH-1 z T. elongatus, horní pohled
                    c) čištěné NDH-1 z Synechocystis, detergent
                        dodecyl maltoside – ztráta specifické
                        podjednotky
                    d) dimerický komplex PSII z Synechocystis
                    e) dvojitý dimerický komplex PSII z
                        Synechocystis
                    f) tyčinkovitý proteinový komplex neznámého
                         původu a funkce z T. elongatus
                    g,h) ve vodě rozpustné šestiúhelníkové částice
                    i) cyanobakteriální fragment s trimerickou
                         symetrií
                    j) trimerický PSI komplex
                    k) proton komplexu ATP syntázy
                    l) GroEL-GroES superkomplex
Použitá literatura
   BOEKEMA, E. J., FOLEA, M., KOUŘIL, R., 2009:
    Single particle electron microscopy, In Photosynthesis
    Research: s. 189 – 196.
Děkuji za pozornost!

More Related Content

More from Ladislav Šigut

Svoč předsádka hotovo
Svoč předsádka hotovoSvoč předsádka hotovo
Svoč předsádka hotovo
Ladislav Šigut
 
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinovýStanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
Ladislav Šigut
 
šIgut průduchy (stomata)
šIgut průduchy (stomata)šIgut průduchy (stomata)
šIgut průduchy (stomata)
Ladislav Šigut
 
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
Ladislav Šigut
 
šIgut syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
šIgut   syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinůšIgut   syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
šIgut syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
Ladislav Šigut
 
šIgut adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
šIgut   adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)šIgut   adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
šIgut adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
Ladislav Šigut
 
Seminární práce z biologie
Seminární práce z biologieSeminární práce z biologie
Seminární práce z biologie
Ladislav Šigut
 
Seminární práce hadi 0
Seminární práce   hadi 0Seminární práce   hadi 0
Seminární práce hadi 0
Ladislav Šigut
 
Seminární práce ekokurz
Seminární práce   ekokurzSeminární práce   ekokurz
Seminární práce ekokurz
Ladislav Šigut
 
Rychlost světla překonána
Rychlost světla překonánaRychlost světla překonána
Rychlost světla překonána
Ladislav Šigut
 
Ladislav šigut energie, atp a molekulární motory
Ladislav šigut   energie, atp a molekulární motoryLadislav šigut   energie, atp a molekulární motory
Ladislav šigut energie, atp a molekulární motory
Ladislav Šigut
 
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémechInfračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
Ladislav Šigut
 
Celulózopapírenský průmysl
Celulózopapírenský průmyslCelulózopapírenský průmysl
Celulózopapírenský průmysl
Ladislav Šigut
 
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiriRentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
Ladislav Šigut
 
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monika
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monikaPrezentace do jaderne fyziky havelkova monika
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monika
Ladislav Šigut
 
Opticka spektroskopie martina volfova
Opticka spektroskopie martina volfovaOpticka spektroskopie martina volfova
Opticka spektroskopie martina volfova
Ladislav Šigut
 

More from Ladislav Šigut (20)

Svoč předsádka hotovo
Svoč předsádka hotovoSvoč předsádka hotovo
Svoč předsádka hotovo
 
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinovýStanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
Stanovení struktury neurotoxinu ii vázaného na nikotin acetylcholinový
 
šIgut průduchy (stomata)
šIgut průduchy (stomata)šIgut průduchy (stomata)
šIgut průduchy (stomata)
 
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
šIgut mikroskopie atomárních sil (afm)
 
šIgut syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
šIgut   syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinůšIgut   syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
šIgut syntetické peptidy jako modely vnořených membránových proteinů
 
šIgut adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
šIgut   adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)šIgut   adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
šIgut adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyních (ekfyz)
 
Seminární práce z biologie
Seminární práce z biologieSeminární práce z biologie
Seminární práce z biologie
 
Seminární práce hadi
Seminární práce   hadiSeminární práce   hadi
Seminární práce hadi
 
Seminární práce hadi 0
Seminární práce   hadi 0Seminární práce   hadi 0
Seminární práce hadi 0
 
