Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Dějiny pedagogiky

968 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Dějiny pedagogiky

  1. 1. Argumentace:Téma dějiny pedagogiky jsem si vybrala proto, že je součástí jednoho z mých zapsanýchpředmětů. Budu tedy tyto znalosti potřebovat i ke zkoušce. Název jsem zvolila tak, abyneobsahoval zbytečně široce obsáhlé téma, ale abych v rámci svých možností a vědomostí bylaschopna k danému tématu něco napsat, později jsem jej ještě zkrátila a některé detaily jsemodstranila.Klíčová slova: pedagogika, antika, středověk, renesance, reformace, J. A. KomenskýAnotace:Tento text shrnuje vývoj pedagogiky od období antického až do doby Jana Amose Komenského.Můžeme se z něj dočíst o výchově ve starověkém Řecku a Římě, o rozdílech mezi některýmiměsty v této době. Je tu dále popsána výchova a vzdělání ve středověku a na počátku novověku.Dozvíme se o typech škol, které vznikaly a kteří filosofové v této době byli důležití. Je zdezmínka i o nejvýznamnějším pedagogovi J. A. Koménském.Dějiny výchovy od antiky po Jana Amose KomenskéhoAntické Řecko Hlavními dvěma městy antického Řecka byly Sparta a Athény. Sparťanská výchova byla proti té v Athénách velice tvrdá. Všechno se podřizovalo státu,státní zájmy byly přednější, než zájmy individuální. Devadesát procent obyvatelstva tvořiliotroci, kteří byli majetkem státu. Po narození bylo slabé, nemocné nebo nevyhovující dítěshozeno do propasti. Do 7 let děti vychovávali rodiče doma, poté odcházely do státních ústavů.Chlapci od 18 do 20 let prošli vojenským výcvikem a následně, až do 30 let, podstupovalipovinnou vojenskou službu. Ve 30 letech se muž stal plnohodnotným občanem. I dívkyabsolvovaly vojenskou výchovu. Ženy v případě nutnosti bránily město. Výchova v Athénách byla o něco mírnější. Od sedmi do dvaceti let se chlapci vzdělávaliv několika stupních soukromých škol, kam byli doprovázeni paidagogem. Poté se staliplnohodnotnými občany. Dívky zůstávaly doma s matkami. Sokrates, athénský filosof, zastával názor, že člověk má sám sebe stále poznávat ak řešení problému se má každý dobrat svým vlastním rozumem. Jeho žák Platón založilv Athénách gymnasion Akademia, kde besedoval se svými žáky. Napsal dvě díla: Ústava aZákony. V Ústavě vykresluje dokonalý stát. Filosofové a strážci nemají mít rodinu ani majetek.Experimentem na Sicílii zjistil, že je to nereálné a ve svém díle Zákony už majetek i rodinupovažuje za důležité. I Platón vymyslel svůj systém vzdělávání do 20 let. Poté hoši, pokud nemajídostatek předpokladů pro další vzdělávání, zůstanou vojáky, nebo do 30 let pokračují studiem astanou se z nich úředníci. Případně studují až do 35 let a mohou pak řídit stát. Důležitá je zmínkao tom, že Platón zastával předškolní výchovu. Aristoteles, student Akademie, napsal díla Politikaa Etika Nikomachova. Zastával vzdělání od sedmi do jednadvaceti let. I on založil svou školuLykeon.
  2. 2. Antický Řím Starý Řím rozdělujeme do tří na sebe navazujících období a to je rodové a královské,republikánské a nakonec císařské. V rodovém a královském období se děti vedly k práci. Hlavníslovo měl muž, otec. V období republikánském se zakládaly soukromé školy, kde se děti učilypředevším hrdosti ke svému národu. Navštěvovaly je i dívky z bohatých rodin. A v obdobícísařském se konečně začali vzdělávat i chudí lidé. Stejně jako v Řecku, byla i v Římě spousta významných filosofů. Za zmínku každopádněstojí Marcus Terentius Varro, který přidal k triviu (gramatika, rétorika, dialektika) ještě další čtyřipředměty (aritmetika, astronomie, geometrie a múzika), kterým se společně začalo říkat sedmerosvobodných umění. Dalším byl například Marcus Fabius Quintilianus. Podle jeho názoru se máčlověk učit především v útlém věku a nejlépe v kolektivu dalších dětí. Napsal Dvanáct knih ovýchově člověka.Středověk Prvním typem škol ve středověku byly církevní, ty se dále rozdělovaly na klášterní,katedrální a