1. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Proces vnímání
Vypracovala : Veronika Kosíková
Drnovice, 21. 12. 2012

2. Argumentace:
Toto téma jsem si vybrala, protože se vztahuje k mému studovanému oboru. Všichni
pedagogové musí projít pedagogickou psychologií a toto je jednou z oblastí, která se probírá.
Myslím si, že je toto téma také velmi důležité, především téma poruch vnímání.
S volbou tématu jsem pracovala tak, že jsem si prošla své poznámky, které jsem si
tvořila již od prvního ročníku a zde jsem si zapisovala témata, která mne během studia zaujala
a z kterých bych případně mohla čerpat téma své bakalářské práce.
Volba názvu mi vyplynula po dokončení celého textu.
Anotace:
Následující text shrnuje proces vnímání a jeho složky a též uvádí stručný historický
přehled vývoje chápání vnímání jako celku.
Klíčová slova:
Vnímání, smysl, percepce, počitky, vjemy
Obsah
1. Vnímání............................................................................................................................... 3
2. Smysl ................................................................................................................................... 3
3. Historický přehled ............................................................................................................... 4
4. Závěr ................................................................................................................................... 5
Seznam použité literatury: .......................................................................................................... 6

3. 1. Vnímání
Vnímání (též Percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje
o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivním
odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní
orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci. Výsledky vnímání jsou počitky a vjemy.
Počitek je nejjednodušším elementem našeho vnímání a je základním materiálem pro
složitější procesy: paměť, myšlení. Jedná se o výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu) –
např. receptor + nerv + mozek. Tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. modrá
barva). Výsledkem většího množství počitků je vjem. Při zpracování počitků do větších celků
se uplatňuje i myšlení, takže výsledný vjem je víc než suma jednotlivých částí.
2. Smysl
Smysl je slovo s velmi širokým významem, a přitom tak základní, že se obtížně
vymezuje. V základním významu označuje tradičně pět organických smyslů: zrak, sluch,
hmat, čich a chuť; v množném čísle znamená téměř vždy právě tyto organické smysly.
Smysly jsou způsoby zakoušení a poznávání světa prostřednictvím specializovaných
smyslových orgánů. Smyslové vnímání se ve starší češtině označovalo jako "čití", odtud
i označení "čidlo" a u Tomáše Štítného "čitedlnost": Na rozdíl od těchto orgánů, pasivních
receptorů, zahrnuje smyslové vnímání i větší nebo menší aktivní podíl vnímajícího: výběr
předmětu, zaměření pozornosti, pohyb očí nebo hmatající ruky. O povaze a odlišnostech
jednotlivých smyslů uvažuje Aristotelés zejména ve spise „O duši“, kde dochází
k překvapivému závěru, že člověk se od jiných živočichů odlišuje především jemností svého
hmatu. Vedle vnějších smyslů s jejich orgány rozlišuje ještě také tři smysly či city (aisthésis)
vnitřní, jež Jan Ámos Komenský nazývá pozor, soud a paměť. Kant rozlišuje smysly na dálku
(zrak, sluch) a smysly na blízko (hmat, čich a chuť), přičemž zrak, sluch a hmat jsou podle
něho spíše smysly objektivní, neboť přispívají víc k našemu poznání, kdežto chuť a čich jsou
spíše subjektivní, protože přinášejí požitek či nelibost. Vedle těchto vnějších smyslů zkoumá
Kant také otázku vnitřního smyslu (sensus internus).

