Praktikum ekologie a ekogenetika II. Mutageny a karcinogeny  v životním prostředí
Prezentace z ekogenetiky najdete na www: <ul><li>http://www.medik.cz/medik/kocarek/ </li></ul><ul><li>nebo </li></ul><ul><...
Příští týden – první praktikum z molekulární biologie <ul><li>Vstupní test </li></ul><ul><ul><li>Přednášky z molekulární b...
Mutageny <ul><li>Chemické látky, popř. jiné faktory schopné vyvolat poškození DNA  </li></ul><ul><li>Genotoxické  látky,  ...
Karcinogeny (kancerogeny) <ul><li>Karkinos  (řec.) – rak </li></ul><ul><li>Cancer  (lat.) – rak, krab </li></ul><ul><li>Lá...
Krátce k historii aneb začalo to kominíky…
Londýnský chirurg Percival Pott se ve 2.polovině 18. století zabýval mimo jiné také zdravotním stavem kominíků… Dr. Perciv...
…a zjistil, že: <ul><li>u kominíků se ve zvýšené míře vyskytuje rakovina (karcinom dlaždicových buněk) šourku, které se do...
Podobnou malignitou (na ruce) byl postižen i zahradník, jenž používal saze ke hnojení zahrady.
Ve svém pojednání z roku 1775 Percival Pott předpokládá, že: <ul><li>nádor šourku je vyvolán vnějšími faktory – zřejmě lát...
Benzo(a)pyren <ul><li>Polycyklický aromatický uhlovodík s prokazatelnou karcinogenní aktivitou. </li></ul><ul><li>Obsažen ...
Objev Percivala Potta byl tak prvním důkazem karcinogenní aktivity chemické látky.   Mutagenní účinky vnějších faktorů byl...
Objevy indukovaných mutací <ul><li>1927 – Herrman Joseph Muller prokázal mutagenní účinky ionizujícího záření. </li></ul><...
Příklad benzo(a)pyrenu ukazuje, že suspektní karcinogeny je třeba hledat mezi látkami s mutagenní (genotoxickou) aktivitou.
Test <ul><li>5 otázek </li></ul><ul><li>7 minut </li></ul><ul><li>Každá otázka může mít jednu i více správných odpovědí. <...
Základní rozdělení mutagenů <ul><li>chemické mutageny –  způsobují poškození DNA na základě chemické modifikace bází, popř...
Chemické mutageny <ul><li>Alkylační a arylační látky  (např. yperit, benzo(a)pyren) – vytvářejí adukty s bázemi nukleových...
Z biochemického hlediska dělíme mutageny do dvou skupin : <ul><li>a) přímé mutageny  („direct acting“) – způsobují mutaci ...
Metabolická aktivace mutagenů PROMUTAGEN AKTIVNÍ (ULTIMÁTNÍ) MUTAGEN VAZBA NA DNA (POPŘ. CHEMICKÁ MODIFIKACE BÁZÍ) MUTACE ...
Testy genotoxicity <ul><li>Testy na molekulární úrovni  – studujeme změny na úrovni DNA (mutace, reparační syntézu, chemic...
<ul><li>Studium vzniku konkrétních mutací  </li></ul><ul><li>Stanovení aduktů </li></ul><ul><li>Neplánovaná syntéza DNA – ...
Comet assay  („kometový test“) <ul><li>Single Cell Gel Electrophoresis (SSGE) </li></ul><ul><li>Stanovení malých fragmentů...
Comet assay (kometový test) <ul><li>Jádra buněk převedeme do gelu a případné fragmenty DNA uvolníme z jader pomocí elektro...
Kometový test
Možné výsledky kometového testu Normální jádro  s nepoškozenou DNA Dvě jádra  s poškozenou DNA
Vyhodnocení kometového testu
Kometový test  – počítačové zpracování
<ul><li>Využívají zejména bakterií a kultur savčích buněk </li></ul><ul><ul><li>Indukce resistentních mutant u savčích bun...
