Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Roztočte pípy! - panely z výstavy

2,019 views

Published on

Chcete vědět víc? Mnoho dalších prezentací, videí z konferencí, fotografií i jiných dokumentů je k dispozici v institucionálním repozitáři NTK: http://repozitar.techlib.cz

Would you like to know more? Find presentations, reports, conference videos, photos and much more in our institutional repository at: http://repozitar.techlib.cz/?ln=en

  • Be the first to comment

Roztočte pípy! - panely z výstavy

  1. 1. 0,5 lReferát historického fondu NTK vás zve na výstavu Výstava dokumentů z oblasti pivovarnictvíAutoři: Výstava potrvá Národní technická knihovnaNárodní technická knihovna od 11. prosince 2010 Technická 6ve spolupráci s Ing. Pavlem Vojtou do 15. ledna 2011 Praha 6 Hlavní sponzor výstavy Pivovar Kynšperk
  2. 2. Roztočte pípy! Výstava Roztočte pípy! je vizuálním a textovým jenom odborná chemicko-potravinářská disciplína, průhledem do pivovarnictví a pivovarnické literatury proto si výstava všímá i kulturně-historických sou- z historického fondu Národní technické knihovny vislosti jako pivo v kramářských písních či v pís- (NTK). Téma pivovarnictví je zasazeno do širšího ních sebraných Čeňkem Zíbrtem. A protože je pivo, kontextu kvasné a potravinářské chemie. To podobně jako víno, múzickým nápojem, uvede nás znamená, že například dílo průkopníka českého výstava i do literárních sfér poetickými texty Ivana moderního pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte Wernische a Petra Hrušky. Výstava Roztočte pípy! je zde zasazeno do souvislostí díla inovátora po- má i svou výtvarnou rovinu, kterou ztělesňuje soubor travinářské chemie Justa von Liebiga, mimocho- pivních linorytů Františka Müllera. dem vynálezce instantní kostky hovězího bujónu. Výstava se skládá z několika oddílů s názvy: Pivo- Pivovarnická literatura je spojená s historickým varnictví v historickém fondu a obecně, Kvasná fondem NTK také osobou Josefa Karla Napoleona a potravinářská chemie, Balling a jeho předchůdci, Ballinga, předního představitele kvasné chemie, Balling a jeho pokračovatelé, Pivo v životě lidu a tedy také pivovarnictví. Výstava se stručně českého, Pivo v kramářských písních, Byl jednou věnuje i činnosti Ballingových předchůdců (F. O. jeden svět a Sex, pivo a rock´ n´roll. Poupě) a dědiců (A. Bělohoubek). Pivovarnictví není Rudolf Bruner-Dvořák, Branický pivovar Datace snímku technického zařízení není známa, ale nepochybně byl záběr pořízen záhy po dokončení pivovaru, či dokonce těsně před jeho otevřením. Společenský pivovar pražských sládků v Braníku zahájil činnost 5. září 1900. Na výzdobě budovy se podílel Mikoláš Aleš, který byl i autorem znaku pivovaru. Foto ze soukromého archivu Pavla ScheufleraRoztočte pípy!
