Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

úKol z kpi č. 13

299 views

Published on

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

úKol z kpi č. 13

  1. 1. Martina Beránková Sociální pedagogika a poradenství Ročník 1., semestr 1 Typ studia: bakalářský Imatrikulační ročník 2012/2013 Kurz práce s informacemi Závěrečný úkol č. 13Argumentace:Toto téma jsem si vybrala, protože souvisí s mým oborem. Studuji Sociální pedagogiku aporadenství. Myslím si, že tento námět je důležitý a společnost by s ním měla být více
  2. 2. seznámena. Jde především o konkrétní případ, který je mi blízký protože se odehrál v mémokolí. Sama jsem si k objasnění této tématiky musela přečíst monografii, která mi pomohlas řešením následujícího případu. Logoterapie uplatněná při pomoci hledání životního smysluPřípad, kde je logoterapie použitá v praxi:Aneta (18) je dívka, která se marně snažila začlenit do kolektivu své třídy na střední škole. Jejímatka zde byla učitelkou a tak to pro ni nebylo snadné. Stratila kontakt se svými sourozenci,kteří pro ni dříve byli oporou. Otec často odjížděl za prací a tak neměla zastání před matkouani od něj. Nakonec se chytla jiného, špatného, kolektivu lidí a začala zkoušet lehké drogy.Našla si partnera, ale když ji opustil i ten pokusila se o sebevraždu.Charakteristika klíčových problémů:Jako jeden z prvních problémů byla ztráta kontaktu se svými sourozenci a tím přišla i o zastánídoma (před matkou), jelikož otec nebyl tak často doma, aby se na něj mohla klientkaspolehnout. S rostoucími požadavky její matky a tlakem ze strany pocitu samoty ve vlastnímdomově, se obrátila na kolektiv třídy, kde se však necítila sama sebou a ani tato skupina lidí jínepřijala mezi sebe. Tak se pokusila najít si nové přátelé, ale ty ji stáhli na ještě hlubší sociálnídno. Požíváním alkoholu, a lehkých drog ztratila svůj zájem o školu, o své známky a přesunulasvoji pozornost více na partnera a kamarády. Nakonec ji opustil i její partner. Tím se v Anetěvzbudily pocity méněcennosti, samoty, nedůvěry jak v okolí tak v samu sebe.Sociální pracovník označil jedním z hlavních problémů závislost na jejím partnerovi. Brala jehonázory za své, všechny jeho slova vůči své osobě si přebírala příliš vážně. V těžkých životníchsituacích neměla oporu ani ve své rodině. To vše zapříčilo hlavní problém a to ten, že ztratiladůvěru sama v sebe.Sociální pracovník by měl obnovit její sebejistotu a sebedůvěru. To by měl být první krok. Dáleby se měl pokusit pomoci najít klientce cestu zpět ke své rodině. Tím že bude mluvit s Anetou is její rodinou o dívčiných problémech. Měla by se pomalu vracet do své sociální role, pokusitse znovu komunikovat se svými starými spolužáky nebo si najít úplně nové přátelé a postupněv ně budovat svoji důvěru.Návrh na postup a řešení:Sociální pracovník by měl stanovit hlavní cíl intervence a to by měla být celková resocializaceklientky. Aby se mohla vrátit do života jako plně funkční osoba, která je schopná se samavypořádat se všemožnými situacemi, které ji v životě čekají.Počet sezení by mělo být deset, a každé by mělo mít určený nějaký cíl, kterého by klient spoluse sociálním pracovníkem měli dosáhnout.Na prvním by se měl sociální pracovník pokusit získat Anetinu důvěru, aby byla během sezeníotevřená a nebála se mluvit o svých problémech. Dále by měli si hned na začátku společněstanovit cíle. Jak dlouhodobé tak i krátkodobé.V následujících dvou nebo třech sezeních by měla být soustředěna pozornost na klientku. Najejí myšlenky ohledně sebe samé, jejího života. Pokusit se najít nějaké věci, které na svémživotě má ráda. Dále věci, které by ráda změnila a navrhnout ji, aby se o změnu těchto věcí
