Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Nm tydenik kvety_20180301_30

96 views

Published on

Rozhovor s profesorem Miovským v Květy.

Published in: Health & Medicine
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Nm tydenik kvety_20180301_30

  1. 1. ROZHOVOR V Liga otevřených mužů organizuje již několik let akci Suchý únor, která vy- zývá všechny, kdo pijí alkohol, aby si od něj na měsíc odpočinuli. Má měsíč- ní abstinence smysl? Nehrozí, že člo- věk, který si v únoru alkohol odpustí, začne pít pod vlivem sebeuspokojení v březnu více než předtím? Smysl to určitě má. Nejedná se o preventivní projekt v pravém slo- va smyslu, jde spíše o  prostředek, jak vyvolat na  toto téma veřejnou diskusi. Těžiště tématu je totiž u nás mediálně trochu posunuté směrem, který bagatelizuje spotřebu alkoholu a  bagatelizuje veškeré aspekty do- padu jejích následků na jednotlivce i  jejich rodiny. Česká společnost obecně je na tom ohledně zdravotní gramotnosti dlouhodobě velice špat- ně… V Každý Čech starší 15 let vypije roč- ně průměrně 16,5 litru čistého alko- holu, což z nás činí v tomto ohledu přeborníky v Evropě. Kdo ale občas zavítá na Slovensko, do Polska nebo na Ukrajinu, má pocit, že se tam pije ještě daleko víc než u nás. Je to jen iluze? Iluze to tak úplně není, spotřeba na Slovensku je velká, na Ukrajině a  v  Polsku obrovská, ale čím více jdeme na  východ Evropy, tím pro- blematičtější sběr dat je. To je také dobrý důvod, proč se srovnávat se zeměmi na západ od nás. Je faktem, že země bývalého Sovětského svazu a  střední a  východní Evropy jsou součástí alkoholové kultury s koře- ny starými dva až tři tisíce let. Za- jímavé je, že kdybychom šli do naší vlastní hlubší historie, nebývali jsme typicky alkoholovou kulturou, ale v  našich geografických pod- Ondřej Mrázek Snímky Profimedia.cz a 1. lékařská fakulta UK O lékařích „Zatímco u vnímání kouření jako rizika nastal ve společnosti značný posun, alkohol je stále vnímán jako cosi normálního, protože přece pijí všichni. Je přirozené, že pak i lékaři podléhají těmto dobovým společenským názorům a postojům.“ O výchově „Výchova nerespektující potřebu a nutnost hranic rozhodně nevede k dobrým výsledkům. V jejím důsledku vyrůstá obrovské množství dětí, které nejsou schopny ve společnosti odpovídajícím způsobem pracovat a existovat soběstačně tak, aby nebyly závislé na nikom a ničem dalším.“ JEDNO PI A DOST! „Závisl papírke říká pro přednos f Uni
  2. 2. VV „Mnoho lidí se ze závislosti na alkoholu neléčí zcela dobrovolně.“ NO PIVO, T! mínkách hrály významnou kulturní roli halucinogeny, ať už lysohlávky, nebo muchomůrky, které tu jsou vel- mi rozšířené. S  příchodem Slovanů a znalostí zkvašování ovoce, výroby medoviny a později vaření piva jsme se posunuli jednoznačně k alkoholu. V Je vůbec realistické pokoušet se závislost na  alkoholu vymýtit, když o pivu se hovoří jako o národním ná- poji a téměř žádná rodinná oslava se neobejde bez popíjení „ve velkém“? Bylo by nereálné uvažovat o  vy- mýcení alkoholu, ale my se bavíme o vysoké spotřebě a důsledcích, jaké pro zdraví má. Jedna věc je, co jsme připustili, aby se etablovalo jako společenský a  kulturní fenomén, druhá je uvědomit si, co jako společ- nost uneseme. Je například politicky zcela nereálná jakákoli změna pod- mínek zdravotního pojištění a  spo- luúčasti pacienta. Na  tom vyhořelo několik ministrů a celé vlády. Je ale třeba otevírat diskusi o tom, že na to dlouhodobě nemáme peníze. Na jed- nu stranu si můžeme povídat a sdí- let různé bajky o  tom, co všechno pro nás alkohol kulturně znamená, ale v určité chvíli nastupuje realita, kdy se jde někdo z našeho okolí léčit kvůli