Florbal

638 views

Published on

  • Be the first to comment

Florbal

  1. 1.  Halová hra určena pěti (nebo 4) hráčům s gólmanem.  Hraje se pomocí florbalových holí a dutého plastikového míčku na dvě brány.  Hra je velice podobná lednímu či pozemnímu hokeji, mají některá společná pravidla.
  2. 2.  Seznámení s hrou, pomůckami, pravidly.  Zvládnutí základního florbalového postoje.  Práce s florbalkou a míčkem, dribling, vedení míčku.  Následné přihrávky, ve stoje i v pohybu.  Střela na bránu.  Práce s gólmanem.
  3. 3.  Lehký plastikový míček, každému hráči na seznámení jeden do ruky. Hry jako házení na koš či bránu, vybíjená, odrážení od zdi apod.  Florbalová hůl musí být hráči na míru, nejlépe při postavení na čepel by měla být mezi pupíkem a hrudní kostí. Větší i menší florbalky vedou ke zdravotním potížím hráčů (špatné zatížení páteře, neobratnost, špatná technika hry)  Základní pravidla hry, viz Česká florbalová unie
  4. 4.  Začít se musí v klidu, nenechat děti pobíhat po tělocvičně a honit se za míčkem.  Základní florbalový postoj: nohy na úrovni ramen, pokrčená kolena, těžiště přeneseno dopředu, mírný prohyb hole.  Forehand- silnější strana hole, backhand- slabší strana hole (pozor na přehazování rukou u dětí).  Dribling.
  5. 5. Florbalový postoj, nohy na úrovni ramen, pokrčená kolena, rovná záda, těžiště přeneseno dopředu, mírný ohyb v holi. Backhand, Forehan d
  6. 6.  Základní cvik, který je nutno opakovat každý trénink, měnit varianty, vymýšlet hry a nová cvičení na tuto technickou problematiku.  Přenášení míčku z forehandové části na backhandovou, stále udržovat střed čepele, kombinovat vzdálenosti.  Začít na široké rozkročení a celou délku paží, končit na místě, míček zůstává skoro ve statické poloze.  Zkoušet cvičení, při kterých děti zvednou hlavu a nesoustředí se pouze na míček, ale na celou hrací plochu.
  7. 7.  Vedení míčku za pohybu, míček ve středu čepel, používat zápěstí horní ruky ke koordinaci čepele, tzv. „klec“, pokud je míček v kleci, neuteče pryč, nutno mít hokejku naklopenou a pokrčená kolena.  Vedení míčku dopředu, dozadu, zapojit otočky u kuželu, široké slalomy.  Na začátek tréninku postavit děti na čáru a pomocí soutěže opakovat techniku vedení míčku: na každé čáře otočka, od půlky vedení pozpátku atd.
  8. 8.  Zvedání míčku, otočky, kombinace driblingu, dribling za pohybu, „lajny“  Pohybová cvičení, slalomy, otočky, přihrávky o mantinel, přihrávky trenérovi, přihrávky mezi lavečkami- technika přesnosti přihrávky, zvednutí míčku přes překážku. Vzájemná kombinace těchto prvků oživí trénink, stačí využít 3 a měnit je v průběhu dalších tréninků.
  9. 9. Ukázka zvedání míčku, zvedání rukou a snaha udržet míček na čepeli, dřepy s míčkem, možnost vyhlásit soutěž o mistra abecedy
  10. 10.  Slalomy lze kombinovat, kuželky (max. 15) seřadíme do řady s mezerou velikosti čepele, hráči driblují mezi kužely ze silnější strany, ze slabší, obkročmo, pozpátku.  Slalomy lze roztáhnout do šířky, nácvik vedení míčku do stran.  Rozmístíme-li kužely dále od sebe, lze vést míček celým tělem a technicky tak cvičit obcházení hráčů, příp. uvolňování i míčkem.
  11. 11. Slalomy do stran lze dětem usnadnit i pomocí barevných kuželů. Možnost kombinace a vedení míčku k oranžovému předem, ke žlutému pozpátku
  12. 12.  Florbalový postoj, otočen ve směru silnější strany, čepel s míčkem nachystána u zadní nohy.  Přenesení váhy spolu s posunutím hole, zapojit zápěstí pro lepší koordinaci míčku.  Nutno začít pomaleji, nenechat děti přihrávat rychle a bezhlavě.  Dbát už ze začátku na přesnost, přímé přihrávky spoluhráči naproti.
  13. 13.  Pro zefektivnění tohoto technického cvičení je dobré mezi jednotlivé přihrávky vložit prvky driblingu, otočky, zvednutí míčku, kombinace přihrávek forehand/backhand.  Přihrávky rozpohybovat, přidat 3 kroky, nutit děti, aby se dívaly, kterým směrem mají přihrávat.  Pokud zvládají přihrávky v pohybu, přihrávky za běhu podél tělocvičny s následným pokusem střely na branku.
  14. 14.  Střela na bránu je až posledním technickým cvikem v metodické řadě.  Jde o naprostou spolupráci končetin, těla, hlavy a především smyslů.  Střely je dobré učit ze stoje, tahem míčku od zadní nohy.  Nutno zvedat hlavu a mířit na bránu.  Postupně zapojit pohyb, do střely vložit i zápěstí.