Amesův test Bruce Ames (nar. 1928)
Amesův test <ul><li>Umožňuje studium reverzních mutací u histidin – deficientních kmenů bakterie  Salmonella typhimurium ....
Amesův test 0 Negativní kontrola Pozitivní kontrola Miska s testovanou látkou GENOTOXICITA PROKÁZÁNA Proč lze i na negativ...
Výsledek Amesova testu
Amesův test – automatické odečtení výsledků
Úkol 1: Stanovení mutagenní aktivity  1-nitropyrenu pomocí Amesova testu <ul><li>Graf dokumentuje výsledky testování různý...
Řešení úkolu 1 Nárůst počtu kolonií se při zvýšení koncentrace zastavuje –uplatňují se toxické účinky Počet kolonií stoupá...
Úkol 2:  Genotoxicita aerosolového extraktu <ul><li>Tabulka znázorňuje výsledky Amesova testu (počty kolonií revertantů) s...
Řešení úkolu 2 <ul><li>Vzestup počtu kolonií ve vztahu k dávce jasně prokazuje pravděpodobné genotoxické účinky. </li></ul...
Testy na chromozomové úrovni <ul><li>Micronucleus test  („test tvorby mikrojader“) je založen na hodnocení výskytu acentri...
Micronucleus test Provádíme inhibici cytokineze cytochalasinem B
Testy na chromozomové úrovni <ul><li>Micronucleus test  („test tvorby mikrojader“) je založen na hodnocení výskytu acentri...
Analýza zlomů a dalších strukturních aberací
Chromozomové aberace jako měřítko genotoxických vlivů
Úkol 3 <ul><li>Ve třech různých provozech byl sledován možný vliv genotoxických faktorů pracovního prostředí na základě fr...
Řešení úkolu 3 <ul><li>Pracoviště A </li></ul><ul><ul><li>Ø   0,95% CHA  </li></ul></ul><ul><ul><li>vliv mutagenů nelze pr...
Jak vzniká nádorová buňka?
Karcinogeneze (kancerogeneze) <ul><li>Soubor procesů, při nichž dochází k transformaci normální buňky na nádorovou buňku. ...
Vznik nádorové buňky (zjednodušené schéma) mutagen mutagen apoptóza mutace reparována buňka s první mutací buňka s druhoum...
Mutagen  X  Karcinogen <ul><li>Každý prokázaný mutagen je suspektním karcinogenem.  </li></ul><ul><li>Ne všechny karcinoge...
Biochemické a molekulárně biologické rozdělení karcinogenů <ul><li>DNA-reaktivní karcinogeny  – všechny mutageny s prokáza...
Rozdělení karcinogenů podle charakteru <ul><li>chemické </li></ul><ul><li>fyzikální </li></ul><ul><li>biologické </li></ul>
Přímé hodnocení karcinogenity <ul><li>Některé karcinogeny jsou epigenetické, proto mají testy genotoxicity jen omezenou vý...
Databáze IARC
Databáze IARC  (International Agency for Research of Cancer) <ul><li>Pro přímý vstup použijte adresu: </li></ul><ul><li>ht...
Klasifikace testovaných látek  podle IARC <ul><li>Skupina  1 :  Látky (směsi) karcinogenní pro člověka </li></ul><ul><li>S...
Asbest Asbestóza (chronická obstrukční plicní nemoc) Emfyzém
Chronická azbestóza vede ke vzniku mezoteliomu Feruginózní tělíska v plicní tkáni Mezoteliom (nádor vzniklý z mezotelových...
Radon
Radonové riziko <ul><li>Podmíněno geologickým podkladem </li></ul><ul><li>3 kategorie </li></ul><ul><ul><li>Nízké ( 1 ) </...
Mapa radonového rizika
Mapa radonového rizika - Praha
Epstein-Barrové virus & Burkittův lymfom
Na shledanou a hodně štěstí!
