Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.
The Information revolution edited by Donald Altschiller <ul><li>Nina Seyčková </li></ul><ul><li>Martina Čulíková </li></ul>
Shrnutí <ul><li>kniha má 6 tematických celků </li></ul><ul><li>komplexně pojednává o  filosofických, kulturních, politický...
1. Přehled informační revoluce (IR) <ul><li>buzzword informační dálnice (1993) </li></ul><ul><li>NII - National Informatio...
2. Ekonomické a obchodní aspekty IR <ul><li>obchodní i spotřebitelské výdaje na technologie rostou  </li></ul><ul><li>přev...
3. Právní a zákonodárné aspekty IR <ul><li>správa a regulace informační dálnice </li></ul><ul><li>soukromí </li></ul><ul><...
4. Politické aspekty IR  <ul><li>The National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>ochrana soukromí </li></ul><ul>...
5. Kulturní a sociální aspekty IR <ul><li>inteligece počítačů x banalita televize </li></ul><ul><li>ženy, technologie a ma...
National Information Infrastructure -  základy <ul><li>Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA  (informace j...
NII -  vize <ul><li>tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, tel...
Realizace NII <ul><li>Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace:  Federální komunikační komise (FCC) – regulační a ...
Realizace NII – státní dohled <ul><li>Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, ...
NII jako výzva <ul><li>identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně z...
NII jako výzva II <ul><li>Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časovýc...
Ochrana soukromí <ul><li>před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren – právo na soukromí </li></ul><ul><li>případ Olmstea...
Kontrola ze strany autority <ul><li>dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory) </li></...
Strategie <ul><li>strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě  průběžných problémů </li></ul><ul><li>vs. stra...
On-line demokracie <ul><li>Jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by  knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizel...
Přínosy online demokracie <ul><li>schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu </li></ul><ul><li>technolog...
Kulturní a sociální aspekty <ul><li>technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní </li...
Kulturní a sociální aspekty II <ul><li>nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu </li></ul><ul><li>když ří...
Závěr  <ul><li>téměř 20 let ve vývoje v technologii  </li></ul><ul><li>dnešní realita x sci-fi roku 1995  </li></ul><ul><l...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

The information revolution

725 views

Published on

The information revolution. Edited by Donald Altschiller (referující M. Čulíková a N. Seyčková na semináři Informační politika).

