SlideShare a Scribd company logo
1 of 5
Download to read offline
Argumentace
Jako téma svého závěrečného úkolu v předmětu Kurz práce s informacemi jsem si vybrala
téma Mentální retardace, které spadá do oblasti psychopedie. Tento obor jsem si v rámci
svého studia speciální pedagogiky, zvolila jako specializaci. Tomuto tématu se věnuji i ve své
bakalářské práci, na které v současné době pracuji. Integrace osob s mentální retardací je
v současné společnosti často projednávanou problematikou, proto považuji téma za aktuální.
Pro účely této práce jsem vybrala pouze základní informace a rozdělení z dané problematiky.

Anotace
Práce se zabývá aktuálním tématem z oboru psychopedie. Přináší základní informace o
mentální retardaci. V úvodu práce je definován daný pojem. Dále je uvedena klasifikace dle
Mezinárodní klasifikace nemocí a charakteristika jedince dle stupně mentální retardace. Práce
vychází z odborné literatury.

Klíčová slova
    -     mentální retardace, klasifikace MR, charakteristika, stupně MR

                                     MENTÁLNÍ RETARDACE

        Definice mentální retardace
Termín mentální retardace je vymezován množstvím definic, které poukazují na celkové
snížení schopností daného jedince.
Osoba s mentální retardací je ta, u které dochází k „zaostávání vývoje rozumových schopností,
k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování.
Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je u nich individuálně odlišná“ (Švarcová, 2000,
s. 24).


          Klasifikace mentální retardace
Psychopedická terminologie prochází neustálým vývojem. Humanizační snahy vedou
k nahrazování termínů, (debil, imbecil, idiot,…), které získaly pejorativní nádech. Nové
přístupy upřednostňují spíše pojmy jako osoba či jedinec s mentálním postižením, kde na
prvním místě je člověk, lidská bytost a až na druhém místě je jeho postižení. Stále užívaným
termínem zůstává pojem mentální retardace.
Od roku 1992 platí 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (dále jen MKN - 10),
zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě. Na základě MKN - 10 se mentální
postižení dělí do 6 základních kategorií:
   o lehká mentální retardace
   o středně těžká mentální retardace
   o těžká mentální retardace
   o hluboká mentální retardace
   o jiná mentální retardace
   o nespecifikovaná mentální retardace


Základní charakteristiky jedinců příslušného stupně postižení:
Lehká mentální retardace IQ 50 – 69 (F 70)
Vývoj jedinců s lehkou mentální retardací je pomalejší. Odchylky od intaktního stavu jsou
však méně závažné. Jedinec je schopen užívat řeč k běžné komunikaci, udržet rozhovor, i
když si mluvu osvojuje opožděně. V oblasti péče o sebe sama a v praktické rovině domácích
dovedností dosáhne většina osob s tímto postižením úplné nezávislosti. Hlavní potíže se
projevují v teoretické oblasti ve škole. Problémy mají se čtením a psaním. Je důležité volit
metody a postupy umožňující tyto nedostatky kompenzovat. Lépe se začleňují do manuálních,
praktických činností.
V oblasti sociální se postižení vůbec nemusí projevit. Záleží na emoční a sociální vyzrálosti a
schopnostech jedince přizpůsobit se svému okolí, vyrovnat se s problémy, udržet si
zaměstnání.


Středně těžká mentální retardace, IQ 35-49 (F 71)
U jedinců v této kategorii je výrazně opožděno chápání a užívání řeči. I další schopnosti
z této oblasti, zejména sebeobsluha a zručnost jsou omezeny. Ve školní oblasti jsou někteří
jedinci schopni zvládnout alespoň základní dovednosti v oblasti čtení a psaní s využitím
speciálních vzdělávacích programů.
V dospělosti jsou schopni zvládnout jednoduchou manuální práci, která obsahuje pevnou
strukturu, pod odborným dohledem. Úplně samostatného života zpravidla nejsou schopni.
U této skupiny je značný rozptyl mezi zvládnutelnými dovednostmi. Někteří jedinci dosahují
lepší výsledky v úkolech senzoricko-motorických, jiní jsou úspěšnější v oblasti sociální
interakce a komunikace.
I u této skupiny se objevují přidružené choroby, které výrazně ovlivňují celkový zdravotní
stav. Často se vyskytují tělesná postižení, neurologická onemocnění, dětský autismus,
epilepsie a další. Vzhledem k omezené verbální schopnosti je často diagnostika možná pouze
na základě informací nejbližších osob (Švarcová 2000).


