Szabo_Network_analyza

440 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
440
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Szabo_Network_analyza

  1. 1. Fakulta sociálních věd UKInstitut komunikačních studií a žurnalistiky Mediální studia Daniel Szabó Analýza filmu Network 1
  2. 2. OBSAH1. Metodologické vymezení a cíle práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32. Sidney Lumet a Network. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33. Politické a společenské souvislosti v době vzniku filmu Network . . . . . . . . . . . . 44. Analýza a popis filmu Network. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65. Význam a kontext mediální problematiky ve filmu Network . . . . . . . . . . . . . . . 96. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 2
  3. 3. 1. Metodologické vymezení a cíle práce V tomto textu budeme naši pozornost soustředit na analýzu filmu Network, kterýv roce 1976 natočil americký režisér Sidney Lumet. Network se stal předmětemnašeho zkoumání pro své estetické a umělecké kvality, které ve spojení s tématemfilmu (zobrazení mediální problematiky v komerční televizní stanici) navozují otázku,do jaké míry je filmové médium schopno reflektovat mediální, společenské a politickéudálosti a přetransformovat je v jednotné umělecké dílo. Pokusíme se ve zkratcepřiblížit tvorbu režiséra Lumeta a poukážeme na situaci v Americe v polovině 70. let20. století. Práce se bude opírat o studium a interpretaci filmu Network v souvislostis odkazy na přední mediální analytiky (McQuail, Thompson, Meyrowitz, Halin,Mancini).2. Sidney Lumet a Network Americký filmový a divadelní režisér Sydney Lumet (*25.6.1924) se mezinárodněprosadil před více než padesáti lety soudním dramatem Dvanáct rozhněvanýchmužů (12 Angry man, 1957), ve kterém jednu z rolí ztvárnil Jiří Voskovec. 3
  4. 4. V šedesátých letech natočil film Zastavárník (The Pawnbroker), který proslavil herceRoda Steigera v roli židovského prodavače Nazermana, který se vyrovnávás traumatickými následky pobytu v nacistickém koncentračním táboře. Uměleckynejsilnější období prožil Lumet v sedmdesátých letech, kdy natočil Vraždu v OrientExpressu (Murder on Orient Express, 1974) podle detektivního románu AgathyChristie s Lauren Bacall, Ingrid Bergman a Albertem Finneyem. Roky 1973 a 1975přinesly spojení Lumeta s hercem Al Pacinem. Filmy Serpico (Serpico, 1973) a Psíodpoledne (Dog day afternoon, 1975) jsou důkazem propracovaného Lunetovafilmového stylu a expresivního Pacinova herectví. Právě Network (1976) potvrdilLumetovo postavení u filmových kritiků, kteří jeho filmy z období „nového novéhohollywoodu“ řadí mezi to nejlepší, co v té době vzniklo. Poslední dvě dekádyminulého století už neznamenají pro Lumeta tak silný umělecký úspěch. Lzepřipomenout dva významnější filmy z let 80. a to Rozsudek (The verdikt, 1982)s Paulem Newmanem v hlavní roli a sociální drama Čas zastavit se (Running onemptey, 1988). Zatím posledním Lemwtovým filmem je detailně propracovanépsychologické drama s prvky kriminálního filmu Než ďábel zjistí, že seš mrtvej(Before the Devil Knows Youre Dead, 2007). Film Network se řadí do období tvz. nového nového hollywoodského filmu. Často,ale bývá chybně označován za tvz. nové hollywoodské drama. Filmová historie velmipřesně dělí americkou kinematografii na období „klasického hollywoodského filmu“(1917-1960) a na období tvz. „post klasického hollywoodského filmu“ (od roku 1960).Post klasický Hollywood se dále dělí na již zmiňovaný „nový hollywoodský film“ (60. 4