  15. 15.  Naučit se střílet na bránu bez gólmana.  Ze začátku stačí střely po zemi, postupně naučíme míček zvedat. Doporučuji dát podél brány položenou lavečku, míček se odráží zpět. Dobré překážky postupně zvyšovat.  Kombinace střely a přihrávek v pohybu, zapojení otočky (koordinace těla), slalom, či jinou technickou pomůcku.
  16. 16.  Pro děti mladšího školního věku je post gólmana „za odměnu“, pokud si teda v týmu vyloženě brankáře nepěstujete od mala.  Nutno seznámit všechny děti s gólmanskou výstrojí: chrániče na kolena a lokty, vyztužené kalhoty, vesta, chránič krku, dres, helma, rukavice.
  17. 17.  Základní brankářská poloha: klek na kolenou, jeden kotník vykrývá mezeru mezi rozkrokem a zemí, druhá hlídá prostor mezi bránou a tělem- nohy nutno střídat. Zadek nesedí na patách, potřeba zabrat co největší plochu. Ruce ve tvaru trojúhelníku, dlaně u hlavy- rychlejší postřeh při chytání míčku. Pohyb před bránou je klouzavý, pouze za pomocí chodidel a kolen.
  18. 18.  Trenér/rozhodčí by měl nechat volný průběh hry, upozorňovat průběžně na chyby, ke kterým během akce došlo, pískat hrubé fauly, sekání.  Pokud nemáte dostatečný prostor, hrajte bez autů, s menším počtem hráčů (ideálně 3 + 1)  Malý prostor donutí děti lépe pokrývat míček a přesněji přihrávat, hra je rychlejší, dynamičtější.
  19. 19.  Přehazovaná: rozdělte děti na dvě poloviny, doprostřed dejte překážky (lavečky, branky, židle). Dětem rozdejte shodný počet míčků a na písknutí se snaží přenést co nejvíce míčků na soupeřovu polovinu. Limit hry je na trenérovi, vhodné počítat kola cca po 2 minutách. Družstvo s menším počtem míčků vítězí.
  20. 20.  Král střelců: máte-li brankáře, otestujte jeho kvalitu při nájezdech či střelách. Hráči se postaví do řady a jeden po druhém se snaží dát gól. Nedá-li první hráč, nic se neděje až do doby, kdy je vstřelen gól, další hráč musí taktéž dál gól, jinak vypadává. Čili hra MUSÍŠ/ NEMUSÍŠ.  Není-li gólman, lze bránu zabarikádovat pomocí jiných prostředků: mantinely, židle, trampolína, menší branka…
  21. 21.  Stíhačky: rozdělte děti do dvou družstev, a postavte je do zástupu. V týmu je jeden míček. Hráči z každého družstva se snaží po jednom dám gól do protější brány, chytí-li míček gólman, může jej zahodit přes celou tělocvičnu. Dá-li hráč gól, gólman si míčku nevšímá a hráč přihrává dalšímu hráči. Vítězí družstvo, ve kterém dříve vstřelí každý hráč gól.  Pozor: bude-li probíhat více kol, nechce vydechnout gólmany, lepší je, aby se prošli a odpočali kolenům.
  22. 22.  Je-li v tělocvičně basketbalový koš, lze ho využít jako nástroj pro hru, ve které se děti snaží dotknout se míčkem bílé desky za 1 bod, vstřelení koše za 5 bodů. Po určitém čase se trenér optá, kolik má každý hráč bodů.
  23. 23.  Máte-li k dispozici jen jednoho gólmana, lze zabarikádovat druhou bránu pomůckami, nebo zahrát hru na jednu bránu. Hráči hrají ve dvou družstvech, brána je uprostřed tělocvičny. Chce-li však tým vstřelit gól, je nutné si „nabít“ o zadní stěnu a pomocí přihrávek vstřelit gól. Sebere-li hráčům míček protihráč, musí si opět „nabít“.  Hra je vhodná pro techniku uvolňování a komunikaci.
  24. 24.  Základem každé pohybové aktivity je rozcvičování. Zahrát si svaly rozběháním několika koleček kolem tělocvičny a následné protažení.  To samé platí i pro ukončení tréninkového procesu, vyběhání a protažení.
  25. 25. Protažení krku a šíje, spodní ruku tlačíme proti zemi, tah na krku se
  26. 26. Protažení svalů horních končetin, ramena dole, mírný tlak do lokte, následní protažení ruky za hlavu, opakujeme na obě ruce
  27. 27. Protažení svalů horních končetin, ramena dole, mírný tlak do lokte, následní protažení ruky za hlavu, opakujeme na obě
  28. 28. Protažení svalů dolních končetin. Noha ohnutá v koleni, kolena u sebe, pánev tlačit směrem dopředu. Protažení lýtka, noha dozadu, špičky mírně dovnitř, pánev tlačit dopředu, lze se opřít o stěnu. Protažení vnitřní části stehen, v koleni více jak pravý úhel. Protažení zadní části nohy, zapřít se o pokrčenou nohu a špičkou směřovat k hrudníku.
  29. 29.  Jen malá ukázka protahovacích cviků.  Nutno doplnit protažení trupu: kroužit tělem, výpad do strany a s pomocí ruky protáhnout šikmé břišní svalstvo.  Cviky na zemi jsou také poněkud účinné.  Nezapomenout protahovat obě strany těla současně a stejnou měrou.  Cviky lze pojmenovat vtipnou formou, děti si na nové názvosloví zvyknou a zefektivní to problematiku protahování.
  30. 30.  Autor: Tereza Strupková, DDM Magnet, Mohelnice

×