Těžká mentální retardace, IQ 20-34 (F72)
Tato kategorie je velmi podobná předcházející v klinickém obrazu, organické etiologii a
přidružených chorobách.
Výrazný rozdíl spatřujeme v motorické oblasti, která je značně omezená. Porucha motoriky a
jiné přidružené vady signalizují vadný vývoj ústředního nervového systému.
Výchovné a vzdělávací možnosti jsou značně omezené. Kvalifikovanou a včasnou
rehabilitační a výchovně vzdělávací péči můžeme přispět k zlepšení kvality života těchto
osob, zejména v oblasti soběstačnosti, komunikace a motoriky (podle WHO).


Hluboká mentální retardace, IQ nižší než 20 (F 73)
Tito jedinci jsou velmi omezeni v oblasti porozumění instrukcím, či požadavkům, komunikují
pouze neverbálně. Vyžadují neustálý celodenní dohled. Jsou značně omezeni v pohybu, až
imobilní. Často trpí inkontinencí. Jen ve výjimečných případech jsou schopni si osvojit části
základních hygienických návyků.
Vzdělávací možnosti jsou velmi omezené. IQ nižší než 20 je nezměřitelné, proto se udává jen
„nižší než 20.“ Při vhodném dohledu a vedení jsou schopni podílet se malým dílem na
úkonech sebeobsluhy a drobných praktických úkonech (Švarcová 2000).
U většiny případů lze určit organickou příčinu. Přidružují se těžké neurologické nedostatky,
které postihují hybnost, epilepsie, poškození zraku a sluchu. U mobilních jedinců jsou časté
nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch – atypický autismus.


Jiná mentální retardace (F 78)
Tato diagnóza je stanovena tehdy, jestliže není možné určit stupeň mentálního postižení
z důvodu jiného přidruženého senzorického nebo somatického postižení, např. u osob
nevidomých, neslyšících, s těžkými poruchami chování, s autismem.


Nespecifikovaná mentální retardace (F 79)
Do této kategorie jsou zařazeni jedinci, u kterých je mentální retardace prokázána, ale pro
nedostatek informací nelze jedince zařadit do některé z výše uvedených kategorií.
Použitá literatura:


ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-506-7.
   -   zodpovědný
   -   ověřený
   -   doporučovaný odborníky z oboru
   -   dobře dostupný
   -   srozumitelný i pro širokou veřejnost


Imy [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.imy.cz/
   -   aktuální
   -   odkazuje na další zdroje
   -   vychází z praxe s klienty
   -   využívá odbornou terminologii
   -   přehledná struktura webu


KLIMEŠ, Jeroným. Svět mentálně retardovaných. Svět mentálně retardovaných [online].
2007 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z:
http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/retardace.htm
   -   přehledný
   -   využívá tabulky
   -   kvalifikovaný autor
   -   čerpá z vlastní praxe
   -   dobře se orientuje v dané problematice


Sumarizační infografika
Mentální retardace

More Related Content

Similar to Mentální retardace

Závěrečná práce KPI
Závěrečná práce KPIZávěrečná práce KPI
Závěrečná práce KPIPavla Vaňková
 
Závěřečný úkol KPI
Závěřečný úkol KPIZávěřečný úkol KPI
Závěřečný úkol KPIkeewii
 
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012Michala Sošková
 
KPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práceKPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná prácetatatana
 
Teorie rozmanitych inteligenci
Teorie rozmanitych inteligenci Teorie rozmanitych inteligenci
Teorie rozmanitych inteligenci Andrea Prokopová
 
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)KISK FF MU
 
Autismus
AutismusAutismus
Autismuszuzasp
 
Adhd - zaverecny ukol KPI
Adhd - zaverecny ukol KPIAdhd - zaverecny ukol KPI
Adhd - zaverecny ukol KPIDvorS
 
Závěrečný úkol aneta p.
Závěrečný úkol aneta p.Závěrečný úkol aneta p.
Závěrečný úkol aneta p.Anett Pokorná
 
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1Lucie Chludilová
 

Similar to Mentální retardace (20)