  5. 5. léta 20. století) a "nový nový hollywoodský film" (přibližně od roku 1970). Distancemezi klasickým a post klasickým Hollywoodem spočívají především ve změně stylu,narace, produkce a recepce filmů. Filmoví historikové a vědci se dělí na zastáncezlomu mezi klasickým a post klasickým hollywoodem (Corrigan, Wyatt, Schatz) azastánce kontinuity (Bordwell, Thompsonová, Buckland). Network získal čtyři Oscary za rok 1976, pro nejlepšího herce v hlavní roli (PeterFincher), nejlepší herečku v hlavní roli (Faye Dunaway), nejlepšího herce ve vedlejšíroli (William Holden) a nejlepší scénář (Paddy Chayefsky).Scenárista Paddy Chayefsky napsal scénář k ceněnému filmu Kena Russella Změnastavu (Altered states, 1980). William Holden je znám z filmů jako Sunset Boulevard(Sunset Boulevard, 1950) nebo Most přes řeku Kwai (The bridge on the river Kwai,1957). Peter Fincher ztvárnil v Networku svou poslední filmovou roli a mohli jsme hovidět i jako Oscara Wildea ve filmu Zkoušky Oscara Wildea (The trials of OscarWilde, 1960) nebo ve filmu Johna Schlesingera Krvavá neděle (Sunday bloodySunday, 1971). V roce 2000 byl film Network vybrán ve Spojených státech donárodního filmového registru Library of Congress jako "kulturně, historicky neboesteticky významný". V roce 2007 se film umístil mezi Top 100 amerických filmůvšech dob na 64. místě. Výběr filmů provedl American Film Institute.3. Politické a společenské souvislosti v době vzniku filmu Network 5
  6. 6. V 70. letech 20. století byla Amerika na jednom ze svých ekonomických vrcholů.Televizní a filmový průmysl dobře prosperoval, ale poněkud nestálá byla americkápolitická situace. A to jak domácí, tak i zahraniční. Politickou nestabilnostodstartovala aféra Watergate. Skandál ve Watergate vypukl ve Spojených státechpoté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu v roce1972 násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona.Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. O události začali psát reportéřideníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward. Celý případWatergate vedl až k rezignaci prezidenta USA. Snímek Všichni prezidentovi muži (Allthe presidents man, 1976) režiséra Alana J. Pakuly je právě filmovou rekonstrukcíaféry Watergate. Výstižně okomentoval Watergate ve své knize Všude a nikde JosuaMeyrowitz: „Od Watergate jsme fascinováni možností odhalovat podvody, jenže tatonaše umanutost není doprovázena pořádným promýšlením skutečnosti, co všechnove skříních našich vůdců zcela nevyhnutelně najdeme. Familiárnost pěstovanáelektronickými médii až příliš snadno podporuje pohrdání“ (Meyrowitz, 2006: 225). V roce 1973 USA provedly v Chile zásah proti demokratické vládě SalvadoraAllendeho. V roce 1975 Amerika financovala zásah v Indonésii (ve VýchodnímTimoru), který schválil prezidenta Ford (Gerald Ford (1913-2006) byl prezidentemSpojených států (1974 - 1977). Ford byl navržen Richardem Nixonem na uvolněnoufunkci prezidenta. Po Nixonově rezignaci v roce 1974, převzal Ford prezidentskýúřad. Ford udělil milost Richardu Nixonovi, která zabránila jeho trestnímu stíhání vsouvislosti s aférou Watergate. Během Fordova prezidentského mandátu se 6
  7. 7. Američané stáhli z Vietnamu. Ve volbách v roce 1976 byl Ford poražen demokratemJimmy Carterem. V letech 1954-1975 probíhala válka v Indočíně (hlavně veVietnamu), kde bylo zabito přes 4.000.000 lidí. V roce 1975 vyšel v časopise Harpers článek amerického velvyslance v SaúdskéArábii Jamese Akinse. Popisoval problémy na arabských ropných polí a navrhoval,aby Amerika vyslala do oblasti lidi z Texasu a Oklahomy, na těžbu ropy. Článek vyšelpod pseudonymem a Akins prohlásil v televizi, že kdo něco takového navrhuje, jebuď šílenec, nebo zločinec anebo sovětský agent. Nakonec se ukázalo, že článek bylstudií, kterou provedl tehdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Akins toutokauzou přišel o zaměstnání. Kissinger ovšem nikdy nepřiznal, že by zmíněný článekobsahoval jeho myšlenky. V roce 1975 v rozhovoru pro časopis Business Week řekl,že by bylo