Konference ve wannsee

805 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
805
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Konference ve wannsee

  1. 1. Konference ve Wannsee (Josef Novák) ArgumentaceTéma této práce jsem nezvolil náhodně, ale zejména kvůli dvěma aspektům. Těmito aspektyjsou jednak můj studijní obor, kterým je historie a také mé zaměření na konkrétní oblast dějintj. novodobé dějiny, konkrétně pak zejména druhá světová válka. Zvolený název práce, pak vychází ze snahy alespoň částečně tuto konferenci přiblížitveřejnosti, přičemž samotný název je u veřejnosti už alespoň částečně známý. AnotaceKonferenci nelze brát, jako jedinou událost spojenou s „konečným řešením židovské otázky“,je důležité si uvědomit, že vyvražďování obyvatelstva již dávno v době konání konferenceprobíhalo. Je proto nutné na ni nazírat v kontextu celého rozsáhlého nacistického plánu nadefinitivní „vyčištění“ od tohoto obyvatelstva. V této práci je stručně přiblížena konference veWannsee. Nejprve je věnována pozornost místu konání, následně účastníkům a poté inastiňuje průběh konference a samotný zápis z ní. Lze si tak, alespoň částečně udělatpředstavu o tom, co bylo předmětem této konference. V samém závěru této práce jsou krátceshrnuty výsledky jednání. Klíčová slova Konference, vila, protokol, Wannsee, Reinhard Heydrich, Židé, konečné řešení
  2. 2. Konference ve WannseeKonference se konala v blízkosti hlavního centra Třetí říše tj. na okraji Berlína. Přesněji tedyve vilové čtvrti s názvem Wannsee, která se nachází v blízkosti stejnojmenného jezera. Vila,kde se konference konala, byla dostavěna v roce 1915 pro továrníka Ernsta Marliera.Následně je Marlier nucen vilu v roce 1921 prodat za 2 300 000 říšských marek. Novýmmajitelem se stává průmyslník Fridrich Minoux. I ten je fakticky díky svému zatčení nucenvilu v roce 1940 prodat. Vilu kupuje nadace SS „Nordhav“ a vybavuje ji jako hotelové akonferenční zařízení pro SS Sicherheitsdienst. Dne 20. 1. 1942 se právě zde, tedy na adreseAm Grossen Wannsee č. 56 – 58 uskutečňuje konference, která později vešla do dějin, jakokonference ve Wannsee.Konference se účastnili: Reinhard Heydrich, Dr. Josef Bühler, Dr. Roland Freisler, OttoHofmann, Dr. Gerhard Klopfer, Wilhem Kritzinger, Dr. Rudolf Lange, Dr. Georg Leibbrand,Dr. Martin Luther, Dr. Alfred Meyer, Heinrich Müller, Erich Neumann, Dr. EberhardSchöngarth, Dr. Wilhelm Stuckart, Adolf Eichmann. Polovině těchto účastníků v době konáníkonference není ani čtyřicet let, dva jsou vysokými důstojníky SA a osm je členem SS. Navícvětšina z nich má vystudovanou vysokou školu a právnický doktorát vlastní více nežpolovina.Konference neměla časový harmonogram. Trvala však pouze 90 minut, přičemž ReinhardHeydrich mluvil téměř hodinu. Z toho můžeme usuzovat, že účastníci konference již bylidopředu obeznámeni s důležitými body a na konferenci došlo pouze k vymezení rolí aspolupráci jednotlivých složek mezi sebou. Většinu času tedy mluvil Reinhard Heydrich,který hned ze začátku zdůraznil, že právě on byl pověřen říšským maršálem HermannemGöringem pro přípravu a řešení židovské otázky v Evropě. Dále účastníky ve své řečiseznamuje se zavedenými protižidovskými opatřeními a uvádí počty Židů v jednotlivýchzemích. V další části konference se věnuje definitivnímu vyřešení této problematiky, přičemžuvádí, že Židé mají být evakuováni na Východ, kde má dojít k jejich pracovnímu nasazení.V souvislosti s „ konečným řešením“ je zmiňováno, že přednost budou mít území Říše aProtektorátu Čechy a Morava. Heydrich se také podrobně věnuje problematice míšenců. Stavímíšence 1. stupně na úroveň Židů a míšence 2. stupně počítá k osobám německé krve. Zdejsou ovšem uvedeny i výjimky. V problematice smíšeného manželství se má rozhodovatpřípad od případu, zároveň s přihlédnutím k výchově dětí. Po Heydrichově řeči následoval
