Milton Friedman Život a dílo  nositele Nobelové ceny za ekonomii
Obsah <ul><li>Úvod </li></ul><ul><li>Osobní data a vzdělání </li></ul><ul><li>Ve vládních službách </li></ul><ul><li>Život...
Úvod <ul><li>Výjimečný ekonom a bojovník za svobodu </li></ul><ul><li>Dle časopisu The Economist byl Friedman „ ekonom, kt...
Osobní data <ul><li>Dětství </li></ul><ul><li>Narozen 31.7.1912 v Brooklynu (New York) </li></ul><ul><li>Jeho rodina pochá...
Vzdělání <ul><li>Vysokoškolské studium a Postgraduál </li></ul><ul><li>V roce 1932 získává na Rugerts Universtiy titul Bac...
Ve vládních službách <ul><li>Ranná léta (1935 – 1940) </li></ul><ul><li>Již v roce 1935 začal pracovat ve Washingtonu pro ...
Životní dílo <ul><li>Kapitalismus a svoboda (1962) </li></ul><ul><li>Kniha se věnuje zejména vztahu mezi ekonomickou a pol...
Životní dílo <ul><li>Kapitalismus a svoboda (1962) – dopad díla </li></ul><ul><li>V roce 1964 pomáhal při neúspěšné prezid...
Životní dílo <ul><li>Svoboda volby (1980) </li></ul><ul><li>Tento svazek navazuje na předchozí knihu Kapitalismus a svobod...
Životní dílo <ul><li>Svoboda volby (1980) – dopad díla </li></ul><ul><li>Poté co Friedman dostal Nobelovu cenu (1976) a po...
Stáří a další díla <ul><li>Další knihy: </li></ul><ul><li>Ačkoli Milton Friedman přestal vyučovat na Universitě v Chiciagu...
Liberalismus <ul><li>Latinsky LIBER - svobodný, LIBERALIS - svobody se týkající, svobodomyslný   </li></ul><ul><li>Politic...
Neoliberalismus <ul><li>Neoliberalismus akceptuje určitou státní roli v ekonomice, jako nezbytnost nezávislých centrálních...
Ekonomický směr <ul><li>Ekonomický liberalismus a neoliberalismus: </li></ul><ul><li>V 70. letech 20. století vzniká jakás...
Monetarismus <ul><li>Monetarismus jako hlavní nástroj Liberálů </li></ul><ul><li>Monetarismus je ekonomická teorie zdůrazň...
Citáty M. Friedmana <ul><li>Vláda se nepoučí, ponaučí se pouze lidé </li></ul><ul><li>Vládní řešení problému je většinou s...
Závěr <ul><li>Ačkoli má  M. Friedman má také své kritiky, např. P. Krugman (ekonom z Prictonu) – jež v 80. letech začali p...
Děkuji za pozornost Marek Bačo • marketingová komunikace • 3 semestr UČO: 13317
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Seminarni prace - profil Miltona Friedmana

3,156 views

Published on

(CZECH) Zivot a dilo Miltona Friedmana - seminarni prace

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
3,156
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
22
Actions
Shares
0
Downloads
23
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Seminarni prace - profil Miltona Friedmana

  1. 1. Milton Friedman Život a dílo nositele Nobelové ceny za ekonomii
  2. 2. Obsah <ul><li>Úvod </li></ul><ul><li>Osobní data a vzdělání </li></ul><ul><li>Ve vládních službách </li></ul><ul><li>Životní dílo </li></ul><ul><li>Liberalismus </li></ul><ul><li>Monetarismus </li></ul><ul><li>Citáty </li></ul><ul><li>Závěr </li></ul>
  3. 3. Úvod <ul><li>Výjimečný ekonom a bojovník za svobodu </li></ul><ul><li>Dle časopisu The Economist byl Friedman „ ekonom, který měl největší vliv na světovou ekonomiku (i politiku) v druhé polovině 20. století… možná s největším vlivem všech dob.“ </li></ul><ul><li>Alan Greenspan o něm řekl: „ Je jen velmi málo lidí, jejichž myšlenky a ideje byly dostatečně originální a dokázali i po materiální stránce ovlivnit směr celé civilizace. Milton je jedním z těchto lidí.“ </li></ul><ul><li>Je považován za „advokáta liberální ekonomie a svobodného trhu“ – prosperitu spojoval s osobní svobodou jednotlivce, jež by měla být upřednostňována nad státnímy zájmy. </li></ul><ul><li>V roce 1976 se stal laureátem NOBELOVÉ CENY za ekonomii – za jeho přínos a dílo na poli analýzy spotřeby, monetární teorie a historie a za demonstraci stabilizační a komplexní politiky </li></ul>
