Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii

Prezentace z výběrového semináře pro studenty psychologie na FF UK v Praze (verze 2021). Předmět představuje studentům všímavost a soucit se sebou jako dva univerzální obecné faktory, které hrají důležitou roli v každé psychoterapii, a které lze rozvíjet i bez využití meditace. Věnuje se mechanismům, jejichž prostřednictvím všímavost a soucit se sebou působí v procesu psychoterapeutické změny. Seznamuje studenty s aktuálními otázkami a trendy týkajícími se využívání všímavosti a soucitu k sobě v psychoterapii a také s různými postupy, díky nimž lze všímavost a soucit k sobě rozvíjet. Obsahuje i praktickou ochutnávku tradičních meditačních postupů.

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii

  1. 1. Využívání všímavosti a soucitu se sebou v psychoterapii (2021) PhDr. Jan Benda, Ph.D. 1
  2. 2. Požadavky k atestaci 1. 80% účast na seminářích 2. Vypracovat a přednést referát (ve dvojici)  Přečíst vhodný článek k tématu (doporučení viz antologie textů)  Připravit ppt prezentaci 15 min. (max.15 slidů!) – klíčové myšlenky  Prezentovat ji na předem domluveném semináři (viz rozpis referátů) 2
  3. 3. Doporučená literatura 3
  4. 4. I. Úvod ZÁKLADNÍ POJMY A VÝCHODISKA 4
  5. 5. Co je všímavost (mindfulness)? Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí (Benda, 2019). 5
  6. 6. Všímavost (mindfulness) ≠ meditace univerzální obecný, účinný faktor jakékoli psychoterapie významný hybatel psychoterapeutické změny 6
  7. 7. Co je soucit se sebou (self-compassion)?  emočně pozitivní postoj k sobě v okamžicích, kdy prožíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký osobní nedostatek (Neff, 2011).  umožňuje s porozuměním akceptovat prožívané jevy  soucit se sebou můžeme považovat za jeden z aspektů všímavosti  ne/schopnost soucítit se sebou se obvykle rozvíjí v dětství (viz naplňování základních potřeb rodiči) 7
  8. 8. vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocí sebedůvěra (duševní zdraví) 8
  9. 9. odmítání rodičů v dětství self-coldness, stud (různé duševní poruchy) 9
  10. 10. Kontinuální všímavost v meditaci  je okamžik za okamžikem probíhající pozorování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a ne-já) (Grabovac, Lau, Willett, 2011)  vede k dosažení hlubokých vhledů do fungování lidské mysli a k trvalé transformaci osobnosti  důležitý je kontext – tzv. osmičlenná stezka (etika! + psychologie abhidhammy) ≠ McMindfulness!!! 10
  11. 11. Okamžiková všímavost v psychoterapii  Cílem psychoterapie není dosáhnout osvícení!  Všímavost se proto klient učí využívat především v okamžiku, kdy se u něj objevují nežádoucí symptomy (např. úzkost, deprese) a/nebo kdy ztrácí kontrolu nad svým chováním (např. agrese)  Všímavost a soucit k sobě v psychoterapii pomáhají transformovat tzv. maladaptivní emoční (kognitivní, vztahová) schémata (viz rekonsolidace paměti, Benda, 2019, Žvelc, Žvelc, 2021) 11
  12. 12. Tři úrovně všímavosti 1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy 2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad 3. Sebepřesažení – neduální vědomí a NeJá 12
  13. 13. Cvičení – zakotvení v těle 13
  14. 14. Cvičení – meditace soustředění 14
  15. 15. Rozvoj soustředění a klidu (samādhi sikkhā)  Začínáme meditovat, abychom unikli svým každodenním trápením…  Džhāny, pohroužení  Zisky: Energie, klid  Nebezpečí: Potlačování bolestivých pocitů, dlouhodobá snaha uniknout těžkostem (vipassanā znamená jim naopak čelit) 15
  16. 16. II. Fenomén mindfulness v západní psychoterapii HISTORICKÝ EXKURZ 16
  17. 17. První pionýři 17  Nyanaponika Siegmund Feniger 1901-1994  Nyanavimala  Nyanasatta Anton Gueth 1878-1957 Martin Novosad 1908-1984  Nyanatiloka Friedrich Möller 1911-2005