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

The information revolution

  1. 1. The Information revolution edited by Donald Altschiller <ul><li>Nina Seyčková </li></ul><ul><li>Martina Čulíková </li></ul>
  2. 2. Shrnutí <ul><li>kniha má 6 tematických celků </li></ul><ul><li>komplexně pojednává o filosofických, kulturních, politických a ekonomických důsledcích informační revoluce </li></ul>
  3. 3. 1. Přehled informační revoluce (IR) <ul><li>buzzword informační dálnice (1993) </li></ul><ul><li>NII - National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>Interenet – historie a budoucnost </li></ul>
  4. 4. 2. Ekonomické a obchodní aspekty IR <ul><li>obchodní i spotřebitelské výdaje na technologie rostou </li></ul><ul><li>převálcuje online nakupování kamenné obchody? </li></ul><ul><li>média, noviny a zpravodajské agentury </li></ul>
  5. 5. 3. Právní a zákonodárné aspekty IR <ul><li>správa a regulace informační dálnice </li></ul><ul><li>soukromí </li></ul><ul><li>bezpečnost </li></ul>
  6. 6. 4. Politické aspekty IR <ul><li>The National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>ochrana soukromí </li></ul><ul><li>on-line demokracie </li></ul>
  7. 7. 5. Kulturní a sociální aspekty IR <ul><li>inteligece počítačů x banalita televize </li></ul><ul><li>ženy, technologie a manažerské posty </li></ul><ul><li>pornografie </li></ul>
  8. 8. National Information Infrastructure - základy <ul><li>Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA (informace jako klíčový komponent ekonomiky) </li></ul><ul><li>Informační služby a produkty jsou druhým největším sektorem ekonomiky USA pokrývající 10-12% HDP </li></ul><ul><li>80 léta - investice 1 trilionu dolarů do IT (info politka začala pronikat do finančních trhů) </li></ul><ul><li>Globální finanční systém = informační síť (banky v důsledku investují do IT) </li></ul><ul><li>Potřeba překonat bariéru času a vzdálenosti </li></ul><ul><li>Gore a Clinton se 1992 závázali k nasazení „národní informační sítě“ - příšlo od Gora (Komunikační akt z 1991) </li></ul>
  9. 9. NII - vize <ul><li>tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, telefonů a jiných informačních zařízení, software, informačních systémů a databází a i lidí </li></ul><ul><li>do roku 2015 prolinkovat každou domácnost, firmu, laboratoř, třídu a knihovnu (strategie od roku 1993) </li></ul><ul><li>zlepšení přístupu k veřejným informacím </li></ul><ul><li>Agenda for Action – identifikovala 9 principů a cílů NII: </li></ul><ul><li>1) podporovat investice soukromého sektoru; </li></ul><ul><li>(2) rozšíření univerzální služby - zajistit, aby informace byly k dispozici za dostupnou cenu; </li></ul><ul><li>(3) technologické inovace a nové aplikace; </li></ul><ul><li>(4) podpora interaktivity a uživatelsky řízený provoz; </li></ul><ul><li>(5) zajištění informační bezpečnosti a spolehlivosti sítě; </li></ul><ul><li>(6) zlepšení správy spektra; </li></ul><ul><li>(7) ochrana práv k duševnímu vlastnictví; </li></ul><ul><li>(8) koordinace s ostatními úrovněmi veřejné správy a dalších národů a </li></ul><ul><li>(9) poskytování přístupu k vládním informacím a zefektivnění zadávání veřejných zakázek. </li></ul><ul><li>1. </li></ul>
  10. 10. Realizace NII <ul><li>Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace: Federální komunikační komise (FCC) – regulační a kontrolní orgán odpovídající za veškerou komunikaci, jejíž smyslem je naplňování zákona o komunikaci a výkon státní správy v oblasti telekomunikace </li></ul><ul><li>“ Telecommunications Act of 1996” - podepsán Billem Clintonem, jde o rozsáhlý zákon o telekomunikacích </li></ul><ul><li>Jeho součástí je Communications Decency Act - explicitně říká, že mladistvým do 18 let nesmí být předkládáno cokoli, co podle současných mravních kritérií zjevně nepřístojným způsobem popisuje či zobrazuje “sexuální či vyměšovací aktivity nebo orgány” - kritika ve spojitosti se svobodou vyjadřování </li></ul>
  11. 11. Realizace NII – státní dohled <ul><li>Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, která byla po téměř 60 letech uznána za monopol (nutnost oddělení regionálních společností od mateřské matice) </li></ul><ul><li>stát a lokální vlády regulují služby telekomunikační providerů </li></ul><ul><li>Info politika v USA je tvořena více než 100 výkonných a nezávislých agentur (executive branches), dva tucty kongresových výborů, podvýborů a odborných poradních orgánů, federálních soudů, 51 státních veřejných zakázek a doslava tisíce lokálních regulačních orgánů </li></ul>
  12. 12. NII jako výzva <ul><li>identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně začalo dít za Clintonovi vlády </li></ul><ul><li>univerzální služba jako vize (historicky POTS – Plaind Old Telephone Service – propojení každé domácnosti s telefonní sítí) – ale univerzální služba je vždy spjatá s představou monopolu a státní regulace </li></ul><ul><li>Mohl by vůbec vzniknout internet, kdyby lidé od začátku předpokládali, že k němu je nutný univerzální přístup? </li></ul>
