Práva a právní úkony lidí s mp prezentace-bradova 26.9.2012

384 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
384
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Práva a právní úkony lidí s mp prezentace-bradova 26.9.2012

  1. 1. Mgr. Zuzana Bradová, DiS. cssbrno-nojmanek.bradova@seznam.cz Práva a právní úkony lidí s mentálním postižením
  2. 2. Lidská práva a svobody lidí s MP  Člověk s MP má garantována svá základní práva a svobody ve stejném rozsahu jako běžný občan bez postižení.  V ČR jsou zakotveny v Ústavě, Listině základních práv a svobod a v mezinárodních úmluvách.  Základní práva a svobody vymezují prostor, v němž může člověk jednat na základě svobodné vůle a do něhož není nikdo oprávněn vstupovat.  Lidská práva zaručují každému svobodu, slušné zacházení, možnost rozhodovat sám za sebe.  Lidé s MP mají stejná základní práva a svobody jako ostatní lidé (i když jsou omezeni nebo zbaveni způsobilosti k právním úkonům).  Mezi základní lidská práva patří:  Nedotknutelnost osoby.  Zachování lidské důstojnosti.  Osobní svoboda.  Zákaz nucených prací.  Právo na soukromí.  Nedotknutelnost obydlí.  Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání.  Právo vlastnit majetek.  Právo na rodinný život.
  3. 3. Rozdíl mezi lidskými právy a právními úkony  Řada lidí s MP je plně nebo částečně zbavena způsobilosti k právním úkonům. To však neznamená, že tito lidé nemají svá práva!  Lidská práva - způsobilost k právům nelze omezit; - do oblasti práv nezasahuje opatrovník - spadají práva, které nejsou právními úkony: volně se pohybovat; vybrat si partnerku, přátelé; mít kontakt s rodinou, přijímat návštěvy; zamknout si svůj pokoj, skříňku, byt; dostávat odměnu, jsem-li zaměstnán; zvolit si, co chci dělat ve svém volném čase; vybrat si, co budu jíst, co si vezmu na sebe; rozhodnout se, budu-li kouřit či pít alkohol.  Právní úkony - způsobilost k právním úkonům může být omezena (omezení způsobilosti musí přispívat k ochraně daného člověka a jeho práv před případným zneužitím, nikoliv k jejich omezení); - právní úkony činí opatrovník - spadá: uzavírání smluv, nákup a prodej majetku, nakládání s finančními prostředky, uzavírání manželství, pronájem bytu, sjednání půjčky, udělení plné moci, souhlas lékařským zákrokem, apod.
  4. 4. Způsobilost k právním úkonům  Způsobilost k právní úkonům: dle českého právního řádu nabývání v plném rozsahu zletilostí – tedy dovršením osmnáctého roku věku, případně uzavřením manželstvím.  Omezit nebo zbavit osobu ve způsobilosti k právním úkonům lze, pokud osoba trpí duševní poruchou. Toto určuje občanský zákoník.  Za duševní poruchu se považují:  duševní onemocnění (schizofrenie, deprese, mánie, mozková onemocnění);  vývojové poruchy (MP, poruchy osobnosti);  nadměrné požívání alkoholu, omamných prostředků, jedů s charakterem závislosti;  poruchy způsobené úrazem mozku.  Samotná existence duševní poruchy by neměla být automatickým důvodem pro omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům.  O omezení či zbavení způsobilosti k právní úkonům rozhoduje SOUD na základě návrhu/i bez návrhu – ze své iniciativy, když se dozví o skutečnostech, které odůvodňují zahájení takového řízení.
  5. 5. Omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům  Je vždy podstatným zásahem do základních práv člověka.  Neznamená ovšem, že jsou lidé zbaveni svých práv. Situace je však složitější! Existují i základní práva, jejichž naplnění s sebou nese i určité právní úkony. Příkladem: cestování (pohyb s místa na místo není právním úkonem/zakoupení jízdenky (je právním úkonem).  Omezení způsobilosti k PÚ – jeho rozsah stanovuje soud (většinou soud omezí osobu v tom, že není schopna nakládat s finanční hotovostí nad určitou částkou, uzavírat kupní smlouvu pod stanovenou částkou osoba může).  Přispívá k tomu zastaralá terminologie: „nesvéprávný“ (zbaven svých práv).  Nutné využívat jen v takové míře, která je nutná pro efektivní ochranu práv daného jedince.  Pro výkon některých svých práv potřebuje člověk s MP součinnost opatrovníka, který by neměl jednat proti jeho vůli.  OP – pokud je uživatel omezen nebo zbaven způsobilosti k právní úkonům, je v průkazu totožnosti stanoven opatrovník.