  18. 18. Vipassanā movement, USA 18  Insight Meditation Society, Barre, 1975  Spirit Rock Meditation Center, San Francisco, 1990
  19. 19. Joseph Goldstein Jack Kornfield Jack Engler Tara Brach Sharon Salzberg Pema Chödrön 19
  20. 20. John Welwood Mark Epstein Mirko Frýba Ron Kurtz David Brazier Paul Gilbert 20
  21. 21. Jon Kabat-Zinn Marsha Linehan Steven Hayes Mark Williams John D. Teasdale Kristin Neff 21
  22. 22. Na všímavost zaměřené přístupy  Satiterapie  MBSR – Mindfulness-based stress reduction  MBCT – Mindfulness-based cognitive therapy  ACT – Acceptance and commitment therapy  DBT – Dialectical Behavior Therapy  MCIP - Mindfulness- and Compassion-Oriented Integrative Psychotherapy  Vznikají mnohé další přístupy… 22
  23. 23. Přístupy rozvíjející soucit  CFT – Compassion Focused Therapy  MBCL – Mindfulness-based compassionate living  MSC - Mindful Self-Compassion  CCT – Compassion Cultivation Training  CBCT – Cognitively-Based Compassion Training  Vznikají mnohé další přístupy…  + implicitně přístupy jako Pesso Boyden System Psychomotor, Emotion-Focused Therapy, Attachment-Based Psychotherapy, aj. 23
  24. 24. Tři způsoby integrování všímavosti do terapeutické praxe 1. Terapeut sám praktikuje meditaci 2. Psychoterapie poučená všímavostí – terapeut využívá vlastní meditační vhledy, teorii abhidhammy a/nebo poznatky výzkumů všímavosti (Alper, Benda, Brazier, Epstein, Frýba, Hick & Bien, Prendergast, Wellwood, Žvelc & Žvelc) 3. Psychoterapie založená na všímavosti (MBSR, MBCT, ACT, DBT…) (viz Germer, 2005) 24
  25. 25. Kam směřuje všímavost? Všímavost (mindfulness) obecná psychologie obecná psychopatologie obecná teorie psychoterapeutické změny 25
  26. 26. Rozvoj moudrosti (paññā sikkhā) Meditace všímavosti a vhledu (satipatthána vipassaná) 4 sféry všímavosti: 1. Všímavé uvědomování si smyslových vjemů 2. Všímavé uvědomování si pocitů 3. Všímavé uvědomování si stavů mysli 4. Všímavé uvědomování si typických myšlenek, typických vzorců (schémat) našeho prožívání a eticko-psychologických souvislostí 26
  27. 27. Cvičení – meditace všímavosti 27
  28. 28. III. Všímavost jako obecný faktor psychoterapeutické změny ROLE POCITŮ 28
  29. 29. A. Přerušení myšlenkové smyčky spouštěč pocit myšlenky, představy Vnímání reality tady a teď (5 smyslů) A. 29
  30. 30. B. Další mechanismy změny B.1. Uvědomování a vhled B.2. Přijetí prožívaného pocitu a) včetně konceptualizace tělesných pocitů v_daném situačním kontextu = příběh o mně (narativní Já) – viz focusing b) bez konceptualizace tělesných pocitů B.3. Změna pohledu na Já • Změna prožívání sebevztažných pocitů (např. stud, vina) 30
  31. 31. B.1. Uvědomování a vhled a) Uvědomování si chování, které není v souladu s vytčenými cíli b) Uvědomování si důsledků chování, které nebylo v souladu s vytčenými cíli c) Uvědomování si spouštěčů chování, které není v souladu s vytčenými cíli d) Uvědomování si usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli e) Uvědomování si důsledků usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli f) Uvědomování si volby a nového, autonomně motivovaného jednání g) Uvědomování si důsledků nového, autonomně motivovaného jednání (Ludwig, Brown, Brewer, 2020) 31
  32. 32. B. Všímavé uvědomění pocitu spouštěč pocit myšlenky, představy Vnímání reality tady a teď (5 smyslů) ??? Felt sense (pochopení) Felt shift (úleva) + Mindful awareneness A. B. Gendlin, Beisser,… 32
  33. 33. 33 Laskavý svědek Vysoká míra uvědomování, akceptace, decentrovaná perspektiva Odstup Nízká míra uvědomování, vysoká vyhýbavost Splynutí Nízká míra uvědomování, vysoká identifikace Postoj k prožívané zkušenosti (Žvelc, Žvelc, 2021) Prožívaná zkušenost
