Evoluce I.
Hezký zbytek svátečního období a vše dobré do nového roku 2007 přeje Eduard Kočárek
Test praktických znalostí <ul><li>3 otázky </li></ul><ul><ul><li>Molekulární biologie (včetně FISH, testování genotoxicity...
Proč učit evoluci na medicíně?
EVOLUCE <ul><li>postupný vývoj nových variant z předchozích forem v průběhu dlouhých časových období (Darwin) </li></ul><u...
DVĚ FORMY EVOLUCE <ul><li>mikroevoluce  – změny v krátkých časových obdobích, které lze pozorovat v průběhu několika málo ...
Vznik života na Zemi
VZNIK ŽIVOTA NA ZEMI <ul><li>Země vznikla asi před 4,5 miliardami let </li></ul><ul><li>První organické sloučeniny  se vyt...
KOSMICKÝ KALENDÁŘ   23:59:59 Renesance v Evropě, novověk, rozvoj vědy 23:59:56 Narození Krista, Římská říše 23:59:35  Neol...
Prebiotická evoluce
PODMÍNKY PREBIOTICKÉ EVOLUCE „… Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma…“ (Genesis 1-2) dopady kosmických...
Experiment Stanleyho Millera (1953) H 2 O + CH 4  + NH 3  + H 2
Molekulární evoluce aneb jak vypadaly první živé organismy? <ul><li>4 možné teorie: </li></ul><ul><ul><li>Skládaly se z pr...
Hypotéza RNA-světa nukleotidy  a  aminokyseliny oligonukleotidy  a  peptidy autokatalytické oligonukleotidy , interakce s ...
Vznik proteosyntézy Protein RNA DNA
Ribozymy a koenzymy – relikty z období „života bez proteinů“ <ul><li>Ribozymy </li></ul><ul><ul><li>molekuly RNA s enzymat...
Hypotéza genetického kódu <ul><li>Zdůrazňuje skutečnost, že centrální význam v životních procesech má proteosyntéza založe...
Jak tedy vznikl genetický kód? <ul><li>3 základní hypotézy: </li></ul><ul><ul><li>Hypotéza zmrazené náhody (frozen acciden...
...a ještě poslední teorie <ul><li>Původní strukturou, která zajišťovala přenos informace, nebyla organická sloučenina, al...
Teorie vysvětlující vznik života <ul><li>teorie evoluční abiogeneze </li></ul><ul><ul><li>vznik živé hmoty z hmoty neživé ...
Kreační teorie (kreacionismus) <ul><li>stvoření života nadpřirozenou bytostí </li></ul><ul><li>„ ortodoxní“ kreacionismus ...
Panspermická teorie <ul><li>Přenos života z vesmíru na Zemi </li></ul>
Evoluční teorie <ul><li>dědičnost adaptivních změn </li></ul><ul><ul><li>Jean Baptiste Lamarck </li></ul></ul><ul><li>teor...
Jean Baptiste Lamarck  (1744 – 1829) <ul><li>jako první jasně formuloval myšlenku vývoje </li></ul><ul><li>předpokládal vš...
Charles Darwin  (1809 – 1882) <ul><li>zformuloval v ucelené formě teorii přírodního výběru </li></ul>
Základní myšlenky darwinismu <ul><li>Hybnou silou evoluce je  přírodní výběr . </li></ul><ul><li>V určitých podmínkách vně...
Základní předpoklady pro evoluční působení přírodního výběru <ul><li>existence geneticky podmíněné variability v rámci pop...
Osudy Darwinova učení
Alfred Russel Wallace (1823 – 1913) <ul><li>publikoval ve zhruba stejné době teorii evoluce přírodní selekcí nezávisle na ...
Mutacionismus <ul><li>Počátek 20. století – objev mutací (Hugo DeVries) </li></ul><ul><li>Vychází z předpokladu, že rozhod...
Neodarwinismus <ul><li>základní zásady zformulovány v polovině 20.století </li></ul><ul><li>akceptuje původní darwinistick...
Syntetická teorie (neodarwinistická syntéza) <ul><li>Vychází z neodarwinismu (často je s ním ztotožňována), který doplňuje...
