Afla

229 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
229
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Afla

  1. 1. Význam a výskyt aflatoxinůArgumentace výběru tématuText se týká toxinů produkovaných mikromycetami, takzvaných aflatoxinů. Toto téma jevelmi důležité, jelikož tyto toxiny mohou být produkovány mikromycetami do velké řadypotravin. Po konzumaci lidmi pak způsobují chronická onemocnění s velmi těžko zjistitelnýmpůvodem, která mohou vést až ke smrti pacientů. Každý rok se v České republice vyskytnoupřípady, kdy jsou stahovány aflatoxiny kontaminované arašídy či koření a jiné potraviny zvolného prodeje. Přitom je toto téma často v mikrobiologii opomíjené. Název měl vystihnoutnejlépe, co tento text obsahuje a přitom neznít zbytečně složitě.Klíčová slovaAflatoxiny, mikromycety, mykotoxiny, sekundární metabolityAnotaceČlánek se zabývá významnou skupinou mykotoxinů, které jsou označovány jako aflatoxiny.Zabývá se základním vymezením pojmu a dále také uvádí jaký je význam těchto toxinů. Jezde popsán rovněž základní vývoj při objevu aflatoxinů a první z významných epidemií, kterébyly těmito toxiny způsobeny. V neposlední řádě je uveden základní seznam potravin, vekterých se mohou tyto toxiny po kontaminaci mikromycetami vyskytovat, a tím je zdůrazněnvýznam jejich nebezpečnosti nejen pro člověka.Obsah1 Definice aflatoxinů1.1. Historie objevení aflatoxinů1.2. Výskyt aflatoxinů v potravinách2. Seznam použité literatury1. Definice aflatoxinů Aflatoxiny jsou nejčastější skupinou mykotoxinů, přírodních toxických látekprodukovaných za určitých podmínek skupinou vláknitých hub neboli mikromycet.V současnosti známe více než 150 druhů těchto hub schopných produkovat 1 či vícemykotoxinů, přičemž aflatoxiny produkuje několik významných druhů hub rodu Aspergillus
  2. 2. (Šimůnek, 2004). Produkce aflatoxinů začíná po vytvoření konidií, maxima dosahuje v lagfázi růstu a zhruba po 6 dnech se většinou snižuje (Malíř a kol., 2003). Aflatoxiny jsou přirozeně se vyskytující kontaminanty potravin. (Šimůnek, 2004).Jsou charakteristické svou termostabilitou - nerozloží je vaření či sterilizace (Malíř a Ostrý,2004). Ani při skladování kontaminovaných potravin (konkrétně např. arašídů) při 23°C podobu 2 let se obsah aflatoxinů v potravině nezměnil. Napadené potraviny je proto nutnézlikvidovat. Aflatoxiny jsou chemicky definovány jako komplexní organické látky (polycyklické,nesaturované, vysoce substituované kumariny) nebílkovinné povahy, vyznačující se nízkoumolekulovou hmotností (do 700 g/mol) (Malíř a kol., 2003). Jsou produkovány jakosekundární metabolity některých druhů vláknitých hub rodu Aspergillus a vznikajíbiosyntézou, při níž jako primární konečné produkty vystupují mastné kyseliny ameziproduktem je malonyl-koenzym-A (Betina, 1994). Dělí se na základě jejich barvy pod krátkovlnným UV zářením (o vlnové délce 365nm) a jsou označeny indexy dle pořadí, ve kterém vystupují na chromatografu při tenkovrstvéchromatografii (Sweeney a Dobson, 1998). Za základní tedy považujeme aflatoxiny B1, B2, které vykazují modré světélkování(označení z anglického blue = modrá) a G1, G2, které světélkují zeleně (označení z anglickéhogreen = zelená). Mezi aflatoxiny dalších řad můžeme uvést například toxiny řady M, jež bylynejprve zjištěny pouze jako metabolizovaná forma (po požití aflatoxinu B v potravě bylyzjištěny v mléce hospodářských zvířat tomuto toxinu vystaveným), ale později byli nalezenitaké přirození producenti těchto mykotoxinů (Malíř a kol., 2003). Dále zmiňme napříkladaflatoxiny H (původně izolované z jater = hepar), P, Q atd. V dnešní době známe asi 20 druhůdosud identifikovaných aflatoxinů.1.1. Historie objevení aflatoxinů Aflatoxiny byly objeveny poprvé v 60. letech 20. století, kdy v roce 1960 došlo nafarmách v Anglii ke hromadnému úhynu více než 100 000 krůt a jejich mláďat, krmenýchmimo jiné i krmnou moučkou z podzemnice olejné dovážené z Brazílie (Šimůnek, 2004).Tato epidemie byla označena jako krůtí X onemocnění. Bylo pro ni charakteristicképoškození jaterního parenchymu a proliferace epitelu žlučovodu (Malíř a kol., 2003). Nebylomožné identifikovat jako původce bakteriální ani virové agens, jednalo se tedy o intoxikaci.Později byl jako původce odhalen toxický metabolit, který dostal název aflatoxin dle svéhohlavního producenta, vláknité houby druhu Aspergillus flavus („Aspergillus flavus toxins“).