Seminární práce ekokurz
Seminární práce   ekokurzSeminární práce   ekokurz
Seminární práce ekokurz
 
Rychlost světla překonána
Rychlost světla překonánaRychlost světla překonána
Rychlost světla překonána
 
Referát jeskyně ekfyz
Referát jeskyně ekfyzReferát jeskyně ekfyz
Referát jeskyně ekfyz
 
Ladislav šigut energie, atp a molekulární motory
Ladislav šigut   energie, atp a molekulární motoryLadislav šigut   energie, atp a molekulární motory
Ladislav šigut energie, atp a molekulární motory
 
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémechInfračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
Infračervené analyzátory plynů v gazometrických systémech
 
Celulózopapírenský průmysl
Celulózopapírenský průmyslCelulózopapírenský průmysl
Celulózopapírenský průmysl
 
Bfex2
Bfex2Bfex2
Bfex2
 
Mendelovy hynčice
Mendelovy hynčiceMendelovy hynčice
Mendelovy hynčice
 
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiriRentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
Rentgenofluorescencni analyza chrastek jiri
 
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monika
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monikaPrezentace do jaderne fyziky havelkova monika
Prezentace do jaderne fyziky havelkova monika
 
Opticka spektroskopie martina volfova
Opticka spektroskopie martina volfovaOpticka spektroskopie martina volfova
Opticka spektroskopie martina volfova
 

