Finanční ocenění služeb lesa

788 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
788
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
17
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide
  • On this slide we can see 2 areas:
    Without the water –draught area
    Water rich area and active vegetation plants.
    It is possible to see as the solar energy is distributed
  • Finanční ocenění služeb lesa

    1. 1. Finanční ocenění služeb lesa Josef Seják Fakulta životního prostředí, Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, Králova výšina 7, 400 96 Usti nad Labem, josef.sejak@ujep.cz
    2. 2. Lidé existenčně závisí na ekosystémech krajiny a jejich službách• Lidská společnost a její ekonomiky existenčně závisí na ekosystémech a na jejich životodárných funkcích a službách (MEA 2005). Přirozené ekosystémy poskytují: • potraviny, vodu, dřevo, vlákna, palivo (zásobovací služby), ale také • tvoří úrodnou půdu, čistí ovzduší a vodu (podpůrné služby), • chrání proti škodlivému kosmickému záření, neustále regulují složení atmosféry, zmírňují klimatické extrémy, udržují biodiverzitu, regulují nemoci, rozkládají organický odpad (regulační služby), • jsou zdrojem estetických, duchovních, výchovných a rekreačních hodnot (kulturní služby) atd. Trhem prochází a jsou hodnoceny pouze zásobovací služby. Je však stále jasnější, že lidé závisí primárně zejména na podprůrných a regulačních službách, které jsou někdy nazývány životodárnými službami, neboť na nich trvale závisí životy lidí a dalších heterotrofních forem života.
    3. 3. Samoorganizovaný vývoj přírody ke klimaxovým pokryvům • Před stovkami milionů let vystoupil život z oceánů na pevninu a postupně ji obsadil a to dlouho před tím, než se objevily složité organismy savců a nakonec i lidský druh. Před 300 miliony let dokázaly fotosyntetizující organismy v mořích a vegetace na kontinentech zvednout hladiny kyslíku v atmosféře na 25-28 %, kdy již docházelo k samovznícením • Jako potenciální přirozená vegetace se na kontinentech prosadila taková rostlinná společenstva, která optimálně regulují klimatické extrémy (denní a roční pulsy slunečního záření) a přitom maximalizují udržení vody i živin ve vlastním ekosystému. Zatímco ve střední Evropě a v ČR přírodní vegetaci tvoří zejména opadavé listnaté lesy, v tropickém Kongu jsou to zejména tropické stálezelené lesy.
    4. 4. Netržní hodnocení služeb ekosystémů 1. poptávkové (preferenční) metody Lidé tradičně hodnotí pouze ty části přírody, které jim poskytují bezprostřední užitek. Anthropocentrické přístupy k hodnocení přírodních zdrojů (jako zdrojů budoucích užitků) byly rozpracovány již v polovině 19. století (Faustmann 1849). Ve všech případech se ocenění odvozovalo z odhadu budoucích užitků přírodních zdrojů. V rámci tohoto utilitárního přístupu začali v posledních desetiletích odborníci experimentálně hodnotit i netržní statky a služby přírody a to prostřednictvím odvozených a hypotetických tržních přístupů, zejména dotazováním se jednotlivců, kolik jsou ochotní platit za jednotlivé služby ekosystémů. Všechny tyto utilitární, poptávkové či preferenční přístupy (odhalené či stanovené preference, jako CVM, TCM, hedonické hodnocení atd.) trpí ve vztahu k hodnocení služeb ekosystémů jedním podstatným defektem. Hodnocení jsou prováděna spotřebiteli, kteří ještě zdaleka nezahrnuli služby ekosystémů do svého hodnotového systému.
    5. 5. Netržní hodnocení služeb ekosystémů 2. nákladové metody Alternativním teoretickým konceptem k hodnocení služeb ekosystémů je použití nákladů náhrady těchto služeb. Tento přístup hodnotí, kolik stojí náhrada jednotlivých služeb přirozených ekosystémů, pokud je zabezpečujeme technologickou cestou (např. protipovodňovou službu mokřadního ekosystému lze ocenit náklady na výstavbu umělé hráze). Jak Costanza et al. píší: “Dalším způsobem jak uvažovat o službách ekosystémů, je určit, co by stála jejich náhrada technologickou, umělou cestou.” (Costanza et al. 1997, p. 255). S ohledem na to, že většina životodárných služeb ekosystémů ještě nevstoupila do hodnotového systému většiny lidí, jeví se metoda náhradních nákladů jako efektivní způsob vyjádření existenčního významu služeb ekosystémů pro lidský druh.