  4. 4. Osobní data <ul><li>Dětství </li></ul><ul><li>Narozen 31.7.1912 v Brooklynu (New York) </li></ul><ul><li>Jeho rodina pocházela ze Zakarpatské Ukrajiny (židovští imigranti) </li></ul><ul><li>Prožil vesměs šťastné, byť velice skromné dětství </li></ul><ul><li>… a mimo jiné se naučil žít vedle 3 starších sester </li></ul><ul><li>Studium </li></ul><ul><li>V roce 1928 úspěšně dokončil Rahway High School (New Jersey) </li></ul><ul><li>Jako výborný student dostává také stipendium </li></ul><ul><li>Díky stipendiu studuje Rutgers University – ekonomie a matematika </li></ul><ul><li>… a mimo jiné na Universitě poznává svou ženu Rose </li></ul>
  5. 5. Vzdělání <ul><li>Vysokoškolské studium a Postgraduál </li></ul><ul><li>V roce 1932 získává na Rugerts Universtiy titul Bachelors of Ars </li></ul><ul><li>O rok později již získává titul Master of Arts (Ekonomie a Matematika) </li></ul><ul><li>V roce 1942 obhajil svou disertáční práci na Kolumbijské Universitě a dosáhl titulu Doktor filosofie (PhD) </li></ul><ul><li>Akademická kariéra </li></ul><ul><li>V letech 1945 – 1946 vyučoval na University of Minnesota </li></ul><ul><li>V roce 1946 začal vyučovat na Universitě v Chicagu, kde vyučoval ekonomické teorie – následně se tato universita stala sídlem tzv. „chicagské ekonomické školy“ Působil zde více než 30 let. </li></ul><ul><li>V letech 1954 – 1955 také vyučoval na Universitě v Britském Cambridge (tedy jen chvíli – než zjistil, že jeho liberální postoje jsou brány jako velice silný extrém na konzervativní britské akademické půdě) </li></ul>
  6. 6. Ve vládních službách <ul><li>Ranná léta (1935 – 1940) </li></ul><ul><li>Již v roce 1935 začal pracovat ve Washingtonu pro federální Výbor pro národní zdroje, kde se specializoval na studie o rozpočtech domácnostech. Jeho studie a práce jej pak ovlivnila natolik, že sám napsal TEORIE SPOTŘEBNÍ FUNKCE. Zde se také podílel na plánu NEW DEAL (Roosveltův program zaměřený na boj proti velké hospodářské krizi) </li></ul><ul><li>V roce 1937 pracoval také v Národním úřadu pro ekonomický výzkum – kde se podílel na výzkumu příjmů profesních skupin obyvatelstva (doktoři) </li></ul><ul><li>Válečná léta (1940 – 1945) </li></ul><ul><li>V letech 1941 – 1943 pracoval přímo na ministerstvu financí USA – v odboru výzkumu zdanění – na daňové politice ve válečných podmínkách . </li></ul><ul><li>V roce 1942 se stal dokonce i mluvčím tohoto oddělení a byl jedním z obhájců keynesiánského politiky zdanění (později se také v Paříži po válce v roce 1950 podílel na realizaci Marshallova plánu) </li></ul>
  7. 7. Životní dílo <ul><li>Kapitalismus a svoboda (1962) </li></ul><ul><li>Kniha se věnuje zejména vztahu mezi ekonomickou a politickou svobodou a problematice úlohy vlády ve svobodné společnost. Friedman tvdil, že mezi ekonomii a politikou existuje velmi úzké psojení a že v důsledku toho ekonomická svoboda založená na soukromém vlastnictví podmiňuje svobodu politickou. </li></ul><ul><li>Nejdůležitějším podmínkou existence volných trhů je svoboda jednotlivce (skupin jednotlivců), aby mezi sebou mohli směňovat bez donuceni. Úlohu státu pak viděl v zajištění dobré legislativy (plnění smluv) </li></ul><ul><li>Je nutné také podotknout, že v 60 letech stále hlavním proudem bylo neokeynesiánství. M. Friedman ačkoli se dříve podílel na programech typu New Deal a v minulosti hájil keynesiánský styl, tak se nakonec stal jeho tvrdým kritikem – což bylo v těchto letech považované spíše jako extrém. </li></ul>