Martina volfova jednocasticova elektronova mikroskopie

  • 2. Osnova  Úvod  Příprava vzorků  Jednočásticová EM  Rozlišení v jednočásticových analýzách  Nejnovější poznatky v jednočásticové EM  Flexibilita velkých proteinových komplexů  Analýzy prováděné bez čisticích kroků
  • 3. Úvod  EM je široce aplikovatelnou technikou ve studiu proteinových a membránových struktur  přestože je méně vhodná než RTG difrakce (získání vhodných krystalů řešením 3D proteinových struktur), má ve srovnání s ní 2 výhody: • silnější interakce elektronů s materiálem (10 000x) – vhodná technika pro zobrazování jednovrstevných 2D krystalů a jednotlivých proteinových molekul (v RTG difrakci silnější vzorky - µm) • poskytuje přímé informace ve formě obrázků
  • 4. Úvod  potíže se zobrazováním biologických molekul – vysoký šum v elektronových mikrofotografiích  vynalezení technik obrázkové analýzy - zdokonalení poměru signál-šum se provádí průměrováním stovek nebo tisíců 2D projekcí – 2 základní metody: • krystalografická - založena na filtrování obrázků dobře uspořádaných velkých 2D krystalů (µm) – obtížné pěstování • jednočásticová (nekrystalografická) – řeší náhodně orientované jednotlivé molekuly velkých proteinů, virů a proteinů, které obtížně krystalizují, také ale proteiny malých velikostí, i proteiny s nízkou čistotou
  • 5. Příprava vzorků  negativní barvení • kontrast zesílen ukotvením biomolekul v roztoku soli těžkého kovu • sušením sůl kovu vyplní dutiny a prostor kolem molekuly, ale nepronikne dovnitř – velmi dobrý kontrast proteinových obálek  kryo-EM • chlazením tenké vrstvy vodného roztoku makromolekul na mřížce EM se vytvoří vrstva ledu, ve které jsou objekty viditelné bez barvicího činidla • kontrast je způsoben rozdílem hustoty mezi ledem a proteinem – nižší ve srovnání s negativním barvením • vhodná pro velké symetrické molekuly virů a průhledné vzorky  kryo-negativní barvení • ukotvení vzorku v plně zledovatělé vrstvě barviva dává zřetelnější signál
  • 6. Jednočásticová EM  cílem jednočásticové EM je stanovení struktur makromolekul z jednotlivých částic nebo z jednočásticových projekcí  izolované makromolekuly vykazují širokou škálu orientací a rozdíly ve výsledných projekcích, aby bylo možné projekce průměrovat, je nezbytné je nejprve uspořádat do odpovídajících si pozic – rotační a translační posuny • se zvyšujícím se počtem projekcí dochází ke snížení šumu superkomplex trimerického PSI cyanobakterie Synechococcus obklopený anténním proteinem IsiA (kruh 18-ti kopií) poskytuje sadu 5000 jednočásticových projekcí – negativně barvený vzorek
  • 7. Jednočásticová EM  sčítání projekcí je však bezvýznamné v případě, že se objevují v odlišných orientacích k rovině – data musí být zpracována multivariační statistickou analýzou spolu s automatizovanou klasifikací  po těchto krocích jsou nejvíce si podobné obrázky seskupeny dohromady – výsledkem jsou třídy skupin homogenních projekcí  z velkého množství sad projekcí pod různými úhly lze získat 3D rekonstrukce (v případě PSI-IsiA nebylo možné rozlišit větší detaily – zploštělý objekt)  3D informace je významnější pro sférické objekty (ribozomy a molekuly virů)
  • 8. Jednočásticová EM  v letech 1980 a 1990 bylo provádění jednočásticových analýz náročně, v současné době dochází k velkému vývoji ve směru automatizace všech kroků – např. CCD kamery mohou být programovány k záznamu stovek obrázků semi- automatizovanou cestou  v blízké budoucnosti se očekává, že CCD kamery budou nahrazeny přímými čítači elektronů, a že stanovení struktur bude prováděno během několika hodin  Zernike fázový kontrastní mikroskop umožní získání vyššího kontrastu nebarvených vzorků  speciální vydání časopisu strukturní biologie v r. 2007 se věnovalo softwarovým nástrojům v makromolekulární EM, zejména softwarovým balíčkům EMAN a SPIDER
  • 9. Rozlišení v jednočásticových analýzách  v současné době je možné získat vysoké rozlišení pro velké, stabilní, ve vodě rozpustné proteinové komplexy  bylo navrhnuto, že pro řešení vysokého rozlišení nesymetrických objektů je potřeba více než 1000 000 částic – ještě neprovedeno – u vysoce symetrických částic bylo takové rozlišení již získáno  první řešený protein – protein viru (rotavir DLP) – k analýze potřeba 8400 projekcí  méně symetrický protein GroEL – rozlišení 4 Å - rozlišen Cα AK řetězce přímo z kryo-EM rekonstrukce  při středním rozlišení (pod 10 Å) byly stanoveny sekundární struktury, např. α-helixy
  • 10. Rozlišení v jednočásticových analýzách  metodou kryo-EM lze dosáhnout lepšího rozlišení než metodou negativního barvení, nevýhodou však je nízký kontrast, který vede ke snížené viditelnosti částic  jaderný ribonukleoprotein (snRNP) o velikosti 240kDa, stanovený při 10 Å, je jednou z nejmenších částic určených bez kontrastního činidla  vzhledem k vysokému kontrastu není metoda negativního barvení ještě překonána – v krystalu katalázy zachovává strukturní informace při rozlišení 4 Å (široce přijatý názor, že tato metoda umožňuje rozlišení jen kolem 20-25 Å)  kryo-EM bylo u tohoto krystalu dosaženo rozlišení 2,8 Å
