Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Ukol 2013 inf.tech

294 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Ukol 2013 inf.tech

  1. 1. Argumentace výběru tématu Jako trend současného školství se považuje kritické myšlení, žák by tedypo absolvován í školy neměl znát pouze různé poučky, ale měl by být i schopen kritickynahlížet na věci, situaci a vše ostatní, s čím se v životě setká. Pro rozvoj kritického myšlenístudentů je velmi vhodné použití metod, které tuto formu myšlení rozvíjejí. Budoucípedagogové by se s touto formou výuky měli nejen seznámit, ale měli by být také připraveník jejímu zapojení do výuky. Anotace Předmětem odborného textu „Výukovými metodami ke kritickému myšlen“ jepřiblížení výukových metod a forem jejich využití. První část textu je zaměřena na kritickémyšlení a její integraci do vyučování. Druhá část se zabývá samotnými metodami, které totokritické myšlení posilují a rozvíjejí. Cílem tohoto textu je seznámení se s vybranýmivýukovými metodami a zamyšlení se nad tím, proč by měly být do výuky zařazovány. Klíčová slova Kritické myšlení, výukové metody, interakce žáků, výuka, pedagog, zapojení se dovýuky.Výukovými metodami ke kritickému myšlení Velmi významnou součást vyučování tvoří kritické myšlení. Aby ale fungovalosprávným způsobem a splnilo svůj účel, je třeba, aby pedagog uměl kritické myšlení ve tříděsprávně podnítit, umět ho správně řídit a v neposlední řádě k němu žáky vést, neboť kritickémyšlení se musí člověk učit, byť má k němu některý jedinec větší předpoklady než jedinecdruhý. Pedagog by tedy měl být tolerantní, měl by umět žákům naslouchat a respektovatjejich názory, neboť různorodost názorů je předpokladem přínosného dialogu. Není to všakjen o empatii učitele, ale také o tom, kolik prostoru k dialogu se studenty vyhradí. Je mnohopředmětů, které obsahují široké spektrum látky, kterou je nutno probrat v krátkém čase a
  2. 2. učiteli často nezbývá mnoho času. Zároveň však někteří učitelé považují komunikaci sestudenty a naslouchání jejich názorům za ztrátu času. Učitel by měl naopak povzbuzovat žáky k tomu, aby byli schopni a ochotni své názoryvyslovit. Zároveň by se však žáci mezi sebou měli naučit jistému umění naslouchat sami sobě.Výukové metody Výukové metody je možné rozdělit do dvou kategorií. Jedná se o kategorii edukačněsupletivních metod, které podporují žáky v jejich tvořivosti a produktivním myšlení a metodyedukačně defenzivní, kdy je naopak aktivita žáků potlačována.  Brainstorming Jedná se o metodu využívanou ve skupině, kdy její členové vymýšlí hesla, která jenapadnout ve spojení s nějakým pojmem či konkrétním tématem, na který se chce skupinazaměřit. Často je tato metoda využívána v marketingu při vytváření reklamy, je ale zároveňvelmi vhodná při vyučování, neboť mimojité aktivizuje žáky a může v nich vzbudit i zájem otéma.  Myšlenková mapa Myšlenkové mapy jsou optimální pro vyjádření vztahů mezi jednotlivými hesly azároveň k vytvoření struktury. Tvoří se tak, že se do středu tabule nebo listu papíru napíšeheslo, dále tvůrci myšlenkové mapy přichází s dalšími pojmy, které s hlavním heslem souvisía prostřednictvím šipek či spojujících čar se vytvoří oblastí, které v sobě zahrnují opět jinépojmy.  Metoda I.N.S.E.R.T. I … interactive … interaktivní N … noting … poznámkový S … system for … systém pro E … effective … efektivní R … reading and … čtení a