    6. 6. Míra podhodnocení poptávkovými metodami • V současnosti je prvním známým příkladem globálního hodnocení služeb ekosystémů světa stať Costanza et al. (1997). Tým autorů odhadl roční hodnotu 17 služeb 16 biomů na 16-54 bilionů USD (bilion=1012 ) s průměrem 33 bilionů USD za rok, což byl přibližně dvounásobek ročního světového HDP. • Použijeme-li nákladů známého experimentu Biosféra 2, můžeme odhadnout míru podhodnocení v Costanzově stati. Biosféra 2 byl ambiciózní projekt, v němž 8 lidí chtělo přežít dva roky v umělém ekosystému hermeticky uzavřeného skleníku 3.15 akru. Tento neúspěšný projekt s náklady 200 milionů USD odhalil, že lidé nejsou zatím schopni vytvářet vyvážené ekosystémy. • Vyžadoval-li projekt Biosféra 2 investici 200 milionů USD pro 8 lidí, pak celkovou hodnotu ekosystémů světa lze odhadnout na 165 biliard USD (165 x 1015 ). Použitím 5% diskontní míry dospějeme k odhadu ročních služeb ekosystémů světa ve výši $8 biliard (8 x 1015 ), což znamená pětisetnásobek ročního světového HDP.
    7. 7. Přístupy využité v projektu pro MŽP V projektu „Objasnění dlouhodobých interakcí mezi ekosystémy ČR a jejich vnějším prostředím v podmínkách globálních změn“ je užita pro hodnocení služeb ekosystémů metoda nákladů náhrady kombinovaná s monitorovanými údaji o tocích sluneční energie a skupenských změnách vody (Ripl 2003) a s využitím metody hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol. 2003). Za situace, kdy služby ekosystémů ještě nevstoupily do hodnotového systému většiny lidí je efektivní využívat výše uvedené přístupy nákladů náhrady, kombinované s toky energie a látek v jednotlivých ekosystémech. Navíc tento přístup organicky integruje metodu hodnocení biotopů (BVM), která odráží průměrné náklady na obnovu individuálních biotopů jakožto prostředí pro specifické rostlinné a živočišné druhy (Seják, Dejmal et al. 2003).
    8. 8. EVAPOTRANSPIRACE
    9. 9. Praha, teploty povrchů, slunný 28. červenec 2005, 9.30, 23x34 km, (multispektrální a termická data Landsat TM a ETM+)
    10. 10. Odhad hodnoty ročních ekosystémových služeb 1 ha lesa (zdravý smíšený les s dostatkem vody): • 1. Biodiverzita: L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek jsou hodnoceny 66 bodů na 1 m2, což na 1 ha představuje 660 000 bodů x 12,36 Kč/bod = 8,158 mil. Kč, při 5% diskontu představuje roční službu v biodiverzitě ve výši cca 0,4 mil. Kč ročně • 2. Odhad kyslíkové služby lesního porostu: Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun čisté produkce kyslíku. Pro přepočet mezi kilogramy a litry 02 platí vztah 1,429 kg/m3 neboli 1 kg 02 představuje 700 litrů 02. • 10 000 kg/ha x 700 litrů x 0,50 Kč/litr = 3,5 mil. Kč ročně • 3. Odhad klimatizační služby lesního porostu: Vycházíme z úvahy, že strom s průměrem koruny cca 5 m (tj. plochou cca 20 m2), který je dostatečně zásoben vodou, odpaří za slunných dnů více než 100 litrů vody denně (cca 70 kWh) a zužitkuje tak podstatnou část slunečního záření (cca 80 %) na ochlazení prostřednictvím výparu. Naopak v noci vodní pára kondenzuje na chladnějších místech, čímž dochází k jejich oteplení a návratu vody do krajiny. Strom tedy působí jako přirozené klimatizační zařízení s dvojitou funkcí ochlazování za slunečního svitu a oteplování při poklesu teplot. S ohledem na počet slunných dnů v roce a střídavou disponibilitu vody můžeme předpokládat, že v průměru z 1 m2 zapojeného lesa za rok evapotranspiruje 600 l vody • 300 stromů/ha x 140 kWh/den a strom x 150 dnů x 2 Kč/kWh = 16,8 mil. Kč ročně (600 l/m2 a rok x 1,4 kWh x 10 000 x 2 Kč/kWh = 16,8 mil. Kč ročně) • 4. podpora krátkého vodního cyklu, a tvorba místních srážek ve výši odpařených 50 m3 na 1 ha a slunný den znamená roční službu z 1 ha lesa: (600 litrů/m2) x cca 2,85 Kč (cena litru destil. vody) x 10000 = 17,1 mil. Kč ročně • Celkem služeb z 1 ha lesa 37,8 mil. Kč ročně