  • 11. Rozlišení v jednočásticových analýzách  ve 2D mapách a 3D rekonstrukcích bylo dosaženo metodou negativního barvení rozlišení 8-9 Å  kryo-negativně barvené struktury pod 10 Å byly získány z GroEL a SF3b  ne všechny proteinové komplexy jsou vhodné pro stanovení vysokého rozlišení – nevýhodou je, že udržují monodisperzi v roztoku detergentu, který způsobuje, že projekce jsou na okrajích nejasné
  • 12. Rozlišení v jednočásticových analýzách  příklad jednočásticové analýzy velkého, ve vodě rozpustného proteinu žížaly Lumbricus Terrestris skládajícího se ze 180 podjednotek hemoglobinu  b) 11 Å, negativní barvení, sečtení 1024 častic  c,d) 13 Å, 3D rekonstrukce  e,f) model vysoce rozlišené RTG struktury – 3,5 Å
  • 13. Nejnovější poznatky v jednočásticové EM  jednočásticová EM je nejúčinnější při řešení velkých, mnoho- podjednotkových struktur, které nemohou snadno krystalizovat, buď v 3D (RTG krystalografie) nebo ve 2D (elektronová krystalografie)  v oblasti fotosyntézy jsou velmi důležité 2D mapy fotosyntetických membránových proteinů, které jsou užitečné v analýzách obvodových anténních komplexů, přestože mnoho komplexů nebylo analyzováno pod 10-15 Å  velmi užitečné jsou zde aplikace při středním rozlišení, které jsou kombinací EM a RTG struktur
  • 14. Nejnovější poznatky v jednočásticové EM  použití rapidního zmrazování v kryo-EM umožňuje studovat konformační změny v proteinových komplexech během katalýzy v řádu milisekund (nejlépe prostudováno u ribosomu)  dalším příkladem použití kombinace EM a RTG struktur je hemoglobin žížaly, který byl krystalizován před více než 60 lety, v době, kdy krystalizace byla pouze metodou k čištění proteinů  EM má schopnost pracovat s částečně čištěnými nebo vůbec nečištěnými částicemi z rozpuštěných membrán – pro konečné určení jsou nezbytné biochemické techniky a hmotnostní spektrofotometrické analýzy
  • 15. Flexibilita velkých proteinových komplexů  jednočásticová EM umožňuje získat představu o flexibilitě mnoho-podjednotkových komplexů  zkoumána na příkladu superkomplexu PSI-IsiA, který se v cyanobakteriích vytváří jako odpověď na stresové podmínky  přes velké množství zpracovaných projekcí bylo v projekčních mapách PSI-IsiA rozlišeno relativně málo detailů a) superkomplex skládající se z trimerického PSI a kruhu z 18 kopií IsiA b,c) monomerické PSI s kruhy ze 14 a 21 kopií IsiA, neostrost je způsobena rotační flexibilitou (v průměru 2-3 ) mezi kruhy d,e) monomerické PSI s nekompletním vnitřním a vnějším kruhem, vnitřní kruh se skládá z 6 (1/3), vnější z 6-7 kopií IsiA f) monomerické PSI s nekompletním vnitřním a vnějším kruhem s velkým množstvím IsiA kopií - neostré
  • 16. Flexibilita velkých proteinových komplexů  dalším studovaným komplexem je superkomplex C2S2M2 z PSII, který se skládá z dimerického C2 jádra a dvou LHCII S- trimerů a M-trimerů  projekční mapy (13 Å) ukazují, že M-trimer je v pozici hůře fixován než S-trimer • při pokusu o zaostření středu komplexu a S- trimeru byly značně rozostřeny okraje komplexu, což jasně indikuje, že komplex není vůbec rigidní
  • 17. Analýzy prováděné bez čisticích kroků  izolované fotosyntetické membrány mohou být rozpuštěny a kompletní sady proteinů mohou být použity pro EM  po jednočásticové analýze mohou být větší membránové proteinové projekce setříděny a průměrovány  některé získané projekce mohou být jednoduše určeny podle tvaru a velikosti (PSI, PSII a ATP syntáza)  galerie 2D projekčních map rozpuštěných membránových komplexů cyanobakterií Thermosynechoccus elongatus a Synechocystis PCC 6803 je na následujícím slidu  strategie „nečištění“ byla také úspěšně aplikována na superkomplex PSI-LHCII Arabidopsis thaliana, který je obtížné čistit
  • 18. Analýzy prováděné bez čisticích kroků a) NDH-1 z T. elongatus, boční pohled, extra hustota na hydrofóbním rameni b) NDH-1 z T. elongatus, horní pohled c) čištěné NDH-1 z Synechocystis, detergent dodecyl maltoside – ztráta specifické podjednotky d) dimerický komplex PSII z Synechocystis e) dvojitý dimerický komplex PSII z Synechocystis f) tyčinkovitý proteinový komplex neznámého původu a funkce z T. elongatus g,h) ve vodě rozpustné šestiúhelníkové částice i) cyanobakteriální fragment s trimerickou symetrií j) trimerický PSI komplex k) proton komplexu ATP syntázy l) GroEL-GroES superkomplex
  • 19. Použitá literatura  BOEKEMA, E. J., FOLEA, M., KOUŘIL, R., 2009: Single particle electron microscopy, In Photosynthesis Research: s. 189 – 196.