Informační architektura na internetu

509 views

Published on

Záve

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
509
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
3
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Informační architektura na internetu

  1. 1. INFORMAČNÍ ARCHITEKTURA NA INTERNETU Autor: Vítězslav RathouzVýběr tématu Jakožto student 2. ročníku si začínám uvědomovat, že moje zájmy a pozornost by seměla začít ubírat konkrétnějším směrem. A to z důvodu, že se blíží bakalářská práce a takéukončení stupně studia a pokud nebudu pokračovat, tak hledání uplatnění na trhu práce.Zajímavou oblastí, která není daleko od mých dosavadních zájmů, jsem shledal zrovnainformační architekturu, což je oblastí zájmů v poslední době právě u informačních aknihovnických specialistů. Neboť je internet fenoménem dnešní doby a informace se šíříhlavně díky jemu, je internet hlavní oblastí uplatnění informační architektury.
  2. 2. ÚVOD Rozvoj komunikačních technologií a tím doprovázená tzv. „informační tsunami“dopomohla ke vzniku a rozšíření nové disciplíny, která se nazývá informační architektura.Od počátku internetu přes obrazovky počítačů proudí k uživatelům stále více informací a tojak tyto informace přijmou, pochopí a dokáží se v nich zorientovat na úrovni konkrétníchinternetových stránek, je záležitostí způsobu prezentace těchto informací. Jak informacestrukturovat a organizovat, aby tyto informační prostory byly uživatelsky co nejpřívětivější,má za úkol právě tento obor.
  3. 3. Vytvoření pojmu Termín informační architektura vymyslel architekt Richard Saul Wurman v roce 1975pro popsání potřeby transformace dat do takové formy, ve které budou srozumitelné avyužitelné pro uživatele. Tato myšlenka není úplně původní, ale je to poprvé, co byly jižexistující činnosti a termíny sjednoceny pod dnes už známý pojem IA. 1 O svém výmyslu řekl:„Když mě roku 1975 poprvé napadl termín informační architekt, a organizoval jsemkonferenci, rozhodl jsem se dát této akci podnázev Architektura informací. Nazval jsem seinformačním architektem – zdálo se mi, že jestliže existuje obrovské množství informací anikdo je neumí správně uchopit, bude dobré, když tímto přístupem podnítím nová řešení.Myslel jsem, že se tento výraz uchytí a zakrátko vznikne něco, jako nový obor. Nestalo setak.“2 Jeho vizí bylo zřejmě nepovšimnuto z toho důvodu, že v době kdy termín vymyslel,bylo pole využitelnosti informační architektury úzké, protože komunikační technologie, jakoje například internet, a různé informační systémy ještě neexistovaly nebo nebyly tolikrozšířené.1 DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science.2 MAKULOVÁ, Soňa. Návrh metodológie na tvorbu používateľskyprívetivých, prístupných a nájditeľnýchwebových sídiel. [Online].
  4. 4. Co je informační architektura Pojem informační architektura je nová a široká disciplína, která se dá popsat z různýchpohledů mnoha způsoby. Tato práce je zaměřena na IA ve vztahu k internetu a v tomtopřípadě se termín nejčastěji vztahuje pro nástroje a metody webového designu. Tohoto směru informační architektury je stále více využíváno a jeho známost neustáleroste. Důvodem je samozřejmě to, že webových stránek vzniká stále víc a také to, že nejsoutakové, jaké bývaly v době jejich začátků. Ve většině případů to nejsou už jen statické webovéstránky s minimem obsahu a pár hypertextovými odkazy. Webové stránky se stále vyvíjejí anabízejí nové možnosti využití. Jako příklad si můžeme uvézt trend této doby – internetovéobchody, kterých také stále přibývá. Na tomto příkladu můžeme vidět tento posun odjednoduchých stránek, které měly prostý účel, jako bylo