Vodicka cabada volby 2010

475 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
475
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
5
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Vodicka cabada volby 2010

  1. 1. Ú S T A V N Í IN S T IT U C E A JEJICH F UNKCE V P O L I T IC K É M PROCESU Ústřední funkcí parlamentu, kterou vykonává Poslanecká sněmovna sama (bezsoučinnosti Senátu), je kontrola vlády. Poté co je vláda jmenována prezidentem,musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud Po­slanecká sněmovna vládě důvěru nevysloví, je povinností prezidenta republikyjmenovat novou vládu, která musí opět požádat o důvěru. Pokud není ani druhýpokus prezidenta o jmenování předsedy vlády úspěšný, je povinen jmenovat před­sedou vlády osobu, již mu navrhne předseda poslanecké sněmovny. Během voleb­ního období může Poslanecká sněmovna vládu svrhnout vyslovením nedůvěry.Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podán minimálně 50 poslanci. K přijetítohoto návrhu je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců. Kromě tohomají poslanci právo interpelovat vládu a její členy ve věcech jejich působnosti. Čle­nové vlády jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů (čl. 53 Ústavy). Clenvlády je rovněž povinen osobně se dostavit na schůzi Poslanecké sněmovny nazákladě jejího usnesení. Členové vlády mají naopak právo účastnit se jednání oboukomor, jejich výborů a komisí (čl. 38 Ústavy). Zatímco zákonodárství a kontrola vlády jsou dalekosáhle ovládány Poslanec­kou sněmovnou, vyžadují obzvláště závažná, v Ústavě uvedená rozhodnutí, jejichžpředmětem je často nějaká neobvyklá situace, souhlas obou komor parlamentu.K nim patří především schvalování ústavních zákonů a zákonů o volbách, volbaprezidenta republiky, vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a rozhodnutío vyhlášení válečného stavu nebo o pobytu cizích vojsk na území ČR. O některýchotázkách rozhoduje Senát sám, bez Poslanecké sněmovny (souhlas se jmenová­ním ústavních soudců, ústavní žaloba na prezidenta republiky pro velezradu).Parlamentní strany a mocenská konstelaceStabilita i zvrat: Český stranický systém 1 9 9 2 -2 0 1 0( eský stranický systém se po prvotním chaotickém a turbulentním vývoji na po­čátku transformace (1990-1992) rychle konsolidoval (Fiala, 2001, s. 2; Brokl,1097, s. 97; Vodička, 2005, s. 151). Po parlamentních volbách roku 1992 se vy­lirystalizoval relativně stabilní, bipolární stranický systém, se dvěma velkými stra­na mi, Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stra­nou, které se v období 1 9 9 2 -2 0 1 0 střídaly spolu s menšími koaličními partneryii vlády. Struktura konfliktních linií (deavages) byla transparentní, polarizace,extremismus stejně jako frakcionalismus stranického systému nepřekračovalylii.min* únosnosti, stranický systém byl mírně fragmentovaný. Volatilita voličů se
  2. 2. POLITICKÝ SYSTfíM Cl! SK íí UEPUHI.IKYLegislativní proces Zákonodárná iniciativa it Poslanec; >Skupina poslanců j j Senát j j Vláda j j Zastupitelstvo VÚSC Návrh zákona Důvodová zpráva ■ * : Poslanecká sněmovna Vláda Předseda Právo na vyjádření 1. čtení 2. čtení obecná rozprava — podrobná rozprava > 3. čtení schválen Senát r- vrátí s pozměňovacími návrhy schválen, nebo výslovně vyjádří vůli zákonem se nezabývat zamítá Poslanecká zamítá Poslanecká sněmovna sněmovna nadpoloviční většina všech poslanců schválen schválen (pozměňovací návrhy nejsou přípustné) -► Podpis předsedy Poslanecké sněmovny U- j Poslanecká sněmovna Prezident republiky nadpoloviční většina suspenzivní všech poslanců veto schválen r schválen Vyhlášení zákona (pozměňovací návrhy nejsou přípustné)324