  3. 3. Několik let poté byla zaznamenána epidemie hepatomu pstruhů v USA související, jak bylopozději prokázáno, také s kontaminací krmiva aflatoxiny. V roce 1974 byla zaznamenánaprvní epidemie aflatoxikózy u lidí ve více než 150 vesnicích v severozápadní Indii (Bennett aKlich, 2003). Tento případ se týkal několika set lidí vykazujících příznaky otravy a poškozeníjater doprovázené žloutenkou, což jsou jedny z hlavních příznaků související s aflatoxiny.V tomto případě došlo k úmrtí více než 100 tamních obyvatel. Po provedení testů napřítomnost aflatoxinů byl potvrzen nález aflatoxinu B1 v kukuřici, kterou tito lidézkonzumovali.1.2. Výskyt aflatoxinů v potravinách Malíř a kol. (2003) uvádějí, že mikromycety druhu Aspergillus flavus se vyskytují vzahraničí především v těchto potravinách: kukuřice a produkty z kukuřice, čirok, rýže, oves,obiloviny a potraviny vyrobené z obilovin (pšenice, pšeničná zrna, mouka, chléb, těstoviny,otruby, ječmen, millet, ...), proso, sójové boby, sója mungo, hrách, čerstvé ovoce (citrusy, liči,granátová jablka, ananas), sušené ovoce, ořechy (arašídy, kemiri, kola, pekanové ořechy,pistácie, lískové ořechy, vlašské ořechy, betelové ořechy, kokosové ořechy atd.), koření (pepř,koriandr, paprika, muškátový oříšek, zázvor atd.), zpracovaná masa, slanina, šunky, šunky zeŠpanělska, africké rybí výrobky, sušené, solené, uzené ryby z jihovýchodní Asie, mléko,sušené mléko, sýr. U mikromycet druhu Aspergillus parasiticus je nejčastější výskyt v amarantu, prosu,milletu, sójových bobech, arašídech, lískových ořeších, vlašských ořeších, pekanovýchořeších, pistáciích, zpracovaných masech. Mikromycety druhu Aspergillus tamarii může obsahovat: pšenice, ječmen, kukuřice,čirok, rýže, sójové boby, zelené kávové boby, černé fazole, sója mungo, kopra, prách, arašídy,pistácie, pekanové ořechy, lískové ořechy, vlašské ořechy, ořechy kola, betelové ořechy,ořechy kemiri, kešu, kakao, palmové jádro, koření (pepř), masné výrobky, solené sušené ryby,uzené sušené ryby. Vzhledem ke svým významným toxickým účinkům nejen pro člověka, ale ihospodářská zvířata, je důležité sledovat též možnost výskytu v krmivech (Suchý a Herzig,2004). U krmiv dochází v prvé řadě ke zhoršení nutriční hodnoty (pokles obsahu bílkovin,esenciálních aminokyselin atd.) (http://www.vetweb.cz/Problematika-vyskytu-mykotoxinu-v-krmivech-pro-dojnice__s1494x51809.html). Ztráty způsobené znehodnocením krmivmykotoxiny v zemích Evropské unie jsou odhadovány až na 25% celkové produkce krmiv.
