Závěrečný projekt KPI

331 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
331
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný projekt KPI

  1. 1. Babičku týrají, co s tím?AnotaceČlánek Babičku týrají, co s tím? je ukázkou, jak se lze zachovat pokud odhalíme v blízkémokolí týrání či zneužívání seniorů. Popisuje případ týrání klientky v důchodovém věku anásledné řešení tohoto případu ve spolupráci s organizací Život 90 a klientčinou rodinou.Zabývá se následky takového konání na klientce a možnými příčinami, proč vlastně klietnkapodlehla týrání a zneužívání. Tato problematika je rozebrána z pohledu logoterapie V. E.Frankla.Klíčová slovasenior, týrání, zneužívání, krizová intervence, prevence, logoterapie
  2. 2. Případ paní DagmarMým primárním studijním oborem je Sociální pedagogika a poradenství, případý týrání azanedbávání seniorů spadají pod jedno z možných uplatnění mého oboru, tedy pod sociálnípráci, případně pod krizovou intervenci.Týrání a zenužívání seniorů vnímám jako aktuální problém, nemám však pocit, že by to bylotéma výrazněji diskutované. Rozhodla jsem se proto pro kasuistiku zabývající se tímtotématem. Už jenom to, že nemáme čas navštěvovat své rodiče a prarodiče by mohlo véstk problémům, ne každý senior se o sebe dokáže plně postarat a ještě horší je to přiznat rodině.Jak poznám, že něco není v pořádku?Málokterý senior přizná, že je týrán nebo zneužíván, často si to však ani nemusí uvědomit. Užjen zanedbání péče, pokud jedinec není schopný se o sebe plně postaraj je možné označit zatýrání. Můžeme tak zanedbávat, nebo nechat zanedbávat seniora, aniž bychom si touvědomovali (Legault, 2007).Prvním příznakem je seniorův vzhled, známky zanedbání bývají partné na první pohled,v případě fyzického násilí viditelná zranění. Dalším ukazatelem je i psychický stav seniora,pokud se bez zjevného důvodu uzavřel do sebe, nekomunikuje, je roztěkaný, podrážděný,úzkostný, či vykazuje jakékoliv jiné, pro něj netypické, vzorce chování, je třeba zjistit, proč setak chová.Co se staloDůchodkyně Dagmar Jetelová, 71 let, žije po smrti manžela sama v panelákovém bytě. Dětis vnoučaty ji navštěvují každých 14 dní. Po smrti manžela se prudce zhoršil zdravotní stavklientky a rodina se rozhodla najmout staré paní pečovatelk, která by k ní denně docházela,pomáhala udržovat domácnost a dělala klientce společnost.Zhruba po 3 měsících si rodina všimla změn v chování klientky, z veselé babičky se stalazamlklá a netečná žena. Časem si rodina všimla i zanedbaného vzhledu klientky, pohlublosti,zhoršeného zdravotního stavu. Hygienické podmínky v bytě byly nepřijatelné.Ukázalo se, že najatá pěčovatelka zanedbávala péči o svěřenou seniorku, psychicky ji týrala,vyhrožovala jí a připravila ji o většinu úspor. Rodina se rozhodla situaci řešit.
  3. 3. První krokyJako první pomoc bych rodině doporučila rodině kontaktovat občanské sdružení Život 90(www.zivot90.cz), jehož působiště je přímo v Praze, které se zabývá krizovým a sociálnímporadenstvím pro případ týrání seniorů a dalšími odbornými službami pro seniory a jejichrodiny, které jim usnadní život.Následky klientkyV první řadě duševní a fyzické. Jako oběť trestného činu se musí vypořádat s traumatem,které jí bylo způsobeno. U klientky přetrvává strach z pobytu ve společnosti neznámých osob,ale i z úplné samoty. Obává se, že pokud bude sama, může ji někdo opět napadnout.Vzhledem k dlouhodobějšímu charakteru tyranizování klientky se její zdravotní stav zhoršil,hlavně díky nedostatku potravy a fyzické zanedbanosti.Dalším výrazným problémem je právní stránka věci. Klientka bude muset s podporou rodinya sociálního pracovníka předložit trestné oznámení na pečovatelku, jejíž obětí se stala. Budenásledovat vyšetřování, které klientčinu duševnímu stavu opravdu neulehčí, ale je nezbytné.Pokud by byl čin pečovatelky promlčen, je možné, že jí za oběť padne mnoho dalších seniorů.Výrazným problémem je i sociální situace klientky, o většinu úspor ji pečovatelka připravila,je tedy nezajištěná, nemá peníze ani na pokrytí základních potřeb. Bude tedy