  3. 3. ustavní in stitu ci: a . 111,1 i c i i i m i n k c h v p o u t í c h hm f r q c iv tendenci snižovala. Kolísání volebních preferencí bylo sice prudší noř, v koumdováných demokraciích, avšak m éně nevypočitatelné než ve většině post ....... .stických zemí (Vodička, 2010b, s. 295). Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 však dosavadní relativně .sl.iblstranický systém a konstelaci politických sil v Poslanecké sněmovně radlU.ilzměnily. Obě velké strany - ČSSD a ODS - ztratily přibližně třetinu svých voliODS ještě o poznání více než sociální demokraté. Do Poslanecké sněmovny pnikla dvě nově založená politická uskupení, liberální TOP 09 a středoví sli,!Věci veřejné. Tradiční Křesťanská a demokratická unie-Československa si mimdová, která se účastnila všech koaličních vlád od vzniku České republiky, /(rostala na pětiprocentní hranici. Také Strana zelených se do parlamentu nedosi.;Levicově extremistická Komunistická strana Čech a Moravy zůstává v Posl.moisněmovně nadále zastoupena.Strany v Poslanecké sněmovně po volbách 2010Vítězem parlamentních voleb roku 2010 se stala Česká strana sociálně denkratičká, která zastává politiku levého středu a identifikuje se s cíli zápndoropských sociálnědemokratických stran. ČSSD, založená roku 1878, je nejsi,politickou stranou v České republice. V postkomunistickém prostoru je jedinoulevantní levicovou stranou, která nevznikla transformací původně komunististátostrany. Období komunistické diktatury, kdy byli sociální demokraté v to<zemi krůtě pronásledováni, přečkala sociálnědemokratická strana v exilu, kdiangažovala za dodržování lidských práv v komunistickém Československu. Povoluci 1989 se ČSSD vrátila do vlasti. Podařilo se jí vyprofilovat a posléze slalzovat své postavení jako levá alternativa k pravicové ODS. Sociální demokracii volí zejména dělníci, ale též zaměstnanci z odvětví lnicovaných z veřejných rozpočtů, jako je školství, zdravotnictví, armáda a poliČSSD bývá volena zejména v menších městech a obcích, obzvláště v okresce lzastaralým průmyslem a vysokou nezaměstnaností, na Moravě častěji noř, vchách. Volby 2010 vyhrála ČSSD se ziskem 22 % platných voličských hlasů (v 12006 to bylo 32 %). Ve sněmovně získala 56 poslaneckých křesel, tedy o tři ponecké mandáty více než druhá ODS. Pro sociální demokraty to však bylo Py 1 rl 1vítězství. Druhé nejsilnější straně, ODS, se velmi záhy po volbách podařilo ti/.is TOP 09 a Věcmi veřejnými předběžnou dohodu o vytvoření vládní koalic ociální demokracie, které ještě poslední předvolební průzkumy slibovaly voltriumf s přibližně 30 % hlasů, se záhy ocitla mimo hru. Dosavadní předšed,1 (!Jiří Paroubek několik hodin po vyhlášení výsledků voleb odstoupil. Prózu
  4. 4. r w ju i i l h in y n r d i jí ivi ( 1 íi l I K lr P l 1n í.T K Y 3 ,republiky Václav Klaus ani neposkytl sociální demokracii šanci pokusit se o sestavení vlády. Toto rozhodnutí sice bylo porušením ústavní zvyklosti prvnímpokusem o sestavení vlády zásadně pověřovat předsedu nejsilnější parlamentnístrany, avšak vzhledem k opakovanému prohlášení představitelů ODS, TOP 09a Věcí veřejných, že společně utvoří koalici a vládní spolupráci s ČSSD vylučují,lze tento postup hlavy státu považovat za pragmatické rozhodnutí, které Ústavanevylučuje.Volby do Poslanecké sněmovny v letech 1992-2010(v % platných hlasů) 40 35 30 25 20 15 10 5 ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV KDU-ČSL SZPoznámka:! roce 1992 se jednalo o volby do České národní rady.Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).Druhou nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala Občanská demokratickástrana s 20% hlasů (což bylo o 15% hlasů méně než ve volbách 2006) a 53 po­slaneckými křesly. ODS byla od svého zrodu z lůna Občanského fóra nejdůleži­tější pravicovou stranou a vedoucí silou koaličních vlád. To vtisklo pečeť českévnitřní a zahraniční politice devadesátých let. Dělení Československa proběhlopod její režií. Příznivci ODS patří k sociálním vrstvám s nadprůměrným životnímstandardem. Mezi nimi jsou často podnikatelé, manažeři a zaměstnanci se střed­ním a vysokoškolským vzděláním. ODS je úspěšná zejména ve větších městechnad 100 000 obyvatel. K tvrzím ODS patřily v minulosti zejména hospodářsky326
  5. 5. IJJi T A V N I IIMS I I T U t n A , i r „ i i v n r n n v n v r w u , . 1V « .. / rprosperující regiony jako hlavní město Praha a okres Liberec, kde však ve vibách 2010 vyhrála TOP 09. Ve volební kampani 2010 propagovala ODS pte<vším úspornou rozpočtovou politiku. Podařilo se jí přesvědčit čásl veřejnost i,sociální politika navrhovaná levicí by přivedla ČR ke státnímu bankrotu, Ial< jakv té době hrozilo Řecku. Řecká krize, umně mediálně vyhrocená, byla ODS lil.ním a - jak se ukázalo - účinným volebním argumentem. Třetí nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala TOP 09 se 17% hlasií amandáty. Je jí předseda, Karel Schwarzenberg, obdržel přes 46 000 přeletučních hlasů, což bylo vůbec nejvíc ze všech politiků (Mladá fronta Dnes 31. 5. 20B l). V okresech Liberec a Hradec Králové byla TOP 09 dokonce nejsilnější sl tamtaktéž v Praze překvapivě porazila ODS, která tam doposud dominovala. Pro npřekvapivý úspěch - rok po jejím založení 26. června 2009 - byla TOP 09 českýi zahraničními médii často označována za pravého vítěze voleb. TOP 09 zorganizoval a založil bývalý náměstek ministra obrany (1993 I! )ía ministr financí (2007-2009) Miroslav Kalousek, dříve jeden z hlavních progonistů KDU-ČSL. Podařilo se mu získat Karla Schwarzenberga, požívajícího imořádné důvěry veřejnosti, „aby se postavil do čela TOP 09 a stal se ( hodícbillbordem, který naláká voliče" (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19). Ke vzniku sli.TOP 09 podle četných indicií zásadním způsobem přispěli vlivní podnikatele abbisté, zejména Kalouskův osobní přítel Richard Háva, jenž pohádkově /holze zbrojních zakázek (Kalousek měl ve funkci náměstka ministra obrany narošti finanční řízení resortu, včetně řízení klíčových armádních zakázek), a rovilobbista Michal Kuzmiak (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19; nasipoliticil). „Rilidí, kteří se pohybují mezi politikou a byznysem, je přesvědčena, že vazby nKalouskem, Hávou a Kuzmiakem jsou velmi těsné. Otevřeně je ale o tom ochomluvit jen málokdo," zní názor seriózních novin (ihnedl). TOP 09 je pravicová politická strana, která se hlásí k demokracii a konzervsmu, kritizuje populismus a je více než ODS otevřena evropské integraci. TOI:se ve svém volebním programu 2010 vymezovala zejména v oblasti ekonom i( kreforem, propagovala reformu veřejných financí, dosažení vyrovnaných stal irozpočtů a snižování veřejného dluhu. K dosažení dlouhodobé ekonomické ;;llity navrhovala TOP 09 reformu důchodového systému a zdravotnictví, a to vínnávrhů na zvýšení spoluúčasti pacientů za lékařské služby. Důležitým prograivým bodem byl proklamovaný boj proti korupci a za větší transparentu o,sl |tiky, kde předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl mnohými voliči pova/.oza důvěryhodnějšího politika než vedení rovněž pravicové ODS, smutně pro:korupčními aférami.