  3. 3. Dejte starým knihám nový život! Národní technická knihovna zahájila kampaň s názvem Dejte starým knihám nový život!, která je realizována v rámci služby eBooks on Demand (EOD). Prostřednictvím služby EOD nabízíme digitalizaci historických knih na objednávku. Skenujeme au- torsky volná díla, konkrétně knihy vydané v letech 1500–1910 z fondu NTK. Zákazníci mají možnost vybírat z více než 100 000 historických knih. V krátké době po objednání obdrží Ernst Haeckel: Natürliche Schöpfungsgeschichte PDF soubor s obrazem knihy naskenovaným ve Berlin, 1870. vysoké kvalitě a jeho textovou podobou (OCR). V takto zhotovené e-knize je možné fulltextově vyhledávat, lze kopírovat a samozřejmě také tis- knout. Díky OCR je zajištěn např. převod novogo- tického písma do latinky. Doručené e-knihy patří zákazníkovi a v NTK je zá- roveň uložíme do digitální knihovny. Po dvou měsících je zdarma zpřístupníme široké veřejnosti na Internetu. Službu EOD poskytuje téměř 30 knihoven ve 12 evropských zemích a jejich počet stále roste. Z do- mova je tak možno objednat kopii historické knihy z knihoven od Portugalska až po Estonsko bez nutnosti navštívit knihovnu. Služba není vázána Albrecht Dürer: Underweysung der messung mit dem zirckel na registraci v knihovně a vše, od objednávky po und richtscheyt in Linien ebnen unnd ganzten corporen. stažení e-knihy, lze vyřídit online. Gedruckt zu Nürnberg, 1525. V České republice kromě Národní technické knihovny poskytují službu EOD rovněž Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olo- mouci a Knihovna Akademie věd ČR. Nově lze digitalizaci objednat také v Knihovně Divadelního ústavu a Národní lékařské knihovně. Více o EOD: http://www.books2ebooks.eu/ http://eod.techlib.cz/August Kekulé… Lehrbuch der organischen Chemie, oder, der Chemie der Kohlenstoffverbindungen.Erlangen, 1861 Jean Pikard: Ouvrages de Mathématique de M. Picard. Amsterdam, 1736. Služba eBooks on Demand (EOD)
  4. 4. Kynšperk nad Ohří – pivovar (Königsberg) Po osvobození Československa a skončení druhé světové války došlo k totálním změnám – do pivo-Na sklonku středověku se jako majitelé varu byl dosazen národní správce (Eduard Petřík)kynšperského pivovaru objevují Šlikové, kteří vlád- a vše se blížilo ke znárodnění. Produkce byla i nadáleli městečku až do konce 16. století. Pošlikovským nadprůměrná, nicméně postupně klesala. Pivovarvlastníkem Kynšperka se stal Kašpar Belvic z Nos- byl shledáván neperspektivním, upřednostňovávántvic, jenž již roku 1603 přenechal část svého zboží byl především chebský a z opačné strany karlo-(posléze celé) obci i s panskou sladovnou. Po varský. Pivovar pracoval pod názvem Kynšperskýpobělohorských konfiskacích připadl Kynšperk pivovar a pod správou ONV Kynšperk, pozdějiMetternichům, kteří zde vládli více než jedno byl vedený jako „komunální podnik“ Stačila se .století. Teprve roku 1734 je nakrátko nahradil an- ještě rekonstruovat varna a zefektivnit lahváren-glický šlechtic Cornway z Waterforthu, jímž na- ská stáčírna, po roce 1950 však nastával soumrakstalo období častého střídání vlastníků. Statek byl a pivovar byl zrušen.dokonce rozdělen na dvě části – horní a dolní. Ponapoleonských válkách získali už opět sjednocenépanství Fleissnerové, baroni z Wostrowitz a roku Pavel Jákl1840 další „novošlechta, Haasové z Hasenfelsu. “ Spolupracovník Pivovarského muzea v KostelciZa nich dostal místní pivovarský podnik svou finál- nad Černými Lesyní podobu, když se zastarávající provozy moderni-zovaly. Někdy ve druhé polovině 60. let 19. stoletíbyl dosavadní pivovar stavebně rozšířen a vy-baven strojním pohonem. Gustav Haas vedl pivo-var ve vlastní režii, sládkem byl