Další současné teorie vysvětlující vývoj organismů <ul><li>Neutrální teorie evoluce (neutralismus) </li></ul><ul><li>Neola...
Teorie sobeckých genů (sobeckých alel) <ul><li>Zformulována v 70. letech 20. století Richardem Dawkinsem </li></ul><ul><li...
Model „modrovousů“ <ul><li>Hypotetické zvíře „modrovous“: </li></ul><ul><ul><li>Má stejné chromozomové určení pohlaví jako...
Model modrovousů F 1 Poměr samců:   4 XY  :  5 X Y XX XY XX XX XX XX XY XY XY XY X Y X Y X Y X Y X Y XX XX XX XX XX XY XX ...
Základní mechanismy evoluce <ul><li>selekce  (přírodní výběr) </li></ul><ul><li>mutace </li></ul><ul><ul><li>genové duplik...
Vývoj života na Zemi
GEOLOGICKÉ ÉRY STAROHORY (PROTEROZOIKUM) PRAHORY (ARCHAIKUM) PREKAMBRIUM Vznik života současnost Č TVRTOHORY (KVARTÉR) TŘE...
Nejstarší zkameněliny - stromatolity <ul><li>Nejstarší zkameněliny buněčných organismů  byly nalezeny v sedimentárních hor...
PREKAMBRIUM první organické sloučeniny, první jednobuněčné organismy, rozvoj mořských řas 4000 2500 PRAHORY (ARCHAIKUM) vz...
Ediacara Hills - Austrálie Dickinsonia Tribrachidium Charniodiscus Mawsonites
Ediakarská (vendská) „fauna“ Spriggina
Možná rekonstrukce fosilních nálezů ediakarské „fauny“
Otazníky kolem ediakarské „fauny“ <ul><li>Jde o živočichy příbuzné s láčkovci či kroužkovci nebo jinou, dnes neexistující ...
PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE ...
Počátek prvohor – Kambrium
Kodymirus vagans – naše nejstarší známá makrofosilie
Pikaia   – tajemná fosilie z Burgesova průsmyku
Pikaia - rekonstrukce
Kambrická radiace (kambrická exploze)
Evoluce genovou duplikací <ul><li>Zformulována roku 1970 </li></ul><ul><li>autor Susumu Ohno  </li></ul><ul><ul><li>(1928 ...
Evoluce genů genovou duplikací
Speciace následkem genové duplikace
Doklady genové duplikace <ul><li>Genové rodiny, resp. nadrodiny – skupiny vzájemně si příbuzných genů </li></ul><ul><ul><l...
PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE ...
Život  v permu
Dimetrodon
Masové vymírání organismů na přechodu permu a triasu Předpokládá se, že koncem permu vyhynulo více než 90% tehdy existujíc...
Vymírání druhů na přechodu permu a triasu bylo pravděpodobně nejrozsáhlejší v geologické historii Země.  Jednou z příčin m...
Vymírání druhů je významnou složkou makroevoluce.
Cílem vědy není otevírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu. Bertold Brecht
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Evoluce I 2007

2,610 views

Published on

Published in: Travel, Business
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
2,610
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
38
Actions
Shares
0
Downloads
25
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Evoluce I 2007

  1. 1. Evoluce I.
  2. 2. Hezký zbytek svátečního období a vše dobré do nového roku 2007 přeje Eduard Kočárek
  3. 3. Test praktických znalostí <ul><li>3 otázky </li></ul><ul><ul><li>Molekulární biologie (včetně FISH, testování genotoxicity) </li></ul></ul><ul><ul><li>Formální genetika (včetně genové vazby a populační genetiky) </li></ul></ul><ul><ul><li>Cytogenetika (včetně buněčného cyklu) </li></ul></ul><ul><li>20 minut </li></ul><ul><li>Každý přijde včas se svým kruhem podle rozpisu vyvěšeného v TPÚ Plzeňská. </li></ul>
  4. 4. Proč učit evoluci na medicíně?