  6. 6. Rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně po volbách 2010(počet poslaneckých křesel pro jednotlivé parlamentní strany) 100 90 80 70 60 50 40 30 56 53 20 41 26 24 10 0 ČSSD ODS TOP 09 KSČM WPramen: Český statistický úřad (www.volby.cz). Komunistická strana Čech a Moravy získala ve volbách 2010 čtvrté místov přízni voličů s více než 11% hlasů, které jí přinesly 26 křesel v Poslanecké sně­movně. Pro komunisty byl volební výsledek uspokojivý, neboť si přes přirozenýúbytek jejích členů a přívrženců starší generace zachovali stejný počet mandátůjako po volbách roku 2006. Členskou základnu si strana přináší z doby před rokem1989, průměrný věk členů je vyšší než 70 let. Jejich počet klesá o 7 % ročně, tedyzhruba o 16 členů denně. V roce 1992 měla KSČM 354 000, v roce 2009 stále ještě72 000 členů (iDnesl). Při volebních kláních 1996/1998/2002 byli komunisté od voleb k volbámsilnější, avšak počínaje parlamentními volbami 2006 se tento růst zastavil. Ko­munistické straně, která zůstala na centrální úrovni politicky izolovaná a nikdynemusela převzít vládní odpovědnost, se pomocí antireformní, sociálně-populis-tické a nacionalistické (antisudetoněmecké a antiamerické) rétoriky dařilo získatněkteré mladší protestní voliče, kteří rozšířili její tradiční velmi věrnou a discipli­novanou voličskou základnu. Volby v červnu 2006 přinesly v tomto ohledu zvrat.Jestliže v předcházející legislativní periodě byli komunisté zastoupeni v Posla­necké sněmovně 41 poslanci, po volbách 2006 klesl počet jejich mandátů na 26a tak tomu zůstalo i po volbách 2010. Jak patrno, v soutěži o levicově orientované328
  7. 7. obránce zájmů sociálně slabých. Dalším subjektem, který ve volbách 2010 neočekávaně pronikl clo 1’osl.moisněmovny, je strana Věci veřejné. Získala téměř 11% platných voličských lil.ia v návaznosti na to 24 poslaneckých křesel. Jejím předsedou a její tváří jo byv.televizní moderátor Radek John. Za vznikem strany a jejím financováním stály některé vlivné podnikatelsko skpiny a lobbisté, Zdeněk Bakala, Vít Bárta, Tomáš Hrdlička a podle některýi h i11 1<mací též Roman Janoušek (iDnes3; Denikreferenduml; Pšenička a Mařík, 2 0 1 is. 18). „Stále více se ukazuje, že politickou stranu lze vyrobit takříkajíc v labotorních podmínkách. (...) Stačí k tomu peníze, aktuálně přitažlivý program .t řejně oblíbený a důvěryhodný lídr. Dále už je to jen věc marketingu," zní výst vashrnutí jedné analýzy (Pšenička a Mařík, 2011a, s. 18). Strana VV nechává své členy a registrované příznivce rozhodovat v interno1vých referendech o různých částech programu. Zaregistrovaní příznivci sIms hlasovacím právem se nazývají véčkaři. Členové a sympatizanti strany lak nhou při internetových referendech přímo ovlivňovat program i politické sinevání strany. Poté co se VV staly vládní stranou, byla hlasovací práva „véčka m" (tečně redukována z rozhodujících na poradní. Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 museli všichni kandidáti poipsat vázací smlouvu, na jejímž základě se zavázali pod hrozbou pokuty sedm monů korun hlasovat coby poslanci podle rozhodnutí stranického vedení (Mac lu>Přeběhneš). Takový závazek ovšem odporuje ústavně zakotvenému primvolného poslaneckého mandátu, neboť článek 26 Ústavy (zákon č. 1/1993 ív platném znění) výslovně stanoví, že poslanci a senátoři vykonávají svůj maníosobně, v souladu se svým slibem, a nejsou při tom vázáni žádnými příkazy. Jeden z poslanců W , Stanislav Huml, si v dopise svým kolegům v poslaneckklubu stěžuje na autoritářské metody vedení strany, včetně vydírání a uplác <a varuje své kolegy: „Strach je špatný rádce. Necháte-li se vydírat nebo kotijste do konce volebního období loutky. Na mém případu vidíte, že existují hoschopní lidé, kteří se nás snaží ovládnout." (Mladá fronta Dnes 1. 