Kašpar Krämling,člen významného chebského sladovnického rodu.Krämlingovým nástupcem se stal jiný význačnýpivovarník dané éry Albert Haberzettl, který působilv Kynšperku až do roku 1892.Na přelomu 19. a 20. století byl kynšperský pivo-var od základu přebudováván v prakticky nový pod-nik, když z předešlého zůstala stát pouze sladovnaa část staršího sklepního hospodářství. Sladovnabyla stavebně zvýrazněna hranolovitým hvozdem,což však byl důsledek předchozích modernizací.Nový pivovar měl vzezření ryze průmyslového pod-niku odpovídajícího době, v níž vznikal. Spilka bylazčásti vybavena betonovými káděmi. Pivovar bylprodukčně propočítán na roční výstav možných80 000 hl piva. Voda k várkám byla vedena z vlast-ních zdrojů v Kamenném Dvoře, osadě vzdálenéod Kynšperka jen pár kilometrů jihovýchodněa nalézající se v úpatí Slavkovského lesa. Roku 1911,jako důsledek pokračující modernizace stávajícíchvýrobních provozů, byl do pivovaru zřízen vodovod.Hlavou rodiny byl tehdy Jiří Karel Haas, sládkem,který stál za základní modernizací, Josef Hakl, pivo-varník nahrazující předchozího sládka Haberzettla.Dosavadní funkce správce pivovaru byla zdůrazněnajmenováním ředitele podniku, jímž se stal místníNěmec Karl Heinrich, za něhož produkce pivovarudosáhla vrcholu. Tragický propad v produkci zna-menalo období první světové války, kdy výstavpoklesl i pod desetinu předválečného stavu. Z krizese kynšperští poměrně záhy vzkřísili a v počátečnímobdobí masarykovské republiky produkovali zpr-vu třetinu, posléze polovinu někdejší produkce.Podnik byl znovu modernizován, novinkou byla in-stalace stáčírny lahví, myčky apod. Hacklovýmnástupcem byl jmenován Bedřich Watzka, dalšíerudovaný sládek, jehož roku 1937 vystřídal KarlMörl, jenž provedl jemu svěřený podnik druhousvětovou válkou. Haasům tehdy vládla žena,Olga Haasová z Hasenfelsu, po níž se poslednímsoukromým vlastníkem pivovarského podniku stalJiří Julius Haas.Pivovar Kynšperk
  5. 5. Pivovarnictví v historickém fondu 1. Pivovarnictví v historickém fondu Pivovarnická literatura souvisela na jedné straně s rozvojem potravinářské chemie, jejímž průkopníkem byl Justus von Liebig, na druhé straně s inovacemi v samotném pivovarnictví. Pevné včlenění pivo- varnictví do kvasné chemie, jako nově vzniklého oboru potravinářské chemie, lze připsat právě Josefu Karlu Napoleonu Ballingovi, jenž je v historickém fon- du NTK zastoupen především svým nejrozsáhlejším dílem Gährungschemie (Kvasná chemie). V odborné posloupnosti potom následují díla dalších kvas- ných chemiků či odborníků na pivovarnictví, z nichž nejznámější jsou František Chodounský (Několik listů o pivě a pivovarnictví), Josef Tomáš Suk (Nový Poupě. Katechismus pro sladovnické učenníky a tovaryše) a především Antonín Bělohoubek, jehož dílo patří v pivovarnické literatuře k nejrozsáhlejším. Právě na šíři Bělohoubkova záběru lze vidět, jak se pivovarnická literatura vymanila z krunýře kvasné chemie a stala se svým způsobem interdisciplinární. Bělohoubek psal o zakládání pivovarů, o vrchním kvašení, o droždí, o pa- tologii ječmene a podobně. V české společnosti, kde patří konzumace piva k zásadním národním charak- teristikám, sice pivovarnická literatura nijak šířeji ne- rezonuje, ale například na díle Zikmunda Wintera, Čeňka Zíbrta a dalších historiků a etnografů lze vidět, že pivo se stalo konstantním kulturním fenoménem. 2. 3. vystavené dokumenty 1. Alois Mollenda: Hospodá ská technologie Praha, 1909 2. Josef Tomᚹ Suk: Nový Poup - Katechismus pro sladovnické u enníky a tovaryšše jakožž i pro kažždého, kdožž snadným zp sobem o základech va ení piva pou ení hledá Praha, 1880 3. Nový Poup v kompaktním formátu CDPivovar KynšperkPivovarnictví v historickém fondu NTK
