Článek o hnutí nerůstu jako alternativě růstového kapitalismu - viz https://slusnafirma.cz/akce-nerust/ - který vyšel v lednu '22 v https://www.pravydomaci.cz

1. 38 | Pravý domácí časopis
Nerůst
Nerůst jako vize nové ekonomiky?
Nerůst vnímám jako komplexní
téma, okolo kterého panuje
mnoho mýtů a neporozumění.
Občas slýchám, že tohle slovo
je marketingově neprůchodné,
a proto nikoho nepřiláká. Možná
to tak je… ale na druhou stranu to ukazuje pů-
vod problému. Nerůst je radikální, což zname-
ná, že jde ke kořenu. Zatím sice vyvolává více
otázek než odpovědí, ale já věřím, že otevírá
možnosti, které stojí za zvážení.
I proto jsem byl velmi rád, že se u nás mohla konat konference
na toto téma. Nerůst jako alternativa růstového kapitalismu
bylo setkání milých lidí, které moderovala jedna z redaktorek
PDČ Barbora Hernychová. A celou akci pořádala další spřízně-
ná duše časopisu Tomáš Hajzler a jeho Slušná firma.
Slušná firma je komunita firem a neziskovek, které chtějí
změnit to, jak se u nás podniká a pracuje. Podnikání vnímám
jako zásadní činnost, která ovlivňuje to, jak společnost
i příroda vypadá. A práce je zase pro většinu z nás něco, čím
trávíme pořádný kus života. Situaci ohledně práce vnímám
jako alarmující. Mnoho lidí jejich práce nebaví, necítí se v ní
dobře, nebo dokonce jim samotným nepřijde, že by měla ně-
jaký smysl. Můj dojem je, že to platí jak pro lidi, co na šestou
ranní jezdí do výroben a velkých hal, a stejně tak pro leckteré
zaměstnance mamutích korporátů starající se o indikátory
výkonu a růst produktivity jejich týmů.
Postupně nás prezentovalo šest. Tadeáš Žďárský vysvětlil,
proč slovo nerůst má cenu používat. Eva Fraňková představila
pohled ekologické ekonomie, na které nerůst staví a která pod-
poruje hodnoty na úplně jiné straně spektra, než je růst za kaž-
dou cenu a generování co největšího zisku pro akcionáře. Dal-
ší řečník, Jožka Patočka, který se věnuje finančnímu sektoru
a pojišťovnám, nastínil, kde by se hodilo začít se změnami.
V téhle oblasti mně osobně přijde obrat k nové ekonomice,
která by nebyla postavena na přestřeleném využívání přírod-
ních zdrojů a práci lidí, které nikdy neuvidíme, nejsložitější.
Text:
Adam Čajka

2. Pravý domácí časopis | 39
V druhé části jsem se pokusil na základě své práce v Indii do-
dat příklady, že ekonomika, jejímž cílem je naplňovat lidské
potřeby (a ne generovat růst HDP), fungovala a stále funguje
na mnoha místech tzv. globálního Jihu (označení pro Asii,
Afriku a Latinskou Ameriku). V závěru Arnošt Novák promlu-
vil o tom, na základě čeho fungují společenské změny a jaká
by mohla být strategie přechodu na jinou ekonomiku. A pak
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, sdílela zkušenost
organizace, která se k nerůstu ve své činnosti nově hlásí.
Nový operační systém?
Letos uplyne padesát let od chvíle, kdy Římský klub vydal
přelomovou studii s názvem Meze růstu. Publikace tohoto
globálního think tanku už v roce 1972 předvídala, že při ne-
změněném fungování ekonomiky můžeme očekávat kolaps
způsobený vyčerpáním přírodních zdrojů. I přesto stále žije-
me v systému, jehož hlavním cílem je růst a jehož ekonomika
a materiálová spotřeba je postavena na těžbě a využívání
neobnovitelných zdrojů, což způsobuje klimatickou krizi.
Pozoruji, že lidé mají tendenci věřit, že tyto problémy vyřeší
technologie, které ještě neexistují. Z hlediska nerůstu jsou
všechny čistší nové technologie vítány, ale vedle toho potře-
bujeme hledat způsoby, jak zmenšovat ekonomiku. A k tomu
zároveň předefinovat to, co je kvalita života, a zajistit ji pro
více lidí. Podle statistik o hladu, chudobě, mzdách a životních
možnostech lidí náš současný systém selhává.
Přijde mi trefné přirovnání, které mi řekl Tomáš Hajzler –
Nerůst není další téma, ale je to celý jiný operační systém pro
naše fungování. Nejčastější kritika, kterou od lidí slýchám,
je, že nerůst je buď moc naivní, anebo možná nebezpečný,
protože ekonomickou recesi nechceme a stejně tak návrat
omezování svobod. Jak na tyto argumenty reagovat?
Planeta Země má dost pro naše potřeby,
ale ne pro naši chamtivost.
Vizí nerůstu je společnost, ve které se méně spotřebovává,
a méně vyrábí, ale kde je kvalita života vyšší díky dostatku
volného času, smysluplnější práci a většímu zaměření na péči
o lidi i přírodu. Ano, nakupování, osobní drony, nová virtuální
realita od Marka Zuckerberga ani cesty na Mars do té vize
opravdu moc nezapadají. Co tam dál nezapadá, je ale i součas-
ná praxe – plánované zastarávání produktů, které kupujeme,
masivní reklama na produkty, které vlastně nepotřebujeme
(příkladem je Black Friday), investice a veřejná podpora fosil-
ního průmyslu, ačkoliv vědecká komunita třeba uhlí již dávno
jako vhodný zdroj energie odepsala. Myslím, že platí starý
Gándhího citát, že planeta Země má dost pro naše potřeby, ale
ne pro naši chamtivost.
Je vize nerůstu naivní?
Co se naivity týče, mám dojem, že nerůst tak působí a není
to úplně špatně. Myšlenka zavést svobodu podnikání musela
být extrémně naivní za feudalismu. Přijdou mi ale důležité
dvě věci. Ta první je otázka: Je naivnější představa společnos-
ti, která nepodléhá nutnosti každoročního růstu ekonomiky,
nebo představa, že náš současný systém povede k blahobytu
více lidí a vyřeší klimatickou krizi a další ekologické výzvy?
Druhá věc, kterou si o nerůstu myslím, je to, že nevznikl jen
tak náhodou při nějaké kavárenské intelektuální diskusi.
Důvod chápu spíš jako poměrně poctivou snahu hledat alter-
nativy v situaci, kdy náš současný systém svým nastavením
patrně v tomhle století skončí, protože nekonečný růst není
možný na planetě s omezenými zdroji. Nerůst není o tom mít
ekonomickou recesi a vše zastavit. Spíš je o promyšleném
zmenšování ekonomiky v bohatých zemích a předefinování
toho, co je dobrý život a dobré podnikání a dobrá práce.
Nerůst v sobě nese obrovskou nejistotu, jak změnu provést.
Ale na druhou stranu ještě větší nejistotu vnímám dnes
v tom, jak dlouho bude růst ještě možný… bez kolonizace
Marsu.