Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Meteorologie hr

752 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Meteorologie hr

  1. 1. AtmosféraZemě<br />Vypracovala: Hrstková Petra<br />Třída: VII.<br />Datum: březen 2011<br />
  2. 2. Zemská atmosféra<br /><ul><li>Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahápřibližně do výšky 1000 km.
  3. 3. Vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
  4. 4. Obsahuje přibližně 78% dusíku a 21% kyslíku, se stopovým množstvím dalších plynů.
  5. 5. Atmosféra (ovzduší)chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.</li></li></ul><li>Vrstvy atmosféry<br />Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky, podle tohoto vztahu se dělí na tyto vrstvy:<br /><ul><li> troposféra
  6. 6. stratosféra
  7. 7. mezosféra
  8. 8. termosféra
  9. 9. exosféra</li></ul>Hranice mezi těmito vrstvami jsou nazývány: tropopauza, stratopauza, mezopauza a termopauza…<br />
  10. 10. Troposféra<br />První a pro nás nejdůležitější vrstvou je troposféra<br />Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku. Je tedy nejnižší vrstvou atmosféry.<br />Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. V této vrstvě, kde jsou vodní páry, vítr a prach, se vytváří počasí.<br />
  11. 11. Stratosféra<br />Ve stratosféře téměř chybí vodní páry a prach pozemského původu. Lze v ní pozorovat perleťová oblaka. <br /><ul><li> zvláště důležitou částí atmosféry, neboť obsahuje ozón, který absorbuje velké množství ultrafialového záření dopadajícího na Zemi.</li></ul>Sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou.<br />
  12. 12. Mezosféra<br /><ul><li> sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá.
  13. 13. Vrstva se nachází příliš vysoko nad oblastmi, kde létají letadla (až 27 km) a příliš nízko pro kosmické družice, tak je její průzkum poměrně složitý a komplikovaný, což má za následek, že lidstvo rozumí jen velmi málo procesům, které zde probíhají.</li></li></ul><li>Termosféra<br />Vzduch je tam ještě mnohem řidší než ve stratosféře. <br /> Teplota opět s výškou roste až na zhruba 1500°C. Vrchní část je velmi horká ( až 1 700°C). Dosahuje do výšek až kolem 500 km. Hustota atmosféry je tady už velmi malá. V termosféře létají umělé družice a raketoplány a přitom nejsou prakticky brzděny. Nelze ji ale změřit teploměrem, vzhledem k hustotě se určuje z kinetické rychlosti částic. V termosféře je možné pozorovat polární záři.<br />
  14. 14. Exosféra<br /><ul><li> pátá a poslední stálá vrstva Země. Jedná se o okrajovou vrstvu pozemské atmosféry. Nemá téměř žádné plyny. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Nejde už vlastně o plyn, ale jakousi přechodovou vrstvu mezi atmosférou a kosmickým prostředím. </li></li></ul><li>Atmosferický tlak<br />Jednotka . . . Pa (Pascal)<br /> Značka . . . Pa<br /><ul><li>aerostatický tlak, který je způsoben atmosférou planety Země, (tlak nad nějakou oblastí v zemské atmosféře způsobené váhou vzduchu). Hmotnost vzduchu v atmosférě vytváří atmosferický (barometrický) tlak, který se měří obvykle v hektopascalech (hPa).
  15. 15. Hodnota tohoto tlaku je největší na zemském povrchu a s rostoucí výškou klesá. Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii.</li></ul>Torricelliho pokus<br />
  16. 16. Vliv člověka na atmosféru<br /> Člověk svou činností významně ovlivňuje zemskou atmosféru. Lze uvést několik příkladů:<br /><ul><li> globální oteplování.
  17. 17. pokles množství ozonu ve stratosféře – nejvíce působí freony, proudová letadla</li></li></ul><li>Zdroje: Wikipedie = atmosféra Země<br />

×