Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Kpi úkol final

149 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Kpi úkol final

  1. 1. Argumentace Jelikož studuji anglický jazyk, bylo pro mě těžké vybrat si téma, které by mi pomohlo vestudiu a zapadlo do studijního plánu. Ale k mým zájmům nepatří jen angličtina. Především na středníškole jsem se věnovala kinematografii a hned v prvním semestru jsem si zapsala i kurz Základykinematografické techniky. Tím pádem mi tento text sloužil především jako příprava na zkouškuz tohoto předmětu. Pracovala jsem s doporučenou literaturou a poznámkami ze zmíněných přednášeka mojí velmi oblíbenou knihou, Dějiny Filmu, kterou považuji za jednu z nejlepších v oboru.
  2. 2. KINEMATOGRAF – TECHNICKÝ ZÁZRAK ANEB CO VŠECHNO MUSELO BÝT VYNALEZENO PŘED PRVNÍM PROMÍTÁNÍM Za vynálezce přístroje zvaného kinematograf jsou považováni bratři Lumièrové, francouzští majitelé fotografických továren. Ti zdokonalili už objevenou technologii Thomase Alvy Edisona, jehož přístroj byl prezentován o celý rok dříve, taktéž v Paříži, který zase čerpal z dřívějších objevů významných vynálezců, vědců a dokonce i filozofů, kteří možnost fotografie a filmu zkoumali dlouho před ním. Tato práce má poukázat na dlouhý vývoj filmového materiálu a techniky, kterým si muselo lidstvo projít, než bylo vůbec možné natočit první hraný film. 1. LATERNA MAGIKA Už od pravěku bylo lidstvo fascinováno světlem. Stínová divadla jsou dodnes populární, především ve východoasijských zemích, jako je Čína nebo Japonsko. Vůbec první na světlu založená hračka, známá pod jménem Laterna magika, či v našich končinách jako magická lucerna, byla vynalezena v 17. století Holanďanem Christiaanem Huygensem a ještě v témže století zpopularizována Athanasiem Kircherem (1). Pracovala na principu promítání obrazů na velké plátno pomocí prosvěcování maleb na částečně průsvitných menších plátnech. Tak vznikl základní princip, kterého se ve filmu užívá dodnes.Obrázek 1: Milníky v historii filmu
  3. 3. 2. FILOZOFIE JAKO ZÁKLAD Důležitým krokem ke vzniku filmu, bylo uchopení pohybu jako série statických snímků.Myšlenku rozložení pohybu najdeme dávno před laternou magikou, a to v antickém Řecku.Filozofická škola Eleaté na základě svých poznatků o bytí, existenci a jsoucnech tvrdila, že pohyb jakotakový neexistuje, protože neexistuje nejsoucno. Jsoucno vyplňující celý prostor se tedy nemá kampohybovat, takže neexistence nejsoucna pohyb popírá. I když tedy vnímáme pohyb spojitě, je složenz jednotlivých poloh objektu. Tento fenomén pak posloužil jako základní princip vytváření filmu. Samotná elejská teorie ale nestačila. Bylo potřeba objevit množství přírodních zákonů,především optických, aby se mohl natočit a promítnout první film. Mezi objevené principy fungovánílidského zraku patří takzvaná perzistence vnímání (2). Tento fenomén spočívá v tom, že lidský mozeksi obraz, který mu byl promítnut, uchovává v paměti ještě několik setin až desetin vteřiny poté, co užbyl ze zorného pole odstraněn (nyní je teorie považována za chybnou). Společně se stroboskopickýmjevem je perzistence vnímání základem velice populárního přístroje zvaného Zoetrope. Jde o strojtvaru dutého válce s průzory, do jehož dutiny je vložen papírový pás. Na tomto pásu je zachycena sérieobrazů. Divák pak pomocí stejnoměrného otáčení válce přes průzory vidí pohybující se objekt.Vynález Brita Williama George Hornera nadchnul prakticky celý svět. Dalším neméně důležitýmobjevem byla elektromagnetická indukce, coby zdroj elektrické energie. Mechanické přístroje, včetněbudoucích kamer, promítaček a kopírek mohly tedy pracovat mnohem přesněji, protože s nimineotáčel člověk, ale mechanika. 3. VÝVOJ MATERIÁLU Aby vznikl hraný film a ne pouze kreslený, bylo potřeba vymyslet způsob, jak zachytit realitu.To v 19. století nabídla fotografie, která byla nejprve pouze černobílá. Stejně jako celý film ifotografie pracuje se světlem. Základ, zvaný též báze, napuštěn světlo-citlivými látkami, konkrétněstříbrnými halogenidy, je na určitou dobu vystaven světlu. To vyvolá chemickou reakci, která nejprvevytvoří neviditelný latentní obraz. Po vystavení vývojce (kovové stříbro) a ustalovači (thiosíran sodný)pak vznikne viditelný negativ (2). První emulze ale nebyly dostatečně citlivé, výsledkem byly většinoujen siluety, a vyžadovali velmi dlouho dobu expozice, takže natáčet film s 24 snímky za sekundu bylo