  8. 8. Životní dílo <ul><li>Kapitalismus a svoboda (1962) – dopad díla </li></ul><ul><li>V roce 1964 pomáhal při neúspěšné prezidenské kampani B. Goldwatera. Laická ani převážná část odborné veřejnosti jejich liberální teorie, které oba zastávali, tenkrát nepřijala. </li></ul><ul><li>Koncem 60. let se ovšem stává jedním z ekonomických poradců prezidenta Nixona. Později Friedman podotýká, že se prezident neřídil vždy jeho radami, jako např. zavedením tvrdého dohledu na výše mezd a cen – který měl však na americkou ekonomiku neblahý vliv. </li></ul><ul><li>V roce 1969 jej Nixon také ustanovuje jako poradce „gattesovy komise“ (komise pro armádní dobrovolníky). Friedman je zde hlasitým zastáncem profesionální armády, tedy bez povinných odvodů. Toho je v USA dosaženo až o 4 roky později v roce 1973. </li></ul>
  9. 9. Životní dílo <ul><li>Svoboda volby (1980) </li></ul><ul><li>Tento svazek navazuje na předchozí knihu Kapitalismus a svoboda, v níž je Friedman konkrétnější a uvádí mnoho příkladů </li></ul><ul><li>Opět zde zdůrazňuje svobodu jednotlivce a také se věnuje vymezení funkce státu – jež by měl do fungování volného trhu zasahovat co nejméně a měl by však pro něj vytvářet co nejlepší podmínky – zejména v legislativě. Stát by měl vytvářet tedy stabilní právní rámec a měl by zajistit vykonávání spravedlnosti </li></ul><ul><li>Již v předchozím díle tak navazoval i na klasika A. Smitha. V této knize se také opíral o jeho dílo: „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ </li></ul><ul><li>Jelikož byl Friedman čistým představitelem liberalismu ctil tedy svobodu a metodologický individiualismus – východiskem jeho úvah je svoboda jednotlivce, důraz na svobodný trh a minimální roli a zásahy ze strany státu. </li></ul><ul><li>V roce 1980 se tato kniha stala v USA bestsellerem v literatuře faktů </li></ul>
  10. 10. Životní dílo <ul><li>Svoboda volby (1980) – dopad díla </li></ul><ul><li>Poté co Friedman dostal Nobelovu cenu (1976) a poté co se odebral „do duchodu“ po 30ti letech, kdy v roce 1977 ve věku 65ti let opustil aktivní působení na Universitě v Chicagu, jej oslovila Nadace Palmera R. Chitestera s nabídkou televizního programu. </li></ul><ul><li>Tato kniha byla skutečně původně televizním miniseriálem o 10ti dílech, který psal Friedman se svou manželkou a ve kterém měl představit svou ekonomickou a sociální filosofii. Seriál úspěšně odvysílala stanice PBS v roce 1980. </li></ul><ul><li>Friedman se pak stává také neoficiálním poradcem v prezidentské kampani R. Regana a až do konce jeho vládního období pak oficiálně pracuje v ekonomicko-politické radě poradců prezidenta USA. V roce 1988 mu také Regan uděluje Prezidentskou medaili svobody. </li></ul>
  11. 11. Stáří a další díla <ul><li>Další knihy: </li></ul><ul><li>Ačkoli Milton Friedman přestal vyučovat na Universitě v Chiciagu, nepřestal psát a tvořit. Mimo své pravidelné příspěvky pro noviny Newsweek dále také napsal mimo již dvě zmiňované knihy (s pomocí své ženy) např.: </li></ul><ul><li>Metodologie pozitivní ekonomie (1953) </li></ul><ul><li>Monetární historie USA (1963) </li></ul><ul><li>Za vším hledej peníze (1990) </li></ul><ul><li>Stáří: </li></ul><ul><li>Stáří Miltona Friedmana bylo velice aktivní. Hostila jej nepřeberná řada škol. V roce 2006 také poskytnul rozhovor pro Hospodářské noviny, kde mimo jiné uvedl, že pád železné opony a vývoj postkomunistických zemí potvrdil jeho teorie provázanosti svobody jedince a volného trhu. </li></ul><ul><li>Milotn Friedman zemřel 16.11.2006 nedaleko San Francisca na infarkt. </li></ul>