4. 2011, sVe stejném smyslu poskytl místopředseda W , poslanec Jaroslav Škárka, ro|térce Respektu na skrytý mikrofon informaci, že „od lidí kolem ministra doprVíta Bárty dostává peníze za loajalitu ke straně a za mlčení o jejím financovi(...) Ta částka se blíží poslaneckému platu bez náhrad." (Týdenl; iDnes5; Co;novinyl). Po zveřejnění Škárka tuto informaci „dementoval" tak nevěrohodizpůsobem, že tím pouze podtrhl pravdivost svého původního vyjádření.
  8. 8. r w i , i i i v r t a i o i rí ivi v r. o i r> i n v u n i .i l IV T Hlavními předvolebními tématy VV byl boj s korupcí a prosazování prvku přímédemokracie. W navrhují přímou volbu prezidenta, starostů, hejtmanů a možnostvoleb prostřednictvím internetu. V ekonomické části volebního programu požadují W zastavení zadlužování země, snížení výdajů ve veřejných zakázkách a lcontrolu veřejných zakázek na internetu. Stejně jako všechny ostatní strany považujíVV - právem - za naléhavě potřebnou reformu zdravotnictví a důchodového sys­tému. Spíše levicově-středovým prvkem v ekonomickém programu W je požada­vek progresivní daně z příjmu fyzických osob, který sdílí s ČSSD.Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010(vítězové voleb v jednotlivých okresech)□ ČSSD ■ ODS H TOP 09Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).Svými programovými prioritami, jež zahrnují jak středo-pravé, tak středo-levéprvky, jsou W způsobilé ke koaliční spolupráci jak nalevo, tak napravo od politic­kého středu. Svým programem a vystupováním oslovila strana VV řadu mladýchvoličů a její výsledek v parlamentních volbách v roce 2010 byl překvapivým úspě­chem. V dalším vývoji však oblíbenost této strany zřetelně ochabovala a vzhle­dem k množícím se skandálům ve straně je velkou otázkou, zda bude zastoupenai v příští Poslanecké sněmovně.Strany mimo Poslaneckou sněmovnu po volbách 2010Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová získala ve volbáchdo Poslanecké sněmovny v roce 2010 pouhých 4,4% hlasů. Nepatrných 0,6% ji330
  9. 9. oddělilo od její historické role v parlamentei li .1 vládách bývalého Ceskoslovensa současné České republiky. Úřadující předseda strany Cyril Svoboda po vylirtení volebních výsledků odstoupil. Takový hluboký propad voličské přízně vřibyl způsoben spíše neblahými aférami z období jejího bývalého předsedy .lii 1Čunka, který setrvával ve vládních i stranických funkcích, přestože byl vyšetiván kvůli velmi důvodnému podezření z korupce. Vyšetřování bylo v době jeúčasti ve vládě za naprosto nestandardních okolností a protiprávním způsobí(což bylo později soudně prokázáno) zastaveno, což mělo negativní vliv 11.1 důvtobčanů v nezávislost justice. V minulosti, v legislativní periodě 2006- 2010, jevytvořila KDU-ČSL, která měla nejvyšší podíl kmenových voličů, třináct ičleiiposlanecký klub, v předcházejícím období 2 0 0 2 -2 0 0 6 měla 21 mandátů v Po:necké sněmovně. Byla zastoupena ve všech vládách