  4. 4. nemožné. Citlivost ale vyřešil Louis Daguerre, který nechal na halogenid stříbra působit jodid. Vedruhé polovině 19. století byla už potřebná doba expozice zkrácena pod jednu vteřinu. Alenejdůležitějším objevem co se týče emulze, byla želatina bromidu. Želatina jako taková je pro filmovýpás velice vhodná, jelikož je ohebná, neztrácí konzistenci ani ve velmi tenkých vrstvách a bromidradikálně snížil potřebnou dobu expozice. Kromě vhodné emulze, tedy vhodného halogenidu, bylo potřeba vybrat též vhodnou bázi.V prvním desetiletí 19. století Thomas Wedgwood použil kožené plátno. Poté vědci experimentovalis množstvím nosičů, jako třeba papír nebo dokonce sklo. I když se skleněná báze ujala v optickýchdivadlech, plátno, ale například i papír, byly špatně zvolenými prostředky, jelikož jsou neprůhledné apro projekci je potřeba báze průhledná (2). Průlom přišel s objevem nitrátu celulózy, který byl pochemických úpravách dostatečně flexibilní, průhledný a zároveň velmi tenký. Pro počátky filmubohatě stačil. 4. PRVNÍ PROMÍTÁNÍ 28. prosince 1895 se v salonu kavárny vprostřed Paříže poprvé představil CinématographeLumière. Svoje půlhodinové představení zahájil projekcí vůbec prvního filmu v dějinách La Sortie desusines Lumière /Odchod z Lumièrových továren/ (3). Tento dvouminutový snímek je možné dodnesvyhledat v archivech. Přitom nejde o žádné mistrovské dílo, celý děj filmu je popsán už v jeho názvu.V Indickém salonu pařížské Grand Café bylo tehdy přítomno pouze 35 osob, z nichž jen jeden člověkdokázal plně pochopit budoucnost kinematografu. Tím byl Georges Meliès, ředitel Divadla magickýchumění a pro vývoj filmu jako umění snad nejdůležitější muž (4). 5. POUŽITÁ LITERATURA(1) DIRKS, Tim. The Pre-1920s: Early Cinematic Origins and the Infancy of Film. Filmsite [online].1996 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://www.filmsite.org/pre20sintro.html  webové sídlo pod hlavičkou American Movie Classics  autorem je americký filmový historik  ověřené informace
  5. 5.  autor se podílí i na dalších projektech týkajících se především filmové kritiky  web je oceňován nejen laickými návštěvníky, ale i odbornou veřejností(2) ENTICKNAP, Leo. Moving image technology: from zoetrope to digital. Vyd. 1. Editor KarelTabery. London [u.a.]: Wallflower, 2005, 901 s. ISBN 19-047-6406-1.  jediná monografie zevrubně studující pouze kinematografickou technologii  patří mezi doporučenou literaturu v předmětu  složité pojmy velmi dobře vysvětleny  používá sofistikovaný jazyk  autorem je univerzitní profesor přednášející v oboru(3) PŁAŻEWSKI, Jerzy. Dějiny filmu: 1895-2005. Vyd. 6. Editor Karel Tabery. Praha: Academia,2009, 901 s. ISBN 978-802-0016-898.  autorem je významný polský filmový kritik  již 6. vydání  vážené nakladatelství Academia  přesné informace  s tématem pracuje do hloubky(4) BERNARDOVÁ, Klára. Georges Méliès. Přemožitelé času. 1988, č. 10, 168 - 171.  hodnotný životopis  zajímavě podané pravdivé a kvalitní informace  součástí kvalitní, periodicky vycházející encyklopedie  jazyk na vysoké úrovni  stáří článku nehraje roli ( je nadčasový)AnotacePráce s rozsáhlým názvem Kinematograf – technický zázrak aneb co všechno muselo být vynalezenopřed prvním promítáním, seznamuje čtenáře s prvními objevy na poli přírodních věd, zejména pakoptiky a chemie, které vedly k vynálezu potřebné technologie. Text pracuje také s aplikací
  6. 6. filozofických myšlenek do moderní fyziky. Rozsahem pokrývá více než 300 let vývoje a výzkumu,kterého bylo třeba, aby film, tak, jak jej známe dnes, vzniknul.Klíčová slovafilm, Lumièr, technologie, 19. století

×