  6. 6. Kvasná a potravinářská chemie 1. Justus von Liebig: Je libo bujón v kostce? Dílo Justa von Liebiga Symbolem vzestupu potravinářské chemie je kostka Dr. Justus Liebig´s Verhältniss zur Pflanzenphysiologie/ instantního hovězího bujónu (tehdy psáno fran- Poměr dr. Justa von Liebiga k fyziologii rostlin couzsky bouillon), jeden z mnoha vynálezů zakla- Kniha je ukázkou vlivu známého německého chemika datele agrochemie Justa von Liebiga. S instantními na řadu oborů, v tomto případě na nově ustavený kostkami se posléze roztrhl pytel, protože i kladen- obor fyziologie rostlin. Autorem krátké, ale důležité ský sládek, alchymista a majitel pivovaru Otakar studie je Hugo Mohl, jeden z nejlepších německých Zachar vymyslel „pivo v prášku“ tedy v kostce, , botaniků první poloviny 19 .století. vynález, který se na rozdíl od bujónu neujal. Justus Liebig (1803–1873) má na svém kontě řadu dalších Anleitung zur Analyse organischer Körper/ Úvod vynálezů, mimo jiné mu vděčíme či spíše nevděčíme do analýzy organických těles za chemizaci zemědělství. Je kromě agrochemie zak- Jedna z ukázek Liebigova zavádění kvantifikačních ladatelem moderní organické analýzy, jež mu umožnila metod i do „říše organického“ Kniha je vlastně jed- . analyzovat desítky dnes běžně známých sloučenin ním z prvních teoretických textů zakládajících později jako například kofein. Jeho kniha Die Chemie in ihrer institucionalizovaný obor biochemie. Anwendung auf Agricultur und Physiologie (1843), jež je v historickém fondu NTK spolu s dalšími díly, patří Die Grundsätze der Agricultur-Chemie/ Základy k zakládajícím textům oboru. V knize Die organische zemědělské chemie Chemie z roku 1840 Liebig popsal jako první na světě Zásadní dílo, které přispělo ke vzniku dvou nových koloběh živin v půdě. oborů – zemědělské a potravinářské chemie. Kromě Kvasná chemie, jejímž byl Balling Napoleonem, patří pozitivních účinků však znamenalo i první myšlenkový spolu s agrochemií do širokého proudu potravinářské impuls k pozdější masivní chemizaci zemědělství. chemie. Ta naše dietetické zvyklosti na jedné straně zlepšila (vyšší přísun kalorií), na druhé svou chemizací potravinářského průmyslu zhoršila. Dnešní pasteri- zované pivo už neskýtá takový požitek jako jeho ne- upravovaní předchůdci. 2. 3. vystavené dokumenty 1. Justus von Liebig: Die Grundsätze der Agricultur-Chemie mit Rücksicht auf die in England angestellten Untersuchungen Braunschweig, 1855 2. Justus von Liebig: Anleitung zur Analyse organischer körper Braunschweig, 1853 3. Hugo von Mohl: Dr. Justus Liebig’’s Verhält- niss zur Panzenphysiologie Tübingen, 1843Pivovar KynšperkKvasná a potraviná ská chemie
  7. 7. František Ondřej Poupě (1753–1805) Reprodukce prvního vydání německy psané Poupětovy knihy o pivovarnictví z fondu Moravské zemské knihovny v Brně. Jeho první kniha v češtině s názvem “Počátkowé zák- ladného naučenj o Wařenj Piwa pro Učedlnjky, Towarysse, Sládky, pro každého hospodáře, kterýž té wěcy dokonale wyučen býti žádá : mjmo theoretyckypraktyckého wyswětlenj, proč staročeské piwo“ vyšla v Olomouci roku 1801. Karel Josef Napoleon Balling Ballingovi předchůdci (1805 –1868) K těm nejvýznamnějším patří František Ondřej Poupě (1753–1805), který je považován za za- kladatele odborného pivovarnictví. Jeho kniha Počátkové základního naučení o vaření piva (1801) je první českou odbornou učebnicí o pivovar- nictví. Jako první u nás popsal výrobní procedury, což mu vyneslo kritiku za prozrazení střežených tajemství receptur. Jeho exaktní přístup – měření teploty a zavedení takzvané pivní váhy – ho vehnal do společenské izolace