  34. 34. Cvičení – všímavé uvědomování emoční reakce (pocitů) v těle – B.2.b. 34
  35. 35. Cvičení – jak se cítím? B.2.a. osamělý – opuštěný – bezprizorní – izolovaný – odsunutý – neukotvený – napospas – vyděděný – odloučený – odpojený – odstavený – odříznutý – odcizený – vyloučený – vynechaný – zavržený – nepovšimnutý - opodál – znuděný – daleko – přehlížený – ignorovaný – stažený do sebe – zrazený – ponížený – poraněný – nedoceněný – trýzeň – muka – zraněný – zanedbávaný – nemilovaný – nepochopený – pronásledovaný – zneužitý – odhozený – vyřazený – na šrot – rozbolavělý – umořený – zničený – znevážený – zmučený – využitý – odstrčený – odmítnutý… 35
  36. 36. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů Felt sense + felt shift Eugene Gendlin 36
  37. 37. Šest kroků focusingu 1. Vyčištění vnitřního prostoru 2. Prožívání tělesné skutečnosti 3. Uchopení významu tělesného pocitu 4. Rezonování, pendlování 5. Dotazování 6. Přijetí 37
  38. 38. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů v mozku  Zvýšená funkční propojenost mezi ventromediální a ventrolaterální prefrontální kůrou (VMPFC, VLPFC) a amygdalou  Nižší reaktivita amygdaly  Zvýšená aktivita orbitofrontální kůry (OFC) – kognitivní přehodnocování  Zvýšená aktivita dorzální anteriorní cingulární kůry (dACC) – zřejmě přispívá k vyhasínání MES (Benda, 2019; Tang, Hölzel, Posner, 2015; Torre, Lieberman, 2018) 38
  39. 39. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů v mozku  Zvýšená globální funkční konektivita mozkových sítí  Informační tok koordinuje frontoparietální kontrolní síť (FPCN) a nikoli defaultní síť (DMN)  Limbické části defaultní sítě (konkrétně precuneus a zadní cingulární kůra) jsou deaktivovány  Interoceptivní okruhy – střední insula se propojuje se salientní sítí, zadní insula s ventrální somatomotorickou sítí  Motivační okruhy – striatum se propojuje se salientní sítí místo DMN (Dixon, Girn, Christoff, 2020; Messina, Grecucci, Viviani, 2021) 39
  40. 40. B.3. Změna pohledu na Já Maladaptivní emoční (vztahová) schémata  paměťové struktury sestávající z kognitivních (jádrová přesvědčení), afektivních (niterná bolest), motivačních a behaviorálních elementů (obranné mechanismy), které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem.  obvykle se vytvářejí v dětství  jsou uložena v implicitní sémantické paměti  k jejich změně je třeba iniciovat proces tzv. rekonsolidace paměti. 40
  41. 41. Mezery v rolích, deprivace, trauma niterná bolest jádrová přesvědčení obranné mechanismy maladaptivní emoční (vztahové) schéma 41
  42. 42. Jaký pocit máme, když uděláme nějakou chybu? 42
  43. 43. Vina 43
  44. 44. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ 44
  45. 45. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Já 45
  46. 46. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Stud, Méněcennost Já 46
  47. 47. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ Já 47 Stud, Méněcennost
  48. 48. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ 48 Stud, Méněcennost
  49. 49. JÁ jsem nedostatečný/á JÁ jsem OK JÁ je iluze, koncept psychoterapie soucit se sebou riziko spirituálního bypassu  B.3. Změna pohledu na Já 49
  50. 50. naučená bezmocnost egostav – zraněné dítě + infantilní rodič Všímavost zaměřená na maladaptivní schéma např. kritika např. jsem neschopný např. stud např. nutkavá snaha o výkon typický spouštěč jádrové přesvědčení niterná bolest copingový nebo obranný mechanismus 50
  51. 51. B.3. Změna pohledu na Já Základní niterná bolest (core pain)  Stud, nedostatečnost, méněcennost, křivda = MÉNĚCENNÉ JÁ  Osamělost, opuštěnost, odcizení, prázdnota, zrada = OPUŠTĚNÉ JÁ  Existenciální hrůza + omnipotentní vina = ZTRACENÉ JÁ (srov. Benda, 2019; Timuľák, 2020; Timuľák, Keogh, 2020) 51