možno snížit ceny ropy "masivní politickou válkou proti zemím jakoSaúdská Arábie a Írán, takže by byla ohrožena jejich politická stabilita a možná ibezpečnost, pokud by nespolupracovaly." Pokud důvěra Američanů v politické instituce a rozhodnutí nebyla velká, televiznívysílání bylo v polovině 70. let 20. století v USA téměř vším. Jen roky 1975 a 1976(vznik a distribuce filmu Network) přinesla několik významných mediálních událostí.Rok 1975: 11. října se poprvé vysílal pořad Saturday night live v produkci NBC, vekterém se objevuje i komik Andy Kaufman. Televizní stanice CBS čtvrtým rokemvysílá seriál M*A*S*H (1972 - 1983). Skončila licence NBC na Academy Awards(předávání Oscarů se vysílá od roku 1966 barevně a práva na přenos vlastnítelevizní společnost ABC, s výjimkou let 1971-1975 kdy licenci vlastnila NBC). Do kin 7
  8. 8. je uveden poslední film Orsona Wellese F for Fake. Roku 1976 Blues Brothersdebutovali na NBC v pořadu Saturday night live. V New Yorku bylo otevřenomuzeum televize a rádia. Letní olympiádu v Montrealu sledovala podle odhadů ažmiliarda televizních diváků. Firma SONY dává na trh svůj videorekordér se systémemBetamax, který se prodává zejména v USA. Firma Matsushita představí svůjvideorekordér, který má konkurovat Sony Betamax systému.4. Analýza a popis filmu Network Network otevírá úvodní pětiminutový prolog, ve kterém je ve stručnosti, pomocíhlasu mimo obraz (voice over), představen život televizního moderátora HowardaBeale (Peter Fincher). Následuje sekvence, ve které vidíme dialog mezi Bealem aMaxem Schumacherem (William Holden). Schumacher sdělí Bealeovi v baru, žebude propuštěn z televize UBS, kde čte večerní zprávy "UBS Evening News".Důvodem propuštění je malá sledovanost pořadu. Po této expozici, která nás uvede do příběhu filmu, následuje narativní sledudálostí, které jsou kauzálního charakteru. Lumet divákovi nezamlčuje žádnéskutečnosti a potvrzuje recipientovi hypotézy. Vyprávění je tudíž redundantní. Jakéobrazy nám tedy Lumet ukazuje? Můžeme konstatovat, že směšuje a prolíná tři roviny. Rovinu osobní, politickou amediální. Aby vůbec po úvodním prologu mohl příběh pokračovat, musí přijít zápletkafilmu. Lumet k ní využívá nečekaného momentu, když Beale vyhlašuje v živémtelevizním vysílání, že v televizi bude končit, má těch „keců“ po krk a spáchá 8
  9. 9. sebevraždu během nadcházejících živého vysílání. V té chvíli se osobní rovinapostavy Bealea prolne s reálným politickým faktem, který se stal v Americe jen o pětdní dříve (22.9.1975), a kterým byl neúspěšný atentát na prezidenta Geralda Forda.Ten spáchala v San Franciscu výstřelem z revolveru Samantha Jane Moor. Toto Bealeovo prohlášení spustí lavinový efekt. Schumacher je jako editorvečerních zpráv propuštěn. V tomto okamžiku by mohlo vyprávění i film skončit. AleLumet přináší druhou zápletku, ve které propojuje osobní rovinu postav a mediálnírovinu příběhu. Producentka zábavných programů Diana Christensen (FayeDunaway) se rozhodne, udělat z Howarda Bealea novou mediální hvězdu.Vymyslí pro něj program s názvem Howard Beale Show, ve které se moderátor stává„prorokem bouřícím se proti pokrytectví doby“. Což potvrzují i jeho slova, kterápronáší v přímém přenosu: „Toto je masové šílenství. Vy šílenci. Ve jménu Božím, tylidi jsou jako skutečné věci. Jsme iluze. Takže vypnout televizory. Vypněte je teď. Azapněte je znovu a znovu vypněte. Obraťte se přímo ke mně uprostřed této věty.Mluvím k vám. Obraťte se ke mně!“ Scéna nové show, která začíná mít neobvyklevysokou sledovanost, je osvětlena modrými reflektory a velká skleněná oknapředstavují různé pohledy na jednotlivá témata. V této fázi filmu už jako diváci zcela zřetelně vidíme, že postava Bealea jeduševně nemocná a jeho nejlepší přítel Schumacher tím evidentně trpí. Beale sestává otrokem svých představ a zároveň i loutkou v rukou Diany a vedení televizeUBS. Beale se stane pro vedení televize nebezpečným ve chvíli, kdy ve své showprohlásí, že nadnárodní společnost ze Saúdské Arábie kupuje UBS: „Všichni víme, 9