a existenčních nesnází. Teprve až v poslední dekádě svého života mohl díky osvícenosti šlechty (Clam-Martinicové) uplat- nit svoje výrobní inovace. Zemřel však dříve, než mohl svou průkopnickou činnost plněji rozvinout.Balling – životopis Napoleonova jmenovce Balling jako knihovníkNa rozdíl od Curzia Malaparta, který si zvolil jako O Leibnizovi v roli kurfiřtského knihovníka v Hanno-pseudonym antijméno slavného vojevůdce, vyjádřil veru se traduje, že když někdo dostal ten výstředníBalling svůj obdiv k šiřiteli francouzské revoluce vo- nápad si u filozofa půjčit nějakou knihu, Gottfriedjenskou cestou přidáním jména Napoleon ke svým Wilhelm ho nemilosrdně vypověděl ze dveří.dosavadním třem. Mělo to svou logiku, protože Na rozdíl od něj se Balling pečlivě ujal svýchprávě Napoleonem řízená kontinentální blokáda povinností knihovníka polytechnického ústavu.drasticky omezila dodávku třtinového cukru do Balling jako první soustředil dosud rozptýlenýEvropy, což způsobilo revoluci v potravinářském knižní fond do jednoho celku. Na tuto koncentra-průmyslu. Zoufalý nedostatek tehdejší „strate- ci fondu pak navázala knihovnická systemizace,gické potravinářské suroviny“ vedl k obratu zájmu rovněž spjatá s Ballingovou knihovnickou činností.o dosud nevyužívanou okopaninu. Volba jména Původní členění knižního fondu vyplývá z tehdejšíNapoleon však nebyla výrazem úcty k vědeckým klasifikace věd. Akviziční strategie Ballinga včetnězásluhám dobrodruha z Korsiky, ale k jeho vojen- jeho předchůdců a pokračovatelů nebyla ve všechským schopnostem. směrech důsledná, protože odrážela jejich osobníV patnácti letech, tedy v roce 1820 nastoupil Balling vědecké a kulturní preference.na pražskou polytechniku. Studoval matematiku S Ballingovou knihovnickou činností souvisí jehou Františka Josefa Gerstnera, přírodopis u Franze pedagogické působení na pražské polytechnice,Xavera Zippeho a chemii u Josefa Johanna kde přednášel o zemědělské a kvasné chemii,Steinmanna. Krátce pracoval jako praktikant v pivovarnictví, octařství a vinopalnictví, pozdějiželezárnách. V roce 1824 působil jako asistent o tehdy značně vzkvétajícím cukrovarnictví. Jakoprofesora Steinmanna a v roce 1835 byl jmenov- v jiných oblastech i v knihovnictví spatřoval Ballingán profesorem všeobecné a technické chemie. prostředek k vědecké činnosti své i svých studentů.Jako většina vědců jeho doby na tomto území psalněmecky, ale sám se zasloužil o bilingvní vyučovánína pražské polytechnice, jež zde začalo v roce 1864.Své vědecké renomé předal svému zeti AntonínuBělohoubkovi. Ten jako kvasný chemik navazovalna svého tchána nejen oborem, ale i rozsáhloupublikační činností.Balling a jeho předchůdci
  8. 8. Karel Josef Napoleon Balling Ballingova medaile - - - 1. 2. 3. vystavené dokumenty 1. Medaile K.J.N. Ballinga, líc a rub 2. Carl J. N. Balling: Die Gährungschemie. II. Band, Die Bierbrauerei Praha, 1845 3. Carl J. N. Balling: Die Gährungschemie. I. Band, Die Algemeine Gährungschemie und Die Bereitung des Weines Praha, 1945Pivovar KynšperkKarel Josef Napoleon Balling
  9. 9. Balling a jeho pokra ovatelé Ballingovi pokračovatelé Mezi Ballingovy pokračovatele patřil především přední č eský odborník na pivovarnictví František Chodounský (1845–1924), autor základního díla Pivovarství. Potřeba nahradit první odborné pivo- varnické dílo v češtině od Františka Ondřeje Poupěte vedla dlouholetého redaktora č asopisu Č eský sládek Josefa Tomáše Suka (1842–1878) po sed- mdesáti letech od vydání Poupětova díla k napsání nové příručky s názvem Nový Poupě, která zohled- nila nové poznatky v pivovarnictví a kvasné chemii obzvláště. K nejvšestrannějším odborníkům patřil Ballingův zeť a přední obhájce pravosti Rukopisů Antonín Bělohoubek (1845–1910), který napsal velké množství knih nejen o pivovarnictví a kvasné chemii. vitrina9-11_balling.indd 1 11/26/10 22:10 1. 2. vystavené dokumenty 1. Františšek Chodounský: Pivovarství / Františšek Hejtmánek: Správa pivovaru Praha, 1905 2. Antonín B lohoubek: N kolik slov o stavb a za izování pivovar v Praha, 1875Pivovar KynšperkBalling a jeho pokra ovatelé