  52. 52. Méněcenné Já (stud) Jádrová přesvědčení, např.:  Jsem slabý a zranitelný  Jsem ostuda, hloupý, divný, neschopný, nezajímavý, nudný, bezvýznamný, bezcenný, vadný, zkažený, ošklivý  Nikdy se mi nic nepodaří, nic nedokážu, vždy ve všem selžu  Nevyrovnám se ostatním  Jsem nepřijatelný, zavrženíhodný  Nezasloužím si lásku, uznání ani respekt, nezasloužím si být šťastný  Zasloužím si být trestán 52
  53. 53. Opuštěné Já (osamělost) Jádrová přesvědčení, např.:  Jsem nevítaný, nemilovaný, nikam nepatřím  Nikdo mě nemůže mít rád  Nikdo mě nemůže pochopit  Nikdo mě nemůže brát vážně  Nemohu se na nikoho spoléhat  Otevírat se druhým nebo cítit a projevovat lásku je nebezpečné  Každý mě chce jen využít  Musím být vděčný, pokud se mnou někdo vydrží  Musím mít krásné tělo/peníze/moc, abych někoho zajímal  Žádný vztah dlouho nevydrží, nakonec zůstanu sám  Přijmout pomoc by byla slabost 53
  54. 54. Ztracené Já (existenciální hrůza) Jádrová přesvědčení, např.:  Musím být dokonalý/úspěšný, abych si zasloužil lásku  Nesmím nikoho zklamat (opustit), to by mu ublížilo  Potřeby druhých jsou důležitější než moje  Nesmím se nijak prosazovat, je to sobecké  Nemohu se radovat nebo být šťastný, když druzí trpí  Musím se o druhé starat  Nemůžu mít/dělat, co chci  Nemám právo mít nějaké pocity, mé pocity a potřeby druhé obtěžují  Neměl bych vůbec existovat  Nemám právo nikoho kritizovat  Nikoho nezajímám, nezáleží na mně  Milovat někoho znamená podřídit se mu 54
  55. 55. Cvičení – co jsem tenkrát potřeboval? 55
  56. 56. Korektivní emoční (vztahová) zkušenost Jádrový pocit  Stud  Osamělost  Existenciální hrůza + omnipotentní vina Zážitkový protilék (antidotum)  Bezpodmínečné přijetí, podpora  Péče, porozumění, sounáležitost, začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou, vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)  Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním Tě, je to moje odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje vina) 56 SOUCIT
  57. 57. Rekonsolidace paměti  Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al., 2015) – tři fáze: 1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli) 2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience, prediction error) 3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová perspektiva) (srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021) 57
  58. 58. Není to tvoje vina 58  Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting
  59. 59. Úzkostné poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Z čeho mají strach? • Z odmítnutí, zavržení (srov. separační, anihilační úzkost), • z toho, že nebudou pro druhé přijatelní, „dostatečně dobří“ (= pocity studu, osamělosti, existenciální hrůzy). 59
  60. 60. Úzkostné poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • vyhýbání se určitým situacím nebo činnostem, které by mohly vyvolat pocit studu • nutkavé katastrofické myšlenky, představy • podrážděnost • nespavost, únava • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest. 60
  61. 61. Depresivní poruchy Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Zacyklené myšlenky (myšlenkové ruminace) • jsou spojené s_nemilosrdnou, nekonstruktivní a nediferencovanou hyper- sebekritičností a sebeobviňováním (navozují tedy opět pocit studu, omnipotentní viny). 61
  62. 62. Depresivní poruchy 62 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • pasivita • ztráta zájmů • sociální stažení se • ztráta libida • nechutenství • disociace • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  63. 63. Poruchy osobnosti (např. HPO) 63 • Nápadné chování spojené s_udržováním odstupu a vyhýbáním se blízkosti ve vztazích, s vyhýbáním se zodpovědnosti, s perfekcionismem, předváděním se, s intrikami, pomluvami, agresí atd. • jen odvádí pozornost od bolestivého pocitu nedostatečnosti/studu, resp. strachu z odmítnutí/zavržení. Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová
  64. 64. Poruchy osobnosti (např. HPO) 64 Druhotné příznaky, např.: • emoční labilita • impulzivita • nespolehlivost • sebestřednost • nedostatek empatie • manipulování druhými • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest. Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová
  65. 65. Poruchy příjmu potravy 65 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Neustále se zabývají vlastním vzhledem, touží po_dokonalé postavě, mají strach z_nadváhy. • Jako by jejich lidská hodnota a přijetí druhými záviselo pouze na tom. • Konceptuální Já splývá s nedokonalým tělem (a neustálým hodnocením těla je opět vytvářen pocit studu).
  66. 66. Poruchy příjmu potravy 66 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • hladovění, přejídání, zvracení • nadměrné tělesné cvičení • poruchy trávení • hormonální poruchy • osteoporóza, bradykardie, kožní problémy • atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  67. 67. Závislosti 67 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová • Návyková látka nebo aktivita rychle a bezprostředně navozuje příjemný pocit uspokojení, • Nepřináší však naplnění skutečných potřeb. • Pouze dočasně přehluší palčivě nepříjemné pocity odcizenosti, izolace, resp. studu.
  68. 68. Závislosti 68 Image copyright © 2019 Kristýna Drozdová Druhotné příznaky, např.: • nutkavé a nadměrné užívání alkoholu, nikotinu, marihuany, stimulancií, opiátů, sedativ nebo jiných drog, • patologické hráčství, nutkavé nakupování, závislost na internetu, práci, pornografii, sexu atd. vznikají jako reakce na niternou bolest.
  69. 69. Stud u 5 duševních poruch 69 (Benda, 2019; Benda et al., 2019)
  70. 70. Soucit k sobě u 5 duševních poruch 70 (Benda, 2019; Benda et al., 2019)
  71. 71. IV. Soucit se sebou 71
  72. 72. Co umožňuje akceptování pocitů? tzv. 4 ušlechtilé postoje: 1. LASKAVOST (mettá) 2. SOUCIT (karuná) 3. SDÍLENÁ RADOST (muditá) 4. VYROVNANOST (upekkhá) 72 https://youtu.be/pyaqwDv1S-s
  73. 73. Pět elementů soucitu 1. rozpoznání utrpení 2. porozumění univerzální přítomnosti strasti v lidské zkušenosti 3. empatie a emoční rezonance s trpící osobou 4. tolerování nepříjemných pocitů, které se v nás objevují, (např. strach, odpor, hněv) tak, že zůstaneme otevření a akceptující vůči trpící osobě 5. motivace jednat tak, aby došlo ke zmírnění utrpení (Strauss et al., 2016) 73
  74. 74. Komponenty soucitu se sebou  Zvýšená laskavost k sobě x snížené sebeodsuzování  Zvýšený pocit sounáležitosti s druhými x snížený pocit izolace  Zvýšená všímavost x přehnané ztotožňování se (vztahování k narativnímu Já“) (Neff, 2011) 74
  75. 75. Soucit se sebou x Sebelítost  Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“)  Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný) 75
  76. 76. Cvičení - dopis 76
  77. 77. Základní potřeby  potřeba místa  potřeba péče a výživy  potřeba podpory  potřeba ochrany  potřeba limitu 77 Albert Pesso
  78. 78. V. Shrnutí 78
  79. 79. „Hrozba“ a maladaptivní emoční schémata  Některé pocity (→core pain) není snadné si uvědomit a akceptovat.  Jakmile se objeví, automaticky dochází k aktivaci hluboce zakořeněných nevědomých obranných mechanismů, díky nimž pak nejsme s těmito pocity vůbec vědomě konfrontováni.  Pro uvědomění si a přijetí těchto pocitů může být velmi výhodné nespoléhat jen na meditaci všímavosti, ale využít i jiné typy meditací nebo vhodné psychoterapeutické postupy rozvíjející SOUCIT SE SEBOU. 79