  3. 3. prostor k případným poznámkám a komentářům. Diskutovalo se zejména o dopadu deportaceŽidů na říšské hospodářství či snaze vyhnout se zneklidnění obyvatelstva. Se svýmipřipomínkami vystoupil kupříkladu dr. Josef Bűhler. Ovšem prostor pro diskusi byl značněomezený, neboť podle svědectví Kritzingera Heydrich diskusi vedl rychlým tempem, nazákladě sestaveného plánu, jehož podstata neměla být účastníky zpochybňována.1Zapisovatelem konference byl Adolf Eichmann. Eichmann však uvádí, že zápis ze schůzkynebyl doslovný, ale uváděl pouze hlavní body, přičemž byl později ještě upraven samotnýmHeydrichem. Z tohoto je tedy patrné, že se protokol značně liší od doslovného zápisu.2 Zápisz konference měl dostat každý z účastníků. Z těchto kopií se zachovala pouze jediná známás číslem 16 a té se budu věnovat v následujícím odstavci.Z konference se zachoval jediný exemplář protokolu. Z třiceti rozeslaných protokolů zůstalpouze ten s číslem 16, který byl určený pro státního podtajemníka Luthera. Tato kopieprotokolu byla objevena až v roce 1947 americkými vyšetřovateli v jednom ze šanonůŘíšského ministerstva zahraničí. K samotnému protokolu byl navíc přiložen dopis s hlavičkoubezpečnostní policie a SD. Protokol byl označen nápisem „Geheime Reichsache“ v překladu„Tajná říšská záležitost“ a samotný dopis byl datovaný 26. ledna 1942. Z protokolu je patrné,že „problematické formulace“ byly nahrazeny takovými, aby co nejvíce maskovaly tyskutečné a nevzbuzovaly případnou pozornost. Proto se v zápisu z konference objevujívýrazy, jako „evakuace“ či „zvláštní zacházení“, přitom účastníkům konference muselo býtjasné, co se ve skutečnosti pod těmito výrazy skrývá.Konference, která přispěla ke „konečnému řešení židovské otázky“, však měla spíše za úkolkoordinovat toto snažení, neboť k hromadným popravám a vyvražďování už dávno docházeloa to zejména na Východě. Šlo zejména o to, aby byly deportace všemi účastníky schváleny azároveň byly definovány kategorie k těmto deportacím, zde se jedná zejména o míšence asmíšená manželství. Konference se tak stala jakýmsi počátkem závěrečné fáze hromadnéhovyvražďování židovského obyvatelstva napříč Evropou. Proto je tato událost spíše setkánímšpiček nacistického aparátu, při kterém dochází k vymezení vzájemné spolupráce aspolečného postupu jednotlivých říšských úřadů, tak aby docházelo k co nejhladšímu průběhucelé této akce.1 HUSSON, Eduard: Heydrich: Konečné řešení židovské otázky. Ostrava 2009, s. 321.2 ROSEMAN, Mark: Setkání ve vile u jezera: konference ve Wannsee a „konečné řešení židovské otázky“. Praha2003, s. 87.
  4. 4. Použitá literatura a zdroje 1) ROSEMAN, Mark. Setkání ve vile u jezera: konference ve Wannsee a "konečné řešení židovské otázky". Vyd. 1. Překlad Stanislav Pavlíček. Praha: Dokořán, 2003, 174 s. ISBN 80–86569-45-4. Husson, Édouard. Heydrich: Konečné řešení židovské otázky. Vyd. 1. Překlad Ladislava Miličková. Ostrava: Domino, 2009, 426 s. ISBN 978-80-7303-467-2. 2) GERLACH, Christian: Konference ve Wannsee, osud německých Židů a Hitlerovo zásadní politické rozhodnutí vyvraždit všechny Židy v Evropě. In: HÁJKOVÁ, Anna a MILOTOVÁ Jaroslava (ed.). Terezínské studie a dokumenty 2008. Praha: Sefer, 2009, 315 - 369. ISBN 978-80-85924-58-9. 3) FRANKL, Michal. Konference ve Wannsee (1942) [online]. 2012 [cit. 2012-28-11]. Dostupné z: http://holocaust.cz/cz/history/events/wannsee Dům konference ve Wannsee [online]. 2012 [cit. 2012-28-11]. Dostupné z: http://www.ghwk.de/?lang=cz 1. Monografie  Informace jsou objektivní a rozsáhle pokrývají tuto problematiku.  Autor je odborníkem v tomto oboru (profesorem moderních dějin).  Zabývá se problematikou německých dějin a na toto téma vydal řadu publikací.  Zveřejňuje i doslovný zápis z konference.  Uvnitř publikace odkazuje na další zdroje.  Součástí knihy je rozsáhlý poznámkový aparát. 2. Článek  Vychází v institutu Terezínské iniciativy, jako součást sborníku Terezínské studie a dokumenty.  Sborník je vydáván i v německém jazyce.  Před vydáním byl sborník redigovaným editory.  Je uveden autor článku, který je odborníkem v tomto oboru.
  5. 5.  Informace obsažené v článku jsou odborné a zároveň objektivní.  Článek poměrně aktuální, protože sborník vyšel v roce 2009.  Jsou uvedeny odkazy na literaturu.3. Webová stránka  Umístěn na oficiálních stránkách holocaust.cz, které jsou provozovány Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze.  Je uveden autor článku.  Autor je zároveň odborníkem v tomto oboru.  Jsou uvedena klíčová slova.  Uvedena poslední změna článku.  Uvedeny odkazy na literaturu, dokumenty i webové stránky. Myšlenková mapa

×