  10. 10. Když se pivo nese Čeněk Zíbrt a pivo Když sem bejval sládkem, Pivem jako kulturně-historickým tématem se za- točíval sem šátkem, neničko sem provazníkem, bývala řada českých historiků, etnografů a kulturo- točím kolovrátkem. logů. Z těch nejznámějších jsou to Zikmund Winter Pivíčko, pivo, pivo červený, bez tebe, pivíčko, veseloučko nejní. a Čeněk Zíbrt, v pozdější době například Vladimír Chmelíčku, chmeli, chmeli zelený, Borecký. Pijácké písně však sbíral už Jan Jeník z bez tebe, chmelíčku, pivíčko není. Kdyby si, chmel, po hradbách nelez, Bratřic a v tomto ohledu na něj navazoval i Čeněk tak bys nenadělal z panenek nevěst. Zíbrt (1864–1932). Zíbrt stál mimo souřadnice Český Lid 1895, IV., str. 503. převládající české politické historie a jeho příklon ke kulturní historii ho váže spíše ke kulturní historii německé, jejímž nejpřednějším exponen- tem byl Jacob Burckhardt. Na druhou stranu poměřováním právě s Burckhardtovými kul- turně-dějinnými syntézami o starověku a renesanci se Zíbrtovo dílo jeví jako projev pozdější českéHodný sládek „drobné práce”. Zíbrtovo dílo, podobně jako Opovrhnutí s vodou pijícím(Nápěv 744.) Winterovo, jež je mylně ztotožňováno s dnešnímiV tom Klášteře Kdož by se měl piva báti, „Alltagsgeschichte”, nepřekračuje svou heur- Nesmí se mezi nás dráti.je tam pivovárek Kdo se piva bojí, istickou fázi a je bytostně neinterpretativní.V tom Klášteřeje tam pivovár; S vodou se spokojí, Věřte, bratři milí, Z hlediska shromažďování historického materiálu Ten za nic nestojí. je však Zíbrtovo dílo cenné. Pivní kultuře věnovalje tam sládek hodný,vaří pivo dobrý : Pojďme od něj, nechme ho, Píti vodu samého. Zíbrt tři knihy, jež všechny vyšly nákladem majitelejá bych je sám kladenského pivovaru, spisovatele a alchymistyvšecko vybumbal. Jiříček K., Zpěvník II, č. 60. Otakara Zachara. Jsou to Pivo v písních lidovýchZ Budějovicka. – Erben, a znárodnělých, 1909; Sladovnické obyčeje, zábavy,Písně (nové vydání), str. 408. slavnosti a pověry v nákladnických domech a pivovárech český ch, 1910; a Listy z kulturních dějin městských pivovarů v zemích Českých, 1911. Testament pijáka V hrobě až já budu hníti, milovaní přátelé! místo pomníku mi vsaďte na hrob můj keř ze chmele. V obroubení místo trávy nasejte mi ječmene, že mi ty bylinky drahé, ať si každý vzpomene. Na Vše Svaté a Dušičky pláč mi žádný netropte, místo slz mázem ležáka hrobeček mně pokropte: Nic Vám zanechat nemohu, tu jen žízeň ubohou, avšak tu Vy sami máte, nepotřebujete mou. Za vděk vemte tedy s přáním, pivo by Vám chutnalo a na mne si vzpomínáním bol a trud by zahnalo. V úpravě písní jarmarečních v Praze u Kateřiny Jeřábkové 1860.Pivo v životě lidu českého