  3. 3. pokusila. Mělo by jít o rozhovor, proč tyto věci má a nemá ráda, a jak by je ráda změnila, co jepro to ochotna udělat.Po další dvě sezení bych navrhovala, aby se sociální pracovník s Anetou snažili pracovat nazměnách, které si sama zvolila.V dalších sezení by měla začít hledat smysl cílů, které si na začátku ustanovila. Nějaký tendlouhodobý cíl, jenž jí pomůže poznat, že na ni v budoucnosti něco čeká a bude to mít pro nivelkou cenu. Ať už to bude návrat do školy, usmíření se s rodinou, založení vlastní rodiny nebojejí budoucí kariéra. Dlouhodobý cíl, na který se může zaměřit a pracovat na něm i po konciintervence.Za všechna tyto sezení by se mělo Anetě vrátit sebevědomí a důvěra sama v sebe. Měla by siuvědomit, že její život má nějaký smysl a měla by tento smysl najít. Pokud se tak stalo, mohlaby na jedno sezení přijít její rodina. Zde by měla být příležitost, aby sociální pracovníkpromluvil s oběma stranami zvlášť, ale i společně. Společná část může probíhat jako volnádiskuze o problémech v rodině, které Anetu donutily se cítit opovrhovanou ze strany matkynebo opuštěnou ze strany sourozenců a otce.Jako rodina by si též mohly stanovit své cíle a pokusit se je dodržovat. Například by bylodobré, kdyby si ze začátku jednou týdně (později to může být třeba jenom jednou měsíčně)společně sedli a probrali, co se za celý týden událo, jaké z toho mají pocity a co plánují dopříštího týdne. Nebo nějaký jiný druh setkávání rodiny jako celku. Nesmíme zapomínat, že potom co Anetě skončí sezení, potřebuje se stále mít komu svěřit.Bylo by dobré, kdyby se zaměřila na nějakou tvůrčí činnost. Například na tvorbu keramikynebo malování. Protože by všechny své pocity ať už ty dobré nebo ty depresivní mohlapromítnout do svého díla.Také si myslím, že by jí měl sociální pracovník pomoci najít skupinu lidí, která si prošla tímstejným co Aneta. Bylo by pro ni dobré mluvit o svých pocitech a problémech s lidmi, kteří siprožili to samé. Je to další možnost, jak klientce ukázat, že se to neděje pouze jí a není v tétosituaci sama.Na posledním sezení by měla Aneta se sociálním pracovníkem zhodnotit všechna předešlásezení a ohlédnout se na ten kus cesty, který překonala od prvního sezení. Měla by si uvědomit,jakých cílů dosáhla, a jaké by chtěla ještě splnit, protože nesmíme zapomínat, že vše záleží naochotě a snaze dívky.
  4. 4. * Myšlenková mapaAnotace:Následný text vysvětluje, jak probíhá jedna ze stránek denní práce sociálního pracovníka. Jde oto, co by měl znát, aby mohl pracovat a pomoci člověku s daným problémem. Tento odbornýtext je pouze stručný, ve skutečnosti je toho mnohem více, co se musí pracovník naučit. Je tuumístěna myšlenková mapa, která je důležitá pro terapii.Klíčová slova:logoterapie, klient, sociální pracovník, terapie, sebevražda, neziskové zařízeníSeznam použité literatury:Frankl, Viktor Emil. Člověk hledá smysl: úvod do logoterapie. 1.vyd. Praha: Psychoanalytickénakladatelství J. Kocourek, 1994. ISBN 80-901601-4- 1.Autor je odborníkem ve svém oboru. 2.Podle daného textu se i v dnešní době vyučuje. (i když byl vydán roku 1994) 3.Je použitá odborná terminologie. 4.Autorem zde používá odborné citace jiných odborníků. 5.Kniha je ve svém oboru celosvětově uznávána.Ulrichová, M. Logoterapie jako prevence burn-out syndromu pro lékaře. Univerzita Hradec Králové (Katedra kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Vedoucí pracoviště: PhDr. Tomáš Petráček, PhD., Th.D.) 2011, (3. 1. 2013). Dostupné z: http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/logoterapie-jako-prevence-burn-out- syndromu-pro-lekare-35011?confirm_rules=11.Článek je určený odborným lékařům.
  5. 5. 2.Jsou zde uvedené zdroje.3.Je použita odborná terminologie.4.Autorka je odbornicí ve svém oboru.5.Jsou použitý grafy a názorné zobrazení.http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/logoterapie-jako-prevence-burn-out- syndromu-pro-lekare-35011?confirm_rules=11.Je zde uvedena autorka.2.Její článek je podložen prací V. E. Frankla.3.Jsou zde použité odborné termíny.4.Článek není komerční.5.Článek byl vydán v roce 2009, tak můžeme říct, že je ještě stále aktuální.

×