  12. 12. Liberalismus <ul><li>Latinsky LIBER - svobodný, LIBERALIS - svobody se týkající, svobodomyslný </li></ul><ul><li>Politický i ekonomický směr či filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota – vznik 19. stol ve Španělsku a má kořeny v evropském osvícenství </li></ul><ul><li>Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus dobře charakterizuje citát: „ Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu “ </li></ul><ul><li>Od anarchismu se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody . </li></ul><ul><li>Pro liberalismus konce 18. a začátkem 19. století byla cílem svoboda a individualismus. Pomocí „ laissez faire “ mělo docházet k omezování státních zásahů do hospodářství a tedy i posílení role jednotlivce. V politice šlo hlavně o ochranu občanských svobod jednotlivců. </li></ul><ul><li>V některých vyspělých zemích, např.: ve Švýcarsku, se prosadila tato definice liberalismu: Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu . Svoboda a zodpovědnost jak ekonomická, tak politická i sociální </li></ul>
  13. 13. Neoliberalismus <ul><li>Neoliberalismus akceptuje určitou státní roli v ekonomice, jako nezbytnost nezávislých centrálních bank a ochrany práva a bezpečnosti. Důrazem je ovšem stále co největší svoboda jedince a stejně tak co nejvolnější trh - vyžaduje omezení role státu ve všech možných oblastech, a tím umožněné snížení daňového zatížení. </li></ul><ul><li>Toto označení vzniká v sedmdesátých letech 20. století, kdy některé státy začaly snižovat bariéry regulace mezinárodních a vnitřních trhů s cílem docílit volného a fungujícího (vnitřního i mezinárodního) trhu </li></ul><ul><li>Podle kritiků je neoliberalismus ekonomická, ideologická jednostrannost politiky. Jeho zastánci ale poukazují na nutnost změn, které „přebujelý stát“ a rostoucí regulace trhů jistě vyžadují. </li></ul><ul><li>Kritikové také poukazují na fakt, že se spíše zaměřuje na ekonomické aspekty. Protože se neoliberalismus ne nutně zajímá o osobní svobodu, etiku, morálku, je často využíván i diktátorskými režimy, jako například Pinochetovým Chile – kde působil i M. Friedman </li></ul><ul><li>Mezi země, kterým je ovšem přisuzován liberální směr nejvíce patří zejména USA za R. Regana a Velká Británie za M. Thatcherové </li></ul>
  14. 14. Ekonomický směr <ul><li>Ekonomický liberalismus a neoliberalismus: </li></ul><ul><li>V 70. letech 20. století vzniká jakási protikeynesianská revoluce a do popředí vstupuje Monetarismus posílen dalšími školami, jako byla nová klasická makroekonomie, teorie strany nabídky a teorie veřejné volby – všem směrům je společná víra ve schopnosti tržního mechanismu uvádět ekonomiku do rovnováhy, víra ve vnitřní stabilitu tržní ekonomiky </li></ul><ul><li>Cílem není plná zaměstnanost, ale především boj s inflací, odbourání regulací ze strany státu, důraz na nabídkovou stranu ekonomiky. Významnou roli hraje reforma daňového systému a omezování sociálních výdajů. </li></ul><ul><li>Mezi hlavní představitele pak patří M. Friedman (důraz na svobod jedince a monterasimus), F. Knight (teorie podnikatelského zisku), G. Becker (důraz na rozvoj lidského kapitálu). U nás: O. Šik a K. Engliš </li></ul><ul><li>Mezi Neoliberály řadíme hlavně W. Lippmana a tzv. Lippmanovo kolokvium, W. Eucken, L. Eduard či K Schiller </li></ul>