  80. 80. MES přijetí odmítnutí (+ vztažení k já) volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví stud, osamělost, panika obranné mechanismy deprese závislosti úzkosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… všímavé uvědomění a soucit se sebou (resp. čtyři vznešené postoje) odpor a ulpívání 80 * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… Postoj k prožívaným fenoménům a duševní zdraví (Benda, 2019)
  81. 81. Transdiagnostický přístup k etiologii duševních poruch (Benda, 2019)  Rozumět vlastním pocitům (potřebám) se učíme v dětství v interakci s dospělými, kteří v ideálním případě naše potřeby uspokojují a umožňují nám díky tomu akceptovat pocity jako přechodné a smysluplné signály  Bez této vřelé a empatické péče sami nemůžeme některé nepříjemné pocity zvládnout a v takovém případě dojde k vytvoření tzv. maladaptivních emočních schémat (srov. např. Greenberg, 2015)  Jsou to neuvědomované automatické reakce, které se objeví vždy, když je přítomný typický spouštěč, resp. pocit  Maladaptivní schémata typicky zahrnují skryté pocity panického strachu, studu či osamělosti = „core pain“ (srov. např. Timulák, 2020)  Dále zahrnují obranné mechanismy, které člověku umožňují vyhnout se vědomému prožívání těchto pocitů (core pain), ale následně způsobují vznik celé řady psychopatologických symptomů napříč jednotlivými diagnózami (úzkostné poruchy, poruchy nálady, poruchy osobnosti, aj.). 81
  82. 82. Psychoterapeutická změna  Mindful Awareness + Self-Compassion = OBECNÉ SPOLEČNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY  Všímavé UVĚDOMĚNÍ v kritickém okamžiku umožňuje porozumět významu pocitu (+ co potřebuji)  AKCEPTUJÍCÍ POSTOJ k pocitu (viz korektivní zkušenost) na rozdíl od obranných mechanismů umožňuje volné plynutí prožívání (srov. Beisser, 1970; srov. též tzv. rekonsolidace paměti (Ecker, Ticic, Hulley, 2012; Lane et al., 2015) 82
  83. 83. Doporučené dotazníky  Škála raných vzpomínek na vřelost a bezpečí (EMWSS-CZ)  Dotazník pěti aspektů všímavosti, krátká verze (FFMQ-15-CZ)  Sussexsko-Oxfordská škála soucitu k sobě (SOCS-S-CZ)  Škála nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ)  Škála potíží v regulaci emocí, krátká verze (DERS-SF-CZ) 83
  84. 84. Tuto prezentaci si můžete stáhnout na: slideshare.net/JanBenda1 + mrkněte na youtube.com/JanBenda 84
  85. 85. Děkuji Vám za pozornost! 85
  86. 86. Literatura  Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for clinicians. New Harbinger Publications.  Beisser, A. (1970). The paradoxical theory of change. In J. Fagan, & I. L. Shepherd (Eds.). Gestalt therapy now. Harper & Row.  Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. Československá psychologie, 51(2), 129-140.  Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.  Benda, J.; Kořínek, D.; Dvořáková, M.; Kadlečík, P.; Vyhnánek, A.; Zítková, T. (2019). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch – výsledky výzkumu. In: Zdeněk Mlčák (Ed.), Psychologické aspekty pomáhání: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostravská univerzita.  Brown, K. W., Creswell, J. D., & Ryan, R. M. (Eds.). (2015). Handbook of Mindfulness: Theory, Research, and Practice. Guilford Publications.  Brown, K. W., & Leary, M. R. (Eds.). (2016). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. Oxford University Press. 86