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Eko Praktikum 2 06

2,437 views

Published on

Published in: Technology, Business
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
2,437
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
45
Actions
Shares
0
Downloads
24
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Eko Praktikum 2 06

  1. 1. Praktikum ekologie a ekogenetika II. Mutageny a karcinogeny v životním prostředí
  2. 2. Prezentace z ekogenetiky najdete na www: <ul><li>http://www.medik.cz/medik/kocarek/ </li></ul><ul><li>nebo </li></ul><ul><li>http://camelot2.lf2.cuni.cz/turnovec/ublg/vyuka/ </li></ul>
  3. 3. Příští týden – první praktikum z molekulární biologie <ul><li>Vstupní test </li></ul><ul><ul><li>Přednášky z molekulární biologie (prof. Sedláček, prof. Goetz) </li></ul></ul><ul><ul><li>látka ze „skript“ (stránky 7 – 17) </li></ul></ul><ul><li>Dochvilnost, kázeň, pravidelná příprava </li></ul><ul><li>Možnost referátů </li></ul>
  4. 4. Mutageny <ul><li>Chemické látky, popř. jiné faktory schopné vyvolat poškození DNA </li></ul><ul><li>Genotoxické látky, genotoxické faktory </li></ul><ul><li>Mutagenita = genotoxicita </li></ul><ul><li>Mutace určitých genů vede ke vzniku nádoru, proto byla u mnoha mutagenů prokázána karcinogenní aktivita. </li></ul>
  5. 5. Karcinogeny (kancerogeny) <ul><li>Karkinos (řec.) – rak </li></ul><ul><li>Cancer (lat.) – rak, krab </li></ul><ul><li>Látky, popř. jiné faktory způsobující změnu (transformaci) normální buňky na buňku nádorovou </li></ul>
  6. 6. Krátce k historii aneb začalo to kominíky…
  7. 7. Londýnský chirurg Percival Pott se ve 2.polovině 18. století zabýval mimo jiné také zdravotním stavem kominíků… Dr. Percival Pott (1713 – 1788)
  8. 8. …a zjistil, že: <ul><li>u kominíků se ve zvýšené míře vyskytuje rakovina (karcinom dlaždicových buněk) šourku, které se dokonce dostalo označení „kominický nádor“ </li></ul>
  9. 9. Podobnou malignitou (na ruce) byl postižen i zahradník, jenž používal saze ke hnojení zahrady.
  10. 10. Ve svém pojednání z roku 1775 Percival Pott předpokládá, že: <ul><li>nádor šourku je vyvolán vnějšími faktory – zřejmě látkami obsaženými v sazích nebo v dehtu. </li></ul><ul><li>Teprve ve 20. století byly ze sazí a dehtu izolovány a chemicky identifikovány látky, které mají vskutku karcinogenní účinek. </li></ul>
  11. 11. Benzo(a)pyren <ul><li>Polycyklický aromatický uhlovodík s prokazatelnou karcinogenní aktivitou. </li></ul><ul><li>Obsažen v dehtu, v sazích, v kouři i jiných produktech spalovacích procesů. </li></ul><ul><li>Po vstupu do organismu dochází k metabolické konverzi (připojení epoxidové skupiny a dvou hydroxylových skupin). </li></ul><ul><li>Vzniklý reaktivní derivát se váže na báze nukleových kyselin a vytváří tzv. adukt (částice vzniklá adicí). </li></ul><ul><li>Adukt může být příčinou vzniku mutace. </li></ul><ul><li>Mutace může být příčinou přeměny normální buňky na buňku nádorovou. </li></ul>viz skripta Praktická cvičení – str. 48
  12. 12. Objev Percivala Potta byl tak prvním důkazem karcinogenní aktivity chemické látky. Mutagenní účinky vnějších faktorů byly prokázány daleko později…
  13. 13. Objevy indukovaných mutací <ul><li>1927 – Herrman Joseph Muller prokázal mutagenní účinky ionizujícího záření. </li></ul><ul><li>40. léta 20. století – Charlotte Auerbachová zjistila, že yperit vyvolává u octomilek stejné mutace jako ionizující záření (radiomimetické látky). </li></ul><ul><li>Brzy byl mutagenní účinek prokázán u mnoha dalších sloučenin. </li></ul>
  14. 14. Příklad benzo(a)pyrenu ukazuje, že suspektní karcinogeny je třeba hledat mezi látkami s mutagenní (genotoxickou) aktivitou.
