Závěrečný úkol KPI - Elektronické bankovnictví

475 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
475
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
6
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI - Elektronické bankovnictví

  1. 1. ArgumentacePro zvolení tohoto tématu jsem dostala inspiraci v době, kdy jsem si založila osobní účet uČeské spořitelny. Mimo jiné služby, aktivně využívám službu internetbanking Servis24. Přestuto službu lze provádět veškeré platby online z domova či jiného místa s připojením kinternetu. Vzhledem k dnešní době, kdy plno lidí dokáže prolomit zabezpečení a dostat se takk osobním údajům, jsem si uvědomila, na co by si lidé měli dávat obzvlášť pozor, aby právě ktěmto únikům osobních údajů nedocházelo vůbec. Touto prací bych chtěla zhodnotit vývojelektronického bankovnictví a jeho zabezpečení.AnotacePráce se zabývá vývojem elektronického bankovnictví a zabezpečení tohoto systému, který byměl být dostačující z hlediska ochrany osobních údajů. Dále se zaměřuje na možnostiuživatele, které má k dispozici, aby tak co nejlépe ochránil své osobní údaje a finance mělplně pod svou kontrolou.Klíčová slovaVývoj bankovnictví, bezpečnost bankovnictví, online platby, osobní údaje, financeElektronické bankovnictví„Elektronické bankovnictví lze definovat jako poskytování standardizovaných bankovníchproduktů a služeb klientele prostřednictvím elektronických cest.“ [1]Elektronické bankovnictví je jedna z nejoblíbenějších metod obsluhy bankovních účtů.Pomocí této metody může klient řídit své bankovní účty z domova. Řídit své bankovní účtyznamená, že lze zadat jednorázový nebo trvalý příkaz k úhradě, lze zjistit aktuální stav nabankovním účtu či kontrolovat pohyby částek na účtu a podobně. [2]Velkou výhodou je rychlý, levný a snadný přístup k účtu. Poplatky u online bankovnictvíbývají nejnižší a lze zadat příkaz k platbě i po skončení pracovní doby na pobočce banky.Nevýhodou mohou být bezpečnostní problémy, což je ovlivněno častým předáváníminformací a příkazy z nezabezpečených počítačů přes běžné internetové připojení. [2]V minulosti byly banky při komunikaci se zákazníkem omezovány na osobní stykprostřednictvím poboček. Ke konci dvacátého století se situace změnila a to díky velkémutechnologickému vývoji. Za počátek elektronického bankovnictví lze považovat vznikdebetních platebních karet. Dalším významným krokem bylo zahájení činnosti First DirectBank v Leedsu, banky která obsluhuje své klienty prostřednictvím telefonních linek. Přibližněv této době se komunikace s klienty začala provádět prostřednictvím počítače a modemu. 1
  2. 2. „Fyzické předávání dat na médiích představovalo průlom v komunikaci mezi bankou aklientem. Umožňovalo ušetřit čas tím, že nebylo nutné dvakrát typovat data – u klienta av bance. Po uzavření smlouvy mezi klientem a bankou, která obsahovala ustanovení o formátupředávaných dat a způsob podpisu zabezpečeným elektronickým podpisem, byla data nadisketách nebo na jiném magnetickém médiu předávána fyzicky bance. V pozdějším obdobídošlo k posunu ve využívání tohoto způsobu předávání dat – zašifrované soubory nebylypředávány fyzicky na médiích, ale byly zasílány prostřednictvím e-mailových zpráv.“ [1]Současně se zavedením počítače a modemu byl tradiční magnetický proužek na platebníchkartách vyměněn za čip. Vznikly tzv. elektronické peněženky. Poslední významnou fázívývoje jsou tzv. elektronické peníze.„Začátek 21. Století je typickým nástupem využívání nejmodernějších forem elektronickéhobankovnictví – elektronických peněz a prostředků k jejich využívání. Statistiky Evropskécentrální banky uvádí údaje o využívání těchto moderních forem placení již několik let, i kdyžk masovějšímu používání zatím dochází spíš ve „staré“ části Evropské unie.