nutná finančnípodpora ze strany jejích dětí.Asi posledním problémem, který je nutno řešit je, kdo se o klientku postará, dokud nebudeschopna se o sebe opět starat sama. Odmítá veškeré sociální pracovníky i pečovatele, budetedy nutno přesvědčit její děti, aby se o matku postaraly. Nejméně do doby, než bude schopnak sobě opět pustit cizí lidi. Opět to znamená finanční zátěž pro rodinu, protože pravděpodobnějedno z klientčiných dětí se bude vzdát svého zaměstnání a pečovat o matku. Domov proseniory nepřipadá v úvahu.Cíl intervenceCílem naší intervence je vyřešit právně tento případ. Na základě důkazů a svědectví usvědčitpečovatelku z trestného činu spáchaného na naší klientce.Druhým, neméně důležitým cílem je, aby se klientka po prožité události dala do pořádku jakfyzicky, tak psychicky i finančně. Bude samozřejmě nutná dlouhodobější spolupráce se
  4. 4. sociálními pracovníky, v podstatě s celým centrem Života 90, aby se klientka dokázalanavrátit do stavu před incidentem.Je samozřejmě možná další spolupráce s centrem. Ať už se bude jednat o zájmové aktivity proseniory, nebo o využití pečovatelských služeb centra. Pro klientku by to bylo nejjednoduššímřešením její situace. Dostala by se do společnosti jiných lidí a po vybudování důvěryv centrum by nebyl problém využívat jejich pečovatelských služeb.Posledním cílem je posíli důvěru ve vztahu klientky a jejích dětí, aby se na ně neváha obrátits prosbou o pomoc v případě jakékoliv další krizové situace.Proč k tomu došlo?Z pohledu teorie V. E. Frankla prožívá klientka krizi. Po smrti manžela ztrácí paní Dagmarsvůj smysl života, jako žena již nemá o koho pečovat, protože děti i s vnoučaty bydlí daleko.Ztratila tak motiva do dalšího života, cítí se nepotřebná a to se projevuje na jejím fyzickémzdraví (Frankl, 1998, s.48). Právě toto podlomení zdraví je hlavní příčinou, proč rodinaklientky najala pečovatelku.Zajímavě se zde objevuje fatalistický postoj, kdy člověk odmítá zodpovědnost za svůj život anechává se smýkat okolnostmi, nachází se ve stavu provizorního bytí. 6ije ze dne na den, bezesnahy cokoliv změnit, smířený se vším, bez další chuti do života (Frankl, 1998, s.38).Klientka se plně nechala ovládnout strachem, nejevila sebemenší snahu o změnu situace.Jedním z dalších možných důvodů jsou chladné vztahy mezi klientkou a jejími dětmi, které se jí přílišnevěnují a návštěvy berou jako povinnost. Nedostatečná komunikace a důvěra v rodině umožniladlouho trvající zneužívání klientky.
  5. 5. Zdroje 1. LEGAULT, Rita. Activist Believes the Abuse of Seniors is Widespread: Financial, Verbal, Physical [online]. Sherbrooke, Que., Canada, 2007[cit. 2013-1-4]. ProQuest Central; ProQuest Science Journals. ISBN 08416869. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/356275755?accountid=16531 hodnocení zdroje: článek pochází z denního tisku kdesi v Kanadě, autorka je průměrná novinářka, zvolila jsem tento článek z toho důvodu, že upozorňuje na problém, který se vyskytuje napříč celým světem, není nijak vědecky hodnotný, ale podle mého názoru se hodí pro ilustraci problému, který jsem se rozhodla prezentovat 2. Občanské sdružení Život 90 2. 1. 2013, dostupné z: http://www.zivot90.cz/ hodnocení zdroje: webové stránky organizace, která funguje od roku 1990, stránky jsou pravidelně aktualizovány, považuji je za hodnotný zdroj informací v případě potřeby kontaktovat sociálního pracovníka, jsou zde informace jak se zachovat a koho kontaktovat při odhalení případu týrání seniorů, stejně tak je zde k dispozici výčet nabízených aktivit pro seniory a zajímavé články vztahující se k problematice seniorského věku 3. FRANKL, Viktor Emanuel. Psychoterapie pro laiky. Překlad Vladimír Smékal. Brno: Cesta, 1998, 158 s. ISBN 80-85319-80-2 hodnocení zdroje: monografie představující základní myšlenky logoterapie, čtivá, srozumitelná, jazykově čistá práce, Frankl jako zakladatel logoterapie je dostatečně způsobilý k psaní odborných textů na toto téma, tato kniha mi byla schválena konzultantkou jako podklad pro rozsáhlejší kazuistiku o krizové intervenc i

×