  15. 15. Test <ul><li>5 otázek </li></ul><ul><li>7 minut </li></ul><ul><li>Každá otázka může mít jednu i více správných odpovědí. </li></ul><ul><li>Nezapomeňte uvést jméno a verzi. </li></ul>
  16. 16. Základní rozdělení mutagenů <ul><li>chemické mutageny – způsobují poškození DNA na základě chemické modifikace bází, popř. jiných složek polynukleotidového řetězce; </li></ul><ul><li>fyzikální mutageny (např. ionizační záření, UV-záření); </li></ul><ul><li>biologické mutageny (viry). </li></ul>
  17. 17. Chemické mutageny <ul><li>Alkylační a arylační látky (např. yperit, benzo(a)pyren) – vytvářejí adukty s bázemi nukleových kyselin </li></ul><ul><li>Látky způsobující chemickou modifikaci nukleových kyselin jinými mechanismy (interkalací, štěpením vazeb v polynukleotidovém řetězci, chemickou přeměnou bází). </li></ul><ul><li>Syntetické analogy bází , které se po svém zařazení do DNA chybně párují s jinými bázemi a způsobují tak substituční mutace. </li></ul>
  18. 18. Z biochemického hlediska dělíme mutageny do dvou skupin : <ul><li>a) přímé mutageny („direct acting“) – způsobují mutaci bez předchozí metabolické přeměny </li></ul><ul><li>b) promutageny </li></ul><ul><ul><li>nejsou samy o sobě mutagenní </li></ul></ul><ul><ul><li>k jejich přeměně na aktivní (tzv. ultimátní) mutageny dochází působením detoxifikačních enzymů v lidském organismu </li></ul></ul><ul><ul><li>tyto biotransformační procesy se označují jako metabolická aktivace promutagenů </li></ul></ul>
  19. 19. Metabolická aktivace mutagenů PROMUTAGEN AKTIVNÍ (ULTIMÁTNÍ) MUTAGEN VAZBA NA DNA (POPŘ. CHEMICKÁ MODIFIKACE BÁZÍ) MUTACE enzymy metabolická aktivace NÁDOR
  20. 20. Testy genotoxicity <ul><li>Testy na molekulární úrovni – studujeme změny na úrovni DNA (mutace, reparační syntézu, chemické modifikace bází) </li></ul><ul><li>Testy na genové úrovni – studujeme vznik genových mutací zjistitelných na biochemické bázi (např. použitím selekčního média, sledováním exprese určitých genů atd.) </li></ul><ul><li>Testy na chromozomové úrovni – studujeme vznik chromozomových aberací (strukturních, popř. numerických) </li></ul>
  21. 21. <ul><li>Studium vzniku konkrétních mutací </li></ul><ul><li>Stanovení aduktů </li></ul><ul><li>Neplánovaná syntéza DNA – UDS ( U nscheduled D NA S ynthesis) </li></ul><ul><li>Comet assay neboli SSGE ( S ingle C ell G el E lectrophoresis) </li></ul>Testy na molekulární úrovni viz skripta Praktická cvičení, str. 49
  22. 22. Comet assay („kometový test“) <ul><li>Single Cell Gel Electrophoresis (SSGE) </li></ul><ul><li>Stanovení malých fragmentů DNA v jádrech jednotlivých buněk </li></ul><ul><li>Fragmenty vznikají poškozením genetického materiálu vlivem mutagenů. </li></ul>