  11. 11. Pivečko Aby pivo nezvětřilo Když pivečko pění, Aby pivo nezvětřilo, a kdyby zvětřilo, aby zase v světe nad ně není; kdo že pít nám brání k své chuti přišlo, učiň takto : vezmi koliandru jeden třeba do skonání? lot, anýzu jeden lot, k tomu kafru, co rozumíš, Pivečko má pěnu, to spolu s popelem hvozdovým z dříví bukovým a z nás nikdo ženu, (smíchej), dej to do břečky, zvař to v hromadu dobře, nad pivečko není, kdo chce, ať se žení. ať nevykypí, potom do každého sudu vlej, nestane se nic, aby zvětřilo, nýbrž přijde zase k svý chuty. Lepší dobrá sklenka než falešná ženka, Jest zkušeno. po hubičce sládne, a starosti žádné. Když je pivo pravé, však je také zdravé, ve zlém i tom pěkném, Instrukce Viléma z Rožmberka purkrabímu do pravdy si řeknem. Krumlovskému o pivu 1556 Nelibo-li komu, Pivovár. Item purkrabie ať též každého dne, kterak ať jde tiše domů. se vaří a pivo vyčišťuje, dohlídá, a to ať se pořádně Než se rozejdeme, my si připíjeme! do pivnic spravuje. Item mláto ať se pořádně do dvorů vozí. J. V. Sládek, Směska, str. 60. Item při chmele brání k pivu vaření ať purkra- bie s pilností dohlídá, aby se v tom míra, řád a upřímnost zachovávala, aby mi také každého času o tom zpravá dáti mohl. (Kalousek, Archiv Český XXII. 1905, str. 159.)Starý mládenecKdybych já měl ženu, Kdybych já měl ženužil bych o vodě, jako v lese drozd,neseděl bych pořád však bych já si zpívalu vás v hospodě. také doma dost.Kdybych já měl ženu Kdybych já měl ženušel bych domů spát, třeba maličkou,sotva by mne zdržel radš bych se s ní těšilhodný kamarád. než s tou opičkou.J. V. Sládek, Písničky, str. 56. Točení Ach, lidé učení, Točí se světnice, co je tu točení, točí se sklenice, nežli se dotočí ta hezká sklepnice ten velký svět! točí se též. Ale ta maličká Ještě s tou maličkou, u hodin ručička ještě s tou slzičkou, ta se nám otočí ještě s tou skleničkou přes půlnoc hned. do sklepa skoč! Ach, lidé učení, Však budem pod stolem, co je tu točení, než nad hor vrcholem nade mnou, přede mnou slunko se vytočí. - pohleď, kam chceš! Šenkýři toč! J. V. Sládek, Písničky, str. 51. Pivo v životě lidu českého
  12. 12. Pivo v kramářských písních Kramářská píseň je označení pro osobitý druh lite- ratury, který stojí na pomezí umělé literatury a lidové slovesnosti. Drobné veršované tisky byly původně určené nikoli ke čtení, jak ho známe my, ale k hlasitému přednášení (předzpívávání). Míva- jí uveden nápěv podle jiné známé písně. Vydávat se začaly už podstatně dříve, mají svůj původ ve veršovaných letácích ze 16. století a největší obliby dosáhly v 18. a 19. století. Původně byly náboženské, moralistické nebo měly zpravodajskou funkci. Postupně ale stále více převažovala funkce zábavní. Drobné tisky byly podstatně levnější než knihy, mohly si je tedy do- volit široké vrstvy obyvatelstva. Kramářské písně odrážejí jejich postoje a oblíbená témata. Nejen proto, že kramářští zpěváci potřebovali své zboží prodat a proto ho přizpůsobovali vkusu a potřebám publika, ale protože č asto pocházeli ze stejného prostředí. Jejich pozornosti pochopitelně neuniklo ani to, co dnes souhrnně nazýváme „návykovými látkami“ – káva, tabák a hlavně alkoholické nápoje. Ve starší době bylo kritizováno nemírné pití (obžerství, smrtelný hřích), za které hrozil i nadpřirozený trest. Kritika přetrvala, ale zvláště v 19. století vedle ní najdeme mnoho humorně pojatých písní „ze života“ a písní pijáckých. Pokud se chtěl někdo napít alkoholu, měl na výběr pivo, víno nebo pálenku. Pít víno nebylo v okruhu posluchačů kramářských písní příliš běžné, kořalka zase neměla (právem) dobrou pověst. Když v první polovině 19. století dorazilo do českých zemí abstinentské hnutí, brojilo hlavně proti ní. Pivo bylo naopak doporučováno jako pozitivní a zdraví prospěšný nápoj. Samozřejmě pouze při umírněné konzumaci. Důvodem propagace absti- nence nebyly zdravotní, ale spíše sociální dopady pití. Rodina alkoholika se mohla velmi snadno do- stat do nezvládnutelných dluhů a bídy. Pokud si piják nesl domů „opičku“ mohlo se mu , snadno stát, že ho manželka nechala stát přede dveřmi. Kramářské písně jsou plné komických rozhovorů opilého muže s manželkou. Najdou se i opačné případy, kdy „pijákem“ je žena. Ta