    11. 11. Odhad hodnoty ročních ekosystémových služeb 1 ha lesa stále zeleného tropického lesa: • 1. Biodiverzita: L2.3 Teplomilné doubravy na spraších jsou hodnoceny 72 bodů na 1 m2, což na 1 ha představuje 720 000 bodů x 12,36 Kč/bod = 8,9 mil. Kč, při 5% diskontu představuje roční službu v biodiverzitě ve výši cca 0, 5 mil. Kč ročně • 2. Odhad kyslíkové služby lesního porostu: Jeden hektar listnatého tropického lesa v podmínkách tropického pásma vyprodukuje za rok průměrně 20 tun čisté produkce kyslíku. Pro přepočet mezi kilogramy a litry 02 platí vztah 1,429 kg/m3 neboli 1 kg 02 představuje 700 litrů 02. 20 000 kg/ha x 700 litrů x 0,50 Kč/litr = 7 mil. Kč ročně • 3. Odhad klimatizační služby lesního porostu: S ohledem na počet slunných dnů v roce a střídavou disponibilitu vody můžeme předpokládat, že v průměru z 1 m2 zapojeného lesa za rok evapotranspiruje 1000 l vody 1000 l/m2 a rok x 1,4 kWh x 10 000 x 2 Kč/kWh = 28 mil. Kč ročně • 4. podpora krátkého vodního cyklu, a tvorba místních srážek ve výši odpařených a zpětně zachycených 100 m3 na 1 ha a slunný den znamená roční službu z 1 ha lesa: (1000 litrů/m2) x cca 2,85 Kč (cena litru destil. vody) x 10000 = 28,5 mil. Kč ročně • Celkem služeb z 1 ha tropického lesa 64 mil. Kč ročně
    12. 12. Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí území ČR (ekol. funkce dle BVM, ekon. funkce dle zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhl. č. 3/2008 Sb.) LAND COVER 1:100000 Body Hodnota biotopů Roční služby ekosystémů Hodnota ekosystémů Úřední cena průměr Kč/m2 Kč/m2 Kč/m2 Kč/m2 1.1.1. Souvislá městská zástavba 0-2,4 0-30 671 13420 35-2250 dle velik. osady 1.1.2. Nesouvislá městská zástavba 10,2 126 1950 39000 35-2250 dle velik. osady 1.2.1. Průmyslové a obchodní areály 0-2,9 0-33 806 16120 35-2250 dle velik. osady 1.2.2. Silniční a železniční síť s okolím 8,2 101 1468 29360 35-2250 dle velik. osady 1.2.3. Přístavy 8,3 103 1758 35160 35-2250 dle velik. osady 1.2.4. Letiště 11,9 147 2000 40000 35-2250 dle velik. osady 1.3.1. Oblasti současné těžby surovin 13,4 166 1087 21740 35-2250 1.3.2. Haldy a skládky 7,9 98 2488 49760 1 1.3.3. Staveniště 7,1 88 1061 21220 35-2250 1.4.1. Městské zelené plochy 19,3 239 2664 53280 35-820 dle velik. osady 1.4.2. Sportovní a rekreační plochy 18,8 232 1993 39860 13,9-9,5 2.1.1. Nezavlažovaná orná půda 11,2 138 1555 31100 1,85-9,05 dle okresů 2.2.1. Vinice 15,2 188 2229 44580 42 2.2.2. Sady, chmelnice a zahradní plantáže 14,2 176 2216 44320 42 2.3.1. Louky a pastviny 20,8 257 2565 51300 1-4,50 roční sl. 1880 Kč/m2 2.4.2. Směsice polí luk a trvalých plodin 14,1 174 2134 42680 1-9,05 dle okresů 2.4.3. Zemědělské oblasti s přiroz.vegetací 21,5 266 2507 50140 1-4,50 dle okresů 3.1.1. Listnaté lesy 40,7 503 3906 78120 30 roční sl. 3780 Kč/m2 3.1.2. Jehličnaté lesy 26,2 324 3118 62360 22 roční sl. 2400 Kč/m2 3.1.3. Smíšené lesy 28,5 352 3275 65500 26 roční sl. 3050 Kč/m2 3.2.1. Přírodní louky 33 408 2749 54980 2,60 roční sl. 3000 Kč/m2 3.2.2. Stepi a křoviny 53 655 3326 66520 1 3.2.4. Nízký porost v lese 23,5 290 2689 53780 1 3.3.2. Skály 39,8 492 2697 53940 1 4.1.1. Mokřiny a močály 33,5 414 4002 80040 1 4.1.2. Rašeliniště 53,3 659 4501 90020 1 5.1.1. Vodní toky 23,1 286 3857 77140 10 5.1.2. Vodní plochy 18,7 231 3712 74240 10
    13. 13. Závěry 1. Jednou z nejdůležitějších rolí či funkcí, které krajina poskytuje lidem, je tzv. životodárná funkce (jako výraz podpůrných a regulačních služeb), tradičně užívaná jako volný statek. S její rostoucí vzácností je třeba ji začít ekonomicky hodnotit. 2. Vycházeje z metod zjišťování ochoty lidí platit za jednotlivé služby ekosystémů, Costanza et al. (1997) odhadli roční hodnotu služeb ekosystémů světa na 1,8 násobek ročního světového HDP (33 k 18 bilionům USD). Naše pilotní odhady z toků energie a vody v přirozených ekosystémech ukazují pomocí nákladů náhrady, že roční služby ekosystémů tvoří nejméně padesátinásobek ročního HDP. 3. Zároveň argumentujeme, že to nejsou náklady náhrady, které nadhodnocují podpůrné a regulační služby ekosystémů, nýbrž naopak jsou to preferenční metody ochoty platit, které výrazně podhodnocují jejich skutečné přínosy. 4. Díváme-li se na oba hlavní metodické přístupy jako na komplementární, můžeme říci, že ukazují rozsah hodnot služeb ekosystémů, počínaje tím, jak je hodnotí jednotlivci a konče tím, jaké jsou skutečné schopnosti lidí nahrazovat je technologickou cestou.