  5. 5. EVOLUCE <ul><li>postupný vývoj nových variant z předchozích forem v průběhu dlouhých časových období (Darwin) </li></ul><ul><li>z genetického hlediska: změna frekvence jednotlivých alel v populaci při přechodu z jedné generace do druhé </li></ul>
  6. 6. DVĚ FORMY EVOLUCE <ul><li>mikroevoluce – změny v krátkých časových obdobích, které lze pozorovat v průběhu několika málo generací. </li></ul><ul><li>makroevoluce – změny v dlouhých časových obdobích (zpravidla v průběhu geologické historie Země), které lze zaznamenat jen v horizontu velkého počtu generací. </li></ul>
  7. 7. Vznik života na Zemi
  8. 8. VZNIK ŽIVOTA NA ZEMI <ul><li>Země vznikla asi před 4,5 miliardami let </li></ul><ul><li>První organické sloučeniny se vytvořily asi před 4,0 – 4,2 miliardami let. </li></ul><ul><li>Nejstarší zkameněliny buněčných organismů byly nalezeny v sedimentárních horninách z Grónska starých 3,5 miliard roků. </li></ul>
  9. 9. KOSMICKÝ KALENDÁŘ 23:59:59 Renesance v Evropě, novověk, rozvoj vědy 23:59:56 Narození Krista, Římská říše 23:59:35 Neolitická civilizace, první sídla městského typu 22:30 První lidé ( Homo sapiens ) 13:30 31.prosinec Vznik pravděpodobných předchůdců lidoopů a člověka ( Proconsul a Ramapithecus ) 15. listopad Rozvoj Eukaryot 12. listopad Nejstarší fosilní organismy schopné fotosyntézy 9. říjen Nejstarší známé fosilní organismy (bakterie) 2. říjen Tvorba nejstarších známých hornin na Zemi 25. září Vznik života na Zemi 14. září Vznik Země 9. září Vznik sluneční soustavy 1.květen Vznik galaxie Mléčné dráhy 1.leden Velký třesk (Big Bang) (před 15 miliardami let)
  10. 10. Prebiotická evoluce
  11. 11. PODMÍNKY PREBIOTICKÉ EVOLUCE „… Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma…“ (Genesis 1-2) dopady kosmických těles vulkanická aktivita srážky a elektrické výboje v atmosféře
  12. 12. Experiment Stanleyho Millera (1953) H 2 O + CH 4 + NH 3 + H 2
  13. 13. Molekulární evoluce aneb jak vypadaly první živé organismy? <ul><li>4 možné teorie: </li></ul><ul><ul><li>Skládaly se z proteinů a neobsahovaly nukleové kyseliny </li></ul></ul><ul><ul><ul><li>Koacerváty, resp. mikrosféry s obsahem proteinoidů (mohou vykazovat metabolismus a růst, nevykazují však autoreprodukci a dědičnost) </li></ul></ul></ul><ul><ul><li>Obsahovaly nukleové kyseliny bez proteinů </li></ul></ul><ul><ul><ul><li>Hypotéza RNA-světa </li></ul></ul></ul><ul><ul><li>Obsahovaly vzájemně kooperující molekuly nukleových kyselin i proteinů </li></ul></ul><ul><ul><ul><li>Tzv. hypotéza koevoluce, resp. hypotéza genetického kódu </li></ul></ul></ul><ul><ul><li>Byly založeny na úplně jiném principu. </li></ul></ul>
  14. 14. Hypotéza RNA-světa nukleotidy a aminokyseliny oligonukleotidy a peptidy autokatalytické oligonukleotidy , interakce s peptidy RNA -> protein dsRNA -> protein Kompletní proteosytéza vznik buněčných membrán Protobionta (Eobionta) Prokaryota? DNA RNA protein Základní schéma proteosyntézy transkripce translace replikace reverzní transkripce
  15. 15. Vznik proteosyntézy Protein RNA DNA