“ [1]Nejslabší článek v bezpečnostním systému jsou sami lidé. Bezpečnost lze zvýšitinformovaností klientů. Je sice možné dohledat si informace o bezpečnosti na internetu, ale oto se už bohužel mnoho lidí samo od sebe nezajímá. Není dobré, pokud lidé používají služebonline plateb a nerozumí tomu. Pokud jsou dostatečně informováni o riziku a jehozabezpečení dané banky, mohou zvážit, zda budou těchto služeb využívat či ne. „Do internetového bankovnictví se klient většinou dostane velmi jednoduše. Stačí mu běžnýinternetový prohlížeč. Zabezpečený přístup na účet banky klientovi umožňují přes uživatelskéjméno a heslo, nebo PIN generovaný PIN kalkulátorem či autorizačním a podpisovýmcertifikátem uloženým na disketě nebo pevném disku počítače. Pro internetové bankovnictvíplatí, že se ke svému účtu dostanete kdykoli a odkudkoli na světě v běžném internetovémrozhraní. Dá se také nazvat moderní bankovní službou, jejíž využívání je navíc u každé bankycenově zvýhodněno oproti obsluze účtu přes přepážku na pobočce.“ [3]Každý člověk by si měl osvojit základní bezpečnostní návyky, které pomohou předejítmožnosti zneužití důvěrných informací. Mezi základní pravidla bezpečnosti rozhodně patřípovinnost nikomu neposkytovat své osobní údaje (heslo, PIN, kódy) a pravidelně tyto údajeměnit. Aby bylo heslo bezpečné, mělo by se skládat z velkých i malých písmen a čísel. Dálebychom měli používat svůj počítač chráněný antivirovým programem. Není bezpečnévyužívat počítače v internetových kavárnách pro účely internetového bankovnictví apodobných služeb. Taky nestahovat z internetu neznámé soubory a neotvírat nedůvěryhodnée-maily. A pokud používáme podpisový certifikát, není bezpečné si ho ukládat na pevný diskani na internet.„U spolupráce banky a velkého klienta v oblasti elektronického bankovnictví je propojeníinformačních a účetních systémů banky a klienta, zajištěné dokonalými formamielektronických systémů zabezpečení ochrany dat – jde o nejvyšší formy homebankingu,nabízené „na míru“ konkrétnímu klientovi. Banky používají pro vlastní provoz systémůelektronického bankovnictví moderní technologie.“ [1] 2
  3. 3. Riziko zneužití platebních karet v případě jejich ztráty nebo krádeže je přes veškerou ochranupoměrně dosti vysoké. Podle mezinárodních údajů je možno rozdělit riziko na zneužitíplatebních karet na: Rozdělení rizika zneužití platebních karet 5% Zneužití odcizených karet v 15% obchodní síti Zneužití oztracených karet v obchodní síti 50% Odcizení karet při doručování klientům 30% Padělky karetObr. č. 1: Rozdělení rizika zneužití platebních karet [1]Dalším výrazným možným rizikem využívání platebních karet je zneužití držitelem nebo jehoblízkými příbuznými. 3
  4. 4. Použitá literatura[1] POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 417 s. ISBN 80-7179-462-7[2] Internetové bankovnictví. Wikipedie:otevřená encyklopedie [online]. Vyd. 12. prosince2012, [cit. 2013-0106]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetové_bankovnictví [3] Fincentrum.cz, Co všechno umí internetové bankovnictví. Idnes [online], 2005, [cit.2013-01-06]. Dostupné z:http://finance.idnes.cz/co-vsechno-umi-internetove-bankovnictvi-ff6-/bank.aspx?c=A050427_162054_viteze_zalHodnocení zdrojůBankovnictví  jde o tištěný zdroj, je tedy redigovaný  autor je profesorem v oboru finance, bankovnictví a investování  kniha je sice vydána v roce 2006, ale informace jsou stále aktuální  přehledné zpracování  zdroj je recenzovánWikipedie  články může kontrolovat a opravovat kdokoliv s přístupem na web  článek byl naposledy upraven 12. 12. 2012, jde tedy o aktuální informace  Wikipedii ke studiu využívá 82% studentů  velké množství volně dostupných informací  dobře srozumitelné definiceiDNES.cz  autorem článku je Fincentrum.cz, což je největší finančně poradenská firma v ČR  informace jsou přehledně zpracované  je vhodně zvolen styl jazyka  portál iDNES.cz se řadí mezi zpravodajskou jedničku na českém trhu  portál iDNES.cz již 7x získal ocenění Křišťálová lupa 4

×