  23. 23. Comet assay (kometový test) <ul><li>Jádra buněk převedeme do gelu a případné fragmenty DNA uvolníme z jader pomocí elektroforézy. </li></ul><ul><li>Pak obarvíme jádra fluoreskující látkou a prohlížíme pod fluorescenčním mikroskopem. </li></ul><ul><li>Pokud jsou fragmenty přítomny, vytvářejí v sousedství jádra fluoreskující útvar připomínající ohon komety. </li></ul>– +
  24. 24. Kometový test
  25. 25. Možné výsledky kometového testu Normální jádro s nepoškozenou DNA Dvě jádra s poškozenou DNA
  26. 26. Vyhodnocení kometového testu
  27. 27. Kometový test – počítačové zpracování
  28. 28. <ul><li>Využívají zejména bakterií a kultur savčích buněk </li></ul><ul><ul><li>Indukce resistentních mutant u savčích buněk in vitro </li></ul></ul><ul><ul><li>SOS/umu test </li></ul></ul><ul><ul><li>Amesův test (jeden z dosud nejpoužívanějších testů genotoxicity) </li></ul></ul>Testy na genové úrovni viz skripta Praktická cvičení, str. 49
  29. 29. Amesův test Bruce Ames (nar. 1928)
  30. 30. Amesův test <ul><li>Umožňuje studium reverzních mutací u histidin – deficientních kmenů bakterie Salmonella typhimurium . Tyto auxotrofní mutanty přežívají pouze na médiu obsahujícím histidin. </li></ul><ul><li>Působením mutagenu dojde u některých buněk k reverzní mutaci, která způsobí „opravu“ genu pro syntézu histidinu. Bakterie s touto mutací tak znovu získají schopnost tvorby histidinu a přežívají i na médiu, které histidin neobsahuje. </li></ul>Bakterie His – Na normálním médiu umírá Médium s histidinem Normální médium Bakterie His + Reverzní mutace Mutagen
  31. 31. Amesův test 0 Negativní kontrola Pozitivní kontrola Miska s testovanou látkou GENOTOXICITA PROKÁZÁNA Proč lze i na negativní kontrole (tj. na misce bez jakéhokoliv mutagenu) pozorovat nárůst bakterií? SPONTÁNNÍ REVERTANTI Interpretujte výsledek testu? Lze tímto výsledkem potvrdit genotoxicitu látky? Vysvětlete, jaký význam má pozitivní kontrola (tj. aplikace známého mutagenu). SLOUŽÍ KE KONTROLE PRŮBĚHU TESTU A PRO SROVNÁNÍ ? ? ? Testovaná látka Prokázaný mutagen
  32. 32. Výsledek Amesova testu
  33. 33. Amesův test – automatické odečtení výsledků
  34. 34. Úkol 1: Stanovení mutagenní aktivity 1-nitropyrenu pomocí Amesova testu <ul><li>Graf dokumentuje výsledky testování různých koncentrací 1-nitropyrenu. </li></ul><ul><li>Jaký je vztah mezi koncentrací látky a počtem kolonií revertantů ? Lze v tomto případě prokázat mutagenní aktivitu ? </li></ul><ul><li>Vysvětlete, proč není závislost počtu kolonií na koncentraci látky lineární ? Proč testujeme látku ve více koncentracích ? </li></ul>skripta – str. 50 – 10.7.1.