  16. 16. Ribozymy a koenzymy – relikty z období „života bez proteinů“ <ul><li>Ribozymy </li></ul><ul><ul><li>molekuly RNA s enzymatickou aktivitou </li></ul></ul><ul><ul><li>Za riboz y m můžeme považovat i riboz o m </li></ul></ul><ul><li>Koenzymy </li></ul><ul><ul><li>neproteinové komponenty enzymů, na nichž často probíhají vlastní enzymatické reakce (proteinová složka pouze zajišťuje větší substrátovou specifitu reakce) </li></ul></ul><ul><ul><li>Velká část známých koenzymů je odvozena z nukleotidů. </li></ul></ul>
  17. 17. Hypotéza genetického kódu <ul><li>Zdůrazňuje skutečnost, že centrální význam v životních procesech má proteosyntéza založená na existenci genetického kódu. </li></ul><ul><li>Předpokládá, že při vývoji organismů docházelo ke koevoluci systému protein-nukleová kyselina. </li></ul><ul><li>Vývoj proteinů, popř. biochemických drah pro syntézu jednotlivých aminokyselin byl úzce provázen vývojem genetického kódu </li></ul><ul><ul><li>Původní proteiny zřejmě neobsahovaly všech 20 dnes známých aminokyselin. </li></ul></ul><ul><ul><li>Některé fyzikálně chemické vlastnosti aminokyselin korelují s vlastnostmi tripletů, které je kódují – při vývoji mohly hrát roli přímé stereochemické interakce aminokyselin a dinukleotidů, resp. trinukleotidů („stereochemická hypotéza“). </li></ul></ul><ul><li>Otvírá otázku, jak vlastně vznikl genetický kód. </li></ul><ul><li>Upozorňuje na existenci pozměněných variant genetického kódu u některých organismů, což dokládá, že genetický kód se vyvíjel. </li></ul>
  18. 18. Jak tedy vznikl genetický kód? <ul><li>3 základní hypotézy: </li></ul><ul><ul><li>Hypotéza zmrazené náhody (frozen accident) – genetický kód vznikl náhodnou, vysoce nepravděpodobnou kombinací jeho složek, které se vytvořily abiotickou cestou. </li></ul></ul><ul><ul><li>Genetický kód je produktem rozumné bytosti (genetický kód vyhlíží jako rafinovaný produkt racionálního plánu bez jakékoli nedokonalosti). </li></ul></ul><ul><ul><li>Genetický kód vznikl postupným vývojem od zjednodušené formy k dnešní vysoce komplikované podobě. </li></ul></ul>
  19. 19. ...a ještě poslední teorie <ul><li>Původní strukturou, která zajišťovala přenos informace, nebyla organická sloučenina, ale anorganická látka typu jílu . </li></ul><ul><li>Mikrostruktura jílu je tvořena pseudokrystalem, v němž jednotlivé silikátové skupiny na sebe nasedají v pravidelných uspořádaných vrstvách . </li></ul><ul><li>Vrstvy kopírují povrch, na který nasedají, a obsahují v sobě množství poruch, které jsou kopírovány v dalších vrstvách – tak je zajištěn určitý mechanismus dědičnosti . </li></ul><ul><li>Jíly se později mohly „naučit kooperovat“ s proteiny, jejichž syntézu katalyzovaly. </li></ul><ul><li>Hypotéza neřeší vztah ke vzniku genetického kódu ani interakci mezi jílem a polynukleotidy. </li></ul>
  20. 20. Teorie vysvětlující vznik života <ul><li>teorie evoluční abiogeneze </li></ul><ul><ul><li>vznik živé hmoty z hmoty neživé </li></ul></ul><ul><li>kreační teorie </li></ul><ul><li>panspermická teorie </li></ul>
  21. 21. Kreační teorie (kreacionismus) <ul><li>stvoření života nadpřirozenou bytostí </li></ul><ul><li>„ ortodoxní“ kreacionismus </li></ul><ul><li>teorie „inteligentního designu“ </li></ul><ul><li>křesťanský evolucionismus </li></ul>
  22. 22. Panspermická teorie <ul><li>Přenos života z vesmíru na Zemi </li></ul>
  23. 23. Evoluční teorie <ul><li>dědičnost adaptivních změn </li></ul><ul><ul><li>Jean Baptiste Lamarck </li></ul></ul><ul><li>teorie přírodního výběru </li></ul><ul><ul><li>Charles Darwin, Alfred Russel Wallace </li></ul></ul><ul><li>Mutacionismus </li></ul><ul><li>Neodarwinismus, syntetická teorie </li></ul>