  3. 3. T … thinking … myšlení Tato metoda se přímo váže k práci s textem a má rozvíjet schopnost studentů číst textkritickým způsobem. Studenti tedy obdrží od pedagoga text a mají v něm oddělovatinformace, které jsou pro ně známé, nové, informace, o kterých by se chtěli dozvědět více amyšlenky se kterými nesouhlasí. Všechny tyto čtyři oblasti označují specifickými znaménky.  Pětilístek Pětilístek je výuková metoda, která slouží především k sumarizaci probíraného tématu anebo k vyvolání zájmu a iniciace studentů. Pětilístek vytváří studenti samostatně nebo vedvojících. V čele pětilístku stojí podstatné jméno, které je zároveň i ústředním heslemprobírané oblasti, na druhém řádku se studenti zamyslí nad dvojmo přídavnými jmény, kterése k původnímu heslu váží, na třetím řádku žáci uvedou tři slovesa, která znázorňují děj,čtvrtý řádek osahuje čtyři slovesa, která vystihují podstatu tématu a na posledním řádku žáciuvedou opět podstatné slovo, které vystihuje námět.  Předvídání Tato forma rozvíjí u studentů jejich představivost a schopnost pracovat s informacemi,které mají. Existuje čtení s předvídáním, kdy žáci dostanou jako předlohu text, ve kterém ječást příběhu, ten však není celý. Žáci mají za úkol vymyslet pokračování tohoto příběhu, alezároveň by měli být schopni svoji variantu obhájit a zdůvodnit podle informací, se kterýmiv textu už mohou pracovat.  Řízené čtení U řízeného čtení žáci dostanou od učitele text, který je ale rozdělen do několika částí aza každou částí by se měl zamyslet, čímž se zajistí jeho kritický pohled na obsah textu.Během čtení textu jsou žáci motivováni k tomu, aby nad textem více přemýšleli a pracovali.
  4. 4.  Kostka Při této metodě nejdřív učitel zadá téma. Poté si žáci či učitel vyrobí kostku a nakaždou stranu napíší úkol. Na jedné straně je psáno „popiš“, kdy žáci mají popsat vše, co napředmětu mohou pozorovat, ať už se jedná o barvu, hmotnost či tvary předmětu. Dalšímheslem na druhé straně kostky je „porovnej“, kdy se mají žáci zamyslet nad tím, čemu sepředmět podobá, „asociuj“ je dalším heslem na třetí straně kostky, kdy mají žáci použít vše,co je napadne a proč. Dalšími úkoly jsou „analyzuj“, žáci tu mají přemýšlet nad tím ,jak bypředmět popsat z hlediska jeho fyzického vzhledu, tedy rozměry, z čeho se předmět skládá apodobně. V tomto bodě nemůže žák vždy přesně odpovědět, proto musí zapojit fantazii akreativitu a něco si vymyslet. Pod heslem „aplikuj“ se po žácích vyžaduje, aby se zamyslelinad tím, jak by se předmět mohl dát použít a jak. Na poslední straně kostky je psáno„argumentuj pro a proti“, kdy mají žáci za úkol zaujmout nějaké stanovisko.  Klíčová slova Podstatou této metody je, že učitel zapíše na tabuli čtyři až pět klíčových slov z textu,který vybere a zadá žákům úkol, aby se ve dvojicích pokusili vytvořit příběh a děj, který bymohl ze slov vyplývat. Slova by však měla být volena tak, aby nebylo příliš složité, odhalitjejich kontext a příběh, aby nedocházelo k přílišným odchylkám. Na konci práce učitel přečtestudentům celý příběh a žáci mohou pozorovat, jak se přiblížili.
  5. 5. ZdrojeFormanová, Lucie: Výukové metody v pedagogice, 1. vyd., Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4100-0 Internetové zdrojeVýukové metodyhttp://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/15011/VYUKOVE-METODY---UVOD.html/ Odborný článekChybí kritické myšleníhttp://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/kriticke-mysleni/Formanová, Lucie: Výukové metody v pedagogice, 1. vyd., Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4100-0 - fakta jsou přehledně tříděna - autorka se vyjadřuje jasně a zřetelně - informace byly objektivní - auto byl uveden - informace a obsah byly aktuální Internetové zdrojeVýukové metodyhttp://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/15011/VYUKOVE-METODY---UVOD.html/ - odkaz webu je funkční - informace byly přiměřené - stránka byla přehledná
  6. 6. - webová stránka obsahovala aktuální informace Odborný článekChybí kritické myšleníhttp://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/kriticke-mysleni/ - byl uveden autor článku - autor článku má adekvátní kvalifikaci - článek byl přehledný - informace nebyly skreslené - nebylo odbíháno od textu

×