od vzniku České řepu biiVzhledem k tomu, že KDU-ČSL je volena hlavně věřícími občany ve venkovsk]oblastech a že proces sekularizace, zahájený v době komunismu, i po revoluci 1 ; 1pokračuje, jeví se další osud této strany spíše nejistý. Ve volbách 2010 se do Poslanecké sněmovny nedostala Strana zelených, klzískala pouze 2% voličských hlasů. V minulých volbách v roce 2006 získala Ihlasů a v legislativním období 2 0 0 6 -2 0 1 0 byla v Poslanecké sněmovně /.asipena šesti poslaneckými mandáty. Průnik zelených do parlamentu bylo mnJpovažovat za výsledek rostoucí životní úrovně a evropeizace České republPro mladší a vzdělanější voliče byly často postmateriální hodnoty důležitější 1„tlustá peněženka", kterou slibovala ODS. Hlavní volební slogan zelenyih /„kvalita života". Studenti volili zelené z 16 %. Zelení se považují za stranu cl reV jejich programu jsou jak liberální požadavky, jako např. snížení přímýc b ila sociálních odvodů, tak požadavek posílení role státu v ochraně životního |středí. Dotyk s reálnou politikou v rámci vládní koalice v legislativním obil2 0 0 6 -2 0 1 0 a zejména vládní spolupráce s ODS image zelených značně poškoa vedly k následnému štěpení strany, neúspěchu ve volbách do Evropského |lamentu v roce 2009, odstoupení v minulosti úspěšného předsedy Martina Isika z postu předsedy a k hlubokému propadu ve volbách do Poslanecké sněmov roce 2010.Volební systém, volební výsledky a jejich korelaceMalé strany se považují za oběť volebního systému, který prostřednictvím 1 navolebních obvodů a D’Hondtovy formule pro přepočet hlasů na mandáty /vylňuje větší strany. Ve většině volebních obvodů se vzhledem k jejich poměrné 1
  10. 10. IU LI i ]l ] U S Y . V I 1 1 M C B Í i K lí R C P U B U K Yvelikosti rozděluje jen 1 0 -1 4 poslaneckých mandátů, takže aritmetická hranicek získání jednoho mandátu je mezi 7 a 10 %, čímž vysoce převyšuje zákonnou hranici ve výši 5 %. Tím je způsobeno, že malé strany mohou získat menší procentomandátů v Poslanecké sněmovně, než odpovídá jejich celorepublikovému ziskuhlasů, protože v mnoha středně velkých volebních obvodech podíl hlasů kolem 6 %pro získání poslaneckého mandátu nestačí. Zvýhodnění silnějších stran bylo deklarovaným úmyslem zákonodárce při při­jímání a schvalování zákona o volbách ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Explicitněuvedeným cílem tohoto zvýhodnění byla tvorba stabilní vládní většiny v Posla­necké sněmovně. Volební systém, který měl podpořit vytvoření stabilní vládnívětšiny, však ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 způsobil pravý opak.Vznikla situace, která byla mnohými žurnalisty označena jako patová. Levice (so­ciální demokraté a komunisté) měla v Poslanecké sněmovně stejný počet hlasůjako pravice (do které se počítala kromě ODS též KDU-ČSL a SZ); každý z uvede­ných bloků měl 100 poslaneckých mandátů. Přitom pro koalici s KDU-ČSL a ze­lenými, kterou si přála vytvořit ODS, hlasovalo přibližně o 200 000 občanů, tj.o 3,5 % voličů více než pro uvedené strany levice. O změnu volebního systému usilovala v roce 2000 především ODS, jež si toutozákonnou úpravou dala vlastní branku. Podle volebního zákona před novelouč. 204/2000 Sb., který byl více poměrný, by vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ,o niž po volbách 2006 usilovala ODS, měla pohodlnou většinu. Jak ukazují odbor­níci na volební systémy, účelové manipulace volebního zákona, kterými se některésubjekty snaží vytvořit si výhodnější podmínky pro příští volby, se často obracíproti nim samým. Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že ČSSD vyhrála volby do Poslaneckésněmovny na Moravě a ODS v Čechách. V Praze, kde ještě ve volebním klánív roce 2006 každý druhý volič odevzdal svůj hlas ODS, byla ve volbách 2010 mo­censká dominance ODS prolomena volebním výsledkem liberální TOP 09, kterázískala téměř třetinu (27% ) odevzdaných pražských hlasů. Čím dále od Prahy,tím nižší byly podíly voličských hlasů pro pravicové strany. Tvrzemi sociál­ních demokratů byly hospodářsky méně dynamické okresy s menším podílemnadprůměrně vydělávajících osob, zejména regiony postižené nezaměstnaností.V Moravskoslezském kraji, kde panuje v důsledku vyřazení části těžkého průmy­slu a dolů z provozu a horší dopravní dostupnosti vysoká strukturální nezaměst­nanost, hlasovalo pro sociální demokraty 29% voličů; podobně v dalších krajíchs nadprůměrnou nezaměstnaností (Ústecký kraj a kraj Vysočina). V okrese Kar­viná získali sociální demokraté 36 % hlasů, v okresech Bruntál a Frýdek-Místek332
  11. 11. po 29% , v okresech Ostrava město a Chomutov po 28% , Most 2(>% ,i Zď.u nSázavou 25% hlasů. Nezaměstnaní a sociálně slabí podezřívali pravicové sli.nže mají v úmyslu omezovat míru přerozdělování, zejména snižovat podporu v izaměstnanosti a sociální dávky, a že hodlají nastolit přísnější podmínky pro jcjivyplácení.Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010(vítězové voleb v jednotlivých volebních krajích)□ ČSSD ■ ODS 0 TOP 09Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).V Senátu vzniká v tendenci jiná konstelace politických sil než v Poslanec-ke •movně. Na konci devadesátých let se podařilo tehdejší Čtyřkoalici vyproíilcjako hlavní opoziční síla proti mocenskému kartelu stran „opoziční smloirČtyřkoalice triumfovala v senátních volbách roku 2000 a vytvořila s 39 manenejsilnější politické uskupení v Senátu. Také senátní volby v listopadu 2002 Ilební účast 33% ) změnily konstelaci politických sil v horní komoře parlamcve prospěch opozice. Vládní koalice z ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU ztratila v Soivětšinu. Největší volební úspěchy zaznamenali kandidáti ODS a nezávislí. Stejně tak v senátních volbách roku 2010 zvítězila opozice. Vládní (ztratila 11 senátorských křesel, opoziční sociální demokraté jich získali nove1To umožnilo ČSSD vytvořit senátorský klub s 41 senátory, čímž tento klubkal v této komoře absolutní většinu. Výsledky senátních voleb, ve kterýc 11 vdenci dosahují větších úspěchů kandidáti opozičních stran, odpovídají intenÚstavy. Prostřednictvím odlišného volebního systému a jiného termínu vole
  12. 12. POL ITI CK Ý SYSTÉM ČESKÉ R E P UB LI K YSložení Senátu v letech 1996-2010(počet senátorů)Pramen: www.senat.cz; Ekonom 43/2010, s. 38.pravidelně dosahuje odlišného politického složení Senátu, než jaké je v Poslaneckésněmovně. Tím se funkce Senátu a jeho význam posilují.Personální složení parlamentu 2010V Poslanecké sněmovně zvolené roku 2010 zasedá 78% mužů a 22% žen. Zastou­pení žen se oproti Poslanecké sněmovně v legislativním období 2006-2010, kdybylo mužů 85 % a žen jen 15 %, o 7 % zvýšilo. Průměrný věk poslanců je 47 let, nej­staršímu je 72 a nejmladšímu 23 let. Velká většina (83 %) zákonodárců v Poslaneckésněmovně má vysokoškolské, 17% středoškolské vzdělání (www.volby.cz). Do sně­movny bylo zvoleno 20 poslanců, kteří nebyli členy žádné politické strany, ale bylijako nestraníci na kandidátkách stran - často v zadních pozicích, ale díky preferen­čním hlasům byli zvoleni do parlamentu (Mladá fronta Dnes 31. 