  10. 10. že Arabové kontrolují šestnáct miliard dolarů v této zemi. Vlastní část Páté Avenue,dvacet procent v centru Bostonu, jehož součástí je přístav v New Orleans,průmyslový park v Salt Lake City. V Atlantě hotel Hilton, v Arizoně pozemky a ScotCompany, národní banky v Kalifornii, Bank of Commonwealth v Detroitu. KontrolujíARAMCO, Exxon, Texaco a Mobil Oil. Jsou všude - New Jersey, Louisville, St Louis,Missouri. A to je pouze to, co víme. Mnohem víc nevíme, asi proto, že všichni z těcharabských ropných dolarů perou své peníze přes Švýcarské a Kanadské banky.“Apeluje na publikum ve studiu a na lidi u televizních obrazovek, aby posílalitelegramy do Bílého, že jsou naštvaní a nesouhlasí s prodejem. Beale je nakonecpřijat předsedou představenstva společnosti, která vlastní UBS Arthurem Jensenem(Ned Beatty). Jensen přesvědčí Bealea, aby se vzdal svých populistických zpráv.Zástupce a pravá ruka Jensena Frank Hackett (Robert Duvall)společně s Christensenovou, naplánují vraždu Bealea v přímém přenosu. Dvačlenové z teroristické skupiny se nechají najmout a Bealea zastřelí na začátku show.Film končí parafrází na konverzaci mezi Beale a Schumacher na začátku filmu, kdyse oba shodnou, že „by měli mít show, ve které bude zobrazena sebevražd a vražda. Lumetovi se podařilo ve filmu zobrazit televizní diváky jako manipulovatelnoumasu. Masová média vyrábí sdělní a předávají je recipientů. V případě Networku sepříjemci také stávají do jisté míry partnery tohoto komunikačního procesu. Lumet tímpolemizuje s Thompsonovým výrokem, že „příjemci mediovaných sdělení nejsou takúplně partneři v komunikační výměně, ale spíše účastníci strukturovaného procesusymbolického přenosu (transmission)“ (Thompson, 2004: 27). Masová média nejsou 10
  11. 11. ve své podstatě reprezentanty skutečnosti. Jejich mediované informace jsouv určitých případech zkreslené a vytváří tím pádem novou zprostředkovanoumediální realitu. Ta je založena na vztahu masových médií a společnosti. Médiazpracovávají a interpretují realitu a události, které se staly ve světe. Konstruují tak jižzmíněnou mediální realitu, která je „sociální konstrukcí reality. Mediované textymohou být vnímané jako projekce společnosti samé“ (Jirák; Köpplová, 2003: 168). Přesně v těchto intencích (projekce společnosti, která konstruuje realitu) Lumetsvůj film koncipoval. Chování společnosti a reakce jednotlivců na určité mediálníinformace je v mnoha případech specifická a neočekávaná. Stejně jako když sez Bealea stane „mediální prorok“ a televize UBS na jeho popularitě postaví svůjpořad. Winfried Schulz popisuje ve svém článku Funkce a důsledky politickékomunikace právě tuto situaci: „Čím vyhraněnější a čím rozšířenější je domněnka, žedefinice určité situace podávaná v médiích se má pokládat za věrohodnou aodpovídající pravdě (nezávisle na tom, jak je skutečně mediálně ztvárněna), tímsilněji determinují média chování jednotlivců“ (Jirák; Říchová, 2000: 33). V Networku dochází k přechodu od individuální reakce k reakci kolektivní. Každámediální zpráva je vnímána a čtena prostřednictvím příjemce. V případě Lumetovafilmu je příjemcem společnost (diváci), kteří sledují Beleaovo „proroctví“ ve studia aprostřednictvím televizní obrazovky. Následně jsou schopni vykonat různé činy podlejeho pokynů. Lumet z postavy Bealea udělal do jisté míry celebritu, podobnou těmdnešním. O jejich vlivu na diváka se Denis McQuaile vyjadřuje takto: „Skutečnost, žeje něco známé, je mnohdy důležitější než obsah toho, co příjemci vědí, a například 11