alkoholu, a  to zdaleka nikoli pouze se závislostí. Mnohem častěji jsou to jiné související diagnózy, je- jichž léčba je velmi drahá a které se právě díky alkoholu mohou objevit v mnohem nižším věku a výrazněji. Bavíme se o  čtyřicátnících až pa- desátnících, což jsou lidé v produk- tivním věku, kteří mají (bez ohledu na trendy vidět všechno prizmatem mladých a energických lidí) vysokou hodnotu na  pracovním trhu, proto- že mají nejvíce zkušeností. A  stále více těchto lidí není schopno praco- vat, což znamená kromě rodinných a  osobních tragédií také ohromnou ztrátu pro ekonomiku. Alkohol je například spojen se sedmi typy ra- koviny. Nejde tedy zdaleka pouze o cirhózu jater, jak se mnozí mylně domnívají. Tyto náklady se prohlu- bují a dá se říct už nyní, že na ně ne- máme peníze. V Kolik lidí má u nás problémy s al- koholem? Pokud se bavíme o nejtvrdším já- dru vysoce rizikových pijáků, kde se často již též rozvíjí či rozvinula závislost, jde o  přibližně 600 tisíc lidí. Těch, kteří se dříve či později k těmto problémům zákonitě propijí, je přibližně milion a 200 tisíc. V Před třemi lety vydalo ministerstvo zdravotnictví příručky pro lékaře, jak mají při vyhledávání rizikových pa- cientů s možnou závislostí postupo- vat. Jsou na to ale reálně připraveni? Bohužel často ne. Uvedu příklad, na  němž je tento problém vidět v plné nahotě ve Spojených státech, trpících opiátovou krizí. Upozaďová- ní tohoto tématu a jeho vytlačování z curricula medicíny tam způsobilo, že mladí lékaři jsou na řešení závis- lostí špatně vybaveni. Dlouhodobým problémem i u nás je, že adiktologie je hrubě podceňována. Medici a mla- dí lékaři jsou tím v důsledku téměř nezasaženi a pacienti se závislostmi jsou navíc stigmatizováni. Zkuste otevřít téma pijících těhotných žen nebo mladých matek, což není žádná raritní záležitost, a se zlou se potáže- te. Zatímco u vnímání kouření jako rizika nastal ve  společnosti značný posun, alkohol je stále vnímán jako cosi normálního, protože přece pijí všichni. Je přirozené, že pak i lékaři podléhají těmto dobovým společen- ským názorům a  postojům. Navíc jim chybí systémová podpora, která by jejich další vzdělávání a praktic- ké výkony v tomto směru motivovala body, proplácenými pojišťovnami. V Pojišťovny to nezajímá? Ne, a  to je právě fatální problém. U komerčních pojišťoven vidíme pro- gresi,třebanavýšeníspoluúčastičisní- žené plnění pojistné částky pro řidiče, kteří nabourají pod vlivem. V zahrani- čí tak postupují i zdravotní pojišťovny, například znevýhodněním v  pořadí na čekacích listinách na transplantace orgánů. Tato motivace nejen pro zdra- votníky, ale i pro pacienty v českém systému zatím výrazně chybí. V Existují studie, které tvrdí, že malé množství alkoholu může být při urči- tých nemocích prospěšné… To je téma, na kterém dlouhodobě pracujeme a  snažíme se ta vodítka sjednotit. Hodnotit za jednotlivé lékař- ské odbornosti riziko alkoholu je pro- blematické. Skutečně totiž existují ně- které dílčí diagnózy, na něž může mít malé množství alkoholu za  určitých okolností pozitivní vliv. To hodnoce- ní je ale třeba vždy dát do celkového kontextu. Stejné množství, které může mít pozitivní efekt např. u některých srdečních onemocnění, má současně negativní vliv na játra. V Jaká je hranice rizikového pití? Hranice, do které můžeme hovořit o nízkém riziku, se u mužů pohybuje kolem 15 až 20 gramů alkoholu den- ně, což obsahuje přibližně deci a půl až dvě deci vína nebo jedno pivo. U žen je hranici vždy třeba snížit při- bližně o třetinu. I u tohoto stříd- „Závislosti jsou lakmusovým papírkem naší společnosti,“ říká profesor PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze.