  35. 35. Řešení úkolu 1 Nárůst počtu kolonií se při zvýšení koncentrace zastavuje –uplatňují se toxické účinky Počet kolonií stoupá s koncentrací – projevuje se mutagenní účinek látky
  36. 36. Úkol 2: Genotoxicita aerosolového extraktu <ul><li>Tabulka znázorňuje výsledky Amesova testu (počty kolonií revertantů) s různými dávkami aerosolového extraktu izolovaného ze vzorku vzduchu odebraného v městské aglomeraci. </li></ul><ul><li>Rozhodněte, zda lze lze na základě získaných dat genotoxicitu aerosolu prokázat. </li></ul>skripta – str. 50 – 10.7.2. (postup) 105 91 69 18 Počet kolonií 0,22 0,16 0,06 0 (negativní kontrola) Dávka (mg)
  37. 37. Řešení úkolu 2 <ul><li>Vzestup počtu kolonií ve vztahu k dávce jasně prokazuje pravděpodobné genotoxické účinky. </li></ul><ul><li>Genotoxický účinek vůči bakteriím však ještě není spolehlivým důkazem genotoxicity či dokonce karcinogenity pro lidský organismus. </li></ul>
  38. 38. Testy na chromozomové úrovni <ul><li>Micronucleus test („test tvorby mikrojader“) je založen na hodnocení výskytu acentrických chromozomových fragmentů. Tyto části jaderné hmoty zpravidla zůstávají po skončení mitózy mimo buněčné jádro a vytvářejí tzv. mikrojádra . </li></ul><ul><li>Studium výměn sesterských chromatid neboli SCE ( S ister C hromatid E xchanges) </li></ul><ul><li>Stanovení frekvence strukturních, popř. numerických chromozomových aberací u savčích buněk v kultuře, laboratorních zvířat nebo přímo u osob, které přišly do styku se suspektním mutagenem (lze tak monitorovat genotoxickou zátěž u pracovníků v rizikových provozech) </li></ul>
  39. 39. Micronucleus test Provádíme inhibici cytokineze cytochalasinem B
  40. 40. Testy na chromozomové úrovni <ul><li>Micronucleus test („test tvorby mikrojader“) je založen na hodnocení výskytu acentrických chromozomových fragmentů. Tyto části jaderné hmoty zpravidla zůstávají po skončení mitózy mimo buněčné jádro a vytvářejí tzv. mikrojádra . </li></ul><ul><li>Studium výměn sesterských chromatid neboli SCE ( S ister C hromatid E xchanges) – viz skripta „Klinická cytogenetika 1“ – str. 95 </li></ul><ul><li>Stanovení frekvence strukturních, popř. numerických chromozomových aberací u savčích buněk v kultuře, laboratorních zvířat nebo přímo u osob, které přišly do styku se suspektním mutagenem (lze tak monitorovat genotoxickou zátěž u pracovníků v rizikových provozech) </li></ul>
  41. 41. Analýza zlomů a dalších strukturních aberací
  42. 42. Chromozomové aberace jako měřítko genotoxických vlivů
  43. 43. Úkol 3 <ul><li>Ve třech různých provozech byl sledován možný vliv genotoxických faktorů pracovního prostředí na základě frekvence výskytu lymfocytů s  aberacemi chromozomů. </li></ul><ul><li>Prostudujte výsledky cytogenetického vyšetření a posuďte, zda je riziko mutagenních vlivů v uvedených provozech vskutku reálné. </li></ul>skripta – str.51 – 10.7.3
  44. 44. Řešení úkolu 3 <ul><li>Pracoviště A </li></ul><ul><ul><li>Ø 0,95% CHA </li></ul></ul><ul><ul><li>vliv mutagenů nelze prokázat </li></ul></ul><ul><li>Pracoviště B </li></ul><ul><ul><li>Ø 4,62% CHA </li></ul></ul><ul><ul><li>vliv mutagenů je pravděpodobný </li></ul></ul><ul><li>Pracoviště C </li></ul><ul><ul><li>Ø 1,87% CHA </li></ul></ul><ul><ul><li>k posouzení není dostatek dat </li></ul></ul>
  45. 45. Jak vzniká nádorová buňka?