  4. 4. Dále mohou některé druhy aflatoxinů po metabolické přeměně přecházet do mlékazvířat a tím ohrozit opět i lidský organismus, a proto je sledování výskytu těchto toxinův krmivech také významnou součástí mnoha studií.2. Seznam použité literaturyBennett J. W., Klich M. Mycotoxins, Clin. Microbiol. Rev., 2003, roč. 16, str. 497 – 516Hodnocení zdroje:1. důvěryhodný zdroj z impaktovaného časopisu2. dodržena struktura a vhodná obsáhlost textu3. text obsahuje odbornou terminologii a objektivně řeší dané téma4. jsou uvedeny odkazy na použitou literaturu5. můžeme si ověřit odbornost autorůBetina V. Bioactive secondary metabolites of microorganisms, ELSEVIER, 1994, 468 s.Hodnocení zdroje:1. zdroj nepatří k nejaktuálnějším, avšak stále obsahuje důležité základní informace,kterézůstávají nezměněny2. o odbornosti autora se lze přesvědčit (např. zdehttp://www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=15346&type=2)3. text je obsáhlý a obsahuje odbornou terminologii4. text je vhodně strukturován do kapitol a dále členěn5. je zde podán přehled základních informací nejen povrchově, ale dosti obsáhleMalíř F., Ostrý V., Bárta I., Buchta V., Dvořáčková I., Paříková J., Severa J., Škarková J.Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka, Národní centrumošetřovatelských a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2003, 349 s.Malíř F. a Ostrý V. Stanovisko vědeckého výboru pro potraviny ve věci: Snížení obsahuaflatoxinů v suchých skořápkových plodech (zejména pistáciích a burských oříšcích),Vědecký výbor pro potraviny v Brně, 2004, 14 s.Hodnocení zdrojů Malíř a kol., 2003 a Malíř a Ostrý 2004:1. obě práce jsou kompletní s uvedenými zdroji, ze které autoři čerpali2. práce mají vhodné členění a jsou přehledné
  5. 5. 3. nejméně hlavního autora lze rovněž vyhledat na internetu a ověřit si jeho kvalitu4. obě práce jsou, co se týká tohoto tématu, aktuální5. nejedná se o komerčně zaměřené práce, z čehož vyplývá, že informace nejsou záměrnězkresloványSuchý P., Herzig I. Plísně a mykotoxiny, Prevence jejich vzniku a dekontaminace v krmivech,Vědecký výbor výživy zvířat, Brno, 2004, 20 s.Hodnocení zdroje:1. vhodně členěný článek, zaměřený spíše směrem veterinární mikrobiologie2. přehledně vytvořen obsah a členění textu do kapitol3. v textu uvedeny citace a v závěru seznam použité literatury4. přiloženy rovněž přehledné tabulky5. informace jsou rovněž aktuální a objektivníSweeney M. J., Dobson A. D. W. Rewiev, Mycotoxin production by Aspergillus, Fusariumand Penicillium species, Int. J. Food Microbiol., ELSEVIER roč. 43, 1998, 3 s.,ISSN 0168-1605Hodnocení zdroje:1. článek psaný přehledně, stylisticky členěn2. jedná se o impaktovaný časopis, článek by měl vykazovat určitou odbornost již dle tohotoparametru3. článek vhodně členěn, obsahuje odbornou terminologii4. článek je úzce zaměřen, ale problematika je dostatečně popisována5. odbornost autorů by měla být v časopisu s impact factorem již předpokládaná, lze ji ověřit,autoři jsou uvedeni i s kontaktními údajiŠimůnek J. Plísně a mykotoxiny, vědecká studie, 2004, 72 s.Hodnocení zdroje:1. je uveden autor, můžeme si ověřit jeho odbornost např na med.muni.cz2. v textu i seznamu literatury jsou uvedeny citace3. objektivní a aktuální informace4. poměrně rozsáhlá vědecká studie5. členění textu je dostačující
  6. 6. http://www.vetweb.cz/Problematika-vyskytu-mykotoxinu-v-krmivech-pro-dojnice__s1494x51809.htmlHodnocení zdroje:1. důvěryhodný text, autor je uveden i s kontaktními údaji2. text je vhodně členěn do odstavců3. jedná se o článek z roku 2005, dosud se dá považovat za aktuální4. text obsahuje odbornou terminologii a má dostatečnou hloubku5. je uveden seznam literatury a lze vyhledat citace a ověřit údaje

×