  15. 15. Monetarismus <ul><li>Monetarismus jako hlavní nástroj Liberálů </li></ul><ul><li>Monetarismus je ekonomická teorie zdůrazňující význam PENĚZ včetně jejich samoregulační funkce a odmítající státní zásahy do ekonomiky. Autorství názvu monetarismus (odvozeno od latinského moneta – mince) se připisuje americkému ekonomovi K. Brunnerovi, který jej poprvé použil v roce 1968. </li></ul><ul><li>Základní charakteristikou monetarismu je kauzální vztah mezi mírou růstu množství peněz v oběhu a mírou růstu nominálního důchodu. </li></ul><ul><li>Vazbu mezi množstvím peněz v objehu a nominálním národním důchodem považuje Friedman za mnohem pevnější než vazbu mezi národním důchodem a investicemi. Další klíčovou tézi monetarismu je podle něho představa existence časových zpoždění mezi změnou množství peněz v oběhu a změnou nominálního národního důchodu. </li></ul><ul><li>Inflaci pak Friedman považuje v souladu s kvantitativní teorií peněz za výlučně peněžní jev způsobený rychlejším růstem nabídky peněz než je růst realného národního důchodu </li></ul>
  16. 16. Citáty M. Friedmana <ul><li>Vláda se nepoučí, ponaučí se pouze lidé </li></ul><ul><li>Vládní řešení problému je většinou stejně špatné jako problém samotný </li></ul><ul><li>Pokud dáváte konstantně peníze lidem, kteří nepracují a požadujete daně po lidech jež pracují – nebuďte překvapeni, když vás z práce taky vyhodí </li></ul><ul><li>Všude a v každý čas znamenal ekonomický růst a progres pro chudé daleko více než-li pro bohaté – jen o tom přemýšlejte </li></ul><ul><li>Sociální odpovědností celého businessu je zvýšit svůj zisk </li></ul><ul><li>S veškerým respektem k učitelským platům – je zde velké množství špatných učitelů, jež jsou dost přepláceni a také spousta velice dobrých učitelů, jež jsou hrubě nedoplaceni. Jsou zde tabulkové výměry, které se spíše než kvalitou řídí pouze stářím učitele. </li></ul><ul><li>Svobodný člověk se neptá co může jeho země udělat pro něj, stejně tak se ovšem neptá, co on může udělat pro svou zem </li></ul><ul><li>Rozhodně jsem pro snižovaní daní za jakýchkoliv podmínek, z jakýchkoliv důvodů, kdykoli je to jen možné. Tím velkým problémem nejsou ovšem daně samotné, ale vládní útraty </li></ul>
  17. 17. Závěr <ul><li>Ačkoli má M. Friedman má také své kritiky, např. P. Krugman (ekonom z Prictonu) – jež v 80. letech začali poukazovat na nedostačující aspekty monetarismu, zůstává M. Friedman jedním z největších ekonomů 20. století </li></ul><ul><li>M. Friedman i ve svém pokročilém věku patřil mezi 500 světových ekonomů, jež se snažili popsat nesporné ekonomické výhody legalizace marihuany. </li></ul><ul><li>M. Friedman ovlivnil ekonomickou politiku několika centrálních bank a mezi státy, jež nesly plody teorie patří zejména USA, VB, Chile, Hong Kong, Čína či Grónsko. Svou knihou Svoboda Volby ovlivnil také naposledy Estonského ministerského předsedu Marse Laara tak, že dle poznatků z knihy Laar připravil reformy své země. Dnes je Estonsko považováno za ekonomického tygra postsovětských zemí. </li></ul><ul><li>29. ledna 2007 – byl deklarován v americké státě Californie guvernérem tohoto státu A. Schwarzeneggrem „ dnem Miltona Friedmana “ </li></ul>
  18. 18. Děkuji za pozornost Marek Bačo • marketingová komunikace • 3 semestr UČO: 13317

×