    14. 14. Děkuji za pozornost • Reference: • Capra, F., 2004. Tkáň života. Nová syntéza mysli a hmoty. Academia 2004, ISBN 80- 200-1169-2. • Costanza R, D'Arge R, De Groot R, Farber S, Grasso M, Hannon B, Naeem S, Limburg K, Paruelo J, O'Neil RV, Raskin R, Sutton P, Van den Belt M., 1997. The value of the world's ecosystem services and natural capital, Nature;387:253-260 • Faustmann M. 1849. [Linnard (tr.) and Gane (ed.)1968]. On the Determination of the Value Which Forest Land and Immature Stands Possess for Forestry. English Translation in: Martin Faustmann and the Evolution of Discounted Cash Flow (Translated by W. Linnard; with editing and introduction by M. Gane). 1968. Commonwealth Forestry Institute Paper No. 42. University of Oxford: Oxford, England. • MEA 2005, Ekosystémy a lidský blahobyt, syntéza, WRI a COŽV UK 2005, ISBN:80- 239-6300-7 • Odum H.T. 1996. Environmental Accounting, Emergy and Environmental Decision Making, John Wiley&Sons, Inc., New York • Ripl W, 1995. Management of water cycle and energy flow for ecosystem control: the energy-transport-reaction (ETR) model. Ecological Modelling, 1995, vol. 78, p. 61-76. • Ripl W., 2003. Water: the bloodstream of the biosphere. Phil. Trans. R. Society, London B 358, p. 1921 – 1934. • Seják, J., Dejmal, I. et al., 2003. Hodnocení a oceňování biotopů ČR (Valuation and Pricing Biotopes of the Czech Republic), Český ekologický ústav, 428 p., ISBN 80- 85087-54-5. Viz http://fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdf Stručný popis: http://fzp.ujep.cz/projekty/bvm/bvm_CZ.pdf. English brief description of Biotope Valuation Method (BVM) see at http://fzp.ujep.cz/projekty/bvm/bvm.pdf.
    15. 15. Ztráty biotopů a služeb ekosystémů z klánovického golfu • Pokud by investor akce výstavby golfového hřiště tuto akci realizoval, potom v duchu zák. č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě: • by musel zabezpečit doplňkovou nápravu za likvidované biotopy výsadbou a údržbou nového lesa na náhradní ploše 30,39 resp. 10,94 ha na území Prahy, nejlépe na antropogenně znehodnocených půdách v bezprostřední blízkosti dotčeného území; nebude-li to možné, uhradí jednorázově 63 mil. Kč před zahájením stavby u varianty 1 resp. 20,6 mil. Kč u varianty 2a a na vlastní náklady zajistí výkup náhradních pozemků na území hl. m. Prahy v bezprostřední blízkosti dotčeného území, na kterých orgán ochrany přírody a krajiny zajistí z prostředků ekologické újmy náhradní výsadbu. • každoročně by měl ve formě přechodné ztráty služeb lesního ekosystému (příloha 4 zák. č. 167/2008 Sb.) odvádět 813 mil. Kč u varianty 1, resp. 211 mil. Kč u varianty 2a, a to po dobu minimálně 30 let do veřejných rozpočtů (Klánovic, Prahy, SFŽP) než nově vysazený les dosáhne poloviny věku stávajících porostů.

    ×