  46. 46. Karcinogeneze (kancerogeneze) <ul><li>Soubor procesů, při nichž dochází k transformaci normální buňky na nádorovou buňku. </li></ul><ul><li>Transformovaná buňka se nekontrolovaně dělí a vytváří nádor. </li></ul><ul><li>Nádor se formou metastáz šíří po těle. </li></ul>
  47. 47. Vznik nádorové buňky (zjednodušené schéma) mutagen mutagen apoptóza mutace reparována buňka s první mutací buňka s druhoumutací dělící se nádorové buňky normální buňka normální buňka „ Rubikon“
  48. 48. Mutagen X Karcinogen <ul><li>Každý prokázaný mutagen je suspektním karcinogenem. </li></ul><ul><li>Ne všechny karcinogeny jsou rovněž mutagenní. </li></ul><ul><li>Spolehlivé stanovení karcinogenity vůči lidskému organismu bývá složité a v některých případech těžko proveditelné. </li></ul>
  49. 49. Biochemické a molekulárně biologické rozdělení karcinogenů <ul><li>DNA-reaktivní karcinogeny – všechny mutageny s prokázanou karcinogenní aktivitou. </li></ul><ul><li>Epigenetické karcinogeny – nevykazují mutagenní aktivitu, napomáhají však procesu karcinogeneze jinými mechanismy: </li></ul><ul><ul><li>stimulují buňku k proliferaci; </li></ul></ul><ul><ul><li>ovlivňují receptory růstových faktorů a inhibitorů na povrchu buněk; </li></ul></ul><ul><ul><li>ovlivňují methylaci genů, které se účastní regulace buněčné proliferace (methylace genu rozhoduje o tom, zda nastane transkripce nebo nikoliv). </li></ul></ul>
  50. 50. Rozdělení karcinogenů podle charakteru <ul><li>chemické </li></ul><ul><li>fyzikální </li></ul><ul><li>biologické </li></ul>
  51. 51. Přímé hodnocení karcinogenity <ul><li>Některé karcinogeny jsou epigenetické, proto mají testy genotoxicity jen omezenou výpovědní hodnotu. </li></ul><ul><li>K hodnocení karcinogenní aktivity využíváme speciální testy a studie, k nimž patří: </li></ul><ul><ul><li>přímé laboratorní testy </li></ul></ul><ul><ul><li>epidemiologická studia lidské populace (hodnotíme a srovnáváme výskyt nádorů u různě exponovaných lidských populací). </li></ul></ul>viz skripta Praktická cvičení – str. 50
  52. 52. Databáze IARC
  53. 53. Databáze IARC (International Agency for Research of Cancer) <ul><li>Pro přímý vstup použijte adresu: </li></ul><ul><li>http:// monographs.iarc.fr/index.php </li></ul>
  54. 54. Klasifikace testovaných látek podle IARC <ul><li>Skupina 1 : Látky (směsi) karcinogenní pro člověka </li></ul><ul><li>Skupina 2A : Látky (směsi) pravděpodobně karcinogenní pro člověka </li></ul><ul><li>Skupina 2B : Látky (směsi) s možným karcinogenním účinkem </li></ul><ul><li>Skupina 3 : Látky (směsi), jejichž karcinogenitu pro člověka nelze klasifikovat (důkazy karcinogenity nejsou dostatečné) </li></ul><ul><li>Skupina 4 : Látky (směsi), které pravděpodobně nevykazují karcinogenní účinek vůči člověku </li></ul>
  55. 55. Asbest Asbestóza (chronická obstrukční plicní nemoc) Emfyzém
  56. 56. Chronická azbestóza vede ke vzniku mezoteliomu Feruginózní tělíska v plicní tkáni Mezoteliom (nádor vzniklý z mezotelových buněk)
  57. 57. Radon
  58. 58. Radonové riziko <ul><li>Podmíněno geologickým podkladem </li></ul><ul><li>3 kategorie </li></ul><ul><ul><li>Nízké ( 1 ) </li></ul></ul><ul><ul><li>Střední ( 2 ) </li></ul></ul><ul><ul><li>Vysoké ( 3 ) </li></ul></ul>
  59. 59. Mapa radonového rizika
  60. 60. Mapa radonového rizika - Praha
  61. 61. Epstein-Barrové virus & Burkittův lymfom
  62. 62. Na shledanou a hodně štěstí!

×