farní, ještě později na scholu interna, kde žáci bydleli a scholu externa, kamdocházeli. Žáci se zde vyučovali především latině. Rytířská škola vychovávala zdatné a oddanébojovníky. Dalším typem školy byla městská, která se dále dělila na nižší a vyšší podle délkystudia. Později začaly vznikat i univerzity. Filosofie této doby je nazývána scholastikou a dělí se do tří období. Významnou postavourané scholastiky byl Pierre Abelard, který tvrdil, že věci musíme chápat nejprve rozumem, pakmůžeme věřit. V době vrcholné scholastiky Tomáš Akvinský rozdělil poznání lidské a poznáníbožské, které má být v souladu. Pozdní scholastika vyvozuje důsledky z už poznaného.Renesance Renesanční pedagogika se distancuje od scholastiky, přiklání se spíše k anticképedagogice. Francouz Francois Rabelais podporoval rozvíjení všech stránek osobnosti člověka, cožpopisuje ve svém díle Gargantua a Pantagruel. Michel de Montaigne se přiklání k výchověindividuální. Thomas More v Anglii napsal dílo Utopie, kde vykresluje svou myšlenku ideálníhostátu, ve kterém jsou si všichni rovni. V Itálii Tommasso Campanella podobně jako ThomasMore ve svém díle Sluneční stát popisuje jeho chod. Vittorino da Feltre zařadil do vyučování hrua realizoval i dnešní školy v přírodě. Dalšími významnými renesančními mysliteli jsou napříkladDesiderius Erasmus Rotterdamský nebo Francis Bacon. Všichni však společně kritizujíscholastiku.Reformační pedagogika Toto období je ve znamení bohaté církve a tím pádem velice chudého obyvatelstva,kterému prodávala mimo jiné odpustky. Proti tomu bojovala především Jednota bratrská, ta takézakládala školy elementární, nižší a vyšší bratrské, které byly nejvyšším stupněm. Významnými
  3. 3. osobami této doby v Česku byli Petr Chelčický nebo Jan Blahoslav, který psal české učebnice,v Německu pak Martin Luther. S mnoha dlšími vystupovali proti církvi.Protireformační pedagogika Proti reformaci se staví jezuitský řád. Jezuité šířili víru i v nových zemích. I oni zakládalisvé školy, které byly bezplatné. Výuka byla řádně naplánovaná, veřejná, se žáky pracovaliindividuálně. Další řády, které vystupovaly proti reformaci byly piaristé nebo Řád zbožných škol.Jan Amos Komenský Tento muž je snad nejvýznamnější postavou dějin pedagogiky u nás – „učitel národa,“člen Jednoty bratrské, humanista, který byl přinucen k emigraci. Během svého života hodněcestoval. Je zastáncem toho, že člověk se má vzdělávat všestranně, přiměřeně, vysvětlení má býtnázorné a edukace by měla být celoživotním procesem. Tvrdil, že vychovávat se má i jedinec,který nemá žádné předpoklady ke vzdělání. Do šesti let by dítě mělo být pod dohledem matky, do12 let obecná škola, kterou mají navštěvovat všichni bez ohledu na pohlaví nebo finančníchmožností rodiny, dále pak mohou navštěvovat školu latinskou, nakonec akademii, což bylavlastně vysoká škola. Nejznámějším dílem je Labyrint světa a ráj srdce, ale kromě toho Jan AmosKomenský napsal mnoho různých didaktik a jiných děl. Umírá v Naardenu, kde můžeme najít ijeho pomník.Časová osaZdroje:ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení, Brno: MSD, 2008. 98 s.ISBN 978-80-7392-040. - doporučená kniha ke studiu tohoto předmětu - zahrnuje všechny potřebné informace - podává pravdivé informace - vhodná svým obsahem
  4. 4. - faktograficky vyhovujeHÁBL, Jan. School as Workshop of Humanity: J. A. Komenský’s PedagogicalAnthropology. Journal of European Baptist Studies [online]. 2010 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=55599933&lang=cs&site=ehost-live - dotýká se tvorby J. A. Komenského - splňuje zadaná kriteria - vhodný k tomuto účelu - obsahuje hledaná fakta - souvisí s vybraným tématemFAJFROVÁ, Lucie. Jan Ámos Komenský. In: [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:http://galaktis.cz/clanek/jan-amos-komensky-2/ - pojednává o daném tématu - obsahuje základní informace - vhodný k tomuto účelu - splňuje zadaná kriteria - obsahuje hledaná fakta

×