  24. 24. Jean Baptiste Lamarck (1744 – 1829) <ul><li>jako první jasně formuloval myšlenku vývoje </li></ul><ul><li>předpokládal však dědičnost adaptivních změn získaných během života jedince </li></ul>
  25. 25. Charles Darwin (1809 – 1882) <ul><li>zformuloval v ucelené formě teorii přírodního výběru </li></ul>
  26. 26. Základní myšlenky darwinismu <ul><li>Hybnou silou evoluce je přírodní výběr . </li></ul><ul><li>V určitých podmínkách vnějšího prostředí mohou přežívat pouze ty organismy, které jsou svým morfologickým a fyziologickým uspořádáním těmto aktuálním přírodním podmínkám nejlépe přizpůsobeny </li></ul>
  27. 27. Základní předpoklady pro evoluční působení přírodního výběru <ul><li>existence geneticky podmíněné variability v rámci populace daného druhu </li></ul><ul><li>nadprodukce potomstva </li></ul><ul><li>existence vnitrodruhové i mezidruhové kompetice (vnitrodruhový a mezidruhový „boj o život“) </li></ul><ul><li>schopnost přežití k reprodukci </li></ul><ul><ul><li>Potomky plodí především geneticky nejlépe vybavení jedinci a tím přenášejí své genetické vlastnosti ve zvýšené míře do dalších generací – tak se zastoupení genetických vlastností vhodných pro přežití v daném prostředí stále zvyšuje. </li></ul></ul>
  28. 28. Osudy Darwinova učení
  29. 29. Alfred Russel Wallace (1823 – 1913) <ul><li>publikoval ve zhruba stejné době teorii evoluce přírodní selekcí nezávisle na Darwinovi </li></ul>
  30. 30. Mutacionismus <ul><li>Počátek 20. století – objev mutací (Hugo DeVries) </li></ul><ul><li>Vychází z předpokladu, že rozhodujícím činitelem při evoluci jsou mutace. </li></ul>
  31. 31. Neodarwinismus <ul><li>základní zásady zformulovány v polovině 20.století </li></ul><ul><li>akceptuje původní darwinistické mechanismy evoluce ve spojení s Mendelovými zákony a paleontologickými poznatky získanými v průběhu 20.století </li></ul><ul><li>vysvětluje na genetické bázi podstatu variability organismů , která je pro přírodní výběr nezbytná </li></ul><ul><li>Předpokládá, že hlavním mechanismem vzniku druhů je geografická izolace populací </li></ul><ul><li>základem je tzv. gradualismus , tj. představa, že evoluce probíhá na základě malých postupných změn </li></ul><ul><ul><li>makroevoluce je povlovným a dlouhodobým souhrnem mikroevolučních procesů </li></ul></ul>
  32. 32. Syntetická teorie (neodarwinistická syntéza) <ul><li>Vychází z neodarwinismu (často je s ním ztotožňována), který doplňuje současnými poznatky, zejména z oborů molekulární biologie a populační genetiky </li></ul><ul><li>Zdůrazňuje úlohu genového driftu, náhodných změn genotypu, popř. možnost uplatnění neutrálních mutací na úkor působení přírodního výběru. </li></ul><ul><li>Jedním z význačných propagátorů byl genetik Theodosius Dobzhansky (1900 – 1975) . </li></ul>&quot;Nothing in biology makes sense except in the light of evolution.&quot;