například předat základní informaceo firmě – kontakt, zaměření atd., k stránkám obsáhlým. Jsou to rozsáhlé sítě dokumentů, sespoustou nástrojů a odkazů. V takovém množství dat bez pravidel, jak by měly býtuspořádány, strukturovány a prezentovány, by bylo zákazníky velmi obtížné nalézt to, cochtějí, nebo to co by si byli ochotni koupit. A právě informační architektura přináší metody,pravidla a nástroje, aby se uživatelé vyznali v množství informací, dokázali se tam intuitivněpohybovat, našli relevantní informace a tím pádem aby návštěva dané stránky uspokojilajejich potřeby, na stránku se vraceli a webová stránka tak plnila svůj účel co nejefektivněji.V případě internetového obchodu co nejvíce spokojených zákazníků.IA podle P. Morvilla a L. RosenfeldaLouis Morville a Peter Rosenfeld nás do problematiky informační architektury v úvodu svéknihy3 přivádí názorným příkladem, kde porovnávají IA se stavbami. Kupříkladu rušnákavárna s podlahou z tvrdého dřeva a velkými okny směřujícími na hlavní ulici poskytujeideální místo pro rychlé setkání u snídaně. Každá z budov slouží svému účelu unikátně.Architektura, design, konstrukce, nábytek a lokace hrají přední roli v utváření celkovéhodojmu. Všechny tyto aspekty musí spolupracovat. Proč je tato oblast srovnávána právěs budovami? Neboť architektonická analogie je nástrojem, kterým se dá názorně představitkomplexnost a multidimenzionální prostředí informačních prostorů. Na základě podobnostitěchto dvou disciplín můžeme popsat problémy mnoha webových stránek. Některé se dajípřirovnat ke stavbám například s rovnou střechou, která prosakuje, kuchyň bez kuchyňskélinky nebo letiště, podobné bludišti, se zavádějícími směrovkami.3MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web, s 3-4.
  5. 5. ZÁVĚR Není pochyb o tom, že je nyní tento obor velmi využitelný a potřebný a jistě budei v budoucnu. Navzdory tomu informační architektura ještě stále není příliš rozšířenýmoborem. Mnoho tvůrců webů při tvorbě stránky spoléhá na své zkušenosti a názory, jak byto mělo být nejlepší. V mnoha případech však nemají potřebné znalosti a webové stránky pakmají mnohé nedostatky, které by profesionál z oblasti informační architektury spatřoval. Jetedy potřebné rozšiřovat znalost této disciplíny a to například otevíráním studijních programůnebo předmětů s tímto zaměřením. Po tom, co se IA rozšíří, budou mít jistě informačníarchitekti spoustu uplatnění, protože webových stránek je stále více a jsou čím dál obsáhlejší ataké lidé budou mít povědomí o tom, jaké přínosy informační architektura pro jejich webovoustránku má.
  6. 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science.United Statesof America: Marcel Dekker, 2005. Dostupné z: http://arizona.openrepository.com/arizona/handle/10150/105971 a. Článek z velmi odborné publikace b. Psán erudovanými autory c. Obsahuje kvalitní informace d. Dostatečně obsáhlý e. Přesné informace 2. MAKULOVÁ, Soňa. Návrh metodológie na tvorbu používateľskyprívetivých, prístupných a nájditeľných webových sídiel. [Online]. Brno, 29. 10. 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2009/VIKBB30/um/Makulova_pristupnost.pd f a. Erudovaný autor b. Poměrně aktuální zdroj c. Zajímavé informace d. Informace byly přednášeny na MUNI e. Je zaštítěn významnou institucí 3. MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web. 3rdedition. United Statesof America: OReilly Media, 2006. 505 s. ISBN 978-0-596- 52734-1. a. Publikace má velmi dobrou pověst b. Považována za „bibli“ informační architektury c. Velmi erudovaní autoři d. Objektivní informace e. Velmi přesné informace f. Hloubka i šíře pokrytí problematiky je velmi dobrá

×