  3. 3. losti na  alkoholu neléčí zcela dob- rovolně. Přicházejí, až když na  ně začíná tlačit manželka nebo manžel, rodiče, děti, v nějaké fázi zaměstna- vatel, nebo se dostanou do konfliktu se zákonem. Ten tlak může být vel- mi různorodý od vyhození z práce, z domu, přes rozvody až k zamezení kontaktu s  dětmi. K  nám se málo- kdy chodí lidé léčit proto, že by si uvědomili, co se s nimi děje, že mají problém a rozhodli se ho racionálně řešit a vstoupili do léčby. ¼¼ Není ale paradoxně konzumní spo- lečnost, v níž žijeme, právě do znač- né míry tím, co v nás živí nejrůznější závislosti, třeba na zážitcích, zboží, zábavě nebo dokonce na penězích? Do  značné míry ano. Nepřimě- řeně v  nás posiluje naši přirozenou touhu po  dosažení libosti, vyvolává extrémní tlak na  zvyšování potře- by dosahování jen samých hezkých a  příjemných zážitků. Současně ze všech stran slyšíte, že není v pořádku být smutný a mračit se, mít zlost, být frustrovaný a podobně. Ale i to jsou normální stavy a celek je složen také z  nich. Většina základních lidských a kulturních hodnot naší společnos- ti je přitom tradičně spojena s urči- tou formou sebeovládání, ústupků, solidarity, soucitu a  různých forem obětování. S tím je také spojeno to, co společnost i jiný člověk oceňuje. Manželství nebo péče o děti, to jsou možná dobré příklady těchto kom- promisů a hledání rovnováhy. To vše je ale dnes, kdy se preferují rychlé a bezbolestné zkratky, zpochybněno a někdy i zesměšněno. ¼¼ Co má tedy člověk dělat, aby nepod- lehl nástrahám závislostí, a  přitom dosáhl přirozené radosti ze života? Klíčové je obnovení vnitřních hranic i  hranic s  vnějším světem a převzetí odpovědnosti, což zname- ná znovunalezení rovnováhy mezi vlastními potřebami a  tím, co je reálné a  možné v  jejich uplatnění vůči okolí. Člověk buď dosáhne toho, že je schopný zvládnout sám sebe a najít rovnováhu mezi sebou a tím, co mu umožňuje svět kolem něj, ane- bo ne. K tomu mu nepomůže ani pi- lulka, ani sebemodernější léčba. ¼¼ A už vůbec ne alkohol… A už vůbec ne alkohol. ■ rovské množství dětí, které nejsou schopny ve  společnosti odpovídají- cím způsobem pracovat a  existovat soběstačně tak, aby nebyly závislé na nikom a ničem dalším. Nejde jen o individualitu, kreativitu, uspokoje- ní potřeb atd. Jde také o nějaký pocit sounáležitosti s  okolní společnos- tí a  jinými lidmi, o  pocit solidarity s nimi a také o pocit zodpovědnosti k sobě i právě k jiným lidem a svě- tu okolo. Nejsme tu sami a sami pro sebe. A  já bych si dovolil jít ještě o  kousíček dál, protože se domní- vám, že závislosti jsou vlastně jen takovým lakmusovým papírkem, na kterém se to zobrazuje, ale záro- veň jsou ohromnou výzvou celé naší euro-americké civilizaci, představují důvod, proč se na nás asijské země tak rychle dotahují a  v  některých aspektech nás začínají předhánět… Upozadění faktu, že společnost sto- jí na kompromisu mezi právy a potře- bami jednotlivce, a právy a potřebami společnosti, narušení této rovnováhy a důraz na individuální rovinu je přes- ně to, za co teď platíme, ať už se to v  kontextu Evropy týká témat