4. 3. Historický přehled
Psychologie, jakožto věda o chování a prožívání, věda o duši, je samostatnou vědní
disciplínou poměrně krátce. Psychologie se od starověku vyvíjela v rámci filozofie, proto je
i prvotní definice vnímání spojeno s filosofií. Obě tyto vědní disciplíny se neustále prolínají.
Ve vývoji psychologie rozlišujeme celou řadu psychologických směrů, přístupů a škol, které
se pokoušeli vysvětlit psychiku člověka. Z celé této řady se vnímáním a smysly zabývali
filosofové především v době novověku a v první polovině devatenáctého století.
a) Novověk
Mezi největší novověké myslitele, zabývající se vnímáním patří především John Locke.
Tento filozof nesouhlasil s názory René Descarta a jeho koncepci vrozených idejí Descartes
dospěl k závěru, že smysly jsou vnitřně nespolehlivé při rozpoznávání reality fyzikálního
světa. Podle něj musí skutečná povaha fyzikálních objektů spočívat v něčem jiném než ve
smyslových kvalitách – musíme se radit nikoli se smysly, ale s rozumem, který jediný umí
pochopit podstatu věci. Naopak Locke zastával názor, že zkušenosti, jejímiž dvěma zdroji
jsou smyslové vjemy a reflexe, vnímají naše poznatky a dávají nám jednoduché ideje.
Z tohoto tvrzení vyplýval závěr, že nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech.
Smyslové vjemy jsou podle jeho chápání výsledkem fyzického působení objektu na naše
smysly a reflexe představují jakési vnitřní vnímání (vnitřní smyl). Na koncepci Johna Locka
navázál George Berkley. Dalším anglickým empiristou je David Hume. Hume souhlasí
s Lockem, že východiskem lidského poznání je smyslová zkušenost, ale upřesňuje, že tato
smyslová zkušenost lidem poskytuje pouze jednoduché dojmy. Z těchto dojmů člověk pomocí
své představivosti vytváří komplexní představy. Další filosof, který se ve svém díle věnuje
vnímání, je Immanuel Kant. Jeho názorem je, že vjem může vzniknout pouze za určitých
předpokladů a to tehdy, máme- li v sobě předem dané formy, které nám umožňují uspořádávat
a podržet tok podnětů, které přicházejí z vnějšího světa. Rovněž dokážeme vnímat časové
uspořádání podnětů. Dokážeme určit, co následovalo před a co po. Tyto schopnosti nazývá
Kant jako apriorní formy smyslovosti. Závěrem jeho myšlenek je, že s vjemy, které jsme
vytvořili, jsme dále schopni pracovat.

5. b) 1. polovina 19. Století
V devatenáctém století se zákonitostmi vnímání se zabýval zvláště gestaltismus neboli
tvarová psychologie. Právě gestaltisté byli zastánci toho, že celek je víc, než jen souhrn částí.
Mezi celkem a částmi existuje specifický vztah. Celek vytváří tzv. Gestalt (tvar), jehož
uspořádání podléhá určitým pravidlům - Gestalt zákonům. Nejdůležitějším Gestalt zákonem
je tzv. zákon pregnantnosti, podle kterého Gestalt směřuje vždy k co nejjednoduššímu
uspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku.
4. Závěr
Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že chápání vnímání se ve vývoji lidstva značně
měnilo. Ale jak zjistíme, který z těchto názorů je správný? Řekla bych, že to závisí na úhlu
pohledu každého člověka.

6. Seznam použité literatury:
Relevantní použité zdroje:
1. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s. Psyché (Grada).
ISBN 80-247-0871-X.
 autor uznávaným odborníkem v této oblasti
 jedná se o redigovaný zdroj
 recenzovaný zdroj
 známé a důvěryhodné vydavatelství
 optimální rozsah problematiky
2. WIKIPEDIA, Halucinace [online]. Last revision 25. 6. 2012 [citace 2012-12-21].
Dostupné na World Wide Web: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Halucinace)>
 článek je aktuální
 obsahuje dostatek odkazů na odbornou literaturu
 z obsahu usuzuji, že autor má přesnou představu o tom co píše
 odkazy na stránkách jsou funkční
 informace jsou přehledné a v potřebné míře
Ostatní zdroje:
WIKIPEDIA, Vnímání [online]. Last revision 4. 5. 2009 [citace 2009-09-28]. Dostupné na
World Wide Web: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD>
WIKIPEDIA, Psychologie [online]. Last revision 20. 9. 2009 [citace 2009-09-28]. Dostupné
na World Wide Web:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie#Senzorick.C3.A9_procesy_a_vn.C3.ADm.C3.A1n.
C3.AD>
SUPERSTUDENT, Úvod do psychologie [online]. c2008 [citace 2009-09-28]. Dostupné na
World Wide Web: <http://referaty.superstudent.cz/materialy/uvod-do-psychologie>
SUPERSTUDENT, Německá klasická filozofie [online]. c2008 [citace 2009-09-28].
Dostupné na World Wide Web: < http://maturitni-otazky.superstudent.cz/materialy/nemecka-
klasicka-filosofie-2>
SUPERSTUDENT, Psychologie jako věda [online]. c2007 [citace 2009-09-28]. Dostupné na
World Wide Web: < http://maturitni-otazky.superstudent.cz/materialy/psychologie-jako-veda-
zaklady-filosofie>
WIKIPEDIA, Smysl-filozofie [online]. Last revision 27. 2. 2009 [citace 2009-09-28].
Dostupné na World Wide Web: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Smysl_(filozofie)>