  13. 13. NII jako výzva II <ul><li>Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časových plánech nutných pro uskutečnění těchto věcí </li></ul><ul><li>Agenda for Action dává důraz na ochranu duševního vlastnictví, což se ale v realitě neděje – ohrožení cílů NII – částečně z důvodu, že kopírování a krádež duševního vlastnictví je v digitálním světě technicky velmi snadná </li></ul><ul><li>Info politiku ovlivňuje diverzita, počet problému a počet zainteresovaných stran </li></ul>
  14. 14. Ochrana soukromí <ul><li>před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren – právo na soukromí </li></ul><ul><li>případ Olmstead vs. USA (1928 – odposlouchávání – nebylo porušeno právo na soukromí) </li></ul><ul><li>čtvrtý dodatek ústavy zaručuje právo na ochranu soukromí - Ústava USA jako kompromis mezi dvěma zly – anarchií a tyraníí </li></ul><ul><li>Katz vs. United States: příčina změny dodatku – je třeba právo na soukromí rozšířit i do veřejných prostor (telefonní budka) – Katz vyhrál </li></ul><ul><li>s nástupem technologií se otázka soukromí přesouvá do dvou oblastí: dohled, dozor ze strany autority (státu) a ochrana osobních dat </li></ul>
  15. 15. Kontrola ze strany autority <ul><li>dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory) </li></ul><ul><li>za posledních 20 let mnoho strategiíí ochrany </li></ul><ul><li>USA 1973: Kodex legálních praktik v oblasti automatizovaných systému osobních dat </li></ul><ul><li>1986: Soukromí v elektronické komunikaci (zásah pouze na základě soudního příkazu) </li></ul>
  16. 16. Strategie <ul><li>strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě průběžných problémů </li></ul><ul><li>vs. strategie přijímaní širokých a plošných řešení potencionálních problémů (UK, Švédsko) nebo ukládání paušálních zákazů užití veřejných a soukromých dat bez souhlasu uživatele subjektu </li></ul><ul><li>je těžké zapracovávat změny v náležitém tempu </li></ul><ul><li>spolknout technologické změny právo na soukromí? </li></ul><ul><li>totální soukromí není možné </li></ul><ul><li>nemělo by dojít k úniku soukromých informací na veřejnost, ale zároveň by nemělo být vyžadováno právo na soukromí v případě nesoukromých elektronických dokumentů </li></ul>
  17. 17. On-line demokracie <ul><li>Jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizeli, bylo by pravděpodobně nemožné demokracii udržet) </li></ul><ul><li>Aristoteles tvrdil, že demokracii není možné udržet ve větším prostoru než v Athénách (důvod: všichni lidé se musí vejít na náměstí, aby slyšeli řečníka) </li></ul><ul><li>Je tedy demokracie ve státě s 250 mil obyv. možná? Velikost a komplexnost vlády roste úměrně s počtem obyvatel. </li></ul><ul><li>Podle výzkumu Američané v současnosti nevěří, že žijí v demokracii, jsou frustrovaní, nevěří, že jedinci mají na něco vliv </li></ul><ul><li>Čím větší vláda je, tím těžší je udržet ji odpovědnou - tomu dosti pomohli noviny a tv – zmírnili problémy. </li></ul><ul><li>Nejsou ale samospásné (tedy technologie), je důležitá správná výchova a vzdělávání k občanskému žiivotu. </li></ul>
  18. 18. Přínosy online demokracie <ul><li>schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu </li></ul><ul><li>technologie, hlasování z domovů, meetingy online </li></ul><ul><li>zlepšení přístupu k jednáním (přenosy ze sněmovny) </li></ul><ul><li>zmedializovaná demokracie – lidé chtějí důvěryhodné informační zdroje = funkce médií, ale stále není ideální </li></ul><ul><li>pasivní masová média by měla být nahrazena interaktivními multimédii, jakýmisi informančími agenty (lokální noviny x prodej info od reportérů přes telefon) </li></ul><ul><li>potřeba nové veřejné politiky </li></ul>
  19. 19. Kulturní a sociální aspekty <ul><li>technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní </li></ul><ul><li>strach – technologie je silný nástroj a v rukách vlády (nebo marketérů) může být velmi nebezpečná </li></ul><ul><li>časoprostorové kontinuum bylo vyzváno – brzy budou veškeré informace ve vesmíru přístupné kdykoliv a kdekoliv na světě = vize info superdálnice </li></ul>
  20. 20. Kulturní a sociální aspekty II <ul><li>nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu </li></ul><ul><li>když říkáme, že společnost není připravena, myslíme tím, že je stále vázána zvyky a uvažuje pouze ve stávajících termínech </li></ul><ul><li>NII – v sázce je mnoho – mohly by být manipulovány naše info potřeby či chování, lidé o kterých nechceme, aby o nás věděli by mohli vědět všechno – všechno by totiž mohlo být monitorováno </li></ul><ul><li>zkušenost s internetem pomalu ukazuje, jak je potřeba se chránit </li></ul><ul><li>je možné se vymanit z všudypřítomnosti technologie </li></ul>
  21. 21. Závěr <ul><li>téměř 20 let ve vývoje v technologii </li></ul><ul><li>dnešní realita x sci-fi roku 1995 </li></ul><ul><li>jazyk a pojmy </li></ul><ul><li>stejné otázky: bezpečí, soukromí </li></ul>

×