  12. 12. pro veřejně známé osoby (celebrity) je nezbytnou podmínkou existence“ (McQuail,2007: 74). Erving Goffman ve své knize Frame anylysis (1974) uvádí model vztahovéhorámce, ve kterém je mediální realita chápána jako specifická situační definice, tvz.vztahový rámec pro individuální jednání. Na Goffmana navazuje i Thompson, kterýpopisuje fungování určitého média: „Schopnost mediálních organizací prosadit sev komerčním prostředí ale závisí také na tom, nakolik mají organizace možnostreprodukci díla udržet pod vlastní kontrolou“ (Thompson, 2004: 23). Goffman iThompson jakoby popisovali situaci v Lumetově filmu. Vztah mezi postavou HowardaBealea, společností a televizí UBS. Vědomé i nevědomé ovlivňování člověkamédiem a naopak. Kam až se dá zajít a do jaké míry si recipient může držet odstupod mediovaného sdělení. Na tento problém se snaží odpovědět i Denis McQuail:„Mediovaná sdělení jsou vždy otevřená a ‚polysémií‘ (mají více významů) a jsouinterpretována podle kontextu a podle kultury příjemců“ (McQuail, 2007: 76).5. Význam a kontext mediální problematiky ve filmu Network Jaké mediální významy a kontexty tedy lze tedy ve filmu Network najít? Popředchozí analýze, jsme došli k závěru, že Lumet natočil satirický film, kterýzobrazuje moc médií v současném světě. Podle Lumeta jsou masová média silněpropojena s ekonomický a politickým systémem, což ve filmu vyznívá negativně.Vysvětlení nám poskytují Hallin a Mancini ve své knize Systémy médií v postmoderním 12
  13. 13. světě: „Prostřednictvím masových médií získávají témata komunikace širší pozornost,jsou analyzována a předkládána politickému systému“ (Hallin, Mancini, 2008: 107).Network nemá za ambici zobrazit systém práce v televizi. Jeho hlavním poslání jeukázat, na případu osobní roviny postav, manipulaci jednotlivce i společnosti skrzemasové médium. Na tom se shodují i dobové kritiky v odborných filmovýchperiodikách. Vyzdvihují Network pro jeho snahu o pohled na americkou společnost,pro Lumetův filmový styl a pro herecké výkony. Časopis Variety se také soustředí naosobní rovinu postav ve filmu: „Excelentním momentem filmu je dramatickásekvence, která se odehraje mezi Schumacherem, jeho ženou a Dianou. Tatosekvence tvoří jeden ze stěžejních momentů filmu, kdy vidíme vzpomínání naminulost a cítíme tíhu života postav“ ( Tiawphaibul, 1977: 22). Podobnost postavBealea a Hersta z filmu Občan Kane (Citizen Kane, 1941) objevil časopis Sight andsound: „V celém filmu je postava Bealea zobrazována jako křičící muž. U něho aleneexistuje žádná bolest, jen hořko sladká ironie na způsob Orsona Wellese, štíra,který zabíjí sám sebe, pro svou kariéru“ (Thompson, 1977: 122-123). Gordon Gowz časopisu Films and Filming se soustředí na problém ekonomické korporace vefilmu: „Je tu zobrazena hrozba korporací, stejně jako ve filmu Normana JewisonaRollerball (1975), nebo v extenzivnější podobě ve filmu Elii Kazana Tvář v davu (Aface in the crowd, 1957)“ (Gow, 1977: 31-32). Dojde i na srovnání Networkus takovými díly jako jsou „film Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove,1964) nebo novela Gore Vidala Mesiáš (The Messiah, 1954)“ (Combs, 1977: 9).Výstižně popsal téma filmu Stephen Rowley: „Není to, nepřátelství vůči kritickým 13
  14. 14. vizím televize. Pokud scénárista Chayefsky říká, že elektronická média hloupnou snámi, dobře, to je jeho postoj. Myslím, že existuje spousta lidí, kteří nejsou dobřeinformovanými občany. Dokonce souhlasím s tím, že televize je velká část tohotoproblému, ale také poukazuji na všechny druhy jiných institucí a skupin jako jsoupolitici, vzdělávací systém, ostatní bulvární média“(http://www.cinephobia.com/network.htm).6. Závěr Network je v dějinách kinematografie jedním z mála filmů, které vynikají kritickýmpohledem na masová média a zároveň přináší aktuální otázky na