Závěrečná práce KPI
Závěrečná práce KPIZávěrečná práce KPI
Závěrečná práce KPI
 
Závěřečný úkol KPI
Závěřečný úkol KPIZávěřečný úkol KPI
Závěřečný úkol KPI
 
Autismus
AutismusAutismus
Autismus
 
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012
Clovek s mp_na web-barbora uhlirova 26.9.2012
 
KPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práceKPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práce
 
Teorie rozmanitych inteligenci
Teorie rozmanitych inteligenci Teorie rozmanitych inteligenci
Teorie rozmanitych inteligenci
 
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)
Barbora Uhlířová - Člověk s mentálním postižením (Letní škola 2014)
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Kpi integrace Kadrnková
Kpi  integrace KadrnkováKpi  integrace Kadrnková
Kpi integrace Kadrnková
 
Plzeň osoby s mp
Plzeň osoby s mpPlzeň osoby s mp
Plzeň osoby s mp
 
Závěrečný úkol
Závěrečný úkolZávěrečný úkol
Závěrečný úkol
 
Autismus
AutismusAutismus
Autismus
 
Adhd - zaverecny ukol KPI
Adhd - zaverecny ukol KPIAdhd - zaverecny ukol KPI
Adhd - zaverecny ukol KPI
 
Ukol KPI - Tereza Svatošová
Ukol KPI - Tereza SvatošováUkol KPI - Tereza Svatošová
Ukol KPI - Tereza Svatošová
 
Zaverecny ukol KPI_dolezel
Zaverecny ukol KPI_dolezelZaverecny ukol KPI_dolezel
Zaverecny ukol KPI_dolezel
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Závěrečný úkol aneta p.
Závěrečný úkol aneta p.Závěrečný úkol aneta p.
Závěrečný úkol aneta p.
 
Závěrečný ůkol+13
Závěrečný ůkol+13Závěrečný ůkol+13
Závěrečný ůkol+13
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1
 