  33. 33. Další současné teorie vysvětlující vývoj organismů <ul><li>Neutrální teorie evoluce (neutralismus) </li></ul><ul><li>Neolamarckismus </li></ul><ul><ul><li>vychází z poznatků současné genetiky a předpokládá bezprostřednější vliv prostředí genom organismů </li></ul></ul><ul><ul><li>uvažuje významnou úlohu horizontálního přenosu genetické informace (např. pomocí virů) </li></ul></ul><ul><li>Punktualismus (též punktuacionalismus) </li></ul><ul><ul><li>teorie přerušovaných rovnováh </li></ul></ul><ul><ul><li>v evoluci se střídají období stazigeneze s obdobími rychlé změny spojené s mnohonásobnou speciací </li></ul></ul><ul><li>Teorie sobeckých genů </li></ul>
  34. 34. Teorie sobeckých genů (sobeckých alel) <ul><li>Zformulována v 70. letech 20. století Richardem Dawkinsem </li></ul><ul><li>Objektem selekce není celý jedinec, ale konkrétní alela . </li></ul><ul><li>Kritériem evoluční úspěšnosti je nárůst frekvence příslušné alely. </li></ul><ul><li>Organismy jsou „ vehikly “, které si geny vytvořily k tomu, aby se mohly efektivněji a rychleji replikovat. </li></ul><ul><li>V zásadě se může v populaci šířit i taková alela, která snižuje biologickou zdatnost svého nositele. </li></ul>
  35. 35. Model „modrovousů“ <ul><li>Hypotetické zvíře „modrovous“: </li></ul><ul><ul><li>Má stejné chromozomové určení pohlaví jako člověk. </li></ul></ul><ul><ul><li>Normální pár má v průměru 10 mláďat, avšak pouze 8 se dožije dospělosti. </li></ul></ul><ul><ul><li>Na chromozomu Y je „modrovousovský“ gen, jehož jedna alela způsobuje že samec zabije všechny své dcery a jejich masem nakrmí své syny. </li></ul></ul>
  36. 36. Model modrovousů F 1 Poměr samců: 4 XY : 5 X Y XX XY XX XX XX XX XY XY XY XY X Y X Y X Y X Y X Y XX XX XX XX XX XY XX X Y XX P
  37. 37. Základní mechanismy evoluce <ul><li>selekce (přírodní výběr) </li></ul><ul><li>mutace </li></ul><ul><ul><li>genové duplikace, resp. amplifikace ( Susumo Ohno : teorie evoluce genovou duplikací) </li></ul></ul><ul><li>variace na úrovni jednoho lokusu, polymorfismus </li></ul><ul><li>rekombinace </li></ul><ul><li>genový drift </li></ul><ul><li>výměna genů mezi jedinci (popř. populacemi) různých druhů </li></ul><ul><ul><li>transformace a transdukce u bakterií, přenos pomocí virů u somatických buněk, somatická hybridizace, mezidruhové křížení </li></ul></ul><ul><li>endosymbióza </li></ul>zakázané neutrální výhodné tolerované mutace
  38. 38. Vývoj života na Zemi
  39. 39. GEOLOGICKÉ ÉRY STAROHORY (PROTEROZOIKUM) PRAHORY (ARCHAIKUM) PREKAMBRIUM Vznik života současnost Č TVRTOHORY (KVARTÉR) TŘETIHORY (TERCIÉR) KENOZOIKUM DRUHOHORY (mezozoikum) PRVOHORY (paleozoikum)
  40. 40. Nejstarší zkameněliny - stromatolity <ul><li>Nejstarší zkameněliny buněčných organismů byly nalezeny v sedimentárních horninách z Grónska starých 3,5 miliard roků (zřejmě nejstarší horniny na pevnině). </li></ul><ul><li>Nejstarší známé organismy chráněné pevnou schránkou jsou stromatolity nalezené u North Pole v Austrálii. </li></ul>
  41. 41. PREKAMBRIUM první organické sloučeniny, první jednobuněčné organismy, rozvoj mořských řas 4000 2500 PRAHORY (ARCHAIKUM) vzácné zkameněliny mnohobuněčných bezobratlých (“ediakarská fauna”) 570 STAROHORY (PROTEROZOIKUM) CHARAKTERISTIKA ČAS (miliony roků) Éra
  42. 42. Ediacara Hills - Austrálie Dickinsonia Tribrachidium Charniodiscus Mawsonites
  43. 43. Ediakarská (vendská) „fauna“ Spriggina
  44. 44. Možná rekonstrukce fosilních nálezů ediakarské „fauny“