těžko zvladatelné migrace a slabé integrač- ní politiky, nebo jiných problémů, kterým čelíme. Těžko můžete mít ne- omezenou a super kvalitní zdravotní péči zdarma a  kdykoli k  dispozici, když do  systému přicházejí nízké platby a neexistuje vazba mezi vaším chováním, péčí o vlastní zdraví a zod- povědností za  ně, a  náklady, které s  tím jsou spojené. Jinými slovy, že kromě práv máte také zodpovědnost a čelíte důsledkům své případné ne- zodpovědnosti. ¼¼ Jak se narušení rovnováhy podílí na riziku vzniku závislostí? V  našem oboru se to projevuje např. tím, že mnoho lidí se ze závis- mého pití ale platí, že spotřeba by měla být jednou nebo dvakrát týdně přerušena. Pokud tam ta přestávka není, tak i  v  tomto případě rizika narůstají. Důležité ale je, že rizika spojená s  alkoholem nelze oddělit od obecnějšího tématu zdravého ži- votního stylu. Člověk, který je vysta- ven velmi nízké úrovni stresu, pravi- delně spí, jí stravu obsahující velké množství zeleniny, má nízkou spo- třebu cukru i soli a dostatek pohybu, nečelí při střídmém pití tak velkému riziku jako ten, kdo jí spoustu uzenin, je ve stresu, nehýbe se a kouří. ¼¼ Dokázal byste vystihnout mechanis- mus vzniku jakékoli závislosti? Vypůjčil bych si paralelu, za kte- rou mě možná hodně rodičů nebude mít rádo, ale používám ji, protože jsem přesvědčen, že je v ní tak trochu krvavá pravda. Na vlastních dětech si ji totiž můžete ověřovat dnes a denně. V naší společnosti je hluboce zako- řeněn mýtus, že extrémně liberální výchova dětí, při níž jim prakticky nestanovujete žádné hranice, je ná- ramně prospěšná a  umožňuje jim svobodněji se rozvíjet. Skutečnost je přitom taková, že klíčovým momen- tem zdravé výchovy dětí jsou právě hranice. Slabé, narušené, málo srozu- mitelné nebo špatně nastavené hrani- ce jsou pro ně velmi nebezpečné a ničí je, což poznáte až v dospívání a později v dospělém věku. A podob- né je to s léčbou závislostí. Náš obor je také především o hranicích. Řeší- me totiž podobné téma, a sice téma seberegulace, to znamená schopnos- ti sebeovládání a  další dovednosti přiměřeného uspokojování svých potřeb. To se navíc děje v  reálném kontextu potřeb ostatních lidí a celé- ho společenství, protože nejsme indi- vidua žijící ve vzduchoprázdnu. Ži- jeme ve společnosti vedle jiných lidí, majících také svá přání a potřeby. To celé je vlastně něco, na čem lze ná- zorně ukázat a  jednoduše vysvětlit klíčové téma našeho oboru, protože tím je právě porucha seberegulace. ¼¼ Takže rozmazlováním dětem zadě- láváme na možné problémy se závis- lostí… Řekněme to tak, že výchova nere- spektující potřebu a  nutnost hranic rozhodně nevede k dobrým výsled- kům. V jejím důsledku vyrůstá ob- Narodil se 9. září v Tišnově. 1975 Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. 1998 Získal doktorát z klinické psychologie na Palackého univerzitě v Olomouci. 2002 Vyšla mu kniha Vězeňství a nelegální drogy. 2003 Získal vědeckou hodnost profesora. 2005 Vydává knihu Konopí a konopné drogy. 2008  „Nejtvrdší jádro vysoce rizikových pijáků tvoří přibližně 600 tisíc lidí,“ říká Michal Miovský

×