5. 2010, A9). Ve volbách 2010 se radikálně změnilo složení Poslanecké sněmovny. Plných114 zákonodárců (57% členů sněmovny) zvolených v roce 2010 je v parlamentunováčky. Jen 86 poslanců (43 % členů sněmovny) má zkušenosti s parlamentníprací. Tento jev je „vedlejším účinkem" hojně udělovaných preferenčních hlasů,jejichž vliv novelou č. 480/2006 Sb. volebního zákona č. 247/1995 Sb., v platnémznění, značně posílil. Na základě stručné novely, přijaté zákonem č. 480/2006 Sb.,mohou voliči označit („zakroužkovat") na volebním lístku zvolené strany čtyři334
  13. 13. U S T A V IN I 1IN 9 I I 1 W n n .» n.- . > .. . r- . _ ________kandidáty (předtím dva) dané sl rany, kterým dávají přednost. Pokud kandidálčité st rany obdrží ve svém volebním obvodu alespoň 5 % hlasů (před novelou 7seřadí se kandidátka této strany podle počtu získaných preferenčních lil(srov. příslušná zákonná ustanovení, dále Kneblová, 2010, s. 160). Možnost „kroužkování" byla voliči ve volbách 2010 čile využívána, celkem Iuděleno přibližně 3,7 milionu preferenčních hlasů (Mladá fronta Dnes 31. 2(A8). Obecně jsou preferenční hlasy přínosným prvkem volebního systému,posiluje prvek přímé demokracie ve volebním právu. Rada špičkových politkteří se v minulosti kompromitovali, byla ze svých prominentních po/,i< „vyk11kována". V předcházejících legislativních obdobích 1 9 9 0 -2 0 0 6 podíl poslanců se zknostmi s prací v parlamentu kontinuálně rostl, po volbách v roce 2006 topřibližně dvě třetiny. Obdobný trend zvyšování počtu zkušených zákonodprobíhal i v Senátu. Jen 16% senátorů zvolených v senátních volbách roku 1mělo předchozí zkušenost s prací v zákonodárném sboru. Roku 2008, kdy byvolbách zvoleno 27 senátorů, měly již dvě třetiny ze zvolených zkušenosl i s |chozí činností v parlamentu (www.volby.cz). Parlamentní volby roku 2010 ltrend, který měl jak pozitivní, tak negativní aspekty, zvrátil ve prospěch „notváří".Platy a náhrady poslanců a senátorůPoslanci a senátoři pobírají podle zákona č. 236/1995 Sb., v platném znění,jejichž výše je odvozena od platů úředníků státní správy. Platová základna ( i1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nomin.il nsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (zákon č. 236/1995 Sb., §!: Roku 2010 činil základní plat poslanců a senátorů 58 944 korun. Za iparlamentní funkce, jako např. za předsednictví klubů či výborů, dostávajínodárci příplatky. Předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny i Smají nárok na auto s řidičem. Předsedové komor pobírali roku 2010 plat v158 304 korun. Stejný plat jako předsedové komor má předseda vlády. Mísit:sedové komory pobírají plat ve výši 112 512 korun měsíčně, předsedovi1v)komisí a delegací mají plat 83 040 korun a místopředsedové výborů, stejnpředsedové podvýborů, 71 040 korun měsíčně. Místopředsedové podvýbpřijdou na 65 000 korun (Právo 10. 9. 2010, s. 3). Vzhledem k výraznému navýšení poslaneckého platu jakoukoli parlanfunkcí je o tyto funkce vždy intenzivní zájem. Na počátku volebního <

×