7 soc zab_2_ost

255 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
255
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
27
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

7 soc zab_2_ost

  1. 1. Sociální zabezpečení občanů v České republiceJe hlavním nástrojem uskutečňování sociální politiky. Slouží kezmírnění sociálních nerovností a k případnému řešení sociálníchkonfliktů.  dávky sociálního pojištění  z toho podpora v nezaměstnanosti  dávky státní sociální podpory  dávky v hmotné nouzi  dávky sociální péče. 4.12.2012 1
  2. 2. Dávky státní sociální podpory upravuje zákon 117/1995 Sb. v platném znění a řada na něj navazujících vyhlášek. Dávky testované v závislosti na výši rozhodného příjmu:  přídavek na dítě,  příspěvek na bydlení,  porodné. Dávky netestované (ostatní dávky):  rodičovský příspěvek,  pohřebné  dávky pěstounské péče.
  3. 3. Rozhodný příjem Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Co patří do rozhodného příjmu je taxativně uvedeno v § 5 zákona 117/1995 Sb.
  4. 4. Rozhodné obdobíRozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je: u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.
  5. 5. Přídavek na dítě Nárok na přídavek na nezaopatřené dítě mají rodiny,  jejichž rozhodný příjem nepřesahuje 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte:  do 6 let 500 Kč  od 6 do 15 let 610 Kč  od 15 do 26 let 700 Kč
  6. 6. Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. (v Praze 35 %) Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů v domácnosti. Výše nákladů na bydlení a normativních nákladů je uvedena v § 25 a 26 zákona 117/1995 Sb. Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
  7. 7. Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Příjem rodiny nesmí být vyšší než 2,4 násobek životního minima.  Pro stanovení životního minima se přitom započítává i právě narozené dítě/děti  Do limitu čistých příjmů se počítají nejen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, ale také sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či výživné. Výše porodného  Porodné je stanoveno pevnou částkou v jednotné výši  13 000 Kč pouze na první živě narozené dítě nebo  19 500 Kč na první živě narozené děti.
  8. 8. Rodičovský příspěvek Nárok má rodič,  jestliže po celý kalendářní měsíc celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Nezjišťuje se příjem rodiny.  Rodič přitom může pracovat, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Výše rodičovského příspěvku  V závislosti na výši denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem si rodič může zvolit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Jsou stanoveny dvě maximální hranice a to 7 600 Kč a 11 500 Kč.  Čerpání do celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.
  9. 9. Pohřebné Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo v době úmrtí nezaopatřeným dítětem.
  10. 10. Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte  maximálně do 26 let věku. Výše příspěvku činí 2,3násobek životního minima dítěte Odměna pěstouna  ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě. Příspěvek pří převzetí dítěte  na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku podle věku dítěte 8 000 – 10 000 Kč. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla  v pěstounské péči nejméně čtyři děti.  vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost.  ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, maximálně 100 000 Kč.
  11. 11. Dávky pomoci v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je  příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou:  příspěvek na živobytí  doplatek na bydlení  mimořádná okamžitá pomoc.
  12. 12. Osoba v hmotné nouzinemá dostatečné příjmy, její majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a nemůže si je z objektivních důvodů zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmů vlastní prací , řádným uplatněním nároků a pohledávek nebo prodejem nebo jiným využitím majetku. Osoba se nepovažuje za osobu v hmotné nouzi v případě, že:  prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,  není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,  je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,  nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,  je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,  za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky jí byla uložena sankce,  nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.
  13. 13. Příspěvek na živobytí Nárok na příspěvek na živobytí  má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem (příjem společně posuzovaných osob) nedosahuje částky živobytí. Částka živobytí  se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. Výše příspěvku na živobytí  se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a příjmem osoby (společně posuzovaných osob), který je snížený o přiměřené náklady na bydlení.
  14. 14. Doplatek na bydlení Výše doplatku na bydlení  je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení  má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem (příjem společně posuzovaných osob) je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob  pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
  15. 15. Mimořádná okamžitá pomoc Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit V případě neposkytnutí hrozí osobě vážná újma na zdraví  v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma apod.)  Maximálně 51 150 Kč. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků.  Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby.  Maximálně v průběhu kalendářního roku do částky 34 100 Kč. Nedostatek prostředků k uhrazení nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí  Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně do částky 34 100 Kč. Ohrožení sociálním vyloučením např. návrat z vězení.  Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek životního minima jednotlivce. tj. maximálně 13 640 Kč.

×