  87. 87.  Cornell, A. W. (2015). Síla focusingu: Průvodce k emočnímu sebeuzdravení. Portál.  Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2020). Brain Network Organization During Mindful Acceptance of Emotions. bioRxiv. https://doi.org/10.1101/2020.03.31.018697  Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings driving symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92.  Ecker, B., Ticic, R., & Hulley, L. (2012). Unlocking the emotional brain: Eliminating symptoms at their roots using memory reconsolidation. Routledge.  Feldman, C., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom meets modern psychology. Guilford Publications.  Gendlin, Eugen T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Portál.  Germer, Ch. K. (2005). Mindfulness. What it is? What does it matter? In: Ch. K. Germer, R. D. Siegel, & P. R. Fulton (Eds.), Mindfulness and psychotherapy. Guilford Press. 87
  88. 88.  Germer, Ch. K., Siegel, R. D. (Eds.). (2012). Wisdom and Compassion in Psychotherapy: Deepening Mindfulness in Clinical Practice. Guilford Press.  Gilbert, P. (2009). Introducing compassion-focused therapy. Advances in Psychiatric Treatment, 15(3), 199-208.  Gilbert, P. (Ed.) (2017). Compassion: Concepts, Research and Applications. Routledge.  Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.  Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings. American Psychological Association.  Lane, R. D., Ryan, L., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, e1.  Lindsay, E. K., & Creswell, J. D. (2017). Mechanisms of mindfulness training: Monitor and Acceptance Theory (MAT). Clinical Psychology Review, 51, 48-59. 88
  89. 89.  Ludwig, V. U., Brown, K. W., & Brewer, J. A. (2020). Self-Regulation Without Force: Can Awareness Leverage Reward to Drive Behavior Change? Perspectives on Psychological Science, 15(6), 1382-1399.  Messina, I., Grecucci, A., & Viviani, R. (2021). Neurobiological Models of Emotion Regulation: A Meta-analysis of Neuroimaging Studies of Acceptance as an Emotion Regulation Strategy. Social Cognitive and Affective Neuroscience. https://doi.org/10.1093/scan/nsab007  Neff, K. D. (2011). Self compassion: Stop beating yourself up and leave insecurity behind. Hodder & Stoughton.  Ostafin, B. D., Robinson, M. D., & Meier, B. P. (Eds.). (2015). Handbook of Mindfulness and Self-regulation. Springer.  Penman, D.; Williams, M. (2014). Všímavost: Jak najít klid v uspěchaném světě. Anag.  Strauss, C., Taylor, B. L., Gu, J., Kuyken, W., Baer, R., Jones, F., & Cavanagh, K. (2016). What is compassion and how can we measure it? A review of definitions and measures. Clinical Psychology Review, 47, 15–27.  Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225. 89
  90. 90.  Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolesti v psychoterapii: Terapie zaměřená na emoce. Portál.  Timuľák, L., & Keogh, D. (2020). Emotion-focused therapy: A transdiagnostic formulation. Journal of Contemporary Psychotherapy, 50(1), 1-13.  Theiner, P., Linhartová, P., & Látalová, A. (2021). Dialektická behaviorální terapie. Psychoterapie.  Torre, J. B., & Lieberman, M. D. (2018). Putting feelings into words: Affect labeling as implicit emotion regulation. Emotion Review, 10(2), 116–124.  Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and Compassion-Oriented Approach. Routledge. 90

    Be the first to comment

Prezentace z výběrového semináře pro studenty psychologie na FF UK v Praze (verze 2021). Předmět představuje studentům všímavost a soucit se sebou jako dva univerzální obecné faktory, které hrají důležitou roli v každé psychoterapii, a které lze rozvíjet i bez využití meditace. Věnuje se mechanismům, jejichž prostřednictvím všímavost a soucit se sebou působí v procesu psychoterapeutické změny. Seznamuje studenty s aktuálními otázkami a trendy týkajícími se využívání všímavosti a soucitu k sobě v psychoterapii a také s různými postupy, díky nimž lze všímavost a soucit k sobě rozvíjet. Obsahuje i praktickou ochutnávku tradičních meditačních postupů.

Views

Total views

606

On Slideshare

0

From embeds

0

Number of embeds

2

Actions

Downloads

24

Shares

0

Comments

0

Likes

0

×