  6. 6. Opatrovník  Bývá ustanoven příbuzný osoby, příp. jiná osoba nebo orgán místní správy.  Dříve: opatrovníkem poskytovatel sociálních služeb nebo někdo ze zaměstnanců – jedná se však o střet zájmů.  Musí znát vůli opatrovance a činit právní úkony v souladu s jeho vůlí!  Chyby: - nezná vůli opatrovance; - jedná na základě své úvahy.  Zneužívání: - opatrovník vědomě sleduje svůj prospěch nebo prospěch jiných členů rodiny na místo prospěch opatrovance.  Rizika: - omezení v běžném životě (možnost volby); - závislost na rozhodnutích opatrovníka (bydlení, práce, využívání finančních prostředků, apod.).  Dlouhodobé jednání opatrovníka v rozporu se zájmy opatrovance – kdokoliv způsobilý k právním úkonům může podat návrh k soudu o změně opatrovníka nebo k prošetření výkonu funkce opatrovníka.  Při konfliktu zájmu mezi opatrovníkem a jeho opatrovance – soud stanovuje tvz. kolizního opatrovníka (např. při dědickém řízení).
  7. 7. Odpovědnost lidí s MP  Dospělí lidí, a to i lidé s MP, jsou zodpovědní za sebe a za svá jednání.  Míra trestněprávní i občanskoprávní odpovědnosti se posuzuje bez ohledu na to, zda se jedná o osobu, která byla omezena ve způsobilosti nebo zbavena způsobilosti k právním úkonům (např. krádež).  Každá osoba je podle občanské zákoníku zodpovědná za své jednání, pokud je schopná posoudit důsledky svého jednání a svoje jednání ovládnout.  Odpovědnost zařízení poskytujících sociální službu:  vytvoření písemných pravidel – větší právní jistota uživatelů i poskytovatelů a jeho zaměstnancům;  díky kvalitním psaným pravidlům může poskytovatel doložit řadu skutečností důležitých při zjišťování odpovědnosti za škodu;  ve vnitřních předpisech není nejde jen o udělení práva (např. svobodného pohybu), ale smyslem je stanovit pravidla bezpečného vykonávání tohoto práva.
  8. 8. Odpovědnost  Neodpovědnost: - nebezpečí, zanedbání opatrnosti a péče, porušování předpisů.  Přehnaná odpovědnost: - omezování, manipulace, izolace, stagnace, porušování práv.  Zdravá míra odpovědnosti: - bezpečí, jistota, svoboda, nové zážitky, nové možnosti, rozvoj osobnosti. NEPŘEBÍRAT VÍCE ODPOVÉDNOSTI, NEŽ JE NUTNÉ! VYŠŠÍ ROZSAH PRÁV = VYŠŠÍ MÍRA ODPOVĚDNOSTI! Odpovědnost lidí s postižením Odpovědnost poskytovatele služeb
  9. 9. Riziko a lidé s MP  Rizikové situace jsou nedílnou součástí života každého člověka.  Riziko: - úskalí, kterému se musíme vyhnout; - možnost, že se naplní určitá hrozba; - možnost vzniku ztráty nebo zisku; - možnost, že věci nedopadnou podle plánu; - nejistota spojená s budoucím vývojem.  Posuzování rizik: týmová práce, nekončící proces, součástí IP, jistota pro personál, svoboda a bezpečí pro uživatele, základem dobré informace o uživateli PŘIJATELNÁ / NEPŘIJATELNÁ ÚROVEŇ  racionální posouzení: informace, média, knihy, statistiky  emoce: různí lidé vnímají riziko různě  zkušenost: naše zkušenost, zážitky, zkušenosti druhých (rodina, přátelé, lidé, kteří s nimi pracovali dříve, lidé, kteří s ním přicházejí do styku nyní - prodavačka, pracovník, praktikant, asistent, dobrovolník, odborníci - lékař, psycholog, psychiatr, pracovník SPC, škola, práce)  podvědomé reakce: instinkt
  10. 10. Přiměřené riziko  Přiměřené riziko je přijatelné.  Riziko je nutné minimalizovat, ne odstranit.  Do rozhodování přijatelného rizika je nutné vpustit vstup dalších osob.  Dilemata: - svoboda vs. bezpečí; - vlastní volba uživatele vs. riziko; - možnost rozhodování vs. schopnost posoudit situaci a následky volby.  Příliš mnoho dohledu a kontroly = nadměrné omezování uživatele.  Příliš málo dohledu, podpory a asistence = nepřiměřené riziko.  Cílem práce rizikem: najít pro konkrétního uživatele přiměřený stupeň podpory.  Mantinely: - nejlepší zájem uživatele; - práva uživatele; - práva ostatních lidí; - povinnosti poskytovatele.
  11. 11. Práce s rizikem  Jsou pojmenovány a popsány rizikové oblasti – analýza rizik: - samostaný pohyb, silnice, cestování, domácnost, finance, sexualita, partnerské vztahy, zdravotní rizika, agrese, volný čas, sociální rizika.  Nácvik zvládnutí rizikových situací.  Po ukončení nácviku je popsáno, jak uživatel situaci zvládá, jakou potřebuje podporu.  Plán řešení rizikových situací – formulář ano či ne?  Dokumenty:  individuální plánování;  metodiky a pracovní postupy IP;  smlouva s uživatelem;  domácí řád;  zápisy zvládání nácviku (zápisy z porad).
  12. 12. Děkuji za pozornost Mgr. Zuzana Bradová, DiS. cssbrno-nojmanek.bradova@seznam.cz

×