  45. 45. Otazníky kolem ediakarské „fauny“ <ul><li>Jde o živočichy příbuzné s láčkovci či kroužkovci nebo jinou, dnes neexistující skupinu organismů? </li></ul><ul><li>Je ediakarská „fauna“ neúspěšným evolučním „pokusem“? </li></ul><ul><li>Jde opravdu o živočichy nebo příslušníky jiné říše organismů? </li></ul><ul><li>Jde vskutku o mnohobuněčné organismy? </li></ul>
  46. 46. PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE 500 Kambrium radiace plazů (včetně forem příbuzným savcům) – mnoho zástupců však vymřelo koncem permu 225 Perm první plazi, radiace obojživelníků (krytolebci), rozvoj křídlatého hmyzu 280 Karbon „ v ě k ryb “ , rozvoj oboj ž ivelník ů – vznik prvních obratlovc ů dýchajících vzdušný kyslík, na zemském povrhu se objevují první lesy tvo ř ené rostlinami stromového vzr ů stu 345 Devon pancéřnaté ryby; první živočiši dýchající vzdušný kyslík (klepítkatci ze skupiny Eurypterida ), první suchozemské rostliny 395 Silur první ryby, trilobiti stále poměrně hojní, koráli, mlži, graptoliti, první strunatci 430 Ordovik CHARAKTERISTIKA Č AS (mil.rok ů ) PERIODA
  47. 47. Počátek prvohor – Kambrium
  48. 48. Kodymirus vagans – naše nejstarší známá makrofosilie
  49. 49. Pikaia – tajemná fosilie z Burgesova průsmyku
  50. 50. Pikaia - rekonstrukce
  51. 51. Kambrická radiace (kambrická exploze)
  52. 52. Evoluce genovou duplikací <ul><li>Zformulována roku 1970 </li></ul><ul><li>autor Susumu Ohno </li></ul><ul><ul><li>(1928 – 2000) </li></ul></ul><ul><li>Vysvětluje možný mechanismus evoluce genů: „Každý gen vzniká z genu.“ </li></ul><ul><li>Teorie nabízí vysvětlení rozsáhlé druhové diverzifikace na bázi genových duplikací. </li></ul>
  53. 53. Evoluce genů genovou duplikací
  54. 54. Speciace následkem genové duplikace
  55. 55. Doklady genové duplikace <ul><li>Genové rodiny, resp. nadrodiny – skupiny vzájemně si příbuzných genů </li></ul><ul><ul><li>Imunoglobuliny </li></ul></ul><ul><ul><li>Geny MHC </li></ul></ul><ul><li>Pseudogeny – „molekulární fosilie“ </li></ul>
  56. 56. PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE 500 Kambrium radiace plazů (včetně forem příbuzným savcům) – mnoho zástupců však vymřelo koncem permu 225 Perm první plazi, radiace obojživelníků (krytolebci), rozvoj křídlatého hmyzu 280 Karbon „ v ě k ryb “ , rozvoj oboj ž ivelník ů – vznik prvních obratlovc ů dýchajících vzdušný kyslík, na zemském povrhu se objevují první lesy tvo ř ené rostlinami stromového vzr ů stu 345 Devon pancéřnaté ryby; první živočiši dýchající vzdušný kyslík (klepítkatci ze skupiny Eurypterida ), první suchozemské rostliny 395 Silur první ryby, trilobiti stále poměrně hojní, koráli, mlži, graptoliti, první strunatci 430 Ordovik CHARAKTERISTIKA Č AS (mil.rok ů ) PERIODA
  57. 57. Život v permu
  58. 58. Dimetrodon
  59. 59. Masové vymírání organismů na přechodu permu a triasu Předpokládá se, že koncem permu vyhynulo více než 90% tehdy existujících druhů.
  60. 60. Vymírání druhů na přechodu permu a triasu bylo pravděpodobně nejrozsáhlejší v geologické historii Země. Jednou z příčin mohla být vysoká vulkanická aktivita, popř. změna cirkulace vody v oceánech. Vyloučen není ani pád kosmického tělesa nebo jiné vlivy.
  61. 61. Vymírání druhů je významnou složkou makroevoluce.
  62. 62. Cílem vědy není otevírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu. Bertold Brecht

×