ovšem popíjela doma nebo u muziky nebo alespoň holdovala kávě (což, stejně jako pití alkoholu, ruino- valo rodinný rozpočet). Na druhou stranu přátelské posezení v hospodě u chmelového moku bylo ve své podstatě pozi- tivním a vlasteneckým počinem, ke kterému neodmyslitelně patřily č eské písně. Vydávaly se české zpěvníky, ale nemohli chybět ani kramářští zpěváci, kteří v hostincích a na zábavách nacházeli svou klientelu. Proto mezi kramářskými tisky na- jdeme i nejednu píseň oslavující dobré vlastnosti pěnivého moku. Iva Bydžovská (Knihovna Národního muzea ČR) ukázky kramářských písní z fondu Knihovny Národního muzeaPivo v kramářských písních
  13. 13. Pivo v kramářských písních
  14. 14. Pokrok je nezadržitelný, lidská vůle obdivuhodná. Duch století elektřiny vane i Křimicemi. Res- tauratér Pastrňák (sedící vlevo) a konstruktér Kasparides (sedící vpravo) zde předvádějí nový vynález. – Zdá se však, že právě v této chvíli jejich pivní automat nepracuje, jak by měl. Na otázku proč je tomu tak, odpovídají: I funguje, a dobře funguje, většinou na něj stačí zatlouct pěstí. Jenomže teď se nám podavač piva ožral tak, že ať s ním pajtlujeme jak pajtlujeme, nemůžeme ho probudit. Ale to nic, pánové, to spraví kýbl studený vody, zrovna jsme pro něj poslali. Ivan WernischJurda a Čurda, písečtí dopisovatelé Národních Někteří hosté restaurace U Faltýnků nejenom, že se neodrážejí v zrcadle na místnílistů. Jurda (sedící níže) byl zřejmě tím, kdo psal, toaletě, ale vyhýbají se i oku fotografického aparátu. Jen ta piva na stole je prozrazují.Čurda (sedící výše) běhal prý po městě a shánělnovinky. Též chodil pro pivo. Petr HruškaIvan WernischTen příběh o hraběnce zůstal nedovyprávěný. Když se sešli příště, už na něj všichni V Bučicích mají obecního slouhu, který se jme-zapomněli. Možná, že by změnil jejich osudy, kdoví. Ale třeba k horšímu. nuje Fu. Kdy, odkud a jak se tam vzal, to si už asi sotva někdo pamatuje, protože Bučičané jsouPetr Hruška všichni imrvídr namor. – Ale co – ten Fu je sice Číňan, ale chlastá jako našinec. Ivan WernischByl jednou jeden svět
  15. 15. Ivan Johann Wernisch se narodil 18. června 1942 v Praze, kde také nyní žije. Publikoval vice než dvě desítky básnických sbírek, z nichž nejdůležitější pro něj byla vždycky ta, na které právě pracoval. Petr Hruška se narodil 15. června 1949 v Teplicích. Žije v Praze a ve Stoječíně poblíž Slavonic. Působí jako fotograf (Tiché labyrinty, 1996, s doprovod- ným textem Michala Ajvaze), roku 2006 vystavoval v Lucerně a rok nato v Týnské literární kavárně. S Janem Pelánkem uspořádal retrospektivní výsta- vu Josefa Váchala (Rudolfinum, 1994–1995) a spo- lupracoval také na Váchalově monografii (1994).Byl jednou jeden světFotografie a pohlednice z let 1890–1910, archiv Petr Hruška
  16. 16. Ing. arch. František Müller je v současné době hlavním architektem Kladna, na svém kontě má stovky nejrůznějších výtvarných projevů, prostřednictvím nichž komentuje aktuální události i obecné životní otázky. Ač je jeho výtvarný styl na první pohled identifikovatelný, používá ve svých někdy i rozsáhlých cyklech nejrůznější grafické techniky od suché jehly až k linorytům. Pro jeho cykly je rovněž příznačné, že ve svých grafikách hojně cituje nejrůznější známé obrazy, jako např. v tomto pivním cyklu Výkřik od Edvarda Muncha. Věnuje se též velkoformátové malbě a kresbě, které jsou výrazně inspirované pop-artem. Pop- artové inspirace jsou patrné i v jeho grafikách, zde se však prolínají s domácí tradicí (Váchal, Kobliha atd.). Je členem punkové skupiny Do řady!Sex, jednourock’n’rollByl pivo a jeden světFotografie a pohlednice z let 1890–1910, archiv Petr Hruška

×