Koordinator svp

1,427 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,427
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
4
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Koordinator svp

  1. 1. Koordinátor ŠVP - ředitel, manažer, trenér nebo guru? Josef ZEMEKAbstrakt Jednou z nejdůležitějších funkcí ve vedení školy zastává koordinátor ŠVP Má tuto funkci zastávat ředitel školy? Logicky tomu nicnebrání, ale podobných funkcí (např. koordinátor autoevaluace, koordinátor EVVO, koordinátor ICT, koordinátor prevence sociálněpatologických jevů) je tolik, že to sebeodpovědnější člověk fyzicky nemůže stihnout. Někteří ředitelé pilotních škol na základě vlastníchzkušeností doporučují, aby koordinátor ŠVP byl samostatným zástupcem ředitele školy. Záleží na velikosti školy a šíři oborů – na ZŠ je méně školních vzdělávacích programů než na některých technicky zaměřených školáchnebo na školách vzniklých spojením ZŠ a MtŠ nebo spojením gymnázia, SOŠ a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Velmi důležité je i to, aby koordinátor ŠVP splňoval osobnostní předpoklady ke komunikaci s týmem tvůrců a realizátorů ŠVP; ŠVP je„živý“, mění se podle podmínek školy i v návaznosti na normativní předpisy (RVP, novely školského zákona apod.)Úvod Vliv koordinátora ŠVP na školu závisí na mnoha obecných faktorech i na podmínkách konkrétní školy a zároveň na osobnosti amanažerských schopnostech samotného koordinátora. Vedení školy by mělo koordinátorovi vytvořit vhodné organizační prostředí,koordinátor by měl rozvíjet týmovou práci pomocí různých manažerských technik (vedení setkání, práce se skupinou, řešení konfliktu,asertivní komunikace apod.). Vzájemná spolupráce koordinátora a vedení školy ovlivňuje naplňování cílů a vizí školy tím, že motivuječleny pedagogického sboru ke kvalitní práci; zároveň dobře řízená (vedená) práce vede k požadovaných výsledků.Velikost školy Nejméně komplikovaná situace je v samostatných mateřských školách a v samostatných málotřídních ZŠ. V tomto příspěvku budu sohledem na své dosavadní zkušenosti vycházet především ze situace na středních odborně zaměřených školách. Ve velmi malé střední škole (předpokládejme celkem 80 - 120 žáků ve 4 třídách denního studia) se učí většinou jeden obor vzdělání. Vtakové škole učí malý počet učitelů - je-li to studijní obor, předpokládejme pro celu školu cca 150 týdenních hodin, to je v přepočtupřibližně 7 - 8 plných úvazků, některé předměty učí externí učitelé. Kolektiv tvořící ŠVP zde tvoří cca 5 - 8 lidí včetně ředitele. Nízkýpočet učitelů je pro vlastní tvorbu ŠVP ideální a pokud všichni aktivně spolupracují a dodržují termíny, pak je vzájemná spolupráce natvorbě ŠVP ideální. Koordinátor má dost prostoru na to, aby nenásilně některé své manažerské dovednosti „převedl“ také na své kolegy.V tomto případě osnovu pro každý předmět píše jeden učitel, a proto odpadá fáze vzájemných diskusí nad osnovami konkrétníhopředmětu. Střední škola s počtem okolo 200 žáků může mít dva příbuzné obory, které mohou být ve 3 i 4letém studijním programu, případněmohou být doplněny tzv. dálkovým studiem. Zde vlastní tvorba ŠVP není příliš složitá, neboť kolektiv učitelů příbuzných odbornýchpředmětů a všeobecně vzdělávacích předmětů se domluví na obsahu a přesahu učebních osnov i na zařazení průřezových témat. Ve škole s mnoha obory je tvorba ŠVP nejnáročnější, neboť tvorba probíhá na více úrovních řízení (vedení školy a koordinátor – vedenípracovních skupin – vlastní pracovní skupiny) – tzn. koordinátor by měl promyslet shody a rozdíly mezi skupinami podobných oborů azároveň mezi obory ve skupině tak, aby byla vlastní tvorba efektivní a časově nejméně náročná. V důsledku tzv. optimalizace škol vznikají zařízení sdružující různé typy škol – např. Základní