mediálníproblematiku, které od doby jeho vzniku získaly na intenzitě. Společně s ObčanemKanem a u nás zapomenutým filmem Guse Van Santa Zemřít pro (To die for, 1995)tvoří Lumetův film pomyslnou uměleckou hranici, ve které dochází k oddělení realityživota od zprostředkované mediální reality. Network je také v určitých tématechnadčasovým dílem. O bezmála třicet let předběhl kauzu, která se stala v listopadu2003 v USA: „V roce 2003 se ve Spojených státech vedla debata o tom, proč seceloplošná televizní síť CBS rozhodla stáhnout ze svého programu dvoudílný filmThe Reagans, zabývající se životními osudy Ronalda a Nancy Reaganových.Uvedení první části bylo naplánováno na 16. listopadu 2003. Vedení CBS však odsvého plánu nakonec ustoupilo a film raději přenechalo placenému kabelovémukanálu Showtime, který stejně jako CBS patří společnosti Viacom. Jednalo sepravděpodobně o první případ, kdy jedna z hlavních celostátních televizních sítí 14
  15. 15. stáhla kvůli politickému nátlaku a hrozbě reklamního bojkotu ze svého programu jižhotový projekt“ (http://www.blisty.cz/art/15903.html). 15
  16. 16. LiteraturaCOMBS, Richard (1977): Network. Monthly film bulletin, 44, č. 516, s. 9.GOW, Gordon (1977): Network. Films and filming, 23, č. 4, s. 31-32.HALLIN, C. Daniel; MANCINI, Paolo (2008): Systémy médií v postmoderním světě.Praha: Portál.GOFFMAN, Erving (1974): Frame anylysis: An essay on the organization ofexperience. New York: Harper & Row.JIRÁK, Jan; KÖOPPLOVÁ, Barbara (2003): Média a společnost. Praha: Portál.McQUAIL, Denis (2007): Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.MEYROWITZ, Joshua (2006): Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociálníchování. Praha: Karolinum.SCHULZ, Winfried (2000): Funkce a důsledky politické komunikace. In: Politickákomunikace a média. Praha: Karolinum.THOMPSON, B. John (2004): Média a modernita. Praha: Karolinum.THOMPSON, David (1977): Network. Sight and sound, 46, č. 2, s. 122-123.TIAWPHAIBUL, Murf (1976): Network. Variety, 13, č. 10, s. 22.VIDAL, Gore (1954): Messiah. New York: E. P. Dutton & Co., Inc.http://www.cinephobia.com 16
  17. 17. http://www.blisty.czCitované filmyNetwork (Sidney Lumet; USA, 1976)Scénář: Paddy Chayefsky. Kamera: Owen Roizman. Střih: Alan Heim. Hudba: ElliotLawrence. Hrají: Peter Fincher (Howard Beale), William Holden (Max Schumacher),Faye Dunaway (Diana Christensen), Robert Duvall (Frank Hackett), ad.Prod: Metro-Goldwyn-Mayer; United Artists; bar.; 121 min.Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove; Stanley Kubrick, Velká Británie, 1964)Dvanáct rozhněvaných mužů (12 Angry man; Sidney Lumet, USA 1957)F for Fake (F for Fake; Orson Welles, Francie/SRN, 1975)Krvavá neděle (Sunday bloody Sunday; John Schlesinger, Velká Británie, 1971)M*A*S*H (M*A*S*H; Jackie Cooper, Start Miller, ad., USA, 1972-1983)Most přes řeku Kwai (The bridge on the river Kwai; David Lean, Velká Británie/USA,1957)Občan Kane (Citizen Kane; Orson Welles, USA, 1941)Psí odpoledne (Dog day afternoon; Sidney Lumet, USA 1975)Reaganovi (The Reagans; Robert Allan Ackerman, USA, 2003)Rollerball (Rollerball; Norman Jewison, USA, 1975) 17
  18. 18. Saturday night live (Saturday night live; Albert brooks, Paul Miller, ad., 1975)Serpico (Serpico; Sidney Lumet, USA 1973)Sunset Boulevard (Sunset Boulevard; Billy Wilder, USA, 1950)Tvář v davu (A face in the crowd; Elia Kazan, USA, 1957)Vražda v Orient Expressu (Murder on Orient Express; Sidney Lumet, USA 1974)Všichni prezidentovi muži (All the presidents man; Alan J. Pakula, USA, 1976)Zastavárník (The pawnbroker; Sidney Lumet, USA)Zemřít pro (To die for; Gus Van Sant, Velká Británie/USA, 1995)Změna stavu (Altered states; Ken Russell, USA, 1980)Zkoušky Oscara Wildea (The trials of Oscar; Wilde Ken Hughes, Velká Británie1960) 18

×