Mentální retardace

  • 1. Argumentace Jako téma svého závěrečného úkolu v předmětu Kurz práce s informacemi jsem si vybrala téma Mentální retardace, které spadá do oblasti psychopedie. Tento obor jsem si v rámci svého studia speciální pedagogiky, zvolila jako specializaci. Tomuto tématu se věnuji i ve své bakalářské práci, na které v současné době pracuji. Integrace osob s mentální retardací je v současné společnosti často projednávanou problematikou, proto považuji téma za aktuální. Pro účely této práce jsem vybrala pouze základní informace a rozdělení z dané problematiky. Anotace Práce se zabývá aktuálním tématem z oboru psychopedie. Přináší základní informace o mentální retardaci. V úvodu práce je definován daný pojem. Dále je uvedena klasifikace dle Mezinárodní klasifikace nemocí a charakteristika jedince dle stupně mentální retardace. Práce vychází z odborné literatury. Klíčová slova - mentální retardace, klasifikace MR, charakteristika, stupně MR MENTÁLNÍ RETARDACE Definice mentální retardace Termín mentální retardace je vymezován množstvím definic, které poukazují na celkové snížení schopností daného jedince. Osoba s mentální retardací je ta, u které dochází k „zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je u nich individuálně odlišná“ (Švarcová, 2000, s. 24). Klasifikace mentální retardace Psychopedická terminologie prochází neustálým vývojem. Humanizační snahy vedou k nahrazování termínů, (debil, imbecil, idiot,…), které získaly pejorativní nádech. Nové přístupy upřednostňují spíše pojmy jako osoba či jedinec s mentálním postižením, kde na prvním místě je člověk, lidská bytost a až na druhém místě je jeho postižení. Stále užívaným termínem zůstává pojem mentální retardace.
  • 2. Od roku 1992 platí 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (dále jen MKN - 10), zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě. Na základě MKN - 10 se mentální postižení dělí do 6 základních kategorií: o lehká mentální retardace o středně těžká mentální retardace o těžká mentální retardace o hluboká mentální retardace o jiná mentální retardace o nespecifikovaná mentální retardace Základní charakteristiky jedinců příslušného stupně postižení: Lehká mentální retardace IQ 50 – 69 (F 70) Vývoj jedinců s lehkou mentální retardací je pomalejší. Odchylky od intaktního stavu jsou však méně závažné. Jedinec je schopen užívat řeč k běžné komunikaci, udržet rozhovor, i když si mluvu osvojuje opožděně. V oblasti péče o sebe sama a v praktické rovině domácích dovedností dosáhne většina osob s tímto postižením úplné nezávislosti. Hlavní potíže se projevují v teoretické oblasti ve škole. Problémy mají se čtením a psaním. Je důležité volit metody a postupy umožňující tyto nedostatky kompenzovat. Lépe se začleňují do manuálních, praktických činností. V oblasti sociální se postižení vůbec nemusí projevit. Záleží na emoční a sociální vyzrálosti a schopnostech jedince přizpůsobit se svému okolí, vyrovnat se s problémy, udržet si zaměstnání. Středně těžká mentální retardace, IQ 35-49 (F 71) U jedinců v této kategorii je výrazně opožděno chápání a užívání řeči. I další schopnosti z této oblasti, zejména sebeobsluha a zručnost jsou omezeny. Ve školní oblasti jsou někteří jedinci schopni zvládnout alespoň základní dovednosti v oblasti čtení a psaní s využitím speciálních vzdělávacích programů. V dospělosti jsou schopni zvládnout jednoduchou manuální práci, která obsahuje pevnou strukturu, pod odborným dohledem. Úplně samostatného života zpravidla nejsou schopni. U této skupiny je značný rozptyl mezi zvládnutelnými dovednostmi. Někteří jedinci dosahují lepší výsledky v úkolech senzoricko-motorických, jiní jsou úspěšnější v oblasti sociální interakce a komunikace.
  • 3. I u této skupiny se objevují přidružené choroby, které výrazně ovlivňují celkový zdravotní stav. Často se vyskytují tělesná postižení, neurologická onemocnění, dětský autismus, epilepsie a další. Vzhledem k omezené verbální schopnosti je často diagnostika možná pouze na základě informací nejbližších osob (Švarcová 2000). Těžká mentální retardace, IQ 20-34 (F72) Tato kategorie je velmi podobná předcházející v klinickém obrazu, organické etiologii a přidružených chorobách. Výrazný rozdíl spatřujeme v motorické oblasti, která je značně omezená. Porucha motoriky a jiné přidružené vady signalizují vadný vývoj ústředního nervového systému. Výchovné a vzdělávací možnosti jsou značně omezené. Kvalifikovanou a včasnou rehabilitační a výchovně vzdělávací péči můžeme přispět k zlepšení kvality života těchto osob, zejména v oblasti soběstačnosti, komunikace a motoriky (podle WHO). Hluboká mentální retardace, IQ nižší než 20 (F 73) Tito jedinci jsou velmi omezeni v oblasti porozumění instrukcím, či požadavkům, komunikují pouze neverbálně. Vyžadují neustálý celodenní dohled. Jsou značně omezeni v pohybu, až imobilní. Často trpí inkontinencí. Jen ve výjimečných případech jsou schopni si osvojit části základních hygienických návyků. Vzdělávací možnosti jsou velmi omezené. IQ nižší než 20 je nezměřitelné, proto se udává jen „nižší než 20.“ Při vhodném dohledu a vedení jsou schopni podílet se malým dílem na úkonech sebeobsluhy a drobných praktických úkonech (Švarcová 2000). U většiny případů lze určit organickou příčinu. Přidružují se těžké neurologické nedostatky, které postihují hybnost, epilepsie, poškození zraku a sluchu. U mobilních jedinců jsou časté nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch – atypický autismus. Jiná mentální retardace (F 78) Tato diagnóza je stanovena tehdy, jestliže není možné určit stupeň mentálního postižení z důvodu jiného přidruženého senzorického nebo somatického postižení, např. u osob nevidomých, neslyšících, s těžkými poruchami chování, s autismem. Nespecifikovaná mentální retardace (F 79) Do této kategorie jsou zařazeni jedinci, u kterých je mentální retardace prokázána, ale pro nedostatek informací nelze jedince zařadit do některé z výše uvedených kategorií.
  • 4. Použitá literatura: ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-506-7. - zodpovědný - ověřený - doporučovaný odborníky z oboru - dobře dostupný - srozumitelný i pro širokou veřejnost Imy [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.imy.cz/ - aktuální - odkazuje na další zdroje - vychází z praxe s klienty - využívá odbornou terminologii - přehledná struktura webu KLIMEŠ, Jeroným. Svět mentálně retardovaných. Svět mentálně retardovaných [online]. 2007 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/retardace.htm - přehledný - využívá tabulky - kvalifikovaný autor - čerpá z vlastní praxe - dobře se orientuje v dané problematice Sumarizační infografika