škola a mateřská škola Srbsko, Středníodborná škola a Střední odborné učiliště Šumperk, Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státníjazykové zkoušky, s.r.o. (Kunovice). V těchto případech je tvorba ŠVP ještě náročnější, protože RVP vyžadují samostatně vydané ŠVPpro každý obor, stupeň a formu vzdělávání.Koordinátor ŠVP jako člen vedení školyŘeditel školy, jenž se ustanovil koordinátorem ŠVP, má pravomoci využitelné ke stimulaci členů týmu. Vedení velké školy má možnostlidem ochotným pracovat na ŠVP a autoevaluaci školy dávat více úkolů s tím souvisejících a méně úkolů souvisejících s provozem školy(výchovné komise, dozory, suplování, třídnictví). Aktivní členy týmu může ředitel školy podpořit finančně formou odměn nebonasmlouváním některých prací pomocí dohody o provedení práce. V některých školách propojili tvorbu a realizaci ŠVP s projekty z ESFa tak získali peníze pro odměny pedagogů, ale i pro nové vybavení pro školu.Je-li koordinátor ustanoven z řad učitelů, je nejprve potřebné vyjasnit jeho pravomoci a kompetence. Některé autority (např. Zábranská,Škorpilová) doporučují, aby byl koordinátor ŠVP zástupcem ředitele školy. Na soukromých a církevních školách lze takové opatřeníučinit poměrně rychle, protože pro ně neplatí předpis určující počet hodin přímé vyučovací povinnosti v závislosti na počtu tříd.Náplň činnosti a manažerské pravomoci (tj. zadávat, případně delegovat úkoly, svolávat setkání týmu, hospitovat atd.) koordinátoroviŠVP určuje ředitel školy a je nutné, aby s nimi seznámil členy pedagogického sboru, protože funkční náplň a pravomoci koordinátoramohou ovlivnit jeho pozici mezi kolegy. Budou-li součástí jeho práce výše uvedené manažerské pravomoci, mohou někteří kolegovébrojit proti tomu, že se stal „dalším zástupcem“ a nedají si snadno vysvětlit, že v hodinách nepůsobí jako kontrolor hrozící sníženímosobního příplatku, ale jako supervizor – tedy kolega, který se chce ujistit, že je vše v pořádku, a objeví-li se závada, bude se společněhledat cesta k rychlé nápravě.
  2. 2. Přípravu ŠVP negativně ovlivní i fluktuace pedagogů. Při změnách učitele během školního roku někdy škola nemůže být tak „vybíravá“ vpřijímání nových učitelů jako před začátkem nového školního roku. Může být přijat student či čerstvý absolvent nepedagogické VŠ, kterýnemá o problematice RVP a ŠVP ani ponětí, nebo místo nadšeného učitele přijde kolega, který si chce odučit „své“ a jít domů. V každémpřípadě jakákoliv změna (stejně jako případná změna koordinátora) způsobí značné zdržení celého procesu už proto, že nově příchozí semusí seznámit s RVP i ŠVP pro všechny obory.Podpora vedeníKe kvalitnímu koordinování ŠVP je nezbytná podpora vedení školy. Koordinátor musí být členem širšího okruhu vedení školy. Vztahkoordinátora k vedení se může lišit podle „charakteru“ vedení i podle postoje vedení k tvorbě i naplňování vlastního ŠVP (např. je-lipříznivcem ŠVP a změn ve škole, nebo naopak není ochotno měnit zaběhaný systém a preferuje ŠVP utvořený pokud možno bez účastiučitelů).Jmenování koordinátora ŠVP je velmi odpovědný krok a případná chyba v tomto se velmi obtížně napravuje. Je potřeba touto funkcípověřit pilného člověka, který je stejně jako vedení školy zastáncem skutečné reformy školy a má manažerské schopnosti a chuť se (i jiné) vzdělávat.V některých školách se těžko hledá vhodná a zároveň nadšená a ochotná osoba nebo vedení není příznivcem reformy vzdělávání a nafunkci koordinátora mu nezáleží. V těchto školách může tvorba ŠVP dopadnout špatně. Pedagogové ŠVP utvoří z povinnosti a jediné, coje požene kupředu, bude termín odevzdání učebních osnov a termín jejich realizace. To může skončit tak, že osnovy předmětů budouopsány z různě dostupných zdrojů (např. pilotní ŠVP), pak ŠVP jako celek nebude „držet pohromadě“ a při jeho „slepování“ těsně předkonečným termínem se nadělá mnoho formálních chyb. V těchto případech učitelé nejsou stimulováni ani motivováni k tomu, aby nastylu vedení své výuky něco měnili.Význam sociální psychologie pro koordinátora ŠVPPři koordinování tvorby ŠVP je důležité využití poznatků psychologie, především v oblasti neverbální komunikace, osobnostníchcharakteristik, fungováni skupiny a týmu a vývojového cyklu konfliktu.V práci se členy sboru je třeba zohlednit typologii osobnosti. Nejlepší postup je ten, že členové týmu na začátku procesu tvorby ŠVPvyplní Belbin test týmových rolí, z nichž vyplynou osobní charakteristiky a podle nichž koordinátor přizpůsobí jednání s kolegy irozdělení úkolů. V tom nám pomůže mnoho psychologických testů, dotazníků a teorií, mnoho z nich lze najít na internetu, např.:- mozková dominance (N. Herrmann) – Krohe 2008, s. 33 – 35 nebo http://www.h-poradna.cz/kineziologie_test_mozku.php- Belbinova teorie týmových rolí - Krohe 2008, s. 36 – 43 nebo www.tcbs.cz/data/files/tcbs-belbinuv-test-tymovych-roli-12.pdf- MBTI test http://testosobnosti.zarohem.cz/test.asp- řízení času http://www.cetros.cz/tm_test.htm nebo http://www.proficomm.cz/cz/online-testy-osobnosti/test-stylu-rizeni-casu.phpJe-li sbor informován o úloze, pravomocích a míře nadřízenosti koordinátora, otevírá se koordinátorovi prostor k pozitivnímu vlivu nakolegy i na sbor jako celek, pokud řádně zohlední principy skupinové dynamiky, využije manažerské techniky apod. Jeho vliv na sbormůže být velmi patrný, pokud efektivně řídí porady.Manažerské kompetence koordinátora ŠVPPojem kompetence vychází z anglosaského prostředí a vyskytuje se ve dvojím významu:- competence (competences) - definovatelné standardy pro výkon profese, kvalifikační znaky- competency (competencies) - soubor „měkkých“ znaků, jako je dovednost nebo zkušenostDefinic kometpencí je mnoho [1]. Krohe [2] cituje 16 Lombardových rozvojových kompetencí (kurzivou dopsané poznámky J.Z.):1. Nápaditost a vynalézavost - oblast se týká schopností reagovat za nejednoznačně definovaných podmínek a při nestrukturovaných10problémech. Často řeší vedení školy při inspekci problém, co je závazné a co ne – např. závazný je RVP, ne příručka pro tvorbu ŠVP.Nejednoznačnost také znamená volnost – např. ČJ musíme mít na rozvrhu každý týden, ale literatura od něj může být oddělena nebospojena s estetickou výchovou či s dějepisem.2. Zvládnutí úkolů v komplexnosti - kompetence zkoumá schopnost začít a ukončit jednotlivé úkoly včetně schopnosti přebírat řízení avedení. ŠVP je jasně rozdělen na kapitoly, ale nelze jednu kapitolu zadat jedné skupině tvůrců, neboť každá kapitola je obsahověcharakteristická a to vyžaduje autorství osob, které konkrétní části obsahu nejlépe rozumí. Např. na učební osnově by měla pracovatpředmětová komise, na učebním plánu vedení školy s vedoucími týmů pro obory vzdělání apod.3. Rychlé čerpání nových vědomostí - míra informační gramotnosti, která se projevuje schopností rychle se učit a dobře třídit azpracovávat informace. Jako dovednost (koordinátora, členů týmu i žáků) je třeba vnímat i vyhledávání na internetu.4. Rozhodnost - rychlé a jednoznačné se rozhodování. I při dobře naplánované tvorbě ŠVP mohou nastat nenadálé situace (např. delšínepřítomnost či definitivní odchod člena týmu nebo změna vedení školy), na to by učitel měl být zvyklý nebo adaptabilní. V těchtosituacích nepřestává platit termín splnění úkolu, někdy je přidělen úkol navíc (za nepřítomného) a je třeba se rychle rozhodnout, jakýmzpůsobem úkol splnit5. Vedení spolupracovníků - kompetence se týká schopnosti delegovat a nedirektivně řídit (tj. vést).6. Vytváření rozvojového prostředí - nakolik manažer umožňuje volné a kreativní přístupy u podřízených.
  3. 3. 7. Schopnost zvládat a řešit konflikty - umění deeskalace a dalších technik pro řízení konfliktů a sporů. Konflikt je koření života, je nutnýa je nutno ho řešit v zárodku, tj. dokud tématem konfliktu ještě nejsou převážně vztahy mezi aktéry.8. Týmová orientace - schopnost povzbuzovat jednotného týmového ducha.9. Získávání talentovaných zaměstnanců - jedná se především o dispozice spolupracovat s odlišnými typy než je sám jedinec.10. Vytváření a vylepšování mezilidských vztahů - kompetence pokrývá oblast empatie a vyjednávacích dovedností11. Soucit, takt a citlivost - jak jedinec umí komunikovat, předávat a přijímat zpětnou vazbu, nakolik jsou jeho projevy zraňující činaopak posilující pro ostatní členy týmu.12. Přímočarost a otevřenost - otevřený projev prostý cynismu a ironie. To našim ředitelům často chybí, a přitom přímočaré vyjadřovánízkrátí poradu nebo schůzku. Neodsuzuji nepřímé techniky, jsou nutné, ale jen v určitých situacích.13. Rovnováha mezi soukromým životem a prací - kompetence se zaměřují na schopnost zvládat stresové faktory a kvalitnítimemanagement. Říká se, že podle sebe soudím tebe. Je-li koordinátor bezdětný workoholik, může mít tendenci dávat k úkolům termínypodle toho, jak by je sám splnil. Jeho kolegové ale (nejen kvůli rodině) musí mít na splnění téhož úkolu více času.14. Sebeuvědomění - tato oblast mapuje schopnost využívat zpětnou vazbu od okolí a pracovat s pocitem viny.15. Mezilidské vztahy - jak jedinec buduje přátelské a otevřené prostředí v organizaci.16. Flexibilita a vyrovnanost - kompetence reflektující potřebu nezacházet do extrémů při současné adaptaci na nové podmínky. S těmiextrémy – tedy učitel nadšený pro reformu i učitel vytrvale odmítající jakékoli změny – se setkáme v každém sboru.Závěr Koordinátor ŠVP odpovídá za sestavení i plnění základního pedagogického dokumentu školy, proto je fakticky členem vedení školy. Není-likoordinátorem ředitel sám (ve většině škol by to nepřineslo žádoucí výsledky), měl by mít postavení zástupce ředitele pro ŠVP. K výkonu této funkce jsou potřebné osobnostní předpoklady umožňující kvalitní manažerskou práci, zejména organizovat práci několika týmů, práce stýmovými rolemi, vedení porad, práce se skupinovou dynamikou, řešení konfliktů apod.Použité zdroje [1] KROHE, P.: Manažerská komunikace. Opava: Slezská univerzita v Opavě 2008, s. 10, 15 [online]. [2008] [cit. 2012-19-5]. Dostupný z WWW: <http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CFQQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.slu.cz%2Fmath %2Fcz%2Fknihovna%2Fucebni-texty%2FManagement%2FManazerska- komunikace.pdf&ei=q1W5T7SLJIS98gOZ4OivCg&usg=AFQjCNFQVK7j_DCNfufPA3Ll12KVMqzYtA&sig2=xmH9bzCMeLWLphIT8Mlk rg> [2] Tamtéž s. 16-17 ZEMEK, J.: Vliv koordinátor ŠVP na kvalitu školy. Závěrečná práce - Studium k výkonu specializovaných činností Koordinátor ŠVP pro SOŠ (18-10-G70). Praha: Vzdělávací institut Středočeského kraje 2011.Další doporučená literaturaHODNÍČEK,J.: Výběr a motivace týmu pro tvorbu ŠVP [online]. [cit. 2011-24-2] Dostupné z WWW: <www.nuov.cz/kurikulum/vyber-a-motivace-tymu-pro-tvorbu-svp>KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Jak postupovat při tvorbě školního vzdělávacího programu s pedagogickým sborem. Text pro submodul (1)-(1.3)-(1.3.1)Postup při tvorbě ŠVP. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-19-5] Dostupné z WWW:<http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCoQFjAA&url=http%3A%2F%2Fsvp.muni.cz%2Fukazat.php%3FdocId%3D399&ei=-Vi5T_ONLpCs8QP4zYWjCg&usg=AFQjCNHn3rFrKet7h88m4jYEF73BeVAUqA&sig2=-vinR74KBphLAayqmyVNb Q>KRÝSL, D.: Týmové role a jejich výkonová motivace. Diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně - Psychologický ústav2006. [online]. [2006] [cit. 2001-14-4] Dostupné z WWW: <is.muni.cz/th/52411/ff_m/DP_Krysl_2006.doc>NOVOTNÝ, J.: Jak na to aneb úloha ředitele školy při tvorbě ŠVP [online]. [cit. 2011-24-2] Dostupné z WWW: <www.nuov.cz/kurikulum/jak-na-to>PLAMÍNEK, J.: Vedení porad. Praha: Grada Publishing 2007. 112 s. ISBN 978-80-247-2073-9PLAMÍNEK, J.: Konflikty a vyjednávání. Praha: Grada Publishing 2009. 138 s. ISBN 978-80-247-2944-2ŠVEC, J., P. P. Š.: Týmová práce. 2., opravená a vylepšená verze. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání a občanské sdružení Projekt Odyssea2006 [online]. [2006] [cit. 2012-19-5] Dostupné z WWW: <http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CEUQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.odyssea.cz%2Fstahuj.php%3Fsoubor%3Djstymovaprace&ei=N1u5T5HcFcW_8gPGzPGaCg&usg=AFQjCNGZ2yzwpOBl3GQQQAWS5S8LQl-BoA&sig2=oAevE2RntYJPTzAIgTnC6A>ŠVEC, J., P. P. Š